Z USA(4): Filadelfie

Filadelfie je nejen metropolí Pensylvánie, ale v některých ohledech si drží primát důležitosti v rámci celých USA, o čemž svědčí i fakta zmíněná hned v úvodním odstavci wikipedijního článku o ní. V době úsvitu železnice byla nejrychleji rostoucím městem ve Státech, takže není divu, že jsme kolem ní tancovali už v předchozím dílu tohoto seriálu.

Samotné centrum je však docela nudné, tvořené jen pěknou City Hall, obklíčenou nenápaditými mrakodrapy. Když na procházku, tak spíš vyražte k nábřeží, kolem velkolepého paláce, v němž sídlí Muzeum umění, a dál do parků.

Z východu centrum obtéká řeka Delaware, která tu tvoří hranici států Pensylvánie a New Jersey (ale ne státu Delaware, který najdeme kus dál po proudu).

Philadelphia/Sharon Hill: GE ES44AC v čele nákladu CSX, 29. 7. 2022 © Libor Peltan

První linkou metra je Market-Frankford Line. Ve své centrální, prakticky přímé sekci je podzemní, ale předměstské úseky jsou zbudovány jako nadzemka, ovšem oproti ocelovým newyorským nosníkům jde v tomto případě o solidní betonové estakády.

Na západě po krátkém lesním povrchovém úseku končí v rozsáhlém a spletitém přestupním terminálu 69th Street Transportation Center (ještě se k němu budeme vracet, už raději jen jako “69th”), kde najdeme vozovnu a také smyčku, umožňující vlakům metra bezúvraťové obraty. Na východě velkoměsta linka uhýbá v souladu s řekou omezenou zástavbou k severu a později severozápadu, než po předlouhé estakádní jízdě končí zase v terminálu Frankford Transportation Center s druhou, menší vozovnou.

Na Market-Frankford Line, značené také jako Modrá linka, operují soupravy složené z dvoudílných jednotek M-4 (AdTranz 1997).

Philadelphia/69th: jednotky M-4 ve vozovně Market-Frankford Line, 29. 7. 2022 © Libor Peltan

Druhá, kolmá linka Broad Street Line vede celou dobu v podzemí. Na jihu začíná v urbanisticky poněkud nevyvinuté lokalitě NRG mezi parky a parkovišti, přičemž pod ostrovním nástupištěm konečné stanice se nachází ještě jedno, běžně nepoužívané, ale k síti připojené. Těsně před dosažením centra se linka zečtyřkolejňuje a umožňuje tak provoz expresních spojů, které jsem ale při sobotě nezaznamenal.

Kromě dvou esíček v centrálním objezdu City Hall vede dál v naprosté přímce pod ulicí Broad Street, až konečná ve vzdálených předměstích vypadá tak, že se nejprve obkrouží kolemdokola celá vozovna, než se přistane k povrchovému peronu, odkud je hezky vidět odstavenou historickou soupravu.

Linka má ještě v centru krátkou, částečně jednokolejnou jihovýchodní odbočnou větev. Spoje na ní vedou po hlavní trati od severu expresně (ještě expresněji, než teoretické rychlé spoje hlavní větve), než uhnou na popsanou odbočku. Ta je zajímavá mimojiné průjezdem zrušenou stanicí duchů. Na Broad Street Line, značené také jako Oranžová linka, operují stárnoucí vozy B-IV (Kawasaki 1982).

Philadelphia/Fern Rock Yard: soupravy B-IV v depu Broad Street Line, 30. 7. 2022 © Libor Peltan

Obyvatelům Filadelfie slouží též systém tramvají, zvaných tu “trolleys”. Jejich flotilu tvoří sice hranaté Kawasaki Type K z roku 1981, ale koncepčně se stále jedná o prakticky klasická PCC, krátká (vždy sólo), se dvěma podvozky, plně vysokopodlažní a dokonce s tyčovým sběračem.

Všechny dnešní linky začínají podzemní smyčkou přímo pod kruháčem kolem City Hall, kde se temní skromná jednoperonová konečná se sekcí pro výstup a druhou pro nástup, a tak se tu neustále se střídající spoje někdy hromadí. Podzemní trať pokračuje přímo k západu ve společném tunelu s Market-Frankford Line, která v tomto úseku tvoří vlastně expresní linku, kdežto trolleys zastavují často. Ve společných stanicích nejsou nástupiště sdílená, ale aspoň se dá přestupovat v rámci přepravního prostoru za turnikety.

Philadelphia/City Hall: Kawasaki Type K na konečné, 29. 7. 2022 © Libor Peltan

Kus za nádražím se tramvajový tunel od metra odpojí a zakrátko se z něj vydělí (a vynoří) linka 10 vedoucí k severozápadu. Ostatní linky (34, 13, 36 a 11) se rozvětví hned po výjezdu z tunelu a vějířovitě se rozbíhají jihovýchodními směry do předměstí. Každá má tak nějak svůj ráz a stojí za to žádnou nevynechat.

