10.11.2024 Práve prihlásených 22 užívateľov
Pri návšteve Švajčiarska 3. júna 2007 som sa rozhodol navštíviť okrasnú škôlku v obci Schinznach v kantóne Aargau. Veľa som už počul o tom, že v jej areáli premáva jediná úzkorozchodná dráha s rozchodom 600 mm. Záhradníctvo Zulauf tam existuje od roku 1879. Pre transport stromov, zeminy a rašeliny inštalovali roku 1928 úzkorozchodnú dráhu s manuálnym pohonom.
20.10.2016 8:00, Helmut Böhme
Trať číslo 191 je bohatá na svoju históriu. Táto, pôvodne uhorsko-halíčska železnica, bola ťažko skúšaná svetovými vojnami. Prešla niekoľkými zmenami. Istý čas bola trať dvojkoľajná, ale po rozpade Rakúsko-Uhorska a vzniku nástupníckych štátov klesol význam spojenia i dopravy na trati a následne počas hospodárskej krízy v roku 1932 druhá koľaj zanikla.
18.10.2016 8:00, Ondrej Krajňák
Tak by se dalo nazvat posledních pár měsíců, které jsem s železnicí prožil. Jako důchodce už nárok na dovolenou nemám, a tak nějaké plánování na určitou dobu už neprovádím. Ke kolejím se vydám v době, kdy mám čas a hlavně vlakofilní absťák. Během roku mám vždy takové to pravidelné ježdění na nejznámější akce, většinou na Slovensku.
16.10.2016 8:00, Karel Furiš
V poslední části čtyřdílného cestopisu opustíme Berlín a vydáme se na cestu domů. Avšak nepojedeme nijak rovně – výhodné loterijní jízdenky na německou chloubu ICE nás zavedou až do Norimberku, kde se budeme věnovat především automatickému metru a tramvajím. Zpět do Čech nás odveze rychlá a divoce se klopící motorová jednotka řady 612 DB.
10.10.2016 8:00, Dominik Havel
Tento díl cestopisu navazuje na předchozí o dopravním poznávání Berlína, kde jsme si představili jak tramvaje, tak U- a S-Bahn. Na konci cestopisného vypravování jsme se svezli patrovým autobusem na turistické lince 100 a šli se ubytovat do hotelu na náměstí Alexanderplatz. V dnešním pokračování blíže poznáme funkci S-Bahnu, navštívíme nové hlavní nádraží s podivnou linkou metra U55, svezeme se historickým patrovým autobusem kolem jezera a letmo navštívíme Postupim.
3.10.2016 8:00, Dominik Havel
V tejto reportáži sa pozrieme na predposledný a posledný deň mojej návštevy Rzeczypospolitej Polskiej. V prvých pár odsekoch sa budem venovať skúmaniu hlavného mesta s názvom Warszawa a v druhej časti sa zameriam na návrat domov z Gdynie (skúsenosť, po ktorej budem na také dlhé trasy cestovať výlučne nočnými spojmi, pokiaľ to bude možné).
2.10.2016 8:00, Oliver Dučák
Ačkoliv je dnešní reportáž psaná na základě dvoudenní cesty za hranice České republiky, cestopis obvyklého stylu nečekejte. Cestovní zážitky totiž nebyly to hlavní, proč jsme cestu do zapadlého koutu Dolního Rakouska, zvaného příznačně Waldviertel (v překladu „Lesní čtvrť“) podnikli. Středem našeho zájmu byla původně drážní infrastruktura.
30.9.2016 8:00, Jan Přikryl, Václav Zikán
Druhého dne naší cesty se konečně podíváme do německého vnitrozemí. S krátkou zastávkou v tramvajové Chotěbuzi se již v dopoledních hodinách přiblížíme k Berlínu, kde nemineme žádný obvyklý dopravní prostředek veřejné dopravy. Svezeme se lesní tramvají, patrovým autobusem linky 100 přes centrum, podivně fungujícím S-Bahnem, tramvají v Postupimi i historickou, lesní autobusovou linkou 218 přes kopečky suti ze starého Berlína.
26.9.2016 8:00, Dominik Havel
Po společném výletu na Osoblahu jsem se s tátou vydala ještě na dva další výlety. Kromě poznání dalších míst jsem hlavně chtěla posbírat co nejvíce razítek ve vlacích do „Velké Elfikovy letní soutěže“. Což se mi povedlo a celkem tři soutěžní kupóny byly odeslány. První výlet naplánoval táta. Abych nasbírala co nejvíce razítek, tak jsme se v neděli 28. 8. 2016 vydali z Hané na Slovácko.
21.9.2016 8:00, Radka Hořínková
Veřejná doprava ve vnitrozemí cizích zemí byla pro mě dosud velkou neznámou. Mé německé zkušenosti končily v drážďanském S-Bahnu s Čechy tolik vychvalovanými soupravami DOSTO a v okolí Görlitz, což měla tato cesta změnit. Ve čtyřdílném cestopisu se podíváme především na Berlín, čas ovšem zbude i na zastávku v Cottbusu/Chotěbuzi a krkolomný závlek do Norimberka při zpáteční cestě.
19.9.2016 8:00, Dominik Havel