EÚ - neštátni dopravcovia - všeobecne
Diskusia o neštátnych želeničných dopravcoch v EÚ, o ich službách, cenách, výhodách, nevýhodách...
Podradené diskusné témy
Švýcarský drážní podnik BLS Cargo převzal v prvním čtvrtletí nové služby v tranzitu z Francie přes Švýcarsko do Itálie a do Polska. BLS tak jde na strategická partnerství s francouzskými drážními podniky. Nové jsou následující služby:
* vlaky s novými automobily z Bouchain (sever Francie) do Torina - kolem 270 vlaků za rok
* kombi vlaky z Manchesteru do Piacenzy - přes 180 vlaků za rok
* kombivlaky z Dourges do Novary - přes 360 vlaků za rok
* kombivlaky z Muizen do Pescary - přes 180 vlaků za rok
* vlaky s novými auty z Itálie na St. Priest a prázdné vozy ze St. Priest do Tychy (Polsko) - přes 360 vlaků za rok.
BLS Cargo přejímá pro všechny přepravy dopravní službu v tranzitu Švýcarskem, včetně Lötschberské a Gotthardské trasy, a také do hraničních přechodů Ženeva a Buchs. V Itálii je partnerem ve všech případech Trenitalia, zatímco ve Francii se doprava provádí ve spolupráci s drážními podniky EuroCargoRail (dcera nákladní dráhy EWS, patřící DB), Fret SNCF a B-Cargo. Spolupráce s různými francouzskými partnery ukazuje, že se tamní trh otevírá.
(Železničář)
* vlaky s novými automobily z Bouchain (sever Francie) do Torina - kolem 270 vlaků za rok
* kombi vlaky z Manchesteru do Piacenzy - přes 180 vlaků za rok
* kombivlaky z Dourges do Novary - přes 360 vlaků za rok
* kombivlaky z Muizen do Pescary - přes 180 vlaků za rok
* vlaky s novými auty z Itálie na St. Priest a prázdné vozy ze St. Priest do Tychy (Polsko) - přes 360 vlaků za rok.
BLS Cargo přejímá pro všechny přepravy dopravní službu v tranzitu Švýcarskem, včetně Lötschberské a Gotthardské trasy, a také do hraničních přechodů Ženeva a Buchs. V Itálii je partnerem ve všech případech Trenitalia, zatímco ve Francii se doprava provádí ve spolupráci s drážními podniky EuroCargoRail (dcera nákladní dráhy EWS, patřící DB), Fret SNCF a B-Cargo. Spolupráce s různými francouzskými partnery ukazuje, že se tamní trh otevírá.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291677/
Společnost Groupe Eurotunnel, která provozuje železniční spojení mezi kontinentální Evropou a Británií pod Lamanšským průlivem, vykázala za prvních šest měsíců letošního roku zisk 26 milionů € (599,1 milionu Kč). Ve stejném období loňského roku přitom měla ztrátu 32 milionů €. Výsledky podpořil nárůst přepravy osobních i nákladních aut i cestujících v osobních vlacích.
Zájem o služby Eurotunnelu zvýšily problémy konkurenčních trajektových přepravců způsobené špatným počasím a stávkami. V druhém pololetí však společnost očekává zpomalení růstu kvůli ekonomickému poklesu a negativnímu vlivu oslabení GBP vůči €. Příjmy ze služeb kyvadlové přepravy, které jsou hlavním zdrojem příjmů Eurotunnelu, stouply o deset procent na 246 milionů €. Příjmy ze železniční osobní přepravy, hlavně od cestujících vlaků Eurostar, vzrostly o třináct procent na 133 milionů €. Eurotunnel hospodařil se ziskem poprvé v historii v loňském roce poté, co se mu podařilo uzavřít s věřiteli dohodu o restrukturalizaci dluhu. Ta zachránila podnik před bankrotem a snížila jeho dluh na polovinu z původních devíti miliard €. Firmu Eurotunnel provázely potíže již od spuštění projektu koncem 80. let minulého století. Náklady na vyhloubení padesátikilometrového tunelu mezi Francií a Británii překročily původní odhady a přeprava v tunelu po jeho otevření v roce 1994 zaostávala za prognózami.
(Dopravní noviny)
Zájem o služby Eurotunnelu zvýšily problémy konkurenčních trajektových přepravců způsobené špatným počasím a stávkami. V druhém pololetí však společnost očekává zpomalení růstu kvůli ekonomickému poklesu a negativnímu vlivu oslabení GBP vůči €. Příjmy ze služeb kyvadlové přepravy, které jsou hlavním zdrojem příjmů Eurotunnelu, stouply o deset procent na 246 milionů €. Příjmy ze železniční osobní přepravy, hlavně od cestujících vlaků Eurostar, vzrostly o třináct procent na 133 milionů €. Eurotunnel hospodařil se ziskem poprvé v historii v loňském roce poté, co se mu podařilo uzavřít s věřiteli dohodu o restrukturalizaci dluhu. Ta zachránila podnik před bankrotem a snížila jeho dluh na polovinu z původních devíti miliard €. Firmu Eurotunnel provázely potíže již od spuštění projektu koncem 80. let minulého století. Náklady na vyhloubení padesátikilometrového tunelu mezi Francií a Británii překročily původní odhady a přeprava v tunelu po jeho otevření v roce 1994 zaostávala za prognózami.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/281541/
Zbyněk,
dobré čítanie! Spústa zaujímavých faktov.
Ako vidno, to čo sa Britom nepodarilo vo vojnách s Francúzskom, teraz dokázala železnica - podmaniť si Francúzsko (aj keď zatiaľ len turistami).
dobré čítanie! Spústa zaujímavých faktov.
Ako vidno, to čo sa Britom nepodarilo vo vojnách s Francúzskom, teraz dokázala železnica - podmaniť si Francúzsko (aj keď zatiaľ len turistami).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/271561/
Jak oznámil britský list The Times,využily za první čtvrtletí tohoto roku služeb vlaků Eurostar více než dva miliony cestujících,což je meziroční zvýšení o celých 21 %, příjmy přitom vzrostly o 25 %na 178 milionů liber (přes 5,5 miliardy korun).
Vlaky Eurostar jezdí od listopadu 1994,tehdy pod jménem Discovery service,na tratích LondýnBrusel a Londýn-Paříž. Cesta původně trvala více než tři hodiny,po vybudování rychlotratí v Belgii (koncem minulého století)a ve Velké Británii (v listopadu loňského roku)se cesta zkrátila na dvě hodiny do Bruselu a dvě hodiny patnáct minut do Paříže. Přitom výrobní závod ve Francii už nabízí soupravu,která by mohla trasu urazit za méně než dvě hodiny.
