Kraków podrobně (1): železnice

Krakovské hlavní nádraží najdeme na okraji nejhistoričtějšího jádra města. Nádherná výpravní budova stojí u náměstíčka s tramvajovou křižovatkou poněkud nevyužita, protože se kolejiště uzlové stanice kolem přelomu století přestěhovalo o pár set metrů severněji, kde je více prostoru pro perony, autobusové nádraží po jedné, a hlavně obchodní dům po druhé straně stanice. Jízdenkové pokladny a další nádražní zařízení najdeme přímo pod kolejištěm, ale to nijak nesnižuje dojem pohlcení hlaváku obchoďákem. Jde však podle mě o mnohem přijatelnější formu odsunu, než jaká hrozí metropoli moravské.

Předejít bloudění je možné výstupem do nejjižnějšího podchodu, který ústí u jižního zhlaví do nenápadného průchodu kolem staré výpravní budovy, a je tudy nejblíže ke zmíněnému tramvajovému uzlu Teatr Słowackiego. Tramvajová zastávka přímo před nádražím (a Galerií Krakowskou) je totiž obsluhována jedinou linkou. V hloubi pod stanicí se nachází ještě tunelová stanice tramvajové rychlodráhy.

Kraków Płaszów: Stonka posunuje se soupravou kolem EP09 chystající se na výkon, 10. 2. 2022 © Libor Peltan

Směrem k severu vychází z malopolské metropole trať přes Miechów do Kozłówa, která je nejen součástí nejkratší spojnice s Varšavou, ale hlavně přípojkou k rychlé Centrální kolejové magistrále vedoucí týmž směrem, takže není divu, že tu finišuje modernizace odpovídající českým koridům, s rychlostmi až do 160 km/h.

Na západ zas vede hlavní trať do Katowic, která rovněž prošla modernizací z původně doslova zoufalého stavu. Něco tomu však ještě chybí, jezdí se zatím jen 120 km/h (hádám, že snad z důvodu absence zabezpečovače) a informační panely v některých stanicích ukazují jen tmu. Stanice Mysłowice je ještě v původním stavu.

K východu míří hlavní tah do Přemyšlu, potažmo ukrajinskému Lvovu, který rovněž nedávno prodělal velkou rekonstrukci, i když třeba kolem Rzeszowa některé úseky chybí a místy se stále kutí. V souvislosti s výlukami poblíž Krakova (a přímo v něm) bývaly zavedeny odklony některých spojů zajímavou trasou kolem Nové Huty a tamního metalurgického kombinátu, a pokračují dodnes kvůli dalším pracem na krakovském S-Bahnu.

Kraków Główny: EP09 odstupuje z čela IC úvraťujícího kvůli odklonu přes Nowou Hutu, 24. 1. 2022 © Libor Peltan

Nakonec směrem jižním vede historicky zvláštně poslepovaná železnice do tatranského Zakopaného s nejmalebnějším úsekem mezi Chabówkou a Nowým Targem. Už ve Skawině však odbočuje (vlastně je původně hlavním směrem) dvojkolejka do Osvětimi, na níž se po rekonstrukci měly v prosinci 2021 rozjet znovu osobáky, což bylo inzerováno ročním i sezónním jízdním řádem, avšak stále nevyjely.

O něco dále v Kalwarii Zebrzydowské úvratí odbočuje zase lokálka přes kopec a Wadowice do Bílska-Bělé, obsluhována jen několika páry časově zcela nekonkurenceschopných osobáků. V úvraťové stanici Sucha Bezkidska do třetice odbočuje velmi pomalá a sporadicky využitá lokálka do stanice Żywiec, a poslední větví zakopanské trati (nepočítáme-li zaniklou spojnici s Oravou, potažmo Kraľovanmi) je od lázeňské Rabky do sídla Newagu, kudy nejezdí nic.

Kraków Główny: regionální verze čtyřdílného Kibelu hotova na několikahodinovou tortůru do Zakopaného, 22. 1. 2022 © Libor Peltan

Zatímco v zimní lyžařské a letní turistické sezóně je na trati do Zakopaného čilý provoz dálkových, i dalekonosných regionálních vlaků, na jaře a na podzim bývá trať zavřena kvůli probíhajícím opravám a rekonstrukcím (např. triangl v Suché Beskidzské) a náhradní autobusová doprava bývá organizována v dlouhých ramenech, často celou trasu pro rychlíky a třičtvrtě trasy pro osobáky.

V krakovské aglomeraci postupně vzniká systém železniční rychlodráhy, který využívá existujících tratí, ale více k tomu uzpůsobených – například doplněním většího množství zastávek nebo kratšími vlastními úseky a spojkami. První, severozápadně-jihovýchodní linka vede po příměstských úsecích tratí do Tarnówa, respektive Katowic; od počátku (2013) pak pokračuje po opravené jednokolejce do Wieliczky, na opačném konci je protažena zdvojkolejněnou a elektrifikovanou (2015) odbočkou na letiště.

Kraków Prokocim: Pesa Acatus Plus KML na SKA do Wieliczky, 13. 2. 2022 © Libor Peltan

Druhá trasa využívá nově (2017) zbudované velkorysé spojky na předměstí Podgórze, která umožňuje výjezd od hlaváku směrem na Skawinu (a Zakopane) bez historicky dané úvrati na stanici Kraków-Płaszów. Kvůli neustálým omezením, daným stavebním ruchem v různých místech, však dosud nebyla, i přes rostoucí hustotu spojů, označena linkou SKA. Na rozdíl od od osobákových linek do Tarnówa a Sȩdzisówa, provozovaných po běžné infrastruktuře. Nakonec, hranice mezi S-Bahnem a běžným Regio není tak ostrá, když prakticky všechny (i dalekonosné) osobáky staví na všech městských zastávkách.

