Polské úzkorozchodné tratě - 2. díl

Seznam polských úzkokolejek:

1          Bieszczadzka Kolejka Leśna

2          Ełcka Kolej Wąskotorowa

3          Górnośląskie Koleje Wąskotorowe

4          Kaliska Kolej Dojazdowa

5          Kolej Wąskotorowa w Rudach

6          Kolejka Parkowa Maltanka

7          Koszalińska Kolej Wąskotorowa

8          Krośnicka Kolej Wąskotorowa

9          Nadmorska Kolej Wąskotorowa

10        Nadwiślańska Kolej Wąskotorowa

11        Piaseczyńska Kolej Wąskotorowa

12        Przeworska Kolej Wąskotorowa

13        Rogowska Kolej Wąskotorowa

14        Sochaczewska Kolej Muzealna

15        Starachowicka Kolej Wąskotorowa

16        Śmigielska Kolej Wąskotorowa

17        Średzka Kolej Powiatowa

18        Wąskotorowe Kolejki Leśne (Puszcza Białowieska)

19        Wigierska Kolej Wąskotorowa

20        Wojskowa Kolej Wąskotorowa (Hel)

21        Wyrzyska Kolej Powiatowa (Białośliwie)

22        Żnińska Kolej Powiatowa

23        Żuławska Kolej Dojazdowa

Mapa polských úzkorozchodných železnic – převzato z dokumentu Koleje wąskotorowe w Polsce w 2018 r.; dostupné z: https://utk.gov.pl/pl/aktualnosci/15300,Koleje-waskotorowe-w-Polsce-w-2018-r.html

Rogowska Kolej Wąskotorowa

Rogovská úzkorozchodná železnice, nejdelší v Polsku, se nachází v Lodžském vojvodství. Zatímco Rogow je stanicí na hlavní trati Warszawa – Łódź, koncová stanice Biała Rawska je nedaleko tratě CMK.

Provozovatel: Fundacja Polskich Kolei Wąskotorowych

Provozovaný úsek: Rogów – Jeżów – Rawa – Biała Rawska (49 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2, Lyd1

Dráha původně vznikla roku 1915 jako polní železnice z Rogowa postavená německou armádou. Zachována zůstala i po válce, stala se drahou veřejnou a roku 1954 došlo k přerozchodování z 600 mm na 750 mm. Trať se nám dodnes zachovala v původní délce. Osobní a nákladní doprava v režii PKP fungovala do roku 2001, od té doby jsou provozovány turistické vlaky. V Rogowě je taktéž sbírka průmyslových lokomotiv.

Rogów, motorový vůz MBxd1-203 čekající na opravu, Semu CC BY-SA 4.0

Vlaky jezdí jednak na osmikilometrovém úseku Rogów – Jeżów (ve vybrané dny i mimo sezonu), jednak v trase Biała Rawska – Rawa. Úsek Rawa – Jeżów se nachází v havarijním stavu.

Stanice Rogow je snadno dostupná příměstskými vlaky z Warzsawy.

Sochaczewska Kolej Muzealna

Sochaczew se nachází na trati spojující Warszawu a Łowicz v Mazovském vojvodství. Ve výchozí stanici je umístěno Muzeum Kolei Wąskotorowej w Sochaczewie, největší sbírka úzkorozchodných vozidel v Evropě.

Provozovatel: Stacja Muzeum

Provozovaný úsek: Sochaczew Muzeum – Wilcze Tułowskie (17,8 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2, Px29, MBd1

Se stavbou trati se započalo roku 1921 do Tułowic. Postupně vznikly odbočky do Wyszgródu a  Piasków Królewskich, čímž síť dosáhla maximální délky 33 km. Dnešní konečná Wilcze Tułowskie se nachází na trati směr Piaski Królewskie. Silná nákladní doprava zapříčinila vznik tříkolejnicové splítky do stanice Chodaków. To mělo za následek úbytek nákladní dopravy na úzkém rozchodu, osobní doprava vydržela do roku 1984. Záhy poté se trať stala majetkem organizace Muzeum Kolejnictwa w Warszawie a turistická doprava tu funguje dodnes.

Tułowice Sochaczewskie, lokomotiva Lxd2-342, 6.6.2015 © Jiří Mazal

Jeden pár vlaků jezdí od dubna do října, v létě všechny víkendy, jinak ve vybrané dny. Součástí jízdy je i delší pobyt na konečné (procházka v blízkém národním parku Puszcza Kampinoska) a v Osadzie Puszczańskiej (u Tułowic), kde je během 100 minut nachystán program v podobě občerstvení, zábavy pro děti apod. Mimo sezónu je občas vypravována dvojice motorových vozů MBd1.

