Elektrizace tratí na území ČR

Práce na elektrifikaci železniční trati z Otrokovic do Vizovic zřejmě začnou v roce 2009. Stavbaři budou na 25 kilometrů dlouhém úseku tvořícím důležitou dopravní tepnu pracovat nejméně dva roky. „Předpokládané náklady činí asi tři miliardy,“ řekl Jiří Mlynář ze Správy železniční dopravní cesty.
Zpracované projekty nabízí tři možné varianty lišící se rozsahem stavebních úprav. Nyní se studií zabývá ministerstvo dopravy. Varianta, která je podle Mlynáře nejpravděpodobnější, počítá i s výstavbou dalších kolejí. Trať s velkým množstvím zastávek je vytížená, denně ve směru z Otrokovic do Zlína jezdí zhruba 3500 lidí. V úseku mezi zlínskými částmi Louky a Prštné je počet cestujících ještě vyšší. Od května loňského roku zde přepravu zajišťují také motorové soupravy Regionova.
Železniční trať z Otrokovic do Vizovic byla postavena v roce 1899 firmou Török&Janowitz.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

Dlouho plánovaná rekonstrukce znojemského viaduktu se odkládá. Stejný osud postihl také samotné dokončení elektrifikace trati ze Šatova do Znojma.
Na vině je zdržení schvalování projektové dokumentace a stavebního povolení.
„Místo v září začnou opravy až příští rok,“ uvedl přednosta Železniční stanice Znojmo Pavel Karšulín. Železnice ze Šatova do Znojma je součástí důležitého spojení Znojma s Vídní. Šatov byl přitom propojen elektrifikovanou železnicí s rakouským Retzem již loni.

Viadukt je oříšek

Elektrifikace zbytku tratě ze Šatova do Znojma v mnohém závisí na opravě znojemského viaduktu.
„Po stránce technické i projekční je to nejsložitější úkol,“ řekl dříve ředitel Správy železniční dopravní cesty Olomouc Jiří Mlynář.
Znojemský viadukt je nejvyšším mostem kraje a jedním z nejvyšších v zemi. Viadukt zesílí nová ocelová konstrukce, protože na stávající nelze umístit trolej.
Elektrifikace tratě se kvůli náročné opravě viaduktu prodraží – bude stát jednu a čtvrt miliardy korun.
Asi za dva roky by pak na trase Znojmo–Vídeň mělo projet v každém směru patnáct vlaků denně. Doposud zde jezdily pouze čtyři motoráky. Kvalitní spojení zhruba stokilometrové tratě mezi Vídní a Znojmem zkrátí dobu jízdy o 15 minut.


(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Další úsek, který se objevuje k eletrizaci je trať Klatovy - Železná Ruda.

Bez okázalostí a zájmu ze strany médií byl v neděli 10.prosince 2006 v odpoledních hodinách zahájen elektrický provoz v přeshraničním úseku Retz (ÖBB) – Šatov. Prvním pravidelným vlakem v elektrické trakci, kterému se dostalo této cti, byl vlak R/Os 2214 ze stanice Wiener Neustat Hbf vedený „taurusem“ 1116.089-2. Slavnostní zahájení elektrického provozu pak proběhlo hned následující den, tj. v pondělí 11.prosince.

Poněkud opožděná, leč dost obšírná a ilustrovaná, aktualita se dnes objevila na
http://spz.logout.cz/novinky/novinky.html

