Naše téma: Turnusová služba

Jsou však i příslušníci početné skupiny lidí, kteří mají řádky v kalendáři označeny tak, jak ukazuje úvodní obrázek, a vůbec se necítí ošizeni tím, že musí pracovat, když jiní spí nebo se baví. Do této části lidstva patří i ti, kteří nosí temně modrou uniformu.

„Já ty ajznboňáky lituju. Nemají neděle, nemají svátky, jsou doma jindy než žena a děti, ani na Silvestra se nemohou rozšoupnout, když na Nový rok nastupují do služby“. To říká mnohý „civilista“, nepostižený modrou nákazou, nepřipoutaný k železným šínám od školy až do důchodu.

„Byť rušňovodičom je ozaj pekné povolenie a hlavne keď je to aj tvoj koníček, ako to je u mňa, je to pekný pohľad, keď vidíš ako ide vlak, no na druhej strane je to aj veľká zodpovednosť a celý tvoj súkromný život je obrátený a riadi sa tvojím turnusom, na ktorý si musí zvyknúť tvoja rodina, mnohokrát, keď na štedrý večer rodina spolu sedí za štedrovečerným stolom a ty tam chýbaš, lebo sám sedíš na rušni, no časom si nato všetci zvyknú,“ říká ten, který za kontrolérem strávil 42 let.

„Sloužil jsem v turnuse dvacet let a mělo to svoje výhody: a) Dojížděl jsem do práce 40 minut tam, 40 minut zpátky. Při osmihodinových směnách by to byla větší časová ztráta, protože směn by bylo 20 - 23 do měsíce, kdežto v turnuse jen 16 – 18. b) Vyhovovalo mi, že se mi častěji než jednou za týden sejde jeden a půl až dva dny volna pohromadě. Není pravda, že bychom se se ženou a klukem málo viděli, málo se užili. Co jsme se jen s Luďkem nacourali okolními lesy a krajinou a přírodou a napovídali a navymýšleli si báchorek a fantasmagorií ale i věci poučné jsem mu vštěpoval - o přírodě, o historii, o současnosti... Vánoce? Obvykle jsme si v partě prohodili směny tak, aby ženatí s dětmi byli na Štědrý večer doma. Když se přesto stalo, že jsem měl 24. prosince denní, tak holt doma posunuli večeři a nadílku až na osmou hodinu a šli mi, Luděk s mamkou, naproti na železniční zastávku a mělo to svoje vánoční kouzlo, protože všude bylo velebné ticho, za okny zářily stromečky a zněly koledy z rádia a Luděk byl v sedmém nebi a my to měli teprve před sebou“, tvrdil jeden vedoucí posunu na závodní vlečce, kde se rovněž sloužilo v turnuse.

„Že musím pracovat, když jiní odpočívají, a mám volno, když oni pracují? To mi vyhovuje. Jsem čundrák a milovník panenské přírody a vůbec mi nechybí, když v lesích a u řeky nepotkávám davy svátečních turistů,“ pochvaloval si jeden dlouholetý zaměstnanec napájecí stanice.

A co ty, milý čtenáři?

Pokud sám nesloužíš turnusy – dovedeš si představit, že bys tak mohl dlouhá desetiletí žít? Zvykl by sis na tento rytmus, vyhovoval by ti? Netrpěla by tím tvoje rodina?

Pokud máš bohaté zkušenosti s turnusovou službou – můžeš odpovědět na totéž, jen bez toho podmiňovacího způsobu. Nebo i přidat vlastní zkušenosti.

Upravil PhDr. Zbyněk Zlinský