NDR 1986

Pak už nebránilo nic k odjezdu. Vlastně ještě vyplnit celní prohlášení. Kromě obligátního jména, adresy, čísla pasu bylo nutno vyplnit cenné věci, které se vyvážely a byly pro vlastní potřebu. Třeba pro dnešní dobu tak banální věc, jako jsou hodinky. Protože jsme jeli fotit lokomotivy, bylo nutno napsat foťáky, značku a výrobní číslo včetně objektivů. Většinou to bylo spíš pro formu, ale stalo se mi, že celní orgány na hranicích chtěly vidět foťáky a kontrolovaly i uvedená čísla foťáků.

Karl-Marx Stadt, 50.3673 s osobním vlakem, 8.8.1986: © Pavel Stejskal

Náš výlet, o kterém právě píšu, začal dne 7.8.1986 nočním vlakem z Prahy do Drážďan, kde jsme brzy ráno 8.8.1986 přestoupili na vlak do Karl-Marx Stadtu, dnešního Chemnitz. První snímek, který jsem pořídil při přestupu na další vlak byla parní lokomotiva 50.3673, která přijela s osobním vlakem. Na další focení však nebyl čas, my směřovali do Augustusburgu, kde jsme navštívili pozemní lanovku. Lanovkou jsme se svezli, ale nás hlavně lákaly parní lokomotivy depa Karl-Marx Stadt, které měly jezdit s osobními a nákladními vlaky z několika tratí v okolí. Tenkrát nebyl žádný internet, informace byly kusé, ale v Československu se dal zakoupit časopis Modelleisenbahn, vydávaný pro železniční fandy v NDR. Časopis, který jsme jen tiše záviděli našim východoněmeckým kolegům. Časopis byl měsíčník, do našich rukou se dostal někdy se měsíčním zpožděním, ale byly zde na tu dobu neocenitelné informace o provozu a nasazení lokomotiv různých řad, v té době hlavně parních lokomotiv. Nicméně se ale ukázalo, že informace, které máme o nasazení parních lokomotiv depa Karl-Marx Stadt Hilbersdorf už neplatí. Jak se říká, přijeli jsme s křížkem po funuse.

Niederwiesa - Flöha DR 118.212, 8.8.1986: © Pavel Stejskal

Nedaleko stanice Niederweisa jsme před polednem zaujali pozice a sledovali zdejší provoz. V čase, který uváděl náš zdroj, však žádná parní lokomotiva nejela. V daný čas projela s nákladním vlakem dvojice lokomotiv řady DR 110. Přípřežní byla 112.678, číslo vlakové jsem nestihl. V čase vlaku od Karl-Marx Stadtu, kde měla být nasazena rovněž parní lokomotiva, jela motorová lokomotiva 118.212, tak, jsme usoudili, že se už zde parní lokomotivy nedočkáme. Informace byly pro nás neplatné a v dalším čísle Modelleisenbahn, ke kterému jsem se dostal o několik týdnů později, bylo uvedeno, že depo v Hilbersdorfu ukončilo nasazení parních lokomotiv na pravidelné výkony. Nicméně měli jsme zde štěstí na zkoušky z dílen lokomotiv z Karl-Marx Stadtu a z dnešního pohledu vlastně na všechno, protože se za 35 let obměnil lokomotivní i vozový park. Toho dne jsme v Karl-Marx Stadtu navštívili také pionýrskou železnici. Zde jezdila třínápravová motorová lokomotiva označená Nr 6002. Odpoledne jsme chvíli fotili na hlavním nádraží, nakonec nás čekala cesta do Lipska. V Lipsku jsme měli zajištěné ubytování na koleji nějaké tamní vysoké školy. Ubytování bylo zajištěno přes Cestovní kancelář mládeže (CKM) a pro naši potřebu bylo dostačující. Potřebovali jsme mít střechu nad hlavou, postel, sprchu a toaletu. Ještě před tím, než jsme se dopravili na ubytování, využili jsme na hlavním nádraží v Lipsku nádražní restauraci Mitropa k večeři.

Lipsko hl.n., DR 254.154 se soupravou , 9.8.1986: © Pavel Stejskal

Plán na další den 9.8.1986 bylo focení u stanice Borsdorf, kde podle informací z Modelleisenbahnu měly jezdit parní lokomotivy do ranžíru v Engelsdorfu. Dorazili jsme tedy z našeho ubytování na lipské hlavní nádraží. Zde na nás čekalo malé překvapení. U jednoho z nástupišť stála elektrická lokomotiva 254.154, která dovezla soupravu pro osobní vlak. To, že v okolí Lipska jezdí doposud válečné elektrické lokomotivy řad 244 a 254 jsme věděli, také ty mohly být jeden z cílů výpravy za lokomotivami. Po vyfocení elektriky jsme sedli do osobního vlaku směr Drážďany. Vystoupili jsme na zastávce Engelsdorf Ost. Zde začínalo nákladové nádraží, ale my se vydali podél kolejí do Borsdorfu. Cestu jsem znal, protože rok před tím jsem v těch místech již fotil. Měli jsme štěstí. Od Engelsdorfu k Borsdorfu jela parní lokomotiva 52.5660 tendrem napřed. Vlak brzdil, na návěstidle do Borsdorfu bylo Stůj. Byla tedy trocha času pořídit několik snímků. Vlak pak odejel, ale za chvíli od Engelsdorfu jel další vlak, opět s parní lokomotivou 52.5448, opět tendrem napřed. Další parní lokomotiva 52.8119 jela do Engelsdoru. Ta také zastavila u nedalekého vjezdového návěstidla. Dále jsme zde fotili tenkrát běžný provoz. Později jsme se vrátili na zastávku Engelsdorf Ost, kde se povedlo vyfotil s nákladním vlakem lokomotivu 254.110. Dalším cílem odpoledne toho dne bylo nádraží Wahren, kde měly jezdit elektrické lokomotivy 244 a 254, některé navíc byly ve zdejším depu domácí. Stihli jsme vyfotit stroj 244.048 s nákladním vlakem. Další z lokomotiv 244 jsme stihli vyfotit po našem návratu do Lipska. Na hlavním nádraží byla nasazena na osobní soupravu lokomotiva 244.135, kterou pak odvezla na odstavné nádraží. Před návratem na ubytování jsme opět využili služeb nádražní restaurace Mitropa.

Göschwitz, DR 41.1273 v čele nákladího vlaku, 10.8.1986: © Pavel Stejskal

Den 10.8.1986 byl opět ve znamení náhodného focení parních lokomotiv podle informací z časopisu Modelleisenbahn. Cílem bylo nádraží a depo v Göschwitz. Zde měly být nasazovány lokomotivy řady DR 41. Opravdu zde byly. V depu stály 41.1025, 1125, 1130, 1150, 1182 a 1225. Některé byly zatopené, jiné studené a zakonzervované. Lokomotiva 41.1025 dokonce měla na tendru velké písmeno Z (Zerlengung-rozložit) a nápis šrot. Lokomotiva přitom vypadala použitelně. Lokomotiva nakonec ve šrotu neskončila, je zachována v železničním muzeu Hermeskeil. Ve stanici na nákladním vlaku se chystala k odjezdu 41.1273. Ta za chvíli za mohutného bafání s odkalovači otevřenými naplno, zahalená v oblaka páry a kouře se svým nákladním vlakem odjela. V nedaleké teplárně posunovala akumulační parní lokomotiva z výroby Meiningen, druhá tam byla odstavena a za plotem vlečky odpočívala 44.2196. Ta však vypadala, že již delší nejezdila a čeká na šrotaci. V depu nám zapózovala 41.1225 na točně, chytala se k odjezdu na vlak. Odpoledne se pak s nákladním vlakem prohnala přes zdejší nádraží do Saalfeldu. Další náklad projel před naším návratem do Lipska s další parní lokomotivou a to 41.1273. Kromě parních lokomotiv jsme vyfotili i motorové lokomotivy. Celý den jsme tedy strávili v Göschwitz a bezprostřední blízkosti. Spoléhali jsme na to, že na velkém nádraží bude restaurace, ale ouha. Dnes si už nepamatuji, zda zde vůbec nebyla, nebo byla pro stavební práce zavřena, ale prostě jsme zůstali na sucho a o hladu. A tak v Lipsku jsme hned po příjezdu hladoví a žízniví skončili opět v nádražní restauraci.

Borsdorf, DR 52.5660 na posunu, 11.8.1986: © Pavel Stejskal

Ráno 11.8.1986 jsme se rozjeli do Halle, kde jsme navštívili pionýrskou železnici. Také zde měli motorovou lokomotivu, označenou 199.001. Při návratu na nádraží jsme stihli cvaknout osobní vlak s lokomotivou 244.128. Co s načatým odpolednem? Nakonec vyhrála varianta, opět Borsdorf. V Borsdorfu právě probíhal posun s lokomotivou 52.5660. A tak bylo co fotit. Ještě okolo projel nákladní vlak s 52.5448 do Engelsdorfu a v obráceném směru ještě lokomotiva 52.8119. Večer se přiblížil, bylo nutno zakoupit nějaký proviant a opět povečeřet opět v naší osvědčené nádražní restauraci.

Mügeln DR 99.1608 a 1566 v depu, 12.8.1986: © Pavel Stejskal

Poslední den 12.8.1986 jsme vyrazili na úzkokolejnou trať Oschatz – Mügeln. Zde panoval poměrně čilý nákladní provoz, hlavně zde jezdily vlastně tou dobou nejstarší parní lokomotivy u DR. Ty byly zajímavé svojí konstrukcí Meyer. Já tuto dráhu znal, také jsem ji před tím navštívil, tak jsem věděl, jak zde probíhá provoz. Předešlé dny nám přálo počasí, tento den bylo zataženo. Do Mügelnu jezdily od vlakového nádraží v Oschatz autobusy, osobní doprava vlaky zde byla už dávno zrušená. Autobusy byly tenkrát maďarské Ikarusy a místní silnice byly hlavně dlážděné. V Mügelnu jsme navštívili zdejší depo, kde probíhalo provozní ošetření lokomotiv. Každý pracovní den byly zatopeny 3 lokomotivy, které se střídaly na nákladních vlacích a posunu. Tak jsme zde vyfotili 99.1564, 1566 a 1608. Pozorný čtenář si jistě všimne na snímcích z depa Mügeln, že zde byla 99.1608, ale na obrázcích je 91.608. Lokomotiva někde na čelním čísle přišla o první číslici, což může mást. Ale je to opravdu 99.1608.

Döbeln, DR 50.3636 a 105.047, 12.8.1986: © Pavel Stejskal

Odpoledne jsme pak navštívili ještě nádraží Döbeln. Podle informací sem měla přijet parní lokomotiva řady 50 z depa Nossen s nákladním vlakem a odtud odvézt osobní vlak do Grossbothenu. Opravdu přijela 50.3636. A tak na závěr našeho mašinkového putování po kolejích DR jsme se svezli osobním vlakem taženým parní lokomotivou. Druhý den ráno, tj. 13.8.1996 nás už čekal návrat domů. Já vždy poslední den toulek v NDR v okolí Lipska strávil obchůzkou po městě. Jednak zde byly 4 modelářské prodejny, vždy jsem něco v nich koupil, ale také bylo nutno něco dovézt z výletu pro rodinu. A také koupit do zásoby filmy, fotopapíry i vývojku. Ty z NDR byly od firmy ORWO a byly kvalitnější a v přepočtu také levnější. Ale pro děti se vozily hlavně dětské botky, které se sice vozit nesměly, ale nikdy mě zabaveny nebyly. Co si vzpomínám, vozil jsem domů také instantní čokoládový nápoj. Byl kvalitní, dovážený do NDR se západního Německa a nebyl drahý. Ale co jsem dovezl z tohoto výletu si vážně nepamatuji. Poslední snímek z tohoto výletu jsem pořídil až ve Františkových Lázních. Zde jsem vyfotil elektrickou lokomotivu S 499.0266 v tehdy novém nátěru ČSD. Ten se vyznačoval hlavně širokým žlutým pruhem a vtipní železničáři mu hned začali říkat čára ponoru. On totiž tenkrát byl ministrem dopravy bývalý námořník. Lokomotiva byla nasazena na Ex Karlex, který jezdil z Berlína přes Lipsko a Bad Brambach do Karlových Varů. Ten jsme využili také my z důvodu projetí tratě a hraničního přechodu Bad Brambach.

Grossbothen, DR 50.3636 na osobním vlaku z Döbelnu, 12.8.1986: © Pavel Stejskal

Do některých míst, která jsme s kamarádem navštívili, jsem se v následujících měsících několikrát vrátil. Ale to by bylo na další vyprávění. Časopis Modelleisenbahn vychází v Německu dodnes, totálně přepracovaný, celobarevný na křídovém papíře. Ty z dob NDR mám schované dodnes. Informace, které se tou dobou z něj daly vyčíst se daly celkem použít. Nedalo se ale odhadnout, kdy konkrétní depo vymění parní lokomotivy za motorové, či elektrické. Ve druhé polovině 80.let parní lokomotivy i v NDR dosluhovaly, přesto byly oblasti, kde zasahovaly do provozu. Na úzkokolejných tratích, které přežily rozsáhlou likvidaci 60. a 70. let minulého století, byly parní lokomotivy dominantní a přežily do současnosti.

Úvodní snímek: Borsdorf, DR 52.5660 na posunu, 11.8.1986: © Pavel Stejskal