Grygov - České dráhy zmodernizovaly trať a zrychlují cestování. Zvládnout cestu vlakem mezi Ostravou a Prahou za tři hodiny? To byl ještě před několika lety spíš nesplnitelný sen. Dnes cestující projedou celou trať nejrychlejšími spoji za tři hodiny devět minut. A půjde to ještě rychleji. Nově také díky zmodernizovanému úseku Přerov-Olomouc, který včera slavnostně otevřely České dráhy.
„Po dokončení všech stavebních a rekonstrukčních prací v celém úseku Ostrava-Praha budou nejrychlejší vlaky Českých drah pendolina jezdit mezi Prahou a Ostravou přibližně za dvě hodiny a padesát pět minut,“ uvedl tiskový mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Od prvního února budou pendolina mezi Přerovem a Olomoucí jezdit maximální projektovanou traťovou rychlostí 160 kilometrů za hodinu.
Cesta vlakem mezi Ostravou a Prahou se přitom zrychluje už několik let po sobě - vždy s otevřením dalšího nového úseku moderního železničního koridoru.
Zatímco v osmdesátých letech jezdila naprostá většina rychlíkových spojů mezi Ostravou a Prahou za pět hodin, běžné rychlíky nyní zvládají trasu za tři hodiny čtyřicet pět minut.
Vzdálenost mezi Olomoucí a Přerovem tak ujedou od prvního února nejrychlejší vlaky za deset minut. Omezujícím faktorem zde budou pouze průjezdy železničními stanicemi.
Obchodní zástupce známé firmy Pavel Blahuš z Přerova jezdící pravidelně do Prahy už přestal auto pro cesty do hlavního města používat. „Dráhy jsou dnes mnohem spolehlivější a Penodlinem jsem tam mnohem rychleji než autem. Navíc ve vlaku mohu pracovat a ne se nervovat na přecpaných silnicích,“ řekl Blahuš.
Modernizace necelých jedenadvaceti kilometrů trati Přerov-Olomouc probíhala od dubna roku 2004 a vyžádala si celkem 2,7 miliardy korun.
V současné době modernizace na střední Moravě pokračují. Nyní se pracuje na posledním úseku trati OstravaPraha o délce pětadvacet kilometrů, který v kraji leží mezi Zábřehem a Červenkou
Modernizci úseku dráhy dokončí v říjnu příštího roku.
Vsouvislosti s celkovou modernizací železniční sítě a zlepšováním služeb probíhá také přestavba železničních stanic v Olomouci a Přerově.
Koncem loňského roku České dráhy ukončily přestavbu nádraží v Zábřehu, které se stalo jedním z nejmodernějších železničních uzlů v republice. Nejnáročnějšími stavbami na trati byly v Olomouckém kraji dva tunely na Zábřežsku mezi Lupěným a Hoštejnem, které zde napřímily trať a umožnily tak zvýšení traťové rychlosti omezované dosud obloukem kolem vrchoviny.
Na propojení České republiky několika železničními koridory pracují České dráhy od roku 1993. Modernizovaná trať mezi Olomoucí a Přerovem je součástí mezinárodní železniční magistrály Paříž-NorimberkCheb-Plzeň-Praha-Olomouc-Ostrava-Žilina-Košice-Čop-Lvov.
České dráhy připravují a provádějí na střední Moravě i další stavby, které s koridorem přímo nesouvisejí. „Probíhá například přestavba nádraží v Šumperku a v letošním roce zahájíme přestavbu nádraží v Jeseníku,“ sdělil mluvčí Aleš Ondrůj. České dráhy počítají také s elektrifikací regionální trati Zábřeh-Šumperk. „Se zahájením elektrifikace Zábřeh-Šumperk počítáme v roce 2008, uvedl Ondrůj. Elektrifikace frekventované regionální trati umožní přímé spojení mezi Šumperkem a Přerovembez přestupů.
Rychlejší vlaky Kolik času zabere cesta? Praha-Ostrava za 3 hodiny. Po dokončení všech stavebních úprav budou nejrychlejší vlaky jezdit z Prahy do Ostravy za tři hodiny. Olomouc-Přerov za 10 minut. Cesta vlakem z Přerova do Olomouce bude od 1. února trvat nejrychlejším vlakům 10 minut.

Mladá fronta DNES - střední Morava

Proto mám raději pojem "nestátní".

Napsal jsem to špatně, ano - trať je majetkem obcí, ale v takovém případě stát neplatí obcím veškeré náklady. Stát platí 100% jen státním subjektům, obcím může poskytovat pouze příspěvky a z tohoto pohledu se v podstatě jedná o privátní subjekt, který nehospodaří se státními financemi.

Finance na elektrifikaci soukromé železniční tratě Šumperk–Kouty nad Desnou s odbočkou do Sobotína, které jsou předběžně odhadnuty na pět set miliónů korun, je možno čerpat z evropských peněz v rámci operačních programů dopravy na roky 2007 až 2013.
„Ve středu jsme jednali se zástupci ministerstva dopravy a ti nám potvrdili, že se financování vztahuje také na regionální tratě,“ řekl Právu Ondřej Kopp, předseda Svazku obcí údolí Desné, která je vlastníkem soukromé železnice. Evropská unie by se tak mohla podílet na financování elektrifikace až pětaosmdesáti procenty.
„V letošním roce chceme zvládnout vyřízení veškerých administrativních kroků, jako je například projektová dokumentace či územní povolení,“ upřesnil Kopp. Samotná stavba by podle něj mohla začít v roce příštím nebo na jaře roku následujícího.
„Náš záměr navazuje na elektrifikaci tratě ze Zábřehu do Šumperka. Lidem by tak odpadlo zdlouhavé cestování a přestupování,“ dodal Kopp.

(Právo)

Jen tak mimochodem: Jestliže je tato železnice majetkem obcí, asi těžko ji lze označit za "soukromou".