Zkrácení času na cestě se považuje za rozhodující příčinu zvýšení počtu cestujících. Druhým důvodem zřejmě je přesun rychlovlaků z londýnského nádraží Waterloo na obnovené nádraží St. Pancras. Přitom Waterloo se budovalo speciálně pro Eurostar,bylo výhodné pro turisty,protože stačilo přejít most a člověk se ocitl v samém středu Londýna. Leželo ovšem nevýhodně pro cestující z britského »venkova«. St. Pancras je položen mnohem blíže londýnským vnitrostátním nádražím a společnost Eurostar to dokládá i údajem,že nejvíce cestujících za letošní první čtvrtletí přibylo právě z centrálních oblastí Anglie a dokonce i z jejího severu -z oblasti Liverpoolu a Manchesteru.
Jde o špatnou zprávu pro letecké přepravce,kteří souboj o trasu Londýn-Paříž už dávno vzdali,Eurostar zde přepraví téměř 80 %veškerých cestujících,ale další velká anglická a skotská města byla jejich doménou. To se začíná obracet a společnost Eurostar se přidává poměrně agresivní kampaní,že celý vlak Eurostar vyprodukuje pouhou desetinu škodlivin,co jedno jediné letadlo.
Přitom jde o dlouhý vlak::18 vagonů a dvě lokomotivy -jedna na každé straně -206 cestujících v první třídě,544 ve třídě druhé. Maximální rychlosti 300 kilometrů za hodinu využije na většině tratě,50 kilometrů dlouhým tunelem pod La Manchem projíždí asi polovičním tempem. Omezení rychlosti je dáno snahou o co nejmenší vibrace v tunelu. Vlak sice jede po kolejích na prefabrikovaných dodatečně zabetonovaných podkladních blocích uložených navíc v pryžovém obalu,ale i nižší rychlost pomáhá proti vibracím. Mimochodem -úspěch Eurostaru pomohl i Společnosti lamanšského tunelu,která je sice trvale hluboko v červených číslech,ale za poslední loňské čtvrtletí poprvé ohlásila dílčí zisk.
Z Londýna odjíždělo v době zahájení provozu, vroce 1994,osm spojů denně,dnes tu vypravují soupravu každou hodinu a v létě bude jeden vlak vyjíždět každých 40 minut. Mezinárodní konsorcium Eurostar se již zdaleka neomezuje jen na spojení tří měst,v létě například vypravuje jednou týdně přímý spoj z Londýna do Avignonu,odkud je to kousek na Cote d’Azur,v zimě pak dvakrát týdně do francouzských lyžařských středisek.
Také síť rychlých tratí se rozrůstá. Z Bruselu ve dvou směrech -do Amsterodamu a německého Aachenu,odkud byla nedávno prodloužena přes Kolín nad Rýnem až k mezinárodnímu letišti ve Frankfurtu nad Mohanem. Ještě větší naděje vkládají francouzské i německé dráhy do budované trati ze Štrasburku do Stuttgartu,a pak snad dál do Mnichova. Jediným směrem,který má potíž,,zůstává spojení Francie přes Švýcarsko do Rakouska a dál do Maďarska. I když jde o projekt,který počítá s mnoha dlouhými tunely,protestují obyvatelé horských údolí u ústí těchto tunelů a stavba se zatím zdržuje.
Ve Velké Británii plným tempem pokračuje výstavba koridoru jih-sever. Byla vybrána jedna ze čtyř existujících tratí,,modernizuje se za provozu. Asi není daleko doba,kdy St. Pancras nebude konečnou stanicí,ale zastávkou superrychlíku Glasgow-Paříž.
(Haló noviny)
Vlaky Eurostar jezdí od listopadu 1994,tehdy pod jménem Discovery service,na tratích LondýnBrusel a Londýn-Paříž. Cesta původně trvala více než tři hodiny,po vybudování rychlotratí v Belgii (koncem minulého století)a ve Velké Británii (v listopadu loňského roku)se cesta zkrátila na dvě hodiny do Bruselu a dvě hodiny patnáct minut do Paříže. Přitom výrobní závod ve Francii už nabízí soupravu,která by mohla trasu urazit za méně než dvě hodiny.
Zkrácení času na cestě se považuje za rozhodující příčinu zvýšení počtu cestujících. Druhým důvodem zřejmě je přesun rychlovlaků z londýnského nádraží Waterloo na obnovené nádraží St. Pancras. Přitom Waterloo se budovalo speciálně pro Eurostar,bylo výhodné pro turisty,protože stačilo přejít most a člověk se ocitl v samém středu Londýna. Leželo ovšem nevýhodně pro cestující z britského »venkova«. St. Pancras je položen mnohem blíže londýnským vnitrostátním nádražím a společnost Eurostar to dokládá i údajem,že nejvíce cestujících za letošní první čtvrtletí přibylo právě z centrálních oblastí Anglie a dokonce i z jejího severu -z oblasti Liverpoolu a Manchesteru.
Jde o špatnou zprávu pro letecké přepravce,kteří souboj o trasu Londýn-Paříž už dávno vzdali,Eurostar zde přepraví téměř 80 %veškerých cestujících,ale další velká anglická a skotská města byla jejich doménou. To se začíná obracet a společnost Eurostar se přidává poměrně agresivní kampaní,že celý vlak Eurostar vyprodukuje pouhou desetinu škodlivin,co jedno jediné letadlo.
Přitom jde o dlouhý vlak::18 vagonů a dvě lokomotivy -jedna na každé straně -206 cestujících v první třídě,544 ve třídě druhé. Maximální rychlosti 300 kilometrů za hodinu využije na většině tratě,50 kilometrů dlouhým tunelem pod La Manchem projíždí asi polovičním tempem. Omezení rychlosti je dáno snahou o co nejmenší vibrace v tunelu. Vlak sice jede po kolejích na prefabrikovaných dodatečně zabetonovaných podkladních blocích uložených navíc v pryžovém obalu,ale i nižší rychlost pomáhá proti vibracím. Mimochodem -úspěch Eurostaru pomohl i Společnosti lamanšského tunelu,která je sice trvale hluboko v červených číslech,ale za poslední loňské čtvrtletí poprvé ohlásila dílčí zisk.