Jak je z čísel existujících linek patrné, jsou jen torzem mnohem větší sítě. Opuštěné koleje ve vozovce najdete po celém velkoměstě i v těch nejnemožnějších místech. Jako relativně nedávno zrušené působí propojovací povrchové tratě v úhlu mezi desítkou a ostatními linkami.

Detašovaná linka 15 začíná v západním předměstí, kde překříží desítku a pokračuje k západu tangenciálním způsobem, míjíc dalece centrum ze severní strany. Končí na předměstí u řeky, kde má ještě kratičkou odbočku a v závěru vede mimojiné po nájezdu na dálnici. Na patnáctce jezdily PCC II, jak jsou označeny prastaré původní PCC, ale kolem přelomu století modernizované tak, že zachována je snad jen krásná kastle (bez interiéru) a rámy podvozků.

Philadelphia/Elmwood Trolley Depot: silně modernizované PCC II ve společnosti mnoha Kawasaki Type K, 29. 7. 2022 © Libor Peltan

Každopádně byl a je provoz linky 15 různě přerušován, v současnosti na ní jezdí obyčejné autobusy s drobnou odchylkou v trasování, ale s určitou nejistotou se dá doufat, že se v příštích letech na ni hezké tramvaje vrátí. Zatím stojí odstaveny ve vozovně Elmwood, a ač u plotu, vyfotit mi kloudně nešly, než mě po delším ňuchání odtud mile, ale důrazně odporoučel sekuriťák.

Ještě jeden tramvajový systém sestává ze dvou linek začínajících na 69th a dále vedoucích zástavbou západní části filadelfské aglomerace. Po nedlouhém souběhu vedeném po okraji hlavní ulice se větví: méně frekventovaná linka 102 se stáčí na jih do lokality Sharon Hill, veda převážně po různě klikatém a na konci jednokolejném vlastním tělese, zatímco 101 pokračuje odstředivým směrem na velkorysejší, ba rychlodrážní tratí, s hezkými zastávkovými domečky a malebným skoro rurálem, později dokonce lesem (částečně jednokolejně), až do městečka Media, jímž vede v závěrečném úseku jednokolejně středem ulice. Na těchto linkách pendlují Kawasaki Type K v obousměrné verzi s polopantografem.

Philadelphia/Sharon Hill: obousměrné Kawasaki Type K s chybnou orientací na konečné, 29. 7. 2022 © Libor Peltan

Ještě hezčí venkovsko-lesní – i když pohled z okna trochu mate, mapa jasně napoví, že celou dobu je široko daleko kolem prakticky souvislá zástavba – vedení má příměstská železnička Norristown High Speed Line, pojmenovaná podle své konečné, do níž vede zas od terminálu v 69th. Operují tu endemitní motoráčky ASEA N-5 s odběrem proudu z boční koleje (jako metro), spojované typicky do dvojic, což si u některých zastávek vynutí dvojí stanicování, což však díky svižné výpravě moc nezdržuje.

Jednokolejný je zde jen samotný konec trasy, který ční na vysokém mostě přes údolí, na jehož konci je přímo umístěna nadzemní konečná.

Philadelphia/69th: 2x ASEA N-5 NHSL projíždí kolem vozovny, 29. 7. 2022 © Libor Peltan]

Na opačném konci velkoměsta a protější konečné Market-Frankford Line najdeme centrálu a vozovnu malého a nepříliš vzrušujícího trolejbusového (“trackless trolley”) provozu o třech linkách a flotile New Flyerů E40LFR, které se snadno zamíchají mezi autobusy stejného designu, obzvlášť jedou-li zrovna na dieselagregát.

Podle Wikipedie se jedná po Šanghaji o druhý nejdéle souvisle fungující (od 1923) trolejbusový provoz na světě, ale historie je složitější, v různých epochách totiž byly ve Filadelfii dvě až tři izolované sítě trolejbusů (na jihu; linka od centra k severozápadu; a na severovýchodě), přičemž ta poslední, dodnes existující, vznikla až roku 1948.

Philadelphia/Frankford Transportation Center: trolejbusy New Flyer E40LFR ve vozovně, 30. 7. 2022 © Libor Peltan

Všechny dosud popsané prostředky MHD jsou provozovány společností SEPTA a funguje na nich integrovaný tarif. Pokud nechcete platit jednotlivé nepřestupní jízdné $2.50 přesným obnosem v hotovosti, je nutné si pořídit zdejší čipovku, která vypadá spíše jako platební karta, a po technické stránce jí snad i je. Stojí $5, dá se koupit v automatu, a tuto cenu vám vrátí jako kredit do na ní vedené elektronické peněženky, pokud si kartu registrujete pod svým jménem a e-mailem (a americkou adresou a telefonním číslem, jde tam však vyplnit cokoliv). Kredit se taky nabíjí v automatech a při platbě českou debetkou je opět nutné tvářit se, že jde o kreditku.

Jízdné se pak hradí pípnutím u turniketu metra nebo po nástupu ve vozidle, přičemž jedna jízda stojí $2 a druhá, je-li realizována do určitého časového limitu, je účtována jako “přestup” zdarma. Novinkou je “druhý přestup” za $1. Jednou jsem však jel metrem tam a hned stejnou trasou zpátky a to mi jako “přestup” neuznalo, takže se strhly 2x $2. Jednodenní lístek má stát $9, i když já mám v paměti zafixováno, že si za něj řekli snad jen $6, ale pozor, je na něj možné realizovat jen 8 jízd během kalendářního dne.

Norristown Transportation Center: souprava Silverliner V, 28. 7. 2022 © Libor Peltan

Protože je provozuje také SEPTA, je možné na stejnou čipovku jezdit i regionálními vlaky v okolí (vyjma linky do Atlantic City, kterou provozuje NJ Transit), ale jízdné na nich je o dost dražší a odstupňované podle ujeté vzdálenosti. V provozu jsou nasazované jak elektrické motorové vozy (či “sezdané páry”) Silverliner IV ze 70. let od GE, vizuálně (i když ne “geneticky”) podobné svým současníkům Arrow II a III NJT, tak Silverliner V z počátku 10. let od Rotem.

SEPTA by měla vlastnit ještě i elektrické lokomotivy (stejných řad jako Amtrak), vozy Comet a funglnové patrové “pušpuly”, ale ty jsem v provozu neviděl. Síť příměstských vlaků využívá jak tratě sdílené s ostatní premávkou, tak i své vyhrazené regionální tratě; centrem Filadelfie pak vede zdejší “Stammstrecke” převážně v tunelu (ale kus i na estakádě) od Temple University do rozsáhlého nádraží umístěného kolmo přímo nad Penn Station.

Philadelphia/Temple University: souprava Silverliner IV, 1. 8. 2022 © Libor Peltan

Předpodejní místo SEPTA se dá najít pár bloků od City Hall a kromě prodejny suvenýrů a modelů tu je k vidění pár dioramat modelové železnice a především hezky vystavená stará PCC, do jejíhož interiéru mohou nahlédnout i hendikepovaní díky rampě, která však trochu kazí zas kompozici fotky :)

Dosud jsem zamlčel druhý systém (vlastně jednu linku) metra, který je zas mezistátní: po vykličkování těmi ulicemi v centru, které už nemají zabrané ostatní linky, vjede dovnitř konstrukce Benjamin Franklin Bridge a dostává se tak do New Jersey, konkrétně univerzitního města Camden, jež obslouží stále podzemně, a pak už, vyjma dvou estakád podobna regionální trati nebo rovnou v souběhu s ní, pokračuje ještě docela daleko mezi satelitními sídly.

Philadelphia/SEPTA: vystavené historické PCC, 29. 7. 2022 © Libor Peltan

Linka se jmenuje PATCO a v provozu na ní jsou jak původně dodané jednotky z roku 1969, tak druhá série z roku 1980, ale každopádně k nepoznání modernizované. Platí zde vlastní tarif s odlišnou cenou za různé relace, přičemž Wikipedie tvrdí, že bylo PATCO ve své průkopníkem magnetickouproužkových jízdenek do automatických turniketů.

V Camdenu je ještě možné přestoupit na další zajímavou linku kolejové dopravy, River Line. Ta se nejdříve motá ulicemi města podobna tramvaji, ale pak vede zprvu podél, později přímo po železniční trati daleko předaleko, celou dobu v rovnoběžně s veletokem až do Trentonu. Provoz zajišťují dieselové Stadlery GTW 2/6 a jízdné je poněkud nelogicky jednotné, pouhých $1.60 za jakoukoli vzdálenost.

Camden/Cooper Street–Rutgers: Stadlery GTW River Line v ulicích, 29. 7. 2022 © Libor Peltan

Kdybych byl míval tyto ucelené znalosti před návštěvou oblasti, realizoval bych okruh, který se vyloženě nabízí: metrem do Frankfordu, trolejbusem linky 66 (mimochodem, na této trati by snad měly být čtyřstopé úseky pro provoz expresních trolejbusových spojů?) do Torresdale, regionálním vlakem do Trentonu, a zpátky pomocí River Line a PATCO. Mimojiné by takový hezký a pestrý výlet vyšel velmi levně.

Další mnou pominutou dopravní zajímavostí je Railroad Museum of Pennsylvania, nacházející se kus jihovýchodně od města Lancaster, u vesničky Strasburg. Je zcela odříznuté od hromadné dopravy, takže bez auta se tam nedostanete. Je to škoda, protože výčet exponátů je bohatý a lákavý.

Úvodní snímek: Darby Transportation Center: jednosměrná Kawasaki Type K na konečné, 29. 7. 2022 © Libor Peltan