Z článku v MF Dnes:

Jen v tomto roce je ze státního rozpočtu na investice do železnic ve Zlínském kraji vyčleněno kolem 150 milionů korun. V roce 2008 to bude dokonce přes 200 milionů. Kromě elektrizace trati Otrokovice - Zlín - Vizovice za 3,2 miliardy korun plánované na rok 2009 se navíc například výhledově uvažuje i o elektrizaci trasy Kojetín - Hulín -Bystřice pod Hostýnem - Valašské Meziříčí.
Přelom tisíciletí patřil obnově hlavní větve II. koridoru od Břestu po Staré Město. Začátek třetího tisíciletí bude podle všeho ve znamení postupné modernizace dalších tratí a stanic ve Zlínském kraji.

Na dva úseky připravované elektrizace jsem si ještě vzpomněl:

Elektrizace Kojetín - Hulín

a

Elektrizace Šumperk - Olomouc (u této akce však nevím, jak to s ní vypadá).

Rád bych shrnul všechny tratě, u kterých se připravuje nebo uvažuje o elektrizaci:

Elektrizace Letohrad - Lichkov - předpoklad zahájení 2007
Elektrizace Lysá nad Labem - milovice - předpoklad zahájení a realizace 2008/2009
Elektrizace České Budějovice - České Velenice - v realizaci
Elektrizace České Velenice - Veselí nad Lužnicí (zahájení této stavby bude nutné v souvislosti s tím, že předchozí stavba neobsahuje trafostanici, která je docela nutná pro elektrizovanou trať)
Elektrizace Praha - Kladno (rychlodráha) - zatím v nedohlednu
Elektrizace Šatov - Znojmo - snad v roce 2007 začne, ale zatím nejsou přiděleny finanční prostředky
Elektrizace Ostrava - Frýdek Místek - letos se zahájí
Elektrizace Zábřeh na Moravě - Šumperk
Elektrizace Šumperk - Kouty nad Desnou, Sobotín - otázka teď leží v tom, zda stát bude investovat do soukromého majetku
Elektrizace Brno - Jihlava
Elektrizace Otrokovice - Zlín

Kromě toho jsem již zaznamenal technicko ekonomickou studii na zkapacitnění a elektrizaci úseků Bludov - Hanušovice - Jeseník a Hanušovice - Lichkov, která byla financována v roce 2006.

Více do budoucna se dá mluvit i o dalších úsecích a tratích:

Praha - Turnov - Liberec (5. koridor)
Kutná Hora - Kutná Hora město
Boskovická spojka (je možné že dojde i k elektrizaci příslušné tratě)
Chrudim - Pardubice (Východočeský diametr)

Tak to je asi tak vše, na co jsem si teď vzpomněl. Budu rád, když mě někdo doplní, pokud sem na něco zapomněl.

Z dolnorakouského Retzu do jihomoravského Šatova se již jezdí elektricky Zanedlouho až do Znojma

http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_1znojm.htm

byť už poněkud zastaralý (resp. neaktualizovaný), najdete na
http://koridory.wz.cz/ostatni.php

Plánovaná elektrizace Letohrad– Lichkov, státní hranice má podle stávajících plánů probíhat ve dvou etapách. První etapa by se týkala úseku z Letohradu do stanice Lichkov a druhá pak z Lichkova na státní hranici České republiky s Polskem.
Podle přednosty stanice Lichkov Josefa Grosskopfa by se při první etapě elektrizace opravily současně i mezilehlé stanice Jablonné nad Orlicí a Těchonín. Druhá etapa, týkající se úseku z Lichkova na státní hranici s Polskou republikou, by se dotkla i samotné stanice Lichkov. Při plánované rekonstrukci by mělo dojít ke kompletní výměně a přestavbě kolejiště, zrušení stavědel a tím i míst signalistů, jejichž práci by nahradilo dálkové ovládání výhybek, říká pan přednosta.
Podle posledních zpráv by měly stavební práce začít v příštím roce na polské straně, kde polské dráhy PKP chtějí na osm měsíců uzavřít traťový úsek Międzilesie–Domaszków a kompletně jej zrenovovat. Během této doby bude zcela vyloučen veškerý provoz v úseku Domaszków– Międzilesie–Lichkov a vlaky mají jezdit odklonem přes jiné pohraniční stanice.
Vyjednáváme, aby během rekonstrukčních prací na polské straně mohly začít současně i stavební práce na české straně z Lichkova směrem na státní hranici, která je vzdálena asi jen tři kilometry od naší stanice. Bylo by to výhodné z toho důvodu, že když už bude vyloučen provoz v Polsku, a tím pádem až do Lichkova, můžeme tento čas využít i na naší straně. Ještě ale nevíme, zda se podaří tento plán celkově sladit, potvrzuje Josef Grosskopf.

(Železničář)

Na některých středomoravských tratích má naftu nahradit elektřina. Lidi čeká lepší cestování

Střední Morava - Jízdu vlakem bez všudypřítomné vůně nafty si začas budou moci při své cestě vychutnat lidé jedoucí na trase Zábřeh - Šumperk. Zavedení elektřinou poháněných vlaků, které nahradí dosavadní dieselové, má ale kromě této trati v následujících letech dorazit i na některé další regionální železniční trasy v kraji. Lidé se tak dočkají nejen většího komfortu jízdy, tiššího a ekologičtějšího provozu, ale také rychlejších a někdy i nových přímých spojů ze Šumperska či Jesenicka až do krajského města.
„Trať mezi Šumperkem a Zábřehem, byť leží mimo hlavní koridor, není žádnou malou regionální tratí,“ mínil k důležitosti zavedení elektrického provozu mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Elektrifikace podle něj mimo jiné umožní zavedení dalších přímých vlaků mířících v obou směrech mezi Šumperkem a Olomoucí. Už dnes tak sice jezdí některé rychlíky, ale u ostatních běžných regionálních spojů je nutné v Zábřehu přesedat. V současné době již dráhy rekonstruují šumperskou nádražní budovu. Úpravy mají podle vrchního přednosty Správy dopravních cest Olomouc Václava Johna skončit v prvním pololetí příštího roku.

Začneme v roce 2008

„Současně už se zpracovává projektová dokumentace na revitalizaci trati Zábřeh - Šumperk,“ potvrdil John. Materiál, který zahrnuje i elektrifikaci, bude hotový do konce března. Práce na trati mají začít v roce 2008. „Provedení těchto akcí nabídne lidem lepší komfort a plynulejší i rychlejší cestování,“ mínil John. Nasazení elektrických mašin zlepší i přístupnost této dopravy pro některé místní firmy. Podle odhadů bude na celý projekt třeba asi miliarda korun. Tomu, aby se v budoucnosti cestující dostávali na Jesenicko a Šumpersko i ze vzdálených míst co nejsnadněji, se České dráhy přizpůsobují už nyní. V zábřežské stanici nově zastavují i některé vlaky InterCity a EuroCity.
V návaznosti na úpravy trati Zábřeh-Šumperk má do mozaiky zapadnout i elektrifikace, do které se hodlá pustit Svazek údolí Desná vlastnící regionální trať mezi Šumperkem a Kouty nad Desnou. Podle šéfa svazku Ondřeje Koppa už chystají potřebné podklady pro podání žádosti o evropské peníze na elektrifikaci třiadvacetikilometrové soukromé tratě s odbočkou do Sobotína.
Současné odhady již dokončené studie mluví až o půl miliardě potřebné na tento krok. Další peníze budou potřeba na pořízení elektrických mašin, které by mohly bez přestupu dovézt lidi z Koutů přes Šumperk až do Olomouce.
Dnes totiž cestující při takové cestě čeká alespoň dvojí přesedání. „Proto by naše snaha bez návaznosti na elektrifikaci trati Šumperk - Zábřeh neměla cenu,“ řekl Kopp. Cílem je zvýšením přepravy po železnici odlehčit místní silnici od automobilového provozu, zjednodušit lidem dojíždění do školy či do práce v Olomouci a v opačném směru jim usnadnit cestu za turistikou. Možnost, že jednou člověk v Koutech nad Desnou sedne do vlaku a vysedne až v Olomouci, není nepravděpodobná ani podle Ondrůje: „Možné to je. Aby ale k takovému propojení došlo, musí se splnit několik předpokladů.“ Kromě elektrifikace tratí a zájmu lidí o takovou službu je to vznik dohody mezi Českými drahami, svazkem Desná a krajem, který na dopravní obslužnost přispívá. Dráhy navíc zahájily i přípravy studií na posouzení možností obnovy a elektrifikace tratí Šumperk-Hanušovice-Jeseník a Olomouc-Šternber-Uničov-Šumperk. „Teprve ale sbíráme podklady. Žádná rozhodnutí ještě nepadla,“ upozornil John.
U trati mířící z Olomouce do hor přes Šternberk se již v příštím roce počítá alespoň se zahájením opravy šternberského nádraží. „Nabídli jsme městu, zda nebude mít zájem spojit odbavovací prostory pro železniční dopravu i s autobusovou,“ popsal John. Všichni cestující by pak našli zázemí právě v drahami rekonstruované výpravní budově. Vzhledem k tomu, že Šternberští také uvažují o úpravách přednádraží, požádali dráhy o uvolnění některých pozemků pro přesun autob