Kraków Podgórze: moderní zastávka SKA v trianglu trati od Skawiny, 12. 1. 2022 © Libor Peltan

V současnosti je nejvíc rozvrtaný klíčový úsek celého uzlu – výjezd z hlaváku přes město k Płaszówu. Z dvojkolejky se ve stísněných podmínkách stane čtyřkolejka se dvěma přidanými zastávkami. V kontrastu s čilou stavební činností jde nesmělá tarifní integrace. Nějaké aglomerační bilety už koupit lze, ale v praxi jsem je neměl příležitost prozkoumat a využít.

Na stanici Kraków Główny můžeme potkat, a s omezeními danými zastíněním střešním autobusákem i vyfotit, téměř celou flotilu PKP Intercity v závislé trakci. Výjimkou jsou dálkové elektrické jednotky Pesa Dart (ED161), které radno lovit na rameni Wrocław – Łódź – Wwa – Lublin/Białystok.

Ikonických EU07/EP07 sem ještě zajíždí dost a alespoň jedna prakticky kdykoli postává v řadě odpočívajících lokomotiv na koleji mezi prvním a druhým peronem. Častým hostem jsou i hranaté EP09, jejichž nahrazování moderními Newagy Griffin (EU160) je v této části Polska spíše pozvolné. Pendolina (ED250) jezdí často, i když ne pravidelně, pochopitelně nejrychlejší cestou do Varšavy, zatímco dálkové jednotky Stadler FLIRT (ED160) obsluhují další frekventované severojižní relace.

V roce 2007, dávno v době předflirtové a předdartové, vznikla čtrnáctka dálkových elektrických jednotek Pesa Bydgostia (ED74), které však pro svůj nízký počet a neschopnost PKPIC udržovat v provozu aspoň polovinu z nich nenabyly většího významu. Dlouho měly být prodány, ale nikdo o ně neprojevil zájem, až bylo v roce 2019 rozhodnuto o jejich modernizaci. V současnosti jsou turnusovány dvě spřažené modernizované Bydgostie na páru IC Wyspaiński/Siemiradzki brzy ráno z Vratislavi do Přemyšlu a brzy odpoledne zpět.

Kraków Płaszów: Pesa Bydgostia na pravidelném výkonu do Přemyšlu, 10. 2. 2022 © Libor Peltan]

V nezávislé trakci sem není co vozit, takže Gamy (SU160), české Brejlovce (754) ani “rekostonky” (SU42-1xxx) v Krakově vedle klasické Stonky (SM42), zajišťující posunující zálohu, nevyfotíte. Na prodloužených ramenech ze Zagórza či Jelení Hory sem však zajíždějí pronajaté SN84 SKPL, což jsou ex-německé motorové jednotky řady 614.

Kraków Główny: SN84 SKPL odjíždí odklonem přes Nowou Hutu s TLK do Zagórza. 8. 10. 2021 © Libor Peltan

Regionální dopravce Koleje Małopolské modernizovaly svůj vozový park a vytlačují poslední a značně modernizované Kibely početnými Impulsy, Pesami Acatus Plus a hrstkou Elfů, opačná situace je u Polregia, které sem z Katowic sice přednostně posílá spřažené Akáty, ale na trati do Zakopaného (a příležitostně i do Osvětimi přes Trzebiniu) se pořád prohání několik nejspolehlivějších “dlouhých Kibelů” v dálkové (ED72) i regionální (EN71) verzi, některé ovšem s novými (o to méně pohodlnými) sedačkami; na lokálce do Bielska-Bialej přes Kalwariu dokonce mezi modernizovanými EN57-20xx pendluje jeden poctivý retro EN57. Na čtyřech párech zrychlených “Gibki Cug” sem Impulsy posílají i Koleje Ślaskie.

Odstavná kolejiště a depa se nacházejí za stanicí Płaszów, směrem k Tarnówu. Samotná lokomotywnia Płaszów je pustá, a zdála se mi (pohledem přes plot) dokonce kolejově odříznutá. O kus dál, od zastávky Prokocim, vede myší díra a lávka k východní pláži rybníku Bagry Wielke, přičemž z lávky lze sledovat projíždějící soupravové a nákladní vlaky, ale hlavně je pod ní odstaveno množství bezprizorních ET22 a své hnízdečko tu má i menší rodinka Stonek PKP Cargo.

Kraków Prokocim: reko-Stonka doplnila společnost odpočívajících strojů, 13. 2. 2022 © Libor Peltan

U zastávky Bieżanów najdeme lávku další a poslední, vedoucí přímo nad depem PKP Intercity, takže jsem mohl fotogalerii obohatit ještě o záběry mnohých EU07 a několika lůžkových vozů, a to v různém stádiu rozpadu.

Lokomotivní pomníky jsem v Krakově objevil dva: přímo u nádraží Płaszów stojí poválečná pára typu T2D Śląsk, v areálu AGH (tamní technická univerzita) u vstupu od zastávky MHD Chopina zase stojí klasická Němka řady Ty2. Na opačné straně kampusu lze ještě nalézt důlní mašinku.

Úvodní snímek: Kraków Bieżanów: pramálo prizorní lokomotivy a vozy v depu PKP IC, 10. 2. 2022 © Libor Peltan