Z Londýna odjíždělo v době zahájení provozu, vroce 1994,osm spojů denně,dnes tu vypravují soupravu každou hodinu a v létě bude jeden vlak vyjíždět každých 40 minut. Mezinárodní konsorcium Eurostar se již zdaleka neomezuje jen na spojení tří měst,v létě například vypravuje jednou týdně přímý spoj z Londýna do Avignonu,odkud je to kousek na Cote d’Azur,v zimě pak dvakrát týdně do francouzských lyžařských středisek.
Také síť rychlých tratí se rozrůstá. Z Bruselu ve dvou směrech -do Amsterodamu a německého Aachenu,odkud byla nedávno prodloužena přes Kolín nad Rýnem až k mezinárodnímu letišti ve Frankfurtu nad Mohanem. Ještě větší naděje vkládají francouzské i německé dráhy do budované trati ze Štrasburku do Stuttgartu,a pak snad dál do Mnichova. Jediným směrem,který má potíž,,zůstává spojení Francie přes Švýcarsko do Rakouska a dál do Maďarska. I když jde o projekt,který počítá s mnoha dlouhými tunely,protestují obyvatelé horských údolí u ústí těchto tunelů a stavba se zatím zdržuje.
Ve Velké Británii plným tempem pokračuje výstavba koridoru jih-sever. Byla vybrána jedna ze čtyř existujících tratí,,modernizuje se za provozu. Asi není daleko doba,kdy St. Pancras nebude konečnou stanicí,ale zastávkou superrychlíku Glasgow-Paříž.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261389/
Expres Londýn-Paříž zpozdily technické problémy
Neuvěřitelnou smůlu měli cestující, kteří se vydali z Londýna do francouzské metropole rychlíkem Eurostar. Místo aby do Paříže dorazili ještě těsně před páteční půlnoci, protáhla se cesta na starý kontinent o rovných deset hodin.
Expres vyjel podle plánu v sedm hodin večer z londýnského nádraží St. Pancras. Kvůli technickým problémům ale v Lille muselo všech 640 pasažérů přestoupit na náhradní spoj.
I náhradní souprava Eurostar se ale zastavila: v polích na sever od Paříže. "Celé hodiny nám nic neřekli. Nakonec přišla policie a popoháněla nás všechny ven," řekl novinářům Londýňan Jonathan Childs, který se s přáteli vydal do "sladké Francie" na tradiční předsvatební pánskou jízdu.
V temné noci museli cestující šlapat podél trati až k lokálce, která je měla dopravit do Paříže. Její rychlost ale nepřekročila 60 km/h, a tak cestující z Británie dorazili do Paříže až v sobotu v 9:15, tedy téměř deset hodin po pravidelném příjezdu.
Na nádraží je čekala nejen snídaně a omluva francouzských drah, ale také zástupy senzacechtivých novinářů.
Rekordní zpoždění ale na popularitě Eurostaru pravděpodobně nic nezmění. Poté, co expresy loni v listopadu začaly vyjíždět z nově rekonstruovaného nádraží St. Pancras a propojily tak centra obou metropolí, stoupl zájem o rychlík do Paříže o celou pětinu.
Narozdíl od věčně ucpané cesty na letiště v Londýně i Paříži má expres zelenou. Pokud ovšem jede.
(aktualne.cz)
Neuvěřitelnou smůlu měli cestující, kteří se vydali z Londýna do francouzské metropole rychlíkem Eurostar. Místo aby do Paříže dorazili ještě těsně před páteční půlnoci, protáhla se cesta na starý kontinent o rovných deset hodin.
Expres vyjel podle plánu v sedm hodin večer z londýnského nádraží St. Pancras. Kvůli technickým problémům ale v Lille muselo všech 640 pasažérů přestoupit na náhradní spoj.
I náhradní souprava Eurostar se ale zastavila: v polích na sever od Paříže. "Celé hodiny nám nic neřekli. Nakonec přišla policie a popoháněla nás všechny ven," řekl novinářům Londýňan Jonathan Childs, který se s přáteli vydal do "sladké Francie" na tradiční předsvatební pánskou jízdu.
V temné noci museli cestující šlapat podél trati až k lokálce, která je měla dopravit do Paříže. Její rychlost ale nepřekročila 60 km/h, a tak cestující z Británie dorazili do Paříže až v sobotu v 9:15, tedy téměř deset hodin po pravidelném příjezdu.
Na nádraží je čekala nejen snídaně a omluva francouzských drah, ale také zástupy senzacechtivých novinářů.
Rekordní zpoždění ale na popularitě Eurostaru pravděpodobně nic nezmění. Poté, co expresy loni v listopadu začaly vyjíždět z nově rekonstruovaného nádraží St. Pancras a propojily tak centra obou metropolí, stoupl zájem o rychlík do Paříže o celou pětinu.
Narozdíl od věčně ucpané cesty na letiště v Londýně i Paříži má expres zelenou. Pokud ovšem jede.
(aktualne.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/259475/
Železniční společnosti Eurostar stouply v prvním čtvrtletí letošního roku příjmy o 25,2 procenta na 178,4 milionu liber (5,5 miliardy Kč). Počet přepravených cestujících vzrostl o 21 procent na 2,17 milionu. V dnešním prohlášení to uvedla společnost, která provozuje vysokorychlostní trať z Británie do Evropy.
Společnost zahájila provoz v listopadu 1994. Loni počet cestujících poprvé od zahájení provozu prolomil hranici osmi milionů. Eurostaru se daří zvyšovat počet cestujících na úkor leteckých společností, které stále trápí zpoždění letů z přeplněných britských letišť. Naopak Eurostar získal loni v listopadu další výhodu, kterou bylo zkrácení cesty mezi Londýnem a Paříží o 20 minut díky nové vysokorychlostní trati v Británii. Eurostar provozuje železniční přepravu pod kanálem La Manche mezi Londýnem a Paříží, Londýnem a Bruselem a dalšími evropskými městy.
Za služby Eurostaru ve Francii odpovídá francouzská železniční společnost SNCF a v Belgii místní SNCB. V Británii veškeré služby zajišťuje konsorcium ICRR, ve kterém má podíl 40 procent National Express Group, 35 procent SNCF, 15 procent SNCB a zbývajících deset procent vlastní British Airways, napsala agentura Reuters.
(Zpravodajství ČTK)
Společnost zahájila provoz v listopadu 1994. Loni počet cestujících poprvé od zahájení provozu prolomil hranici osmi milionů. Eurostaru se daří zvyšovat počet cestujících na úkor leteckých společností, které stále trápí zpoždění letů z přeplněných britských letišť. Naopak Eurostar získal loni v listopadu další výhodu, kterou bylo zkrácení cesty mezi Londýnem a Paříží o 20 minut díky nové vysokorychlostní trati v Británii. Eurostar provozuje železniční přepravu pod kanálem La Manche mezi Londýnem a Paříží, Londýnem a Bruselem a dalšími evropskými městy.
Za služby Eurostaru ve Francii odpovídá francouzská železniční společnost SNCF a v Belgii místní SNCB. V Británii veškeré služby zajišťuje konsorcium ICRR, ve kterém má podíl 40 procent National Express Group, 35 procent SNCF, 15 procent SNCB a zbývajících deset procent vlastní British Airways, napsala agentura Reuters.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258186/
Společnost Groupe Eurotunnel, která provozuje železniční spojení mezi kontinentální Evropou a Británií pod kanálem La Manche, loni poprvé vykázala celoroční čistý zisk. Oznámila to dnes firma s tím, že dohoda o restrukturalizaci dluhu snížila finanční náklady.
Společnost loni vydělala milion eur po ztrátě 204 milionů eur v předchozím roce. Loňský výsledek přitom nezahrnuje jednorázový příjem 3,3 miliardy eur plynoucí z červnové dohody o restrukturalizaci. Ta zachránila podnik před bankrotem a snížila jeho dluh na polovinu z původních devíti miliard eur.
Firmu Eurotunnel provázely potíže již od spuštění projektu koncem 80. let minulého století. Náklady na vyhloubení padesátikilometrového tunelu mezi Francií a Británii překročily původní odhady, zatímco přeprava v tunelu po jeho otevření v roce 1994 za prognózami zaostávala.
Za slabým zájmem cestujících stála mimo jiné absence vysokorychlostní železniční trati v Británii, jejíž provoz byl spuštěn teprve loni v listopadu. "Teď, když konečně máme toto vysokorychlostní spojení v Británii, dosahujeme počtu cestujících, jakého jsme měli dosahovat před 15 lety," uvedl generální ředitel společnosti Jacques Gounon. "Rok 2007 ukazuje, že nová Groupe Eurotunnel není podobná té staré," dodal.
Tržby podniku loni díky zvýšenému provozu v tunelu stouply o šest procent na 775 milionů eur. V letošním prvním čtvrtletí vyskočily bez zahrnutí kurzových výkyvů dokonce o 15 procent na 187,6 milionu eur, napsala agentura AP.
(financninoviny.cz)
Společnost loni vydělala milion eur po ztrátě 204 milionů eur v předchozím roce. Loňský výsledek přitom nezahrnuje jednorázový příjem 3,3 miliardy eur plynoucí z červnové dohody o restrukturalizaci. Ta zachránila podnik před bankrotem a snížila jeho dluh na polovinu z původních devíti miliard eur.
Firmu Eurotunnel provázely potíže již od spuštění projektu koncem 80. let minulého století. Náklady na vyhloubení padesátikilometrového tunelu mezi Francií a Británii překročily původní odhady, zatímco přeprava v tunelu po jeho otevření v roce 1994 za prognózami zaostávala.
Za slabým zájmem cestujících stála mimo jiné absence vysokorychlostní železniční trati v Británii, jejíž provoz byl spuštěn teprve loni v listopadu. "Teď, když konečně máme toto vysokorychlostní spojení v Británii, dosahujeme počtu cestujících, jakého jsme měli dosahovat před 15 lety," uvedl generální ředitel společnosti Jacques Gounon. "Rok 2007 ukazuje, že nová Groupe Eurotunnel není podobná té staré," dodal.
Tržby podniku loni díky zvýšenému provozu v tunelu stouply o šest procent na 775 milionů eur. V letošním prvním čtvrtletí vyskočily bez zahrnutí kurzových výkyvů dokonce o 15 procent na 187,6 milionu eur, napsala agentura AP.
(financninoviny.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256560/
Nákladní vlaky mezi belgickým námořním přístavem Zeebrügge aWCT terminálem (Water Container terminal) vMeerhoutu (také Belgie) jezdí nyní až do Kolína nad Rýnem v SRN. Odtud se přepravují kontejnery přímo do Zeebrügge. Trakci v Belgii převzala Inter Ferry Boats a v Německu Hafen- und Güterverkehr Köln AG. Do Kolína nad Rýnem se přepravují rovněž prázdné kontejnery k nasazení v tamní místní dopravě.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248319/
Soukromý poskytovatel drážních služeb s hlavním sídlem v Paříži Veolia Cargo S. A. kupuje svého konkurenta Rail4Chem z německého Essenu. Převzetím zřejmě vzniká největší soukromá nákladní dráha na evropském kontinentu. Německou společnost založily roce 2000 BASF, Bertschi, Hoyer a VTG. Přes zahraniční dceřiné afilace získala Rail4Chem oprávnění k provozování železniční dopravy v Německu, Holandsku, Belgii a Švýcarsku. Ve spolupráci s partnery zajišťuje dopravní služby do Polska, Česka, Rakouska, Itálie a na Slovensko. Veolia Cargo zaznamenala loni se svými dcerami v SRN, Francii a Holandsku obrat kolem 122 milionů eur (přes 3 miliardy Kč). Rail4Chem-Gruppe disponuje více než 40 lokomotivami, Veolia Cargo jich má více než 200 - z toho rovných 90 v Německu.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248317/
Francouzská strojírenská společnost Alstom představila novou generaci vysokorychlostních vlaků, které mají být následovníkem vlaků TGV. Alstom doufá, že nové vlaky posílí jeho pozici na trhu s železničními dopravními prostředky a pomohou mu udržet si náskok před konkurenčními společnostmi Siemens a Bombardier.
Prototyp nazvaný AGV bude mít komerční rychlost 360 kilometrů za hodinu. Dosavadní modely měly rychlost o 40 kilometrů nižší. První vlaky AGV by měla získat soukromá italská železniční společnost Nuovo Trasporto Viaggiatori (NTV), která si objednala 25 souprav v hodnotě 650 milionů eur.
Vysokorychlostní železnice se snaží přebrat zákazníky nízkonákladovým leteckým společnostem. Železnice hlavně upozorňují na menší zpoždění než u letadel a na ekologii. Elektrický vlak vypouští méně skleníkových plynů než letadla.
Alstom dodal, že vyrobil 70 procent všech vlaků na světě, které jedou rychleji než 300 kilometrů v hodině.
(E15)
Prototyp nazvaný AGV bude mít komerční rychlost 360 kilometrů za hodinu. Dosavadní modely měly rychlost o 40 kilometrů nižší. První vlaky AGV by měla získat soukromá italská železniční společnost Nuovo Trasporto Viaggiatori (NTV), která si objednala 25 souprav v hodnotě 650 milionů eur.
Vysokorychlostní železnice se snaží přebrat zákazníky nízkonákladovým leteckým společnostem. Železnice hlavně upozorňují na menší zpoždění než u letadel a na ekologii. Elektrický vlak vypouští méně skleníkových plynů než letadla.
Alstom dodal, že vyrobil 70 procent všech vlaků na světě, které jedou rychleji než 300 kilometrů v hodině.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/239282/
Šéf Eurotunnelu Jacques Gounon (trať Francie-GB) hodlá letos snížit tarif na polovinu a zvýšit průhlednost hospodaření. Apeloval také na francouzský stát, aby na sebe převzal část nákladů na infrastrukturu. Důvodem je, že obrat zboží poklesl loni o 18 % a vytížení v nákladní dopravě bylo nízké jako dosud nikdy. K oživení trhu zakoupil Eurotunnel sedm vlastních lokomotiv třídy 92, které bude pronajímat zainteresovaným podnikům. Doposud disponují lokomotivami pro jízdu v tunelu jen francouzské SNCF a britské EWS. Gounon doufá, že během pěti let se podaří zvýšit dopravu pod kanálem La Manche šestkrát.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238025/
Pětiprocentní růst počtu cestujících a jejich historicky nejvyšší počet, 8,26 milionu za loňský rok, potěšily vedení firmy Eurostar, která provozuje vysokorychlostní vlaky mezi kontinentální Evropou a Británií. Za úspěch vděčí Eurostar především zrychlení dopravy na britské straně kanálu La Manche a přesunutí koncové stanice v Londýně z nádraží Waterloo na nové nádraží St. Pancras.
Počet cestujících, kteří pro dopravu mezi Británií a kontinentem zvolili rychlovlak, se postupně zvyšuje již třináct let. Eurostar dosáhl v loňském roce 70procentního podílu na celkovém počtu cestujících mezi Paříží a Londýnem. Letecká společnost British Airways dokonce Eurostar napadla u francouzského úřadu pro hospodářskou soutěž, který však tuto stížnost v listopadu zamítl.
Lepší spojení
Eurostaru loni výrazně prospělo listopadové dokončení rekonstrukce železniční tratě na britské straně, díky níž cestovní rychlost na celé trase dosahuje 300 kilometrů v hodině. Doba jízdy mezi Londýnem a Paříží je nyní 2 hodiny 15 minut a mezi Londýnem a Bruselem 1 hodinu 51 minut. Využívání zcela nového nádraží St. Pancras také umožnilo navázat trasy Eurostaru na regionální trasy v Británii.
»Od loňského 14. listopadu do konce roku se počet cestujících zvýšil o 11 procent a obrat o 20 procent,« uvedl včera předseda představenstva Eurostaru Guillaume Pépy. »Je to druhé zrození firmy,« dodal. Podle britského tisku zvýšení počtu cestujících prospělo loni v září a říjnu šest týdnů trvající mistrovství světa v rugby, do jehož finále se překvapivě probojovalo anglické mužstvo.
Vedení Eurostaru počítá, že na loňský úspěch naváže firma i v dalších letech. V roce 2010 by chtělo, aby počet cestujících dosáhl 10 milionů. Základem má být rostoucí počet zákazníků ze světa podnikání a obchodu, kterým může nabídnout rychlou dopravu z jedné metropole do druhé spojenou s pohodlím, které neposkytují letecké společnosti. V únoru se Eurostar rozhodne, zda ve svých rychlovlacích zavede bezdrátový přístup k internetu prostřednictvím satelitního spojení.
Úspěch, ale ještě bez zisku
Na ohlášených výsledcích leží jediný stín. Generovat čistý zisk je zatím schopna jen francouzská a belgická část Eurostaru, protože na britské straně výnosy krátí železniční mýtné. Celá společnost nadále není rentabilní.
(Hospodářské noviny)
Počet cestujících, kteří pro dopravu mezi Británií a kontinentem zvolili rychlovlak, se postupně zvyšuje již třináct let. Eurostar dosáhl v loňském roce 70procentního podílu na celkovém počtu cestujících mezi Paříží a Londýnem. Letecká společnost British Airways dokonce Eurostar napadla u francouzského úřadu pro hospodářskou soutěž, který však tuto stížnost v listopadu zamítl.
Lepší spojení
Eurostaru loni výrazně prospělo listopadové dokončení rekonstrukce železniční tratě na britské straně, díky níž cestovní rychlost na celé trase dosahuje 300 kilometrů v hodině. Doba jízdy mezi Londýnem a Paříží je nyní 2 hodiny 15 minut a mezi Londýnem a Bruselem 1 hodinu 51 minut. Využívání zcela nového nádraží St. Pancras také umožnilo navázat trasy Eurostaru na regionální trasy v Británii.
»Od loňského 14. listopadu do konce roku se počet cestujících zvýšil o 11 procent a obrat o 20 procent,« uvedl včera předseda představenstva Eurostaru Guillaume Pépy. »Je to druhé zrození firmy,« dodal. Podle britského tisku zvýšení počtu cestujících prospělo loni v září a říjnu šest týdnů trvající mistrovství světa v rugby, do jehož finále se překvapivě probojovalo anglické mužstvo.
Vedení Eurostaru počítá, že na loňský úspěch naváže firma i v dalších letech. V roce 2010 by chtělo, aby počet cestujících dosáhl 10 milionů. Základem má být rostoucí počet zákazníků ze světa podnikání a obchodu, kterým může nabídnout rychlou dopravu z jedné metropole do druhé spojenou s pohodlím, které neposkytují letecké společnosti. V únoru se Eurostar rozhodne, zda ve svých rychlovlacích zavede bezdrátový přístup k internetu prostřednictvím satelitního spojení.
Úspěch, ale ještě bez zisku
Na ohlášených výsledcích leží jediný stín. Generovat čistý zisk je zatím schopna jen francouzská a belgická část Eurostaru, protože na britské straně výnosy krátí železniční mýtné. Celá společnost nadále není rentabilní.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/230905/
Vlaky Eurostar hlásí nebývalý zájem - společnost provozující vlakové spojení mezi Londýnem a kontinentem tunelem pod kanálem La Manche zaznamenala v roce 2007 nebývalý nárůst tržeb.
Eurostaru pomohlo zrychlení, loni zprovoznili Britové vysokorychlostní úsek trati, který zkrátil cestu z Bruselu nebo Paříže do Londýna o 20 minut. Navíc se v Londýně otevřel nový speciální terminál na nádraží St Pancras.Tržby společnosti vzrostly o 15 procent, počet lidí, kteří Eurostar používají, o 5 procent. Tyto výsledky naznačují obrat v hospodaření firmy. Ta se od zahájení provozu vlaků mezi Londýnem a kontinentální Evropou v roce 1994 potýkala s problémy.
(ČRo - izurnal.cz)
Eurostaru pomohlo zrychlení, loni zprovoznili Britové vysokorychlostní úsek trati, který zkrátil cestu z Bruselu nebo Paříže do Londýna o 20 minut. Navíc se v Londýně otevřel nový speciální terminál na nádraží St Pancras.Tržby společnosti vzrostly o 15 procent, počet lidí, kteří Eurostar používají, o 5 procent. Tyto výsledky naznačují obrat v hospodaření firmy. Ta se od zahájení provozu vlaků mezi Londýnem a kontinentální Evropou v roce 1994 potýkala s problémy.
(ČRo - izurnal.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/230888/
Dalším příspěvkem k realizaci interoperabilních logistických řešení v rámci sjednocené Evropy je nasazení vícesystémových lokomotiv výrobce Siemens řady ES 64 F4 na přepravu vybraných produktů mezi Polskem a Německem. První nákladní vlak tohoto typu, vedený vícesystémovou lokomotivou, přejel polsko-německou hranici u Franfurtu nad Odrou letos v červenci. Jednalo se o společný počin logistické společnosti CTL Logistic se sídlem v Düsseldorfu a Varšavě a známé mnichovské společnosti Dispolok GmbH, tvořící dříve součást koncernu Siemens. Vlak vyjel z polské stanice Brzeg a cílovou stanicí byla německá Leuna.
Polská část společnosti CTL Logistic se sídlem ve Varšavě je mezinárodní logistickou společností, vlastnící jednu z největších soukromých železničních společností v Evropě. V portfoliu této společnosti se nalézá třicet železničních stanic, pět tisíc vozů, 170 lokomotiv a 138 kilometrů železničních tratí. Toto uskupení bylo založeno v roce 1992 a v současné době realizuje asi 35 procent objemu přeprav soukromých železničních dopravců v Polsku s celkovým objemem přepravy asi 40 milionů tun a obratem asi sedm miliard korun.
Zmíněný vlak byl veden lokomotivou ES 64 F4911, což je lokomotivní řada v Německu známá jako BR 189, určená především pro provoz těžkých nákladních vlaků ve středo- a západoevropském regionu. Uvedená lokomotiva byla vybavena sběračem odpovídajícím požadavkům UIC a 1950 mm širokou lyžinou, umožňující provoz na polských tratích elektrifikovaných systémem 3 kV DC. Současně byla lokomotiva vybavena polským vlakovým zabezpečovačem a v tomto provedení je označena jako varianta H uvedené lokomotivní platformy. V blízké budoucnosti se předpokládá dovybavení lokomotiv tohoto typu systémem ETCS úrovně 2, což umožní jejich provoz prakticky na všech elektrifikovaných tratích, vybavených tímto systémem. Jde zejména o dvacet šest vícesystémových lokomotiv této platformy pro nasazení na trati Betuwe s návazným spojením přes Německo do Polska. Poté bude následovat homologace těchto vícesystémových lokomotiv pro celé území polských železnic.
(Železničář)
Polská část společnosti CTL Logistic se sídlem ve Varšavě je mezinárodní logistickou společností, vlastnící jednu z největších soukromých železničních společností v Evropě. V portfoliu této společnosti se nalézá třicet železničních stanic, pět tisíc vozů, 170 lokomotiv a 138 kilometrů železničních tratí. Toto uskupení bylo založeno v roce 1992 a v současné době realizuje asi 35 procent objemu přeprav soukromých železničních dopravců v Polsku s celkovým objemem přepravy asi 40 milionů tun a obratem asi sedm miliard korun.
Zmíněný vlak byl veden lokomotivou ES 64 F4911, což je lokomotivní řada v Německu známá jako BR 189, určená především pro provoz těžkých nákladních vlaků ve středo- a západoevropském regionu. Uvedená lokomotiva byla vybavena sběračem odpovídajícím požadavkům UIC a 1950 mm širokou lyžinou, umožňující provoz na polských tratích elektrifikovaných systémem 3 kV DC. Současně byla lokomotiva vybavena polským vlakovým zabezpečovačem a v tomto provedení je označena jako varianta H uvedené lokomotivní platformy. V blízké budoucnosti se předpokládá dovybavení lokomotiv tohoto typu systémem ETCS úrovně 2, což umožní jejich provoz prakticky na všech elektrifikovaných tratích, vybavených tímto systémem. Jde zejména o dvacet šest vícesystémových lokomotiv této platformy pro nasazení na trati Betuwe s návazným spojením přes Německo do Polska. Poté bude následovat homologace těchto vícesystémových lokomotiv pro celé území polských železnic.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223157/
Britská dopravní společnost Arriva koupila autobusovou společnost Osnado ze Svobody nad Úpou, která působí zejména v severní části hradeckého kraje. Arriva koupila podíly od čtyř spoluvlastníků Osnada. Řekl to ředitel Osnada Martin Bělovský. Cena nebyla zveřejněna. Skupina Arriva provozuje autobusovou a železniční dopravu v osmi dalších evropských zemích.
Osnado, které má 106 autobusů a 172 zaměstnanců, nadále povede stávající management a zůstane zachován i rozsah služeb. „Jediný rozdíl bude v tom, že nyní za námi bude stát jedna z největších evropských skupin poskytujících dopravní služby,„ řekl Bělovský.
Arriva již na přelomu loňského a letošního roku v Česku koupila středočeské dopravní společnosti Transcentrum Bus a Bosák Bus, které dohromady disponují 170 autobusy a 260 zaměstnanci. „Tato třetí akvizice ještě posiluje naši pozici, zvláště v Čechách,„ uvedl v tiskovém prohlášení Keith Bastow z Arrivy.
Arriva je největší skupinou zabývající se veřejnou dopravou se sídlem ve Velké Británii. Její tržby v Evropě mimo britské ostrovy činí přes 1 miliardu euro. Firma působí vedle Británie v Dánsku, Německu, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku. Od letošního prosince bude také působit v Polsku. Má kolem 37 tisíc zaměstnanců.
(E15)
Osnado, které má 106 autobusů a 172 zaměstnanců, nadále povede stávající management a zůstane zachován i rozsah služeb. „Jediný rozdíl bude v tom, že nyní za námi bude stát jedna z největších evropských skupin poskytujících dopravní služby,„ řekl Bělovský.
Arriva již na přelomu loňského a letošního roku v Česku koupila středočeské dopravní společnosti Transcentrum Bus a Bosák Bus, které dohromady disponují 170 autobusy a 260 zaměstnanci. „Tato třetí akvizice ještě posiluje naši pozici, zvláště v Čechách,„ uvedl v tiskovém prohlášení Keith Bastow z Arrivy.
Arriva je největší skupinou zabývající se veřejnou dopravou se sídlem ve Velké Británii. Její tržby v Evropě mimo britské ostrovy činí přes 1 miliardu euro. Firma působí vedle Británie v Dánsku, Německu, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku. Od letošního prosince bude také působit v Polsku. Má kolem 37 tisíc zaměstnanců.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/218282/
Drážní spedice W. Combi Cargo Transportlogistik z rakouského Werndorfu plánuje pro podzim zvýšení frekvence v relaci Štýrský Hradec–Neuss na šest odjezdů týdně. Informuje o tom Rail Cargo Austria (RCA), dceřiný podnik Rakouských spolkových drah ÖBB. Ucelené vlaky jezdí na této trase od počátku t. r. pětkrát týdně pro Spedition Wenzel GmbH Logistics, jež je mateřským podnikem W. Combi Cargo Transportlogistik. Kyvadlový vlak mezi Št. Hradcem a Neussem jezdí podle ÖBB od roku 2004. Původní smlouva mezi jedním německým a rakouským drážním podnikem skončila v roce 2006. Wenzel a RCA včas zahájily jednání o následnictví, jež vedla k tomu, že RCA získala Wenzela jako nového zákazníka pro oblast intermodal. Ucelený vlak bývá vytížen na 90 procent. Wenzel je spediční podnik středního stavu s třemi filiálkami v Rakousku a 130 zaměstnanci.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217806/
Rychlovlaky Eurostar spojující Londýn se západoevropskými velkoměsty jsou nyní ještě rychlejší. Umožnila to potřebná modernizace trati a dnešní zahájení provozu rekonstruovaného železničního nádraží St. Pancras v britské metropoli. Rychlovlaky Eurostar, které míří z Británie tunelem pod Lamanšským průlivem do Evropy, vyjížděly až dosud z nádraží Waterloo a využívaly na britském území klasických kolejí. Související modernizace železničního koridoru umožňuje nyní zvýšení rychlosti na maximálních 300 kilometrů v hodině. Cesta z Londýna do Paříže se tím zkrátila zhruba o 20 minut na minimálně dvě hodiny a 15 minut. Cestovní doba do Bruselu je kratší o 25 minut na nejméně hodinu a 51 minut.
Z nádraží St. Pancras dnes vyjely před polednem první vlaky do Paříže a Bruselu. Obě linky nebyly ovlivněny stávkou na francouzské železnici, protože Eurostar rozhodl, že dnes nebudou rychlovlaky řídit francouzští strojvůdci. Stávka jen zpozdila o 27 minut jeden vlak směřující do Londýna, který zdrželi železničáři v severofrancouzském Lille.
Podle agentury AFP zkracování doby cestování mezi evropskými městy znásobí počet přespolních obyvatel, kteří na jednom místě mohou pracovat a na jiném trvale bydlet. Zkrácení doby cesty rychlovlaků Eurostar o 20 minut v roce 2003 již zvýšilo počet cestujících o 28 procent a nyní byl zaznamenán nárůst zájmu o 17 procent. Eurostar tvrdí, že ovládá dvě třetiny dopravy mezi Londýnem a Paříží a mezi Londýnem a Bruselem.
Realitní makléři již zaznamenali údajně v této souvislosti zvýšený zájem Britů o nemovitosti ve francouzských městech, kde jsou nádraží rychlovlaků a kde jsou nemovitosti levnější v průměru o 30 procent. Podle výzkumného střediska Future Forum by v roce 2016 mohlo být Britů žijících v kontinentálních městech a pracujících nadále v Británii 1,5 milionu. Již nyní jich mnoho bydlí například v Barceloně, Berlíně, Lille či Paříži.
Využívají ovšem spíše letadel s nízkými cenami letenek, což prohlubuje znepokojení ekologů nad zvyšováním emisí plynů se skleníkovým efektem. Ekologicky úspornější vysokorychlostní železniční doprava proto má být odpovědí - do roku 2015 by se její síť měla ztrojnásobit na více než 15.000 kilometrů.
Eurostar poprvé převezl cestující v roce 1994, po dlouho se opožďujícím otevření tunelu pod Lamanšským průlivem. Za loňský rok tento dopravce přepravil téměř osm milionů cestujících.
Přestavba původně viktoriánského nádraží v centru britské metropole z roku 1868 trvala 11 let a stála 800 milionů liber (přes 30 miliard korun). Budova s typickou zaoblenou prosklenou střechou spočívající nad kolejemi na litinových sloupech projektoval viktoriánský inženýr William Barlow. Rekonstrukci původně navrhl známý britský architekt Norman Foster, později po něm ale štafetu převzal další architekt, Alastair Lansley.
Nádraží bezpochyby už jen svým jménem potěší i Francouze, kteří dosud museli vystupovat v Londýně na stanici s pro ně potupným názvem Waterloo. St. Pancras se kromě moderní architektury a podzemního nákupního střediska pyšní i údajně nejdelším barem specializovaným na šampaňské v délce 93 metrů.
Stanice, kde se zároveň nachází i zastávka několika linek metra, se má stát jedním z dopravních uzlů pro olympiádu, která se bude v britském hlavním městě konat v roce 2012.
(České noviny)
Z nádraží St. Pancras dnes vyjely před polednem první vlaky do Paříže a Bruselu. Obě linky nebyly ovlivněny stávkou na francouzské železnici, protože Eurostar rozhodl, že dnes nebudou rychlovlaky řídit francouzští strojvůdci. Stávka jen zpozdila o 27 minut jeden vlak směřující do Londýna, který zdrželi železničáři v severofrancouzském Lille.
