Analýza přesnosti DB Fernverkehr

Originální přednáška trvá hodinu a je dostupná na YouTube. Pokud aspoň trochu umíte německy, určitě doporučuji ji zhlédnout, protože se z ní nejenže dozvíte řadu zajímavých informací, ale také se u jejího sledování pobavíte. Stáhnout si můžete také samotnou prezentaci. Autor přednášky Kriesel bude možná někomu povědomý jako člověk, který přišel na nebezpečnou vadu skenerů Xerox, které při standardním nebo vysokém nastavení komprese zaměňují například šestku za osmičku a nikdo nemá šanci tuto chybu následně odhalit. Tři roky před prezentací o DB se Kriesel zabýval dvouletou analýzou článků na zpravodajském serveru Spiegel Online, jejímž jádrem je zajímavá shluková analýza klíčových slov.

Sběr dat

Vzhledem k tomu, že sběr dat o příjezdech všech vlaků v Německu by jednak mohl položit servery Deutsche Bahn a navíc by byl příliš nápadný, byl sběr omezen pouze na cca 350 německých nádraží, kde zastavují vlaky dálkové dopravy. Stahování dat muselo probíhat pro každé nádraží zvlášť a v přiměřené míře každou hodinu. Samozřejmostí je nenápadnost, v jejímž zájmu data stahovaly různé servery a následně je přeposílaly samotnému autorovi. Protože prezentace výsledků pro 5000 posluchačů a další více než milion diváků na Youtube by mohla být problematická, požádal Kriesel DB o svolení automaticky sbírat data a využít je například pro malou komunitní přednášku – s kladnou odpovědí. No, DB si asi zapomněla ověřit, s kým má tu čest…

Zpoždění podle Deutsche Bahn

V roce 2019 se průměrná přesnost dálkových vlaků DB vyšplhala na 75,9 %, což je o jedno procento více než v předešlém roce. Definice zpoždění podle DB má ale hned dvě trhliny. Zaprvé, jako vlak jedoucí načas se považuje příjezd do dané stanice nejdéle 5,99 min po plánovaném příjezdu. Pro srování, v Česku se za „včas“ považuje zpoždění do 5,00 min, a ve Švýcarsku dokonce jen 3,00 min. Druhá trhlina spočívá v tom, že odřeknutý vlak (resp. odřeknutý příjezd do stanice) zcela vypadává ze statistik. DB si tak může vylepšivat statistiky tím, že zpožděné vlaky prostě odřekne.

Problémové body v síti

Asi nepřekvapí, že nejvíce zpoždění generují uzly a tratě v Severním Porýní – Vestfálsku (NRW), Hamburg, Münster a že vůbec nejproblematičtějším bodem je Frankfurt (Main) Hbf, který za rok 2019 přidal dálkovým vlakům 93 000 minut zpoždění. Výpočet tohoto parametru pro každý vlak proběhl tak, že se vzalo zpoždění ve zkoumané stanici a srovnalo se se zpožděními v předešlé stanici a následující stanici. Tím vznikly dva rozdíly, které se zprůměrovaly. Frankfurt je přitom až desátým nejvytíženějším nádražím v Německu (pokud bereme všechny vlaky). Podezřele dobře jsou na tom Kohlovy „blühende Landschaften“, na jejichž hlavních tratích zjevně žádný plevel nekvete a nabízí dostatečnou kapacitu pro všechny vlaky, což se překvapivě týká i uzlu Berlín. Pokud si tedy chcete užít spolehlivé železnice, hurá do „nových spolkových zemí“ na východě.

Které stanice generují zpoždění? zdroj: David Kriesel

Zpoždění a odřeknutí podle kategorie vlaku

Včasnost IC a ICE se pohybuje kolem 76 %, přičemž IC bývají o něco přesnější než ICE, což ale lze zdůvodnit už jen tím, že v posledních letech vzniklo mnoho IC linek, které svým charakterem tendují spíše k lepšímu RE nebo ještě lépe zrušené kategorii InterRegio. Zato EuroCity jsou na tom o poznání hůře a včas jedou jen v 69 % případů. Tady si můžeme sáhnout i do vlastního svědomí, protože vlaky Praha – Hamburg německým statistikám asi moc nepřidají, zejména pokud se bavíme o Hungarii…

Jsou to ale vlaky EuroCity, které bývají odřeknuty nejméně často, ve 2 % případů. U IC se podíl odřeknutých stanic (ne vlaků; všude kde píšu o odřeknutém vlaku mám na mysli odřeknutou stanici) pohybuje kolem 3 % a u ICE si cestující museli zvyknout na to, že každý dvacátý vlak jim prostě nepřijede…

Přesnost a odřeknutí dálkových vlaků DB, zdroj: David Kriesel

Když se podíváme na závislost procentuálního počtu odřeknutí na čase, můžeme vidět nejen to, že při orkánu v březnu 2019 bylo zrušeno 22 % vlaků, ale také to, že vlaky jsou rušeny disproporčně častěji v letních měsících. Většinu z toho způsobují vlaky ICE a jejich mediálně známé problémy s klimatizacemi. Za měsíce červen a červenec je standardně rušeno kolem 7–8 % vlaků ICE a vůbec nejhorší byla spolehlivost ICE ve zvláště horkém týdnu 22. 7. – 28. 7., kdy bylo zrušeno 10 % zastavení vlaků ICE. Vlajkové lodi DB ale nesvědčí ani mrazy, protože v prosinci se procento odřeknutí zase šplhá k 7 procentům.

Průměrné počty odřeknutých vlaků za kalendářní týden, zdroj: David Kriesel

Zajímavá je i otázka, při jakém zpoždění se DB většinou už vzdá snah o snížení zpoždění vlaku. Z analýzy plyne, že tento zlom se děje kolem 40 min zpoždění, po jejichž překročení už cesta vlakem nedopadne lépe.

Od jakého zpoždění nedopadne cesta lépe? zdroj: David Kriesel

Jak započítat odřeknuté vlaky?

Jak už jsme si řekli, DB přistupuje ke zrušeným vlakům tak, že je do statistik vůbec nezahrnuje, a odvolává se přitom na to, že by bylo složité vymyslet matematický model, který by danému odřeknutému vlaku přiřadil zpoždění. Tato věta se však u Davida Kriesla nesetkala s pochopením – zejména s ohledem na to, že DB předtím vlaky rozdělila na zpožděné/nezpožděné a jedoucí/odřeknuté – a řekl si, že odřeknuté vlaky započítá jako zpožděné. A ejhle, průměrná přesnost DB Fernverkehr nám z 74,9 % spadla na 72,5 %.

Pokud vlak je ve dvou stanicích včas, ve třetí zastaví se zpožděním a čtvrtá zastávka je zrušena, podle DB dosáhne vlak přesnosti 66 %. Pokud ale (s využitím údajně náročné matematické metody) počítáme odřeknutou stanici jako zpoždění, přesnost klesne na 50 %. zdroj: David Kriesel

Vlak je zpožděný. Co s ním uděláme?

Už dlouho bylo veřejným tajemstvím, že DB odříká vlaky na konci trasy, aby nezpozdila protisměrný spoj, na který souprava přechází. Teprve teď se ale podařilo tento jev někomu externě dokázat. Zatímco u vlaků IC roste pravděpodobnost odřeknutí směrem ke konci trasy, u ICE je to poněkud jinak. Nejméně zastavení bývá odřeknuto uprostřed trasy a pravděpodobnost roste jak směrem ke konci trasy, tak k jejímu začátku.

Můžeme se však jen dohadovat, co je nakonec lepší. Česko je v tomto ohledu přesně opačný extrém, dálkové vlaky se nechávají skoro za každou cenu dojet do cíle a výsledek toho je, že kdejaká mimořádná událost se nejenže rozveze po celé síti, ale také postihne násobně více lidí, než by postihnout musela, prostě proto, že vlaky se z obou směrů hromadí před neprůjezdným místem a nikdo na celé trati nejede nikam.

Anomálie u vlaků ICE – první tři a poslední tři stanice na trase vlaku jsou rušeny častěji než prostřední část cesty spoje. zdroj: David Kriesel

Upgrade na Flex-Ticket

Když si u DB koupíte Spar-Ticket (obdoba Vázané jízdenky ČD), vazba na vlak je zrušena již při zpoždění vlaku 20 min, což je poměrně benevolentní podmínka. Dokonce tak benevolentní, že u některých stanic, vlaků a dnů v týdnu se může vyplatit koupit si Spar-Ticket a pak spoléhat na to, že vlak bude mít zpoždění a vazba na vlak bude rozvázána. Největší tragédií byl v roce 2019 ICE 1270 Chur–Hamburg, u kterého byla 90% pravděpodobnost, že dojede do Hamburku alespoň s 20 min zpoždění. Skoro jak Pendolino Košice–Praha… Zahanbit se však nenechá ani zmíněná Hungaria směr Hamburk, u které máte upgrade na Flex při odjezdu v pátek z Berlína zaručen v 58 % případů…

Kombinace vlaků, stanic a dnů v týdnu, u kterých je upgrade na Flex zaručen alespoň v 50 % případů. zdroj: David Kriesel

Takže na co si dát pozor?

• pozor na ICE obecně,
• pozor na ICE na začátku a konci trasy,
• pozor na ICE v létě,
• pozor na dlouho jedoucí vlaky obecně,
• pozor při zpožděních nad 40 min.

Na závěr je třeba dodat, že regionální a příměstské vlaky dosahují o mnoho lepších výsledků než dálkové, přičemž tyto vlaky odvezou denně více cestujících než IC, EC a ICE.

Jak je vidět, německá železnice není tak růžová, jak by se někomu mohlo zdát, a k výpadkům dochází hlavně na západě. Ze všech zjištění je nejvíce šokující asi to, že v létě bývá zcela běžně odřeknuto 8 % vlaků ICE, přičemž ke konci trasy se tato pravděpodobnost ještě zvětšuje. Avšak nalijme si čistého vína, kdoví jak by takováto analýza u nás dopadla, když na koridorech zpoždění do 15 minut vlastně ani nepovažujeme za něco, co by nás mělo jako cestující vzrušovat…

Prameny a odkazy:

• Video und Folien meines 36C3-Vortrags "BahnMining"