Film a železnica

Teda repotaz OBISOVCE Reporteri STV1 21.10 navrh o presunutie zastavky.

vychodniar: 842,001 ma pravdu. Nemusis patrat po skleroze vlakonetakov , ale poziet si databazy na nete. Tvoj serial i s popisom je tu: http://www.csfd.cz/film/162819-dynastie-novaku/
Jan Novák, řečený Jan Hus, je otec tří dospělých dětí a vedoucí Brigády socialistické práce, která pracuje na elektrifikaci železnice. Právě slaví padesátiny, na kterých se setkáme se všemi členy železničářské dynastie, s jejich životními partnery i spolupracovníky. Právě jejich osudy vypráví 13-dílný televizní seriál. atd.....

CCHlapi, vážim si vašu snahu, a ďakujem, ale nebola to Dynastia Novákovcov, keby to čítali páni z STV, aleboČT, určite by mi vedeli pomôcť. Bol by som veľmi rád, keby zalovili v archíve, a dali to ešte raz.

že to boli Novákovci, to nebolo o sprievodcoch. Maciuchová bola výpravkyňa, otec bol trolejár, dedo asi bývalý rušňovodič.
Mimochodom, po odbornej stránke to nebolo veľmi vydarené.

Nebola to " Dynastia Novákovcov" ? (Hanzlík, Brzobohatý,...) Asi 10 dielov...Starý dedko mal nad posteľou modelovú železnicu, ktorú spúšťal kľukou...

Ešte kedysi dávno, keď bol ešte Husák Gašparovičom, dávali v Československej TV Film SERIÁL o vlakových čatávh.Týmto by som chcel starších pamätníkov poprosiť, aby mi pomohli si spomenúť ako sa tento serál volal.

Spatřit nový česko--německý film režisérů Jo-sepha VilsmaieraaDany Vávrové POSLEDNÍ VLAK(Der Letzte Zug)znamená podstoupit zkoušku na téma,co strašného znamenaly hrůzy poslední války. Nutí však zároveň k zamyšlení,že s násilím se ani zdaleka neskončilo. Poměrně zhuštěný dramatický příběh se odehrává v berlínské železniční stanici Grunewald. Právě tady začíná vzpomínka na tragické okamžiky berlínských Židů,které v roce 1943 svedlo dohromady Goebbelsovo rozhodnutí „definitivně„zbavit německou metropoli jejich přítomnosti. Šlo o šest set nejvýznamnějších osobností a příslušníků jejich rodin -dramatické umělce,operní zpěváky,výtvarníky, majitele obchodů s uměleckými předměty,se šperky a se zlatem,ale i o nejlepší sportovce. Pod záminkou ochrany před bombardováním byly celé židovské rodiny nakládány do vlaků a odváženy po kolejích tam,odkud nebylo návratu,odváženy v dusnu,bez vody a bez jídla. S tušením,že je to začátek konce. Tragičtí hrdinové,kteří se v jednom takovém vagonu pokoušejí během pěti děsivých dnů neztratit rozum,naději a lidskou důstojnost. Jsou mezi nimi slavný boxer Henry Neumann,zpěvák Jakob Noshik,šestnáctiletá Ruth Zilbermannová... Kdo z nich přežije?
Naturalisticky pojatý film,,s projevy vybičované nacistické nadutosti,s občasnými kapkami soucitu jednotlivců,s projevy polského antisemitismu,který z děje trčí (kšeftování polských mašinfírů s drahocennými památkami),ostře vyhraněné násilí, s krvelačnou touhou „ukrajinských esesmanů„-až po hysterii živých mezi mrtvými.
Poslední vlak režiséra,který se představil filmem Stalingrad,patří k těm dílům,jež se nesnaží ukázat velké dějiny,ale vrací se k dramatickým osudům bezbranných,kteří jen díky svému původu ztratili status lidí.
Jako diváka mne v promítacím sále několikrát napadlo:co kdyby režisér uchopil příště ještě téma odvlékání německých komunistů do Hitlerových koncentračních táborů -v čele s Ernstem Thälmannem (které dlouho předtím předcházelo deportaci Židů),jestli by se snad některý divák,,vybičovaný současným českým,někdy až primitivním antikomunismem,nepostavil na stranu zločinu a nelitoval, že Hitler své dílo nedokončil?
Soudím tak i z poněkud ploché diskuse novinářské veřejnosti po zhlédnutí filmu,která se pídila hlavně po finančních nákladech produkce filmu,po délce jízdy vlaku a po dalších zcela nepodstatných faktech. Někteří dávali očividně najevo,že o filmu ani koneckonců psát nebudou,když se po promítnutí nedostavili hlavní představitelé,zejména slibovaný Juraj Kukura..
Film získal v loňském roce zvláštní Bavorskou filmovou cenu a letos zvláštní ocenění na Filmovém festivalu v Polsku. Jak se zachová česká filmová odborná veřejnost a divácké publikum,je zatím otázkou.
Autorem scénáře je Stephen Glantz,producentem Ivo Pavelek,ve filmu hraje početná skupina předních českých a německých herců,objevují se známé tváře -Juraje Kukury,Stanislava Zindulky,Niny Divíškové,Oldřicha Navrátila nebo Vojty Kotka. Z německých herců exceluje Gedeon Burkhard a Sibel Kekiliová. Film byl natáčen převážně ve středních Čechách a bylo využito československého a českého železničního parku a tak lze z železničářského pohledu leccos odpustit.
Síla filmu spočívá především ve skvělých hereckých výkonech,ve vzrušivé atmosféře a hlavně v historické věrnosti. Stojí za to jej prožít a zhodnotit i ve své paměti.