Sochaczew je snadno dostupný příměstskými vlaky z Warszawy.

Starachowicka Kolej Wąskotorowa

Starachowická úzkorozchodná železnice se nachází na rozhraní Svatokřížského a Mazovského vojvodství. Vychází ze Starachowic na trati Skarżysko-Kamienna – Ostrowiec Świętokrzyski.

Provozovatel: Stowarzyszenie Sympatyków Zabytkowej Jędrzejowskiej Kolei Dojazdowej

Provozovaný úsek: dva oddělené úseky: Starachowice – Lipie (7 km), Marcule – Iłża (7 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Lyd1

Trať byla postavena PKP až roku 1950 s částečným využitím původních lesních úzkokolejek. Spojila města Starachowice a Iłża, čímž dosáhla 20 km. Úpadek nastal již v 60. letech, provoz vydržel do roku 1997. Roku 2003 úzkokolejku převzala obec Starachowice a vyjely turistické vlaky.

Starachowice, lokomotiva typu Lyd1 © Starachowicka Kolej Wąskotorowa

V letech 2019 a 2020 byla dráha nečinná. Dříve se jezdilo vždy v neděli v létě jedním párem vlaků.

Osobní vlaky zajíždí do Starachowic ze stanice Ostrowiec Świętokrzyski.

Śmigielska Kolej Wąskotorowa

Śmigielská úzkorozchodná železnice se nachází ve Velkopolském vojvodství, na trati spojující Wrocław a Poznań. Přípojnou stanicí je Stare Bojanowo.

Provozovatel: Gmina Śmigiel

Provozovaný úsek: Stare Bojanowo Miasto – Śmigiel – Nowa Wieś (7 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: MBxd2, Lxd2

Dráha zahájila provoz roku 1900, a to nejprve ze Starego Bojanowa do stanice Krzywiń, na opačné straně od normálněrochodné železnice do Poznaně. Teprve pak vznikla dnešní trať ze Starego Bojanowa přes Wielichowo až do přípojné stanice k normálněrozchodné železnici Rakoniewice, čímž bylo dosaženo maximální délky 54 km. Původní rozchod 1000 mm byl přestavěn v letech 1951-1952 na 750 mm. Centrum dráhy se nenachází v přípojné stanici Stare Bojanowo, ale ve Śmigielu. Po ukončení provozu PKP v roce 2001 dráhu převzala místní samospráva a na dráhu již o rok později vyjely pravidelné osobní vlaky s určením především pro školní mládež v úseku Stare Bojanowo – Wielichowo (23 km). Provozovatelem se stala společnost SKPL, obnovila se i nákladní doprava. Roku 2010 z důvodu nedostatečného financování ustal provoz pravidelných vlaků a koncový úsek Śniaty – Wielichowo je zrušený. Koleje na nádraží Stare Bojanowo Wąsk. už také nevedou a nastupovat lze na Stare Bojanowo Miasto.

Stare Bojanowo, MBxd2-213 na školním spoji do Wielichowa, 24.10.2003 © Jiří Mazal

Na webu provozovatele není uveden žádný jízdní řád, pravděpodobně jsou zaváděny pouze speciální vlaky. Velmi oblíbené jsou spoje v období sv. Mikuláše.

Do Starego Bojanowa lze dojet vlaky z Wrocławi nebo Poznaně.

Średzka Kolej Powiatowa

Ve Velkopolském vojvodství, nedaleko Poznaně, se na trati Poznań – Jarocin – Kluczbork nachází počáteční stanice úzkokolejky Środa Wielkopolska. Město je známé sídlem autobusového výrobce Solaris.

Provozovatel: Towarzystwo Przyjaciół Kolejki Średzkiej „Bana“

Provozovaný úsek: Środa Wielkopolska – Zaniemyśl (14,3 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2, Lyd1, Px48

První úsek byl roku 1902 postaven jako normálněrozchodný. Vznikla rozsáhlá síť o rozchodu 1000 mm a délce 113 km, která dosahovala až do Poznaně. Rok 1952 přinesl přerozchodování na 750 mm. Postupně docházelo k redukci sítě, takže do začátku 80. let již existoval pouze dnešní úsek Środa Wielkopolska – Zaniemyśl. Až do ukončení provozu PKP roku 2001 na pravidelných vlacích jezdily parní lokomotivy, čímž se dráha stala naprostým unikátem. Od té doby na dráze jezdí pouze turistické vlaky.

Środa Miasto, Px 48-1756 s vlakem do Zaniemyśle, 4.7.2004 © Jiří Mazal

Jízdní řád zahrnuje tři páry vlaků zejména o letních víkendech.

Do Środy se lze dostat řadou spojů z Poznaně s jízdní dobou 23-29 min.

Wąskotorowe Kolejki Leśne (Puszcza Białowieska)

Úzkorozchodné lesní železnice v Podleském vojvodství (jižně od Białystoku) jsou jedním z mála případů polských lesních železnic. Centrum se nachází v Hajnówce.

Provozovatel: Nadleśnictwo Hajnówka

Provozovaný úsek: Hajnówka – Dolina Rzeki Leśnej – Topiło (10 km)

Rozchod: 600 mm

Nasazovaná vozidla: V10C (výroba v Lokomotivbau Karl Marx Babelsberg)

První úseky vybudovala roku 1917 německá armáda s cílem využití místních zásob dřeva. Po válce rychle přibývaly další úseky, takže dráha dosáhla maximální délky 360 km, z toho 200 km byly stálé tratě a zbytek se měnil podle míst těžby. Po druhé světové válce došlo ke změně hranic a část dráhy se ocitla v SSSR, v Polsku zůstalo 158 km. Zavedly se  osobní vlaky, ale síť byla postupně redukována. Nákladní doprava zanikla počátkem 90. let, na jednom zachovalém úseku jsou dodnes provozovány turistické vlaky.

Lokomotiva typu V10C, Dariusz.Biegacz CC BY-SA 3.0

Jízdní řád v roce 2020 zahrnoval dva páry vlaků od 27. července do 30. srpna každé úterý a čtvrtek – neděle, od 3. září do 29. října každý čtvrtek a sobotu. Vlaky pravidelně jezdí do Dolina Rzeki Leśnej, až do Topiła dle počtu cestujících.

Vlakem lze do Hajnówky dojet z Czeremchy.

Wigierska Kolej Wąskotorowa

Wigierská úzkorozchodná železnice v Podleském vojvodství vychází z vesnice Płociczno-Tartak a prochází kolem jezera Wigry. Patří mezi bývalé lesní železnice.

Provozovatel: Wigierska Kolej Wąskotorowa w Płocicznie (?)

Provozovaný úsek: Płociczno – Krusznik (9 km)

Rozchod: 600 mm

Nasazovaná vozidla: V10C, Wls40

Dráha vznikla jako lesní železnice vybudovaná roku 1914 německou armádou. Postupně došlo k rozšíření na 50 km. Provoz byl ukončen roku 1989. O dva roky později byla trať i s vozidly zapsána do rejstříku památek a turistické vlaky po ní vyjely po obnově roku 2001. Trať je důležitou součástí turistického ruchu ve Wigierském národním parku.

Płociczno, úzkorozchodné muzeum, Lilly M CC BY-SA 3.0

Jízdní řád zahrnuje vlaky od května do srpna, mimo sezonu o víkendech, v létě denně.

Nejbližší železniční zastávkou je Płociczno koło Suwałk na trati (Białystok) – Sokółka – Suwałki.

Wojskowa Kolej Wąskotorowa (Hel)

V Pomořanském vojvodství, městě Hel na konci Helské kosy, se nachází Vojenská úzkorozchodná železnice, vůbec nejkratší v Polsku (2,5 km).

Provozovatel: Helski Kompleks Muzealny

Provozovaný úsek: Dvě hlavní linie – první mezi stanovišti č. 2 a 3 (0,5 km), druhá mezi stanovištěm č. 3 a Muzeum Helských železnic (1 km)

Rozchod: 600 mm

Nasazovaná vozidla: Ls40

Železnice vznikla v meziválečném období v rámci pevnostního komplexu, dále rozšiřována Němci. Jako muzeální funguje od roku 2013.

Muzeum Kolei Helskich, 14.1.2014 © Tomasz Kisielewski & Barbara Rzychoń

Jízdní řád železnice je odvislý od otevírací doby muzea (březen – říjen).

Hel je koncovou stanicí tratě z Redy, zejména v létě je cílem řady spojů z celého Polska.

Wyrzyska Kolej Powiatowa (Białośliwie)

Wyrzyská okresní železnice se nachází ve Velkopolském vojvodství, původně byla součástí sítě Bydgosko-Wyrzyskich Kolei Dojazdowych. Centrum se nachází v Białośliwie na trati Bydgoszcz – Piła.

Provozovatel: Towarzystwo Wyrzyska Kolejka Powiatowa

Provozovaný úsek: Białośliwie – Kocik Młyn – Pobórka (6,2 km)

Rozchod: 600 mm

Nasazovaná vozidla: Ld1 (WLs50, WLs80), Lyd1, parní lokomotiva Orenstein & Koppel Bn2t

První úseky dráhy vznikly roku 1895. Síť se rychle rozrůstala a došlo ke spojení s úzkokolejkami vycházejícími z Bydhoště. Síť tak dosáhla 283 km. Útlum nastal již od roku 1960 a roku 1992 zanikla osobní doprava, o rok později nákladní doprava. Od roku 2002 doby fungují turistické vlaky.

Białośliwie , lokomotiva Orenstein & Koppel č. 7697, 28.6.2015; Wojciech Bieńkowski CC BY-SA 4.0

Pravidelné turistické vlaky jezdí pouze do zastávky Kocik Młyn, trať je však sjízdná až do Łobżenice a v úseku Wysoka – Czajcze.

Do Białośliwie se lze dostat regionálními vlaky jezdícími na linii Bydgoszcz – Piła.

Żnińska Kolej Wąskotorowa

Żninská úzkorozchodná železnice se nachází v Kujavsko-pomořském vojvodství. Přípojnou stanicí k normálněrozchodné železnici je Żnin, kam však normálněrozchodné vlaky naposledy přijely v roce 2004.

Provozovatel: Żnińska Kolej Powiatowa – Oddział Muzeum Ziemi Pałuckiej

Provozovaný úsek: Żnin – Gąsawa (12 km)

Rozchod: 600 mm

Nasazovaná vozidla: Lyd2, Px38

První úseky byly zprovozněny roku 1894 a postupně se síť rozrostla na maximální délku 79 km. Počet cestujících klesal již v 60. letech a o ukončení osobní dopravy bylo rozhodnuto roku 1962. Roku 1972 vzniklo Muzeum Kolei Wąskotorowej w Wenecji (Úzkorozchodné muzeum ve Wenecji), a tím byly obnoveny vlaky, tentokráte již v turistické režii, v úseku Żniń – Gąsawa. Dráha se tak stala první turistickou tratí v Polsku. V plánu je reaktivace odbočky k jezeru ve Żninu (1,5 km).

Lokomotiva Lyd1 na trati, 6.6.2015 © Turystyka kolejowa w Polsce, http://kolejowa.turystyka.pl/turystyka-kolejowa/kolej-waskotorowa/zninska-kolej-powiatowa

Vlaky jezdí od května do srpna, a to denně. V září 2020 ještě fungoval víkendový provoz.

Do Żninu lze dojet autobusem např. z Bydhoště nebo Hnězdna.

Żuławska Kolej Dojazdowa

Żuławská místní železnice se nachází v Pomořském vojvodství nedaleko břehů Baltského moře. Střediskem dráhy je Nowy Dwór Gdański.

Provozovatel:  Pomorskie Towarzystwo Miłośników Kolei Żelaznych

Provozovaný úsek: Nowy Dwór Gdański – Stegna (15 km), Prawy Brzeg Wisły – Sztutowo (14,9 km), Nowy Dwór Gdański – Nowy Dwór Gdański Cmentarz (2 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2, MBxd2

Dráha vznikla především pro potřeby přepravy cukrové řepy. První úsek byl postaven pravděpodobně roku 1886, původně jako koňka. Záhy se přešlo na parní provoz a již roku 1898 existovala síť o délce 55 km. Koleje brzy obsáhly celý prostor Żuław a před 2. světovou válkou dosáhly délky 335 km. Dosahovaly až do Gdańsku, přes Wisłu fungoval přívoz. V Rybinie dodnes existuje atypický obratový most. Spěšný vlak jezdil z Gdańsku až do Malborku. Rok 1996 přinesl ukončení pravidelných osobních vlaků a nákladní dopravy. Po letech devastace byl provoz obnoven roku 2002.

Stegna Gdańska, motorový vůz MBxd2-212, 27.7.2013 © Jiří Mazal

V roce 2020 jezdily vlaky denně od 20. června do 30. srpna. Ráno vždy vyjede souprava z Nowy Dwór Gdański a pak celkem čtyřikrát pendluje mezi Sztutowo a Prawy Brzeg Wisły. Vlaky též jezdily o víkendech v květnu, červnu a září.

Do oblasti se lze dostat autobusy z Gdańsku. Normálněrozchodná stanice Nowy Dwór Gdański není od roku 2014 funkční.

Úvodní snímek: Wielichowo stanice s MBxd2-213, , 24.10.2003 © Jiří Mazal