Velký svět malé železnice
Snad každý kluk (jistě i leckterá holka) v dětství zatoužil mít modely vláčků, s kolejemi, výhybkami, krajinou, ale hlavně s funkčními lokomotivami a vozy. U někoho to bylo jen chvilkové mladistvé vzplanutí, ale některým lidem tato touha vydržela i v pokročilém věku a své sny si splnili mnozí beze zbytku. Ti dříve narození mohli modely lokomotiv, vozů a příslušenství nakoupit v našich obchodech, kdy se k nám dovážela produkce modelů z bývalé NDR, hlavně ve velikostech H0, TT a N.
Dnes lze ve specializovaných obchodech nebo na modelářských burzách zakoupit modely a bohaté příslušenství všech normovaných velikostí a mnoha výrobců prakticky z celého světa. Ale i železniční modely mají svoji historii, a to již více než jedno století. Právě průvodcem vývojem a historií snad nejpopulárnější hračky všech (nejen) kluků bez rozdílu věku je výstava, která byla zahájena v pátek 5. června 2020 v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě. Zde ve čtyřech výstavních místnostech mohou návštěvníci spatřit několik stovek železničních modelů lokomotiv, vozů, kolejí a mnoha doplňků. V největším z výstavních sálů je postaveno improvizované kolejiště, na kterém se na několika okruzích prohánějí modely vláčků, kterým je bezmála 100 let.
Funkční kolejiště s historickými modely © Pavel Stejskal
Ve vitrínkách jsou modely hlavně německých firem Märklin, Trix, Bing, Carette a dalších. Mimo produkci německou, ale také dalších zemí, lze spatřit také výrobky československých firem, kde vévodí vláčky firmy Merkur, ale jsou zde také modely firem Igra, Lastra, Ikaria a dalších. Výstava dokumentuje vývoj železničních modelů mezi léty 1890 až 1960 a je doplněna reprodukcemi katalogů, reklamami výrobců a prodejců modelů i doplňků. K pohonu většiny lokomotiv modelové železnice sloužila elektřina, ale první modely byly poháněné skutečnou párou. Kotel lokomotivy se naplnil vodou, v topeništi byl malý hořák na líh a model mohl jezdit, až se vyrobila pára jako na skutečné železnici.
Lokomotiva firmy Bing využívala k pohonu skutečnou páru © Pavel Stejskal
K pohybu modelů však sloužil také klasický pohon prostřednictvím hodinového pera. Pomocí klíčku se natáhl strojek, lokomotiva se postavila na kolej a pak se odjistila pružina. Lokomotiva s vlakem jezdila do doby, než se pružina vyčerpala, pak vlak zastavil. Dokonalejší modely měly i zastavovací zařízení pomocí páčky pod lokomotivou a brzdícího nájezdu mezi kolejemi. Nakonec zvítězila elektřina. Modely byly snáze ovladatelné, jen pomocí reostatu na transformátoru, jak to známe i z dnešních železničních modelů. V jedné z místností si mohou malí i velcí návštěvníci vyzkoušet stavebnice firmy Merkur, která se po revoluci vrátila k výrobě železničních modelů ve velikosti 0.
Zde si mohou malí i velcí kluci vyzkoušet stavebnice Merkur © Pavel Stejskal
Výstava Velký svět malé železnice ve Vysokém Mýtě potrvá do 30.8.2020 a je otevřena kromě pondělí každý den v obvyklých časech, tedy 9:00 – 12:00 a 13:00 – 17:00 hod. v pracovní dny a 9:00 – 12:00 a 13:30 – 17:00 hod. o sobotách, nedělích a svátcích. Výstava byla připravena ve spolupráci s Muzeem technických hraček Velvary a soukromými sběrateli. Samozřejmě na dnešní dokonale provedené a přesné miniatury velkých vzorů a bohaté příslušenství tyto modely, zamýšlené spíše jen jako dětské hračky, zdaleka nemají, nicméně dnes jsou to vesměs sběratelské kousky a zároveň ukazují, jakými cestami se železniční modelářství ubíralo od konce 19. do druhé poloviny 20. století.
V Regionálním muzeu Vysoké Mýto lze kromě výstavy železničních modelů navštívit další expozice, jejichž součástí je také připomenutí existence firmy Stratílek, která ve Vysokém Mýtě vyráběla hasičskou techniku. Za pozornost jistě stojí rovněž Muzeum českého karosářství, nacházející se na náměstí. Dokumentuje další významnou vysokomýtskou firmu, karosárnu Sodomka, proslulou svým neotřelým designem vnějšího vzhledu silničních vozidel, který se objevil na mnoha automobilech hlavně meziválečné československé produkce. Navíc v tomto muzeu probíhá zároveň výstava dokumentující úspěchy československého karosářství na vozech značky Tatra.
Úvodní snímek: Model tramvaje na pozadí města © Pavel Stejskal
Upravil a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský