Integrované dopravné systémy
Integrované dopravné systémy (IDS) zahrňujú metro, električky, železnicu a mestské a prímestské autobusové linky. Tento systém je postupne integrovaný spoločnými prepravnými a tarifnými podmienkami a jednotným dopravným riešením vrátane koordinácie cestovných poriadkov.
IDS sú budované s cieľom zaistiť kvalitnú dopravnú obslužnosť územia, podmienenú konkurencieschopnosťou hromadnej dopravy voči doprave individuálnej. Rozhodujúcim kritériom atraktivity integrovaného systému je čas, cena, pohodlie, spoľahlivosť a bezpečnosť.
Základné princípy IDS sú:
- jednotný regionálny dopravný systém založený na preferencii koľajovej dopravy (železnice, metro, električky), autobusová doprava je organizovaná predovšetkým ako náväzná doprava k terminálom, budovaným u staníc koľajovej dopravy,
- systém umožňuje kombinovaný spôsob prepravy osobným automobilom a prostriedkami hromadnej dopravy, realizovaný prostredníctvom záchytných parkovísk P+R, budovaných pri termináloch koľajovej dopravy na okraji miest a v ich okolí,
- jednotný prestupní tarifný systém, umožňujúci uskutočniť cestu na jeden doklad s potrebnými prestupmi, a to bez ohľadu na zvolený dopravní prostriedok a dopravcu,
- vytvorenie podmienok pro tržné a konkurenčné prostredie na dopravnom trhu s cieľom udržať potrebnú ekonomickú efektivitu prevádzky, a to pri zachovaní dopravnej koordinácie a kooperácie.
MARTIN HARÁK
Železnice tvoří základní páteřní systém veřejné dopravy v Jihomoravském kraji. Neustále se tu rozšiřuje integrovaný dopravní systém, který by měl v horizontu několika málo let pokrýt celý kraj. A právě o zkušenostech včleňování železnice do IDS jsme hovořili s Jaromírem Holcem, ředitelem firmy KORDIS, která je koordinátorem IDS v tomto kraji.
V Jihomoravském kraji se integrovaný dopravní systém začal zavádět později než v ostatních oblastech naší republiky. To nebyl příliš potěšující fakt. Nicméně jsme mohli čerpat ze zkušeností ostatních krajů či měst, které integraci již měly zavedenou, řekl na úvod pro náš týdeník ředitel KORDISU Jaromír Holec. Na integrovanou dopravu nelze pohlížet jen na jakousi tarifní unii, ale je potřeba ji vnímat jako nastolení spolupráce jednotlivých druhů veřejné dopravy.
V IDS by tak nemělo docházet k ekonomicky nehospodárné konkurenci, ale naopak by měly jednotlivé druhy dopravy mezi sebou spolupracovat a díky koordinaci by se mělo využívat jejich výhod. To neznamená jakékoli upřednostňování jednoho druhu dopravy před druhým, například autobusy před železnicí či naopak. Jihomoravský kraj ovšem považuje železniční dopravu za páteřní část integrovaného dopravního systému, a to především na kvalitních dvoukolejných tratích, kde je vyžadována doprava s větší kapacitou, dodává ředitel Holec.
Vylepšení parametrů tratí
Podle šéfa KORDISU je železniční doprava na málo využívaných úsecích poněkud potlačena, jako je tomu například mezi Křenovicemi horním nádražím a Vyškovem. Co se týká jednokolejných tratí, které jsou integrovány do IDS, očekává se vylepšení jejich parametrů tak, aby mohly pokrýt vzrůstající poptávku po integrované vlakové dopravě. Konkrétně se jedná o trať Brno-Zastávka u Brna, kde předpokládáme elektrizaci a současně i zdvoukolejnění. Tím by se zásadně urychlil železniční provoz a zároveň by se zvýšila jeho kapacita. Ze stejných důvodů máme zájem o zdvoukolejnění tratě Brno-Vyškov, potvrzuje Jaromír Holec.
