Zvláštní vlaky po Ostravsko-karvinském revíru

11.9.2021 8:00 Mgr. Jiří Mazal

Zvláštní vlaky po Ostravsko-karvinském revíru

Většina železničních fandů má alespoň letmou představu o tom, že na Ostravsku existují rozsáhlá vlečková kolejiště sloužící především k obsluze tamních uhelných dolů. Letos je možné se po části této neveřejné železniční sítě dokonce svézt prostřednictvím zvláštních jízd, pořádaných každý víkend.

Slezský železniční spolek na letošní sezónu připravil jízdy speciálních báňských spěšných vlaků po Ostravsko-karvinském revíru. Vlaky vyjíždějí každý víkend v době od 12. června až do 19. září 2021. Jízdy by nebyly možné bez podpory Moravskoslezského kraje a společnosti PKP Cargo International. V soboty vlaky vyjíždí z nádraží Ostrava střed, kam se po cca dvou a půl hodinách jízdy opět vrací. Trasa nedělních Báňských spěšných vlaků je naplánována s odjezdem i návratem do stanice Havířov a doba jízdy činí rovněž cca dvě a půl hodiny. Od 3. července navíc vyjela další linka spojující Ostravu Svinov a zoologickou zahradu v Ostravě (stanice Josefova jáma).

Ještě než se svezeme zvláštním vlakem, podívejme se na historii a současnost zdejší vlečkové sítě. Vlečky na dolech OKD (Ostravsko-karvinské doly) jsou součástí širšího systému vleček, tzv. sítě OKV (ostravsko-karvinské vlečky), které slouží nejen obsluze dolů OKD, ale také jiných zákazníků v regionu (např. elektrárny, teplárny, chemické závody, koksovny apod.). Celou síť OKV provozuje společnost PKP Cargo International (dřívější AWT – Advanced World Transport).


Mapa oblasti (upraveno z letáčku Slezského železničního spolku „Báňský spěšný vlak po OKR“)

Prvním základem zdejší sítě se stala tzv. Báňská dráha, jejíž první úsek byl zprovozněn v roce 1856 (původně koňka, od r. 1858 parní provoz). Dráhu odkoupila roku 1861 Severní dráha císaře Ferdinanda a navázala na ní výstavbou trati z Moravské Ostravy - Vítkovice (dnešní nádraží Ostrava střed) k dolům v Michálkovicích s šesti odbočkami. Docházelo k postupnému rozšiřování a roku 1905 měla dráha délku 34 km. Dnes má dráha délku 14 km a spojuje stanici Ostrava hlavní nádraží se stanicí Doubrava. Část patří Správě železnic (jako součást trati Ostrava – Valašské Meziříčí).

Součástí ostravsko-karvinských vleček je také původní úsek Košicko-bohumínské dráhy Louky nad Olší – Doubrava – Bohumín o délce 24,8 km. Trať z Louk nad Olší přes Doubravu do Bohumína byla součástí úseku Český Těšín – Bohumín, který byl dán do provozu 1. února 1869 (jako první úsek v rámci Košicko-bohumínské dráhy). V letech 1955 až 1963 byla vybudována nová trať v úseku Dětmarovice – Louky nad Olší, na které byl zahájen provoz 26. května 1963. Původní trať přes Doubravu tak byla osobními vlaky opuštěna a dále sloužila pouze nákladní dopravě, nyní pod správou PKP Cargo International.


Darkov, depo, 27.6.2021 © Jiří Mazal

V současné době funguje již jen jedna vlečka za účelem těžby uhlí, a to vlečka dolu ČSM. Ta se ve skutečnosti skládá ze dvou vleček, stejně jako ČSM sestává ze dvou dolů – ČSM-Sever a ČSM-Jih. Zázemí se nachází na vlečce ČSM-Sever a na ČSM-Jih se pouze zajíždí, není zde stálý personál. Zbývající doly v regionu, Darkov a ČSA, přestaly s těžbou uhlí začátkem roku 2021.

Hlavní přípojnou stanicí pro vlaky Správy železnic je stanice Louky nad Olší, využívají se též Havířov a v malé míře Albrechtice u Českého Těšína. Kromě vleček se na síti také nachází několik pracovních kolejí, které jsou součástí širších technologických procesů OKD. Obvykle se jedná o jednu kusou kolej, která je vybavena klopnou rampou, na níž se gravitačně vykládají buď vozy s palivy, nebo s kamenivem a hlušinou.


Důl ČSA, 27.6.2021 © Jiří Mazal

Ačkoliv v posledních letech dochází k útlumu dolů a kolejiště jsou redukována, zatím žádná z vleček po bývalých dolech nebyla zrušena. Vlečka Paskov se dokonce dočkala dalšího rozvoje. Od roku 2006 se na území bývalého dolu Paskov úspěšně rozvíjí kontejnerový terminál. Kolejiště vlečky navíc postupně prochází modernizací. V roce 2007 byly uzavřeny doly Doubrava a Dukla. Vlečková stanice Doubrava sice dnes již umožňuje pouze průjezd vlaků, ale zůstala zachována, neboť se jedná o průjezdnou stanici na bývalé Košicko-bohumínské dráze. Ze stavědla této stanice je mimochodem řízen provoz na regionální dráze Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, kde je PKP Cargo International provozovatelem dráhy.

Situace na jiných vlečkách vypadá již o něco hůře. Vlečka bývalého dolu Dukla stále existuje, ale plánuje se snesení. Vlečka dolu 9. květen zůstává bez využití a řeší se její další osud. Vlečka dolu Lazy nyní slouží pouze k odstavování nevyužívaných vozů. Vlečka nedávno uzavřeného dolu Darkov je stále využívána vzhledem k manipulacím souvisejícím se skládkováním uhlí.


Žofie, 702.555-4, vůz Bmx 765 20-29-113 a 700.851-9, 27.6.2021 © Jiří Mazal

Taktéž v současnosti fungující důl ČSM čeká nejistá budoucnost, plánuje se uzavření v roce 2023. Využití vleček do budoucna je poněkud problematické, jistou naději na přežití mají snad jen spojovací dráhy mezi vlečkami (bývalá Košicko-bohumínská dráha v trase Ostrava-Hrušov – Rychvald – Orlová – Doubrava – Karviná Doly – Louky nad Olší a báňská dráha v trase Ostrava střed – Ostrava-Zárubek – Ostrava-Michálkovice – Doubrava), které také užívají jiní zákazníci než OKD.

V současnosti délka sítě vleček Ostravsko-karvinském revíru dosahuje 60 km, PKP Cargo International obhospodařuje na Ostravsku cca 100 km vleček.

Vydáme-li se na cestu zvláštním vlakem v neděli, začínáme v Havířově s mediálně známou nádražní budovou. Nakonec nebyla zdemolována, ale prochází renovací, zatímco Českým drahám bohatě postačuje zázemí v menším křídle vlevo od haly. Vlak je veden na licenci firmy MBM Rail, stejně jako např. v případě tratě Bruntál – Malá Morávka. Provoz zajišťuje Slezský železniční spolek, který nemá licenci dopravce.

Soupravu ve složení 700.851-9, 1x vůz Bmx 765 20-29-113 a 702.555-4 nejprve čeká jízda po hlavní dvoukolejné trati Ostrava-Kunčice – Český Těšín, ale pouze 8 km do stanice Albrechtice u Českého Těšína. Levým obloukem se přiblížíme k dolu ČSM-Jih, kde zaujme malá úzkokolejná drážka do jedné z hal. Po jednom kilometru následuje důl ČSM-Sever. Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o jediná dvě místa v síti, kde se stále těží uhlí. Mnohem mohutnějším dojmem však působí důl Darkov, který vlak objíždí. Vedle množství odstavených vozů je také vidět řada lokomotiv včetně depa. Všudypřítomní jsou zejména průmysloví „Kocouři“ řady 740, ale nechybí ani „Čmeláci“ řady 770/771.


Důl Zárubek, most přes Ostravici s návěstidly německé firmy WSSB, 27.6.2021 © Jiří Mazal

Najíždíme na bývalou Košicko-bohumínskou dráhu. Po projetí stanice Karviná Doly se vynořuje důl ČSA. Pod jeho násypkami už ale z větší části roste tráva, koleje jsou snesené. U Doubravy již jen smutně ční světelná návěstidla u nepoužívaných kolejí. Odpojujeme se od Košicko-bohumínské dráhy, abychom se napojili na bývalou Báňskou dráhu. Nejprve nás čeká bývalý důl Žofie, kde zastavujeme. Areál je plný solárních panelů. Ve stanici Josefova jáma si lze všimnout stavebního ruchu, před sezonou se tu budovalo provizorní nástupiště, které poslouží návštěvníkům ostravské ZOO. Z vlaku si lze také všimnout rozsáhlého terminálu MHD Hranečník. Vlečka dolu Zárubek upoutá zejména netradičními světelnými návěstidly, jedná se totiž o výrobky německé firmy WSSB.

Pak se již přibližujeme ke stanici Ostrava-střed. Koleje ale nevedou přímo na železniční perony, nýbrž stanici obchází, proto ještě kus popojedeme, než měníme směr jízdy. Pak už pokračujeme plnou rychlostí po síti Správy železnic – jízdou přes Ostravu-Kunčice a Ostrava-Bartovice se opět dostáváme do Havířova, kde cesta zvláštního vlaku končí.

Prameny

Úvodní snímek: Žofie, 700.851-9, vůz Bmx 765 20-29-113 a 702.555-4, 27.6.2021 © Jiří Mazal

Galéria