Železničnomodelárske kluby, výstavy a verejné koľajiská
Vytvoril som rubriku, aby sme mali kde pisat rôzne pozvánky na železničnomodelárske výstavy.
Dufam, ze to vyuzijete, pripadne admini to spoja aj s kalendárom, aby bol prehlad, kedy co je.
_______________________
A vzhledem k tomu, že není téma o klubech a jejich kolejištích, proč to nevyužít i takto?
(Zbyněk)
Firma Modelový svět má obrat přibližně 600 tisíc korun ročně.
Který kluk nemá rád vlaky a jejich modely? V Brně si zavzpomínali na dětství Vít Straka a Dalibor Jančík, a rozhodli se, že začnou s modelem kolejiště podnikat. Tak vznikl Modelový svět.
Stejná praxe pro velké i malé
V 1. patře E - pasáže na Josefské ulici v Brně se skrývají na 50 metrech čtverečních modely měst, rybníků, lunaparku, lanovky, ale třeba i UFO. To vše propojují koleje, na nichž jezdí vlaky osobní, expresy, náklaďáky, ale i třeba posunovací lokomotiva na vlečce. Po kolejišti ve tvaru písmene U se pohybuje až 15 vlakových souprav. Jezdí různou rychlostí, brzdí, zdolávají stoupání, uhání po rovince. Když se rozhlédnete, neuvidíte žádnou obsluhu. „Model se vlastně řídí sám, i když vždycky na něj někdo z nás dohlíží,„ říká pětatřicetiletý inženýr Vít Straka, mluvčí obou podnikatelů. Odmalička ho bavilo jezdit vlakem k babičce z rodného Brna do Jevíčka. „Z auta takový rozhled není, a když si ve vlaku ještě otevřete okno, je to nádherná podívaná,„ říká. V deseti se přihlásil do modelářského kroužku a poprvé viděl velké kolejiště. Naučili ho dělat papírové modely, ale také ho seznámili s provozem opravdové železnice. Její pravidly se totiž řídí i modely. Sto padesát let stará železniční praxe je vskutku už dostatečně prověřená a asi by bylo zbytečné vymýšlet něco nového.
Zapomenutý kůň
„Udělal jsem si tehdy i malé kolejiště doma. K nám se vozily za socialismu z tehdejší NDR výrobky firem Piko s rozměry H0 a menší TT. Právě ty druhé vyvinuli východní Němci proto, aby se kolejiště vešla do menších panelákových prostor,„ vysvětluje V. Straka. Už tehdy se kamarádil s Daliborem Jančíkem, spolu chodili na devítiletku a sdíleli obdiv k vlakům. Vít Straka se chtěl stát, jak jinak, strojvůdcem, ale koncem základní školy u něj lékaři zjistili porušený barvocit. „Ani jsem o tom nevěděl, ale kariéra strojvůdce byla vyloučena. Po gymnáziu jsem odešel na Elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně (VUT), kolega Jančík vystudoval Strojní fakultu VUT,„ vzpomíná V. Straka. Za studia na svůj klukovský koníček dnešní podnikatelé pozapomněli, ale jejich kamarádství se projevilo třeba i tím, že založili společnou počítačovou firmu.
Každá lokomotiva má čip
„Zhruba před pěti lety jsme si tak společně vzpomínali na dětství a na vlaky. Napadlo nás, proč naši radost nezpřístupnit i dnešním klukům. Vlaky už totiž skoro neznají, všude jezdí autem, doma si hrají spíš u počítače. Řekli jsme si, že uděláme velký model, který u nás nikdo nemá,„ pokračuje V. Straka. Nejprve se rozjeli do německého Hamburku, kde je na dvou tisících metrech čtverečních největší kolejiště na světě. Pak se pustili do práce. Rázem ale bylo jasné, že vznik modelu nebude vůbec lehký. U nás s něčím podobným neměl nikdo zkušenosti, a pokud z menších modelů ano, byly i protichůdné. Přesto model pomalu vznikal. