Z rekonstrukce tratě Olomouc – Šternberk

19.1.2021 8:00 Mgr. Jiří Mazal

Z rekonstrukce tratě Olomouc – Šternberk

Trať číslo 290 z Olomouce do Uničova prochází již od roku 2019 nákladnou modernizací, po jejímž dokončení se zde bude jezdit rychlostí až 160 km/h. Letos se práce přesunuly na úsek Olomouc - Šternberk, kam se (byť dočasně) 22. prosince 2020 vrátily osobní vlaky, které na trať vyjely po devítiměsíční výluce probíhající od 1. března 2020.

O rekonstrukci tratě jsme referovali dokonce ve dvou článcích, jednak formou reportáže ze zahájení stavby a jednak fotoreportáží z Uničova. Tento příspěvek se zaměří na fotodokumentaci a zachycení proměny stanic a zastávek na zrekonstruovaném úseku z Olomouce do Šternberka.

První zastávkou na trati ve směru od Olomouce jsou Hlušovice. Trať sem vede podmáčeným územím, proto byla postavena na náspu. Sondami bylo zjištěno, že pod tratí se nachází až dvoumetrová vrstva rašeliny, proto musel být násep kompletně nahrazen. V Hlušovicích byly vyměněny dva mosty a původní zastávka dostala zcela nové nástupiště včetně čekárny. Na snímku z 2.1.2021 je vidět nové nástupiště s ještě provizorním zábradlím. Motorový vůz řady 843 pokračuje ve své jízdě do Šternberka.

Nová budova zastávky byla bohužel téměř okamžitě posprejována.

Původní nádražní budova pochází z roku 1963, kdy nahradila dosavadní strážní domek sloužící za zastávku. V nádražní budově se nacházela výdejna jízdenek, čekárna a služební byt, vše delší dobu nevyužívané. Objekt čeká demolice.

Pohled na budovu od ulice včetně nového přístřešku zastávky. Dobře je vidět umístění do svahu.

Nová přístupová cesta se nachází na místě své předchůdkyně, která již umožňovala bezbariérový přístup. Dříve k přístupu sloužilo schodiště vedle budovy (vlevo na snímku). Vlevo si lze též všimnout nového stojanu na kola.

Po Hlušovicích následuje stanice Bohuňovice. Na okraji vesnice o 2500 obyvatelích byl nahrazen dosavadní most přes Trusovický potok (největší na celé trati). Stanice samotná, fungující od postavení dráhy v roce 1870 (původně jen s manipulační kolejí), zcela změnila svou dispozici. Výpravní budova, vybudovaná roku 1873, prošla obměnami za svou existenci již několikrát. Snímek z 1. března 2020 od Ladislava Jakuba ukazuje její podobu při zahájení rekonstrukčních prací. Tento vzhled vznikl po generální opravě roku 1965. Vpravo rozeznatelné samostatné budovy záchodků.

Na fotografii z 2. ledna 2021 se nám budova ukazuje po kompletní rekonstrukci. Zrušen byl původní služební byt.

Další dva snímky nám přibližují podobu interiéru, kde vzniklo nové WC.

Ve stanici též stávalo skladiště, na snímku z 1.3.2020 od Ladislava Jakuba již zbourané, ale stále s rampou.

To na snímku z 2. ledna 2021 už po skladišti není ani památky. Jen posprejovaná zeď v pozadí napovídá, že se jedná o stejné místo jako na předchozím snímku.

Prastará lípa u nádraží měla být původně skácena, ale po protestech obce a místních obyvatel byla nakonec zachována. Ze snímku je jasně patrné, že zasahuje do průjezdného profilu, a musel tak být proveden prořez. Lípa byla vysazena již při vzniku stanice roku 1870, před nádražní budovou bylo původně stromů mnohem více. Ty však byly skáceny při rekonstrukci roku 1965, zůstal jen tento jediný strom.

Zcela změněna byla dispozice kolejiště s dvěma dopravními kolejemi. Na nástupišti mohou cestující též využít přístřešek.

Pohled od nového přechodu na druhou kolej ukazuje, že přechod je takřka co nejdále od výpravní budovy. Cestující se tudíž pořádně projdou.

Přístřešek je jak u první, tak u druhé koleje.

Na šternberském zhlaví dostal železniční přejezd místní komunikace nové závory. Samotná cesta do zemědělského podniku není ani vyasfaltovaná.

Za Bohuňovicemi následuje zastávka Štarnov. Nově byla zřízena na jiném místě, ale jen pár metrů od původní.

Kvůli vedení trati na náspu získala zastávka jak schodiště, tak nájezdovou rampu. Vpravo viditelný zrekonstruovaný podjezd, za kterým se nachází původní zastávka. Všechny snímky zastávky pořízeny 2.1.2021.

Na zastávce se cestující mohou ukrýt do přístřešku stejného typu jako v Hlušovicích. Zde zatím neposprejovaného.

Původní budova zastávky byla postavena roku 1977. Počítalo se tehdy pouze s rekonstrukcí strážního domku, ale nakonec bylo rozhodnuto o jeho nahrazení. V budově se nacházel služební byt, výdejna jízdenek a čekárna. Z vlaku šlo vidět množství květin, které dříve čekárnu zdobily.

Dnes je budova zpustnutá a čeká na demolici.

Dveře zůstaly otevřené, napospas vandalům.

Původní okénko výdeje jízdenek je rozeznatelné jen díky odkládacímu stolku.

Čekárna je dnes pouze vybydleným prostorem.

WC by leckdo otrlý možná ještě použil.

Za Štarnovem přijíždí vlak do Šternberka, města o ca 13500 obyvatelích. Mohutná nádražní budova signalizuje původní konec Moravsko-slezské severní dráhy vedené z Brna do Přerova s odbočkou z Nezamyslic přes Olomouc do Šternberka, kam vlaky dojely 1.7.1870. Zde navázala Moravská pohraniční dráha pokračující přes Uničov, Šumperk a Hanušovice do Dolní Lipky. Stanice, kde se střetávaly vlaky dvou společností, z nichž každá zde navíc měla vlastní výtopnu, si žádala náležitou budovu. Stejný typ naleznete také v Nezamyslicích, Vyškově nebo Kojetíně. Na snímku z 6.9.2019 je ještě vidět v původní velikosti, vpravo viditelné počátky demoličních prací.

O půl roku později, 23.2.2020, je budova již mnohem menší.

Snímek z 12.4.2020 značí, které části budou zachovány a které definitivně zmizí.

O necelé tři týdny později, 1.5.2020, je téměř „dobouráno“, a zbývající část je třeba zrekonstruovat.

7.8.2020 prochází změnou nejen nádražní budova, ale zmizelo také původní kolejiště.

1.9.2020 je už rozeznatelné nové nástupiště a budova dostává svou závěrečnou podobu.

Letošní rok, 2.1.2021, se nám již představuje ve své nové podobě. Vkusná rekonstrukce a podstatné zmenšení původních předimenzovaných a dnes těžko využitelných prostor se ukazuje býti správnou cestu, jak řadu let ukazuje nedaleký Uničov.

Vestibul ve výpravní budově je na stejném místě jako u původní budovy, působí však mnohem přívětivěji. Je dokonce mírně větší o chodbičku vedoucí k novým WC. Povšimněte si pohledně zrekonstruovaného stropu, ale nemám informace o tom, zdali se jedná o fantazii projektanta, nebo se navazuje na dávno zakryté provedení z dřívějších dob.

I pokladna zůstala na svém místě, výdejní okénko však samozřejmě vypadá úplně jinak.

Na snímku ze 6.9.2019 vidíme původní provedení nástupiště, které zaujme nezvyklou šířkou.

14.4.2020 probíhají práce nejen na budově, ale také na kolejích, původní jsou demontovány.

1.5.2020 se již chystá zemní pláň pro nové koleje.

Koncem měsíce, 24.5.2020, jsou už položeny.

Na snímku z 2.1.2021 vidíme novou dispozici dvou nástupišť.

Druhé nástupiště přístupné úrovňovým přechodem.

Cestující se mohou schovat pod přístřešek. Stejný typ najdeme i v Bohuňovicích.

Po dobu rekonstrukce sloužilo cestujícím toto provizorní nástupiště.

Přístup byl k němu přes chodník obehnaný plotem, aby se lidé netrousili po staveništi.

Za nově vznikajícím druhým nástupištěm viditelné buňky provizorního nádraží. Vpravo sídlo výpravčího, uprostřed byla pokladna.

Při pohledu od ulice je v pravé části snímku vidět provizorní vchod s okénkem pokladny, v případě špatného počasí bylo možné využít nataženou plachtu zcela vpravo. Snímek vznikl 12.4.2020.

Zchátralé skladiště je původní z doby výstavby dráhy, původně byly dvě. Asi nic jiného než demolice se s ním dělat nedá.

Změny se týkají též přednádražního prostoru. Na snímku z 6.9.2019 mu dominuje nádražní budova.

Dnes je její velikost mnohem menší.

Mezi výpravní budovou a autobusovým nádražím vzniká nový parčík. Přejme mu co nejméně asociálních živlů.

Pro vstup z přednádražního prostoru k chodníku na hlavní silnici, kde je nutno překonat pár metrů převýšení, vznikla tato betonová podivnost.

Takřka symbolem rok 2020 se stala NAD. Ještě 2.1.2021, dva týdny po skončení výluky, lze před nádražím spatřit Karosu s cedulí NAD Šternberk – Olomouc.

Na uničovském zhlaví stanice je stále rozeznatelné původní depo, ač většina jeho budov je dávno zbořena. Současný majitel pozemku je z fotografie jasně patrný. Pro neznalé zdejších reálií, Ecce Homo je slavný závod v serpentinách nad Šternberkem.

Hrázděná budova z druhé strany. Přímo na koleji před ní se nacházela budova výtopny, zbořená roku 1936.

Pohled na uničovské zhlaví, modernizace teprve proběhne. Bílá buňka přibližně vlevo je provizorní stavědlo.

Na mostě z předchozího snímku překvapí tato cedule prozrazující výrobce.

Vlečka zrušených dřevařských závodů (vlevo) nyní slouží k odstavení vozidel Elektrizace železnic. Na snímku viditelná lokomotiva 797.703-6. Trať vpravo pokračuje do Babic u Šternberka a Uničova.

Úvodní snímek: Nově zrekonstruovaná výpravní budova v Bohuňovicích, 2.1.2021 © Jiří Mazal

Neoznačené fotografie © Jiří Mazal

Súvisiace odkazy