Návštěva Průmyslového a obchodního parku Altmark

Ze Stendalu severním směrem byla v roce 1899 otevřena trať Stendal – Arneburg, nejprve jako úzkorozchodná dráha o rozchodu 1000 mm a v roce 1914 přerozchodovaná na normální rozchod, protože se nákladní doprava rozvíjela lépe, než se očekávalo. 1. 10. 1972 byla ovšem veškerá doprava zastavena a koleje sneseny. Popis dráhy s fotkami najdete zde.

Část dráhy dostala v roce 1977 nový život v podobě tratě do plánované jaderné elektrárny, které musela v roce 1975 uvolnit místo vesnice Niedergörne, která byla úplně zbourána. Fungovala tu i osobní doprava, viz jízdní řad 1986/87 (černé čtverečky znamenají jede v pondělí až pátek, s výjimkou státních svátků).

Asi pro oklamání třídního nepřítele byla jako konečná uvedena už neexistující vesnice. Trať jsem navštívil v roce 1977, protože mě velmi zajímala. Měl jsem s sebou jízdní kolo. I když přeprava zavazadel a jízdních kol byla podle jízdního řadu vyloučená, věděl jsem, že se v takových případech tolerovalo odstavení kola v předsíni posledního vozu.

K mému překvapení vlak ale zavazadlový vůz měl a průvodčí mi řekl, že sám neví, proč ho zařadili. Na konečné v ničem jsem viděl jenom velké staveniště a pokračoval jsem jízdním kolem do městečka Arneburg, odkud jsem chtěl pokračovat přívozem přes Labe a projet si trať Sandau – Schönhausen. Jenže přívoz byl kvůli povodni mimo provoz, a tak mi nezbylo nic jiného, než jet do Stendalu, odtud jsem se potom vrátil domů.

15. 11. 2024 moje cesta Flixtrainem končila v Stendalu okolo 9:45 h s 40 min zpožděním, protože jsme museli na jednokolejné trati Röderau – Falkenberg vícekrát čekat na zpožděné protijedoucí vlaky. Vtipné bylo, že před námi z Dresden-Neustadt odjel v 6:07 h Nightjet do Berlína. Vyrazili jsme v 6:29 h a u Jüterbogu jsme ten Nightjet předjeli. Zpoždění mi ale nevadilo, protože jsem měl čas až do odjezdu autobusu v 11:20 h. Uvažoval jsem i o tom si ještě projet trat’ do Tangermünde, od toho jsem ale upustil, protože z  Tangermünde do Arneburgu bylo třeba aspoň hodinu před odjezdem objednat autobus na zavolání a nebyl jsem si jist, zda se zpoždění Flixtrainu ještě zvětší, a vlak do Tangermünde možná nestihnu.

Stendal Hbf

V dáli vlevo lze zahlédnout červený S-Bahn ze Schönebecku, snímku dominují dva motorové vozy dopravce HANS (Hanseatische Eisenbahn), a vpravo je odstavena lokomotiva firmy Railpool, která se po odjezdu osobních vlaků posune vedle stroje 218 dopravce Pressnitztalbahn, který je rozeznatelný zcela vlevo.

Stendal Hbf, nákladní vlak mířící do Magdeburgu

Průjezd nákladních vlaků jsem natočil zde.

Do autobusu linky 970 nastoupilo kromě mě ještě 5 osob, které ve vesnicích na cestě zase vystoupily. Řidička je asi znala jako kmenové cestující a po dotazu, kam cestují, vůbec neobsloužila vesnici Jerchau. Jel jsem s Deutschlandticketem. Okres Stendal vyhrožoval, že Deutschlandticket v autobusech nebude uznávat, když mu vláda nevyplatí kompenzace za ztráty, mezitím se ale dohodli.

Mercer Stendal

V 11:55 h jsme přijeli do průmyslového a obchodního parku IGPA. Mapu najdete zde. Kromě  středně velkých společnosti je tu největší podnik, který na svých stránkách píše:
Mercer Stendal se nachází nedaleko města Arneburg v okrese Stendal v Sasku-Anhaltsku. Tato obec leží asi 130 km západně od Berlína na západním břehu Labe, asi 12 km severovýchodně od Stendalu. Arneburg, o němž je první historická zmínka z roku 984, je jedním z nejstarších měst v kraji Altmark. Základní kámen k výstavbě investice v hodnotě 1,1 miliardy amerických dolarů byl položen v roce 2002 a elektrárna byla uvedena do provozu o pouhé dva roky později. Závod je dodnes jednou z nejmodernějších celulózek NBSK na světě. Původně byl závod projektován na výrobu 520 000 tun NBSK buničiny a přibližně 100 MW bioenergie. Po několika rozsáhlých projektech rozšíření, včetně projektu Blue Mill dokončeného v roce 2014, má nyní celulózka výrobní kapacitu 740 000 tun buničiny NBSK, 148 MW zelené energie a moderní zařízení na extrakci terpentýnu a tallového oleje. Stejně jako všechny celulózky společnosti Mercer vyrábí i celulózka ve Stendalu dostatek zelené energie pro pokrytí vnitřní poptávky a zároveň dodává energii do veřejné sítě.

Pravě hlavně pro tento podnik je železniční trat’ vycházející z trati Stendal – Wittenberge u vesnice Hassel nadále provozován jako vlečka. Majitelem je městečko Arneburg a provozní řád na 69 stranách uvádí kromě jiného, kdo smí na infrastruktuře jezdit, co znamenají návěstidla, jak se komunikuje s DB Infra Go, co je třeba udělat, když je nehoda, anebo když se pokazí vlak a blokuje cestu. Jenom mně trochu překvapuje, že městečko Arneburg nevyužilo možnost reaktivace zrušené trati do Arneburgu.

Lokomotiva V 60

Nevím, co tu dělala lokomotiva z chemického závodu Bad Köstritz, což je město v Durynsku.  Protože jsem u Mercer viděl i cisternové vozy, možná dovezla chemické látky pro výrobu celulózy.

Stavědlo

Odtud se řídí provoz na vlečce. Když jsem přišel, právě přijel vlak s dřevem, což vidíte v tomto videu.

Odstavené lokomotivy

Potom se vydala modrá lokomotiva do průmyslového parku. Myslel jsem, že jede pro vozy a čekal jsem na návrat. Když se nic nedělalo, šel jsem se podívat tam, kde jsem fotil tu V 60. Tam jsem zjistil, že byla odstavená asi na celý víkend. Jak říká německé přísloví, v pátek po 13. hodině se věnuje už každý jen svým záležitostem. V pozadí jsou zbytky zbourané jaderné elektrárny.

Nákladní vůz

Dále jsem se podíval na vlečkové koleje. Ten nákladní vůz tu asi zapomněli, neboť vlevo jsou vytrhané koleje, takže už nikam nepojede.

Bývalá konečná stanice osobní dopravy Niedergörne

U papírny Sofidel Germany jsem našel i nástupiště, kde kdysi končily osobní vlaky. Po 14. hodině se u autobusové zastávky objevili i někteří dělníci vracející se domů. Naproti parkovaly kamiony. Řidiči si museli obléct výstražné vesty a nasadit přilbu. Potom šli u vrátnice odevzdat doklady o přepravě zboží a až potom dostali povolení ke vjezdu do závodního areálu firmu Mercer. Většinou to byly kamiony ze západního okresu Uelzen přepravující dřevo (tam sice železnici mají, ale přeprava po železnici je příliš drahá a komplikovaná), viděl jsem ale i kamiony z Polska i Rumunska. Po příjezdu autobusu do stanice Stendal jsem se vrátil domů.

Přestup v Lipsku na hlavním nádraží během 2 minut z nástupiště 11 na nástupiště 21 do vlaku do Drážďan jsem zvládl. Vlak sice byl přeplněný, sedadlo jsem ale našel. Jenom bylo potřeba požádat cestující, aby odstranili zavazadlo ze sedadla a odložit ho tam, kam patří, tj. nahoře nad sedadlo. Další cestující si asi netroufali a stáli jako stádo ovcí na chodbě. Nedávno se omlouval IDS VVO, že darebáci u obce Wurzen hodili kamenem na vlak, a tak poškodili okna. Následně musela být jednotka vyřažená z provozu. Asi proto jsem narazil na vlak se sníženou kapacitou.

Další fotky najdete na https://postimg.cc/gallery/3HPzrBrd

Přehled firem v IGPA i s fotkami je zde.