Jihomoravský kraj má jednoznačný zájem nejen na zlepšení železniční infrastruktury, ale také na modernizaci vozového parku, který by měl splňovat, pokud to bude jen trochu možné, podmínky bezbariérovosti. Současně usilujeme o zlepšení podmínek dodržování jízdních řádů a návazností železnice a linkové autobusové dopravy integrované do IDS. Sledujeme využívání kapacity vlakové i autobusové dopravy, a pokud dochází v některých dobách k přeplňování dopravních prostředků, snažíme se o přidání spojů a zahuštění intervalu. Nicméně dopravci nemají vždy možnost dodat další autobus či vlakovou soupravu nebo jednotku, takže se problém snažíme řešit operativně, uvádí pan Holec.
Zájem o IDS se zvyšuje
V Jihomoravském kraji je každoročně zaznamenáván zvyšující se zájem o IDS v železniční i autobusové dopravě. Z toho důvodu se každý rok přidávají jak železniční, tak i autobusové spoje. V budoucnu je cílem českých koordinátorů integrovaných dopravních systémů jejich vzájemné propojení. Na hranicích krajů proto již dnes dochází k dohodám o spolupráci v IDS. Železnice by měla v mezikrajské regionální dopravě dodržovat dobrou návaznost a na hranicích krajů by nemělo docházet k rozvazování přípojů. Naopak je vhodné, aby se u takových vlaků nemuselo nuceně na hranicích krajů přestupovat, což snižuje atraktivitu této dopravy.
Ředitel KORDISu potvrdil našemu listu, že Jihomoravský kraj má nejen zájem propojit svůj integrovaný dopravní systém se sousedními kraji, ale usiluje i o propojení se sousedním Rakouskem a Slovenskem. S našimi partnery v Bratislavě, Vídni a spolkové zemi Dolní Rakousko vedeme již konkrétní debaty nad budoucí podobou propojených integrovaných dopravních systémů. Již letos společně s Českými drahami a Rakouskými spolkovými drahami zavedeme jízdenku, která umožní atrak
Jaroslav Pospíšil
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) má za sebou spuštění další etapy. Od začátku prázdnin se IDS JMK rozšiřuje na území 21 obcí na Ivančicku a Oslavansku. Podrobnosti nám sdělil člen Rady JMK Jaroslav Pospíšil.
* Co zavedení IDS JMK přináší cestujícím z Ivančicka?
Zavedením IDS JMK obyvatelé Ivančicka získávají řadu nových možností pro cestování. Přímé vlaky ať už z Ivančic, Tetčic nebo Zastávky, což jsou také hlavní přestupní uzly pro přestupy mezi autobusy vzájemně a vlaky, je nyní například zavezou až do centra Brna. Cestujícím při cestě mezi místem bydliště a cílem cesty postačuje pouze jedna jízdenka - nezáleží přitom na dopravním prostředku nebo dopravci. Ti, co míří do Brna, nemusí dodatečně kupovat jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Cestující také mohou výrazně ušetřit - s IDS JMK totiž přichází i systém výhodných předplatních jízdenek. Jízdní doby jsou prakticky stejné jako dosud, je tu však více možností dopravy. Nově je zde zprovozněno celkem osm autobusových linek a jedna autobusová linka bude prodloužena. Prodlouženy jsou také zaintegrované úseky vlaků. Z brněnského hlavního nádraží je nyní možné s jízdenkou IDS JMK dojet až do Kralic nad Oslavou, Mohelna a Moravského Krumlova.
* Kolik celkem je v současnosti do systému zapojeno obcí?
V současnosti systém IDS JMK zahrnuje celkem 228 obcí, v nichž žije 642 tisíc obyvatel kraje.
* Jaké jsou další záměry v rozšiřování IDS JMK?
Od začátku školního roku - přesněji od 1. září - předpokládáme rozšíření systému také na Židlochovicko. Spuštění bude možné po dokončení přestupních terminálů v Modřicích a Žabčicích - předpokládám, že se zde začne stavět v nejbližší době. V březnu příštího roku se chystáme IDS JMK rozšířit také na Boskovicko, čímž bude dokončena integrace celé severní oblasti kraje. O etapách postupné integrace jižních a jihovýchodních území kraje se teprve začíná diskutovat, zatím je jisté jenom to, že podle usnesení Zastupitelstva Jihomoravského kraje musí být dokončena do konce roku 2010. Další podrobnosti na internetových stránkách provozovaných společností Kordis JMK, která je koordinátorem IDS JMK: http://www.idsjmk.cz .
(M. Harák)
BRNO - Během prázdninového provozu se v rámci Integrovaného dopravního systému plánuje několik výluk veřejné dopravy, a to především v regionální autobusové dopravě, ale také na železnici či na tratích MHD brněnského Dopravního podniku. V některých úsecích budou autobusy nahrazeny nebo jim alternativně vypomohou vlakové spoje Českých drah.
Z důvodu rekonstrukce mostu a železniční tratě v Sokolnicích dochází od 8. července do 15. srpna k přerušení dopravy na železniční lince IDS JMK S2 v úseku Sokolnice-Telnice-Chrlice. Autobusové linky 610 a 611 budou ze Sokolnic prodlouženy do Chrlic, kde budou navazovat vlaky směr Brno hlavní nádraží. Časy odjezdů z obcí na trase ve směru do Brna budou zachovány. V opačném směru budou linky 610 a 611 v Chrlicích opět navazovat na vlaky linky S2 z Brna hl. n.
Od 1. července do 30. září je z důvodu rekonstrukce komunikace znemožněn průjezd obcí Ochoz u Brna. Linka 201 proto nejede přes Ochoz, ale při jízdě z Jedovnic před Ochozí zabočí ve směru do Kanic a Bílovic nad Svitavou. Tam je umožněn přestup na vlak, který cestující dopraví v deseti minutách do centra jihomoravské metropole.
První studie určující, které vlakové či autobusové spoje budou zrušeny či naopak posíleny, a také jak se změní veřejná doprava v regionech Košického kraje, byla nedávno dokončena. Slovenské ministerstvo dopravy již před časem vyhlásilo soutěž o nejlepší studii, kterou se rozhodlo vyhodnotit do konce června.
Po odevzdání studie budou za jedním jednacím stolem hledat optimální model dopravy zástupci železnic, autobusových firem a také místní politici. Studie má být financována ze tří čtvrtin z evropských fondů a neměla by přesáhnout osm milionů slovenských korun.
Podle Jaroslava Hnatiče, šéfa sekce dopravní politiky na slovenském ministerstvu dopravy, byl na pilotní projekt vybrán Košický kraj. Pokud se řešení ze studie osvědčí, použije se i v jiných krajích, potvrzuje Hnatič. Podle něj Košický samosprávní kraj představuje ideální modelový případ pro řešení veřejné dopravy. V Košickém kraji se nachází řada malých obcí s jedním centrálním velkým městem a dobře rozložená doprava mezi železnici a linkové autobusy, doplnil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Šarluška.
Studie monitoruje dopravní toky občanů, tedy odkud kam a kdy cestují. Musíme mít jasný obraz o tom, kolik lidí využívá jaký typ dopravy, zda lidé cestují do krajského města automobily a proč nevyužívají třeba veřejnou dopravu. Musíme se i ptát, z jakého důvodu lidé veřejnou dopravu nepoužívají, doplňuje šéf sekce dopravní politiky.
Studie bude důležitá i z toho důvodu, že slovenské kraje mají od příštího roku převzít regionální železniční dopravu. Nejprve na dva roky jako takzvanou přenesenou kompetenci a později ve vlastní režii. Integrovaný dopravní systém nám může pomoci odstranit nedostatek peněz, vysvětlil Michal Iľko, šéf odboru dopravy Košického samosprávního kraje.