Podle agentury AFP zkracování doby cestování mezi evropskými městy znásobí počet přespolních obyvatel, kteří na jednom místě mohou pracovat a na jiném trvale bydlet. Zkrácení doby cesty rychlovlaků Eurostar o 20 minut v roce 2003 již zvýšilo počet cestujících o 28 procent a nyní byl zaznamenán nárůst zájmu o 17 procent. Eurostar tvrdí, že ovládá dvě třetiny dopravy mezi Londýnem a Paříží a mezi Londýnem a Bruselem.
Realitní makléři již zaznamenali údajně v této souvislosti zvýšený zájem Britů o nemovitosti ve francouzských městech, kde jsou nádraží rychlovlaků a kde jsou nemovitosti levnější v průměru o 30 procent. Podle výzkumného střediska Future Forum by v roce 2016 mohlo být Britů žijících v kontinentálních městech a pracujících nadále v Británii 1,5 milionu. Již nyní jich mnoho bydlí například v Barceloně, Berlíně, Lille či Paříži.
Využívají ovšem spíše letadel s nízkými cenami letenek, což prohlubuje znepokojení ekologů nad zvyšováním emisí plynů se skleníkovým efektem. Ekologicky úspornější vysokorychlostní železniční doprava proto má být odpovědí - do roku 2015 by se její síť měla ztrojnásobit na více než 15.000 kilometrů.
Eurostar poprvé převezl cestující v roce 1994, po dlouho se opožďujícím otevření tunelu pod Lamanšským průlivem. Za loňský rok tento dopravce přepravil téměř osm milionů cestujících.
Přestavba původně viktoriánského nádraží v centru britské metropole z roku 1868 trvala 11 let a stála 800 milionů liber (přes 30 miliard korun). Budova s typickou zaoblenou prosklenou střechou spočívající nad kolejemi na litinových sloupech projektoval viktoriánský inženýr William Barlow. Rekonstrukci původně navrhl známý britský architekt Norman Foster, později po něm ale štafetu převzal další architekt, Alastair Lansley.
Nádraží bezpochyby už jen svým jménem potěší i Francouze, kteří dosud museli vystupovat v Londýně na stanici s pro ně potupným názvem Waterloo. St. Pancras se kromě moderní architektury a podzemního nákupního střediska pyšní i údajně nejdelším barem specializovaným na šampaňské v délce 93 metrů.
Stanice, kde se zároveň nachází i zastávka několika linek metra, se má stát jedním z dopravních uzlů pro olympiádu, která se bude v britském hlavním městě konat v roce 2012.
(České noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215395/
murko5678:
Já jsem Tě pochopil a díky.
A právě tato záměna vede k omylům. Nakonec i proto má reakce k onomu jinak zajímavému článku. Ten byl totiž michodem svým způsobem také trochu chybně pointován:
Keďže súkromné spoločnosti sa snažia šetriť všade ako sa len dá, inak tomu nie je ani pri údržbe. Pri voľbe miesta na sústruh Herkulesa STLB s inventárnym označením 2016.902 sa brala do úvahy nie len cena, vzdialenosť, ale aj čakacia doba a tak padlo rozhodnutie pre Bratislavu.
Je naopak vidět, že i společnost v rukou (zemské) vlády může být spravována na úsporných principech.
Já jsem Tě pochopil a díky.
A právě tato záměna vede k omylům. Nakonec i proto má reakce k onomu jinak zajímavému článku. Ten byl totiž michodem svým způsobem také trochu chybně pointován:
Keďže súkromné spoločnosti sa snažia šetriť všade ako sa len dá, inak tomu nie je ani pri údržbe. Pri voľbe miesta na sústruh Herkulesa STLB s inventárnym označením 2016.902 sa brala do úvahy nie len cena, vzdialenosť, ale aj čakacia doba a tak padlo rozhodnutie pre Bratislavu.
Je naopak vidět, že i společnost v rukou (zemské) vlády může být spravována na úsporných principech.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214588/
Francouzská dopravní společnost SNCF dostane konkurenci v železniční dopravě. Letecký dopravce Air France-KLM podepíše 15. září dohodu se skupinou Veolia Transport o vzájemné spolupráci ve vlakové přepravě.
Obě společnosti navíc sondují možnosti u výrobce nové generace vysokorychlostních vlaků AGV, jejichž prototypy procházejí zkušebním provozem v Česku. Francouzská skupina Alstom, která vyrábí i známé TGV pro francouzské státní dopravní podniky, testuje motorová vozidla od února letošního roku.
Zatímco Air France má bohaté zkušenosti pouze v leteckém průmyslu, společnost Veolia se angažuje v mnoha oblastech přepravy, od autobusové po železniční či tramvajovou. Air France tak získala významného partnera v boji proti SNCF, která největší evropské aerolince ubírá cestující na mnoha vnitrostátních linkách. Soukromá vlaková doprava by měla alespoň částečně zmírnit i úbytek cestujících, kteří využívají leteckou přepravu.
Air France má problémy především u spojů, jejichž let trvá méně než tři hodiny. Pak se totiž cestujícím nevyplatí kupovat letenky, ale vlakové jízdenky. „Ke strategickému partnerství se společností Veolia Transport jsme se rozhodli proto, abychom rozšířili počet železničních společností na trhu ve Francii. Zároveň chceme investovat do vysokorychlostních vlaků v Evropě,„ uvedla Air France.
I když se ale Air France podaří uspět v boji o AGV, bude muset vyřešit ještě problém s nabitými jízdními řády, které dosud kontroluje právě SNCF. Pro účel liberalizace železniční přepravy tak bude francouzské ministerstvo dopravy zřizovat nezávislou komisi, která zajistí regulaci.
Nejvyšší rychlost vlaků AGV dosáhne až 360 kilometrů za hodinu, čímž se soupravy stanou nejrychlejšími na světě. S vysokou rychlostí ale souvisí i omezené množství tratí, které bude moct AGV využívat. Zatím přicházejí v úvahu pouze trasy z Paříže do Londýna, Amsterdamu a Bruselu, kde by AGV konkuroval vlakům společností Eurostar a Thalys. Před dokončením jsou i italské rychlodráhy z Říma do Milána a Neapole. Uvedení souprav do provozu naplánoval Alstom na 1. ledna 2010.
(E15)