Naše téma: Jak přežít srážku vlaků

Nevím, zda si někdo povšiml, že ke srážce osobních vlaků na Karlovarsku došlo v den 181. výročí první takové mimořádné události nejen na našem území, ale v Evropě vůbec. A byla-li ta premiérová srážka vlaků ve Vranovicích nežádoucím vyvrcholením slavnostního otevření naší první parostrojní železné dráhy, to jen dokládá, že nehody způsobené nedodržením bezpečné vzdálenosti na železnici jsou stejně staré jako ona sama. I tehdy by bylo možno konstatovat, že došlo k selhání lidského činitele, kdyby ovšem takový úřední obrat už existoval. A neexistovala ani rychle reagující média, ale fake news už ano: Zpráva šla od úst k ústům, počet mrtvých a raněných rostl od minuty. Z následného policejního vyšetřování vyplynulo, že při srážce vlaků nikdo nezahynul, avšak sedm osob bylo zraněno těžce a větší počet lehce.

Odjezd vlaku z Brna k Vranovicím na dobovém obraze;
zdroj: www.extrastory.cz

Tento historický exkurs má i svůj obecnější přesah do současnosti: Ředitelství nově otevřené dráhy neváhalo a z nemilé záležitosti obvinilo anglického strojvedoucího. První železniční nehoda tak nakonec přerostla v dlouhodobou tahanici mezi drážní společností a dvorskou kanceláří. Bylo však naprosto jasné, že je trať nutno zabezpečit a nespoléhat se jen na strojvedoucího. Nicméně nás zajímá cosi jiného – bezpečnost cestujících ve vlaku, kterou mohou do jisté míry ovlivnit oni sami. Prvním krokem je rozhodnutí, zda do vlaku vůbec nastoupí. Tedy v případě, že mají na výběr ve věci samotného cestování (případné účasti na dopravní nehodě se lze nejlépe vyhnout tak, že nepojedeme nikam) nebo při volbě dopravního prostředku. Při tom druhém rozhodování lze využít statistik nehodovosti v dopravě.

Srovnání dopravních prostředků podle úmrtnosti při jejich využití
(klinutí do náhledu otevře zdrojový článek)

Jestliže se pro cestu vlakem rozhodneme, můžeme svou bezpečnost ovlivnit tím, kam si v něm sedneme. Václav seděl ve vlaku, který v úterý večer mířil z Prahy na Český Brod. Každý den takto jezdím z práce, popisoval jen pár desítek minut po neštěstí reportérovi MF DNES. Z nehody, při které se zranilo 35 lidí, vyvázl bez zranění. Přičítá to tomu, jak a kde ve vlaku seděl. Tak začíná zpráva zmíněného reportéra. A pokračuje: Jak prudký byl náraz? Seděl jsem zády, takže mi to ani tak nepřišlo. Byl jsem docela překvapený z toho, jak lidi padali, dokonce se nárazem vylomily dveře. Všude okolo byl najednou velký nepořádek.Nemáte žádná zranění, takže by se dalo říct, že když jste seděl zády, zachránilo vás to? Určitě. Jak jsem viděl ostatní, měli polámané nosy, poraněné nohy, to vše bylo od pádu dopředu.

Jednotky IZS vyprošťují raněné z osobního vlaku po srážce
v Českém Brodě dne 14.7.2020; zdroj: www.pozary.cz

Kde jste ve vlaku seděl? Veprostřed. Reportér se bohužel onoho šťastlivce nezeptal, zda tak seděl náhodou nebo záměrně. Jestli si třeba nepřečetl některé rady v tomto směru, které se občas objevují ve veřejném prostoru. 31. srpna 2008 jsme se mohli dokonce dovědět, kam si sednout, abyste přežili cestu různými dopravními prostředky. V případě vlaku je to jednoduché. Největší riziko hrozí v prvních 3 – 4 vagonech, protože ty v případě srážky zasáhne největší část energie nárazu. Poslední 2 – 3 vagony jsou nebezpečné v případě nárazu zezadu. Prostřední vagony jsou relativně nejbezpečnější.Tolik se tam píše o cestování (nějakým hodně dlouhým) vlakem. Jak jsem naznačil v samotném úvodu, v poslední době se s takovými radami, už jen pro cestující veřejnost železniční, na internetu i jinde přímo roztrhl pytel.

Zahraniční odborníci jistě radí dobře nesedat si na začátek nabo konec vlaku,
ale neznají naše lokálky (31.7.2004, Lužná u Rak.) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Portál EuroZprávy.cz vsadil na (zjevně z internetu stažené) názory zahraničních odborníků: Místo, které je nejvíce chráněné před potencionální hrozbou střetu je podle Grega Placencia přímo uprostřed. „Většina srážek přichází zepředu nebo zezadu,“ konstatuje výzkumník průmyslového inženýrství pro server huffpost.com. Kupříkladu problémy související s vykolejením vlaku, například rozbitá kolejnice, se většinou týkají přední části vlaku. V případě, že je střední část vlaku již zaplněna a vy nemůžete nalézt místo, profesor výzkumu a ředitel programu železničního inženýrství a bezpečnosti nabízí ještě jednu možnost, jak potenciálně minimalizovat svá zranění. „Jde o základní fyziku,“ tvrdí Allan Zarembski, který poukazuje na fakt, že když se něco stane, vlak musí rychle zastavit, proto je sedadlo proti směru jízdy další možností.

Kam se bezpečně postavit v natřískaném vlaku?
(31.7.2004, Třebíč.) © PhDr. Zbyněk Zlinský

„Když sedím na sedadle ve směru jízdy, při prudkém brzdění budu vytlačen vpřed, ale v případě sedadla proti směru jízdy, budu zatlačen zpět do sedadla,“ konstatuje profesor. I když se však posadíte do střední části vlaku do sedadla proti směru jízdy, není to stoprocentní záruka, že se při vlakové nehodě obejdete bez zranění. To internetový deník Lidovky.cz .si dal tu práci, že sestavil manuál pro cestujícího, za pomoci odborníků pro změnu tuzemských. V něm se dočteme cosi trochu odlišného, bližšího naší realitě: Každá nehoda je individuální a žádné sedadlo ve vlaku není úplně bezpečné. „Opravdu neexistuje obecné pravidlo, jaká sedačka je nejbezpečnější. Většinou nepředpokládáte, že se stane podobné neštěstí. Logicky si vybíráte místo podle toho, kde je volno,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí Správy železnic Marek Illiaš.

Kdyby měl cestující myslet na možnou srážku, asi by mu nechutnalo
(15.3.2011, Střítež u Jihlavy) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Bezpečnostní experti ale doporučují sedět zády ke směru jízdy, protože tělo pak nemůže být při prudkém zabrzděni nebo srážce odhozeno vpřed. Teoreticky jsou nejvíce ohroženi pasažéři sedící v předních a posledních vagonech, neboť soupravy na trati do sebe narážejí zepředu či zezadu. „Na druhou stranu v případě skutečně velkého nárazu vlak vyskočí a začne se skládat jako harmonika, takže není bezpečno ani uprostřed. Souprava se může zlomit a vagon vypadne mimo kolej a zdeformuje se také,“ pokračuje Illiaš. Další část „manuálu“ je pak věnována tomu, jak by se cestující v případě nehody svého vlaku měl chovat. Co by měl pasažér dělat, zaslechne-li hlasitý pískot brzd, který může signalizovat blížící se neštěstí? V tom momentě by se měl cestující zachovat podobně, jako to doporučují stevardi při pádu letadla..

Možná jednou pronikne bezpečnostní instruktáž z letadel do vlaků
(5.6.2014, Praha-Ruzyně) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Nehodlám zde pochopitelně celý manuál pro cestujícího citovat, uvedl jsem z něj jen krátké ukázky jako podnět k tomu, aby jste si jej přečetli, stejně jako odkazované zdroje předchozí. Tak budete určitě dostatečně vyzbrojeni k tomu, abyste se nad dnešním tématem zamysleli a o výsledky onoho intelektuálního výkonu se případně vyjádřili v diskusi. Jestli přitom vezmete v potaz následující otázky nebo ne, to záleží jen na vás.

Volíte mezi druhy dopravy podle statistik nehodovosti?
Vybíráte si  místo ve vlaku z hlediska  své  bezpečnosti?
Zažili jste nějakou železniční nehodu, třeba coby divák?

Úvodní snímek: Záchranné práce ve voze řady 971 poničeném při srážce v Českém Brodě dne 14.7.2020
© HZS Středočeského kraje