(Haló noviny)

Bandita Jesse James se vrací na filmová plátna, tentokrát v podání charismatického Brada Pitta.

Film Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem měl v českých kinech premiéru tento čtvrtek. Proč se filmaři k Jessemu a dalším slavným postavám Divokého západu pořád vracejí? A jak vlastně slavní desperáti, jejichž jména táhnou i po více než sto letech, dopadli?

Divoký západ. Tahle dvě slůvka označují směs historických událostí, mýtů i výmyslů, spjatých s osídlováním amerického západu v druhé polovině 19. století. Byla to drsná doba, v níž uspěli jen drsní muži (a zcela výjimečně i ženy). Proti sobě tu stáli farmáři, kovbojové, indiáni, obchodníci, šerifové i gauneři všeho druhu.

Někteří z nich se proslavili natolik, že o nich dodnes kolují legendy a jejich příběhy stále přitahují pozornost čtenářů i diváků, toužících alespoň skrze stránky nebo filmové plátno zažít trochu dobrodružství a nespoutané svobody. Jednou z takových postav je i Jesse James. Jak vlastně slavný psanec a jeho kumpáni dopadli?

Jesse James (herec Brad Pitt)

Zklamaný voják, který v občanské válce bojoval na straně Jihu, vykradl první banku sotva rok po porážce Konfederace. Jeho zášť směřovala proti bohatým seveřanům, majitelům bank a železnic. Kolem Jesseho postupně vznikla legenda o muži, který bohatým bral a chudým dával, což se ale nikdy nepotvrdilo.

Jeho banda 15 let přepadávala banky, dostavníky i vlaky. Až v roce 1876, při bankovní loupeži v Northfieldu, se proti Jesseho pistolníkům postavili místní lidé a při přestřelce byla celá banda s výjimkou Jesseho a jeho bratra Franka rozprášena. Jessemu zbyli jen dva muži, kterým důvěřoval - bratři Robert a Charley Fordovi. A právě Bob Ford ho 3. dubna roku 1882 v jeho domě ve městě St. Joseph ve státě Missouri, kde žil pod jménem Thomas Howard se ženou a dvěma dětmi, zezadu zastřelil. Slavnému psanci bylo 34 let.

Edward Miller (Garret Dillahunt)

Millera zabil sám Jesse James v roce 1881. Údajně proto, že si nechal příliš velkou část kořisti z jedné loupeže. Podle jiné verze se Miller opil a vykládal šerifovi o loupeži, kterou Jesseho banda plánovala.

Dick Liddil (Paul Schneider)

S Hitem soutěžil o pozornost jisté dámy. Zřejmě i proto ho spolu s Bobem Fordem v roce 1882 zabil. Po jeho vraždě se ve strachu z Jesseho pomsty vzdal šerifovi. Později svědčil i proti Franku Jamesovi.

Wood Hite (Jeremy Renner)

Jesseho bratrance zabili Ford s Liddilem. Když pak guvernér Crittenden Forda zatkl, navrhl mu obchod - když
mu přihraje Jesseho, na vraždu Hita zapomene.

Charley Ford (Sam Rockwell)

Charley žil v ustavičném strachu z pomsty Franka Jamese. V květnu roku 1884 spáchal sebevraždu.

Robert Ford (Casey Affleck)
Robert s Charleym uzavřeli dohodu s Crittendenem. Za 10 tisíc dolarů pomohou Jesseho chytit. Místo toho ho Bob ve chvíli, kdy Jesse vylezl na židli, aby srovnal obraz, zastřelil.

Bratři byli odsouzeni k trestu smrti, ale guvernér je omilostnil. Tím přiživil podezření, že mu vždy šlo spíš o vraždu než o zatčení Jesseho. Bob si za odměnu koupil bar v Coloradu, zákazníci mu ale stále vyčítali jeho zbabělý čin. V roce 1892 ho jeden z hostů zastřelil.

Frank James (Sam Shepard)

Pět měsíců po vraždě Jesseho se Frank vydal úřadům. Byl souzen jen za dvě "akce", ale jako starý bojovník Konfederace byl osvobozen. Poté vystřídal spoustu zaměstnání včetně prodavače bot nebo pokladního v divadle. Ke stáru se vrátil na rodinnou farmu, kde za 25 centů provázel zvědavce. Tady v roce 1915 ve věku 72 let zemřel.

(Blesk)

Ad prizren: Jo, a odjížděl z Denisova nádraží (Praha - Těšnov), odkud se vždy jezdilo na Turnov. Ostatně i v jiných dílech tohoto seriálu se odjíždělo z tohoto nádraží. Ono bylo dost fotogenické, škoda, že skončilo tak, jak skončilo.

Mam jednu otazku: minule som sledoval serial "Hříšní lidé města pražského" a jedna zo scen sa odohravala na ktorejsi prazskej stanici. Vrah chvilu stoji na nastupisti, potom nasada do vlaku, vagon 3. triedy. Vzapati sa ozve stan. rozhlas: osobny vlak do Kolina, Pardubic, Ceske Trebove, Brna a Bratislavy stoji na... hned ma zarazila trasa osobneho vlaku. Zeby za prvej republiky jazdievali osobaky Praha - Bratislava?? Ak ano, tak to bol iny "transkontinental." Kolko asi taka jazda trvala? Bol to klasicky osobak, alebo nejaky zrychleny?

Filmaře přilákala hlavně zanedbaná drážní budka a hřbitov

V horských obcích na Chomutovsku natáčí známý český režisér Filip Renč nový film s názvem Hlídač 47. V Kovářské opanoval filmový štáb hlídací boudu železniční dráhy a ve Výsluní hřbitov.
„Děj se odehrává těsně po první světové válce. Starý zanedbaný vechtr (hlídací boudička dráhy) v Kovářské a hřbitov ve Výsluní, kde jsou ještě staré německé hroby jsou pro děj filmu přímo ideální,„ říká produkční filmu Ilona Jirásková. Obec Kovářská podle starostky Aleny Kepičové příjezdem filmařů rázem ožila. Přítomnost hlavních hrdinů jako je Karel Roden a Lucie Sipisová, ale i Vladimíra Dlouhého a Václava Jiráčka jsou údajně tou správnou vzpruhou.
Na dopředu plánovanou návštěvu známých tváří se připravují i ve Výsluní. „Štáb potřeboval na jeden natáčecí den šestnáct komparzistů. Na místním hřbitově budou točit pohřeb se vším všudy. I s muzikou,„ říká starosta Milan Hladík.
Na otázku, zda měl nějaké peripetie při shánění komparzistů, starosta odpovídá. „Žádné. Jen jedna paní odmítla, že je zima. Ti ostatní měli pouze obavy, aby nevypadali jako strašidla,„ usmívá se Hladík. „Přivezou jim oblečení z první republiky. Posílal jsem jim velikosti oděvů a čísla bot,„ dodává.
Jestli si přihlášení komparzisté vydělají šest set korun za jeden natáčecí den, záleží podle filmové producentky také na počasí. „Nesmí spadnout ani vločka sněhu. Kdyby sněžilo při točení pohřbu, pak by se musel odehrávat celý film jako by v zimě,„ vysvětluje produkční Ilona Jirásková. Současné počasí tak filmařům příliš nepřeje.
Je až neuvěřitelné, kolik hodinu a půl dlouhý film zaměstná lidí. Požadavkem filmařů byly i tři vykopané hroby. Jelikož ani tuto práci nemůže dělat každý, práce se ujmou hrobníci z Chomutova. „Hroby budou hluboké 1, 60 metrů a budeme je kopat ve dvou lidech tři dny,„ říká vedoucí Pohřební služby Stanislav Drexler.
A kdy uvidí diváci nový český film? „V kinech by měl být na podzim příštího roku,„ slibuje produkční Jirásková. Režisér Filipa Renč má za sebou filmy takového věhlasu jako je Requiem pro panenku nebo například Rebelové.
Filmem Hlídač 47 chce režisér Filip Renč přiblížit mladým divákům psychologický román z 20. let, který v roce 1926 napsal Josef Kopta. Je to první remake v Česku. Tato kniha byla již zfilmována roku 1937.

(Teplický deník)

Orchestr Titanik zahraje na city i rozesměje

Divadlo Bez zábradlí představí v předpremiéře novinku ze svého repertoáru, hru Christo Bojčeva Orchestr Titanik. Představení se uskuteční v sobotu 13. října v divadle Pasáž v Třebíči v 17 a v 19 hodin.
Komedie pojednává o čtyřech bezdomovcích, úspěšných alkoholicích, kteří žijí na nádraží, kde žádný vlak nestaví. Celkem nic zvláštního, jenže toto podivné seskupení lidských povah a charakterů hraje zajímavou a dobrodružnou hru. Hru na přepadení vlaku, který jednou, snad, možná v jejich stanici zastaví.
Jaké je jejich překvapení, když jednoho dne vlak přijede a z něj vystoupí zbloudilý iluzionista. Člověk, který umí přičarovat druhým fantazii. Co to provede s lidmi na pokraji společnosti? Jak říká Harry, postava iluzionisty: „Naše životy jsou jen představení, ke kterým hraje orchestr z Titanicu.“ Hry Christo Bojčeva přivedou diváky k smíchu, zamyšlení, ale především k údivu, ke kterému přechází s lehkostí a kreativitou. V hlavních rolích se představí Zdeněk Žák, Bohumil Klepl, Karel Heřmánek, Vanda Konečná a Oldřich Navrátil.

(Havlíčkobrodský deník)

V průběhu natáčení filmu Poslední vlak o jednom z posledních transportů se tvůrci museli potýkat s nejednou komplikací.

Na dráhu českými kiny a multiplexy bude tento týden ve čtvrtek vypraven Poslední vlak, česko-německý koprodukční film od režisérské dvojice Joseph Vilsmaier a Dana Vávrová.
Líčí příběh jednoho z posledních transportů do vyhlazovacího tábora, který vezl prominentní berlínské Židy, klenotníky, doktory a sportovce. Ty, kteří se transportů už přestali obávat a doufali, že válku ve zdraví přečkají. Trnitá cesta však čekala i na filmaře, kteří se rozhodli dějinnou událost holocaustu připomenout adaptací knihy Stephena Glanze.
„První jednání o postu režiséra se vedla s Jurajem Herzem, ale pro neshody s německými producenty nakonec z této spolupráce sešlo. Režie Posledního vlaku se nicméně ujal jiný zkušený tvůrce Joseph Vilsmaier, který u nás kdysi natáčel výtečné válečné drama Stalingrad, a s českým produkčním prostředím má tedy své zkušenosti. Režijním partnerem se mu stala jeho žena Dana Vávrová,“ objasnil producent Ivo Pavelek z české společnosti Diamant Films.
Hlavním producentem Posledního vlaku však je německá společnost CCC Filmkunst, za níž stojí osobnost Artura Braunera. Téměř devadesátiletá legenda, která snese srovnání s velikány Dinem De Laurentiisem nebo Saulem Zaentzem, má na kontě skoro tři sta filmů, v nichž se objevily jedny z největších hvězd evropské kinematografie Sean Connery, Brigitte Bardotová, Alain Delon nebo Romy Schneiderová. Čeští diváci mu navíc mohou být vděčni za Vinnetoua.
Natáčení Posledního vlaku, které začalo vloni na jaře, hned zkraje poznamenala nehoda. Při první klapce se zřítil kamerový jeřáb s režisérem. Pádem se mu obnovilo staré zranění, které utrpěl už při natáčení Stalingradu. „Uvažovali jsme o tom, že výrobu filmu zastavíme, ale Němci i pan režisér trvali na tom, že chtějí pokračovat. A tak jsme se zase zhruba po měsíci dali znovu do práce,“ vzpomíná Pavelek na těžké časy při natáčení neustále komplikované zdravotními problémy režiséra, který si vedl i kameru. Tato nehoda původní čtyřicetimilionový rozpočet zdvojnásobila. Celý film se natáčel na území středních Čech a v okolí Prahy.

(Moravskoslezský deník)

Ekofilm poprvé i ve vlaku

Letos se přihlásilo 142 filmů ze 33 zemí světa. Hrát se bude na třech místech

Po čtyři dny budou od 8. do 14. října hostit České Budějovice a Český Krumlov 33. ročník Mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví Ekofilm.
Do nejstaršího mezinárodního filmového festivalu v Evropě se letos přihlásilo 142 filmů ze 33 zemí světa, z toho 45 z České republiky, které se budou promítat na třech filmových plátnech: v českobudějovickém kině Kotva, na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a v objektu takzvané Mincovny Státního hradu a zámku v Českém Krumlově.
Podle slov dramaturgyně festivalu Jitky Radové jsou letošní novinkou projekce v kinematovlaku, který bude přistaven na nádraží postupně v obou městech a nabídne kromě snímků a spotů o významných přírodních lokalitách v Česku, změnách klimatu, ekologicky šetrných výrobcích také promítání spojené s besedami. Diváky čeká také koktejl energetických témat, řada projekcí a diskusí na akademické půdě, například o klimatických změnách, návratu orla skalního nebo praktické zkušenosti z cest autem poháněným rostlinným olejem, které přijede hned první den festivalu se svým ekovozítkem prezentovat Stanislav Miler.
„Vždy když připravujeme program Ekofilmu, tak vymyslíme hlavní téma, kterým jsou letos alternativní zdroje energie, ale většinou čekáme, co přijde za filmy. Letos jsme měli štěstí, přišly filmy, které se touto problematikou zabývají přímo, ale i nepřímo, což jsou například filmy o těžbě nafty,“ uvedla dramaturgyně.

(Českobudějovický deník)

Nomen omen, neboli jméno je znamení. Při natáčení filmu, který se jmenuje O život, šlo tvůrcům skutečně o holý život nebo přinejmenším o zdraví.
„Ve scéně, která se odehrává na železničním přejezdu, prosvištěl náhle kolem užaslého štábu vlak. Všichni naštěstí duchapřítomně uskočili. Těžko říct, kdo pochybil, asi nějaký výpravčí,“ líčí scénu jako z hororu jeden z účastníků natáčení.
Film O život je duchovní komedií, kterou Šteindler označuje za road movie naruby. „V klasické road movie jedou krásní nadějní mladí lidé z města ven do přírody. Náš příběh líčí opačný trend, hrdinům se stane mimo civilizaci nehoda, a proto spěchají zpět do města. Příroda jim v jejich úsilí klade nejednu překážku,“ objasňuje děj režisér. Mimo jiné přiznal, že natáčení je činností, kterou má při výrobě filmu nejméně rád. Prý se ho i bojí. Vzhledem k zážitku na kolejích se ani nelze moc divit. „Těším se na chvíle ve střižně,“ říká Šteindler. Nyní si jich užívá do sytosti. Premiéra filmu, v němž si zahrál Vojta Kotek, Dorota Novotová, Bob Klepl a Ivana Chýlková, bude v únoru příštího roku. Hana Höschlová.

(Blesk)

Vyzkoušejte dovolenou ve stylu soudruhů odborářů na vlastní kůži!

Skáčete dobře, skáčete rádi? Chtěli byste si vyzkoušet, jak vypadala dovolená soudruhů odborářů pod tuhým dozorem referentů? Budete si to moci vyzkoušet! V tatranské zotavovně Morava, kde se natáčel klasický pamětnický film Anděl na horách s nezapomenutelným Jaroslavem Marvanem, začíná tuto sobotu první turnus pobytů s názvem Dovolená v Tatrách jako tenkrát.

„První turnus je téměř vyprodaný, ale chystáme další pobyty, pokaždé jeden na jaře a jeden na podzim,“ říká Petr Krč z cestovní kanceláře Atis. Pobyt ve stylu Gustava Anděla je dokonale »vychytán«. Nechybějí originální interiéry s klasickými skříněmi, umyvadly a rozhlasem, i venkovní vybavení. Každý den ráno v sedm zazní řízné tóny budíčku, na programu bude beseda se soudruhem z Horské služby a atmosféru bude vylepšovat vlezle rozjuchaná kulturní referentka. A záleží jen na rekreantech, koho nakonec pasují do role bručouna Anděla, vejtahy na lyžích, nebo muzikanta Vyhlídky a jeho žárlivé ženy Máničky. Ke koupi jsou i dobové suvenýry jako mýdla, ručníky či pohledy. A cena? Zájezd stojí na týden 4690 Kč, slevu na 3990 mají pamětníci nad 50 let.

Přijet můžete odborářským vlakem

Kdo chce vychutnat atmosféru odborářské dovolené opravdu do dna, může si zamluvit jízdu vlakem Košičan. Rekreanty přivítá ve vagonu speciálně přidělený »rekreační« referent, který je usadí na přidělená místa a pojede s nimi až do Popradu.

Některé lahůdky, které účastníky zájezdu čekají:

* Každé ráno v 7.00 budíček hudbou na každém poschodí.
* Každé ráno rozcvička v ranní rose.
* Druhý den musíte povinně absolvovat seznamovací večírek ve stylu rekreací ROH (pro nepamětníky: tato zkratka znamená Revoluční odborové hnutí).
* Promítání nezapomenutelného filmu Anděl na horách.
* Třetí den vyslechnete přednášku soudruha z Horské služby Edy Černického, legendy odborářských rekreací.
* Veselé sportovní hry.
* Výlet na oblíbenou Medvědí louku s vařením guláše.
* Úprava okolí a brigáda kolem hotelu.
* Mimochodem vlastní program budete mít pouze jedno odpoledne.

(Blesk)

To je aspoň opravdu (a ne jen podle reklamních sloganů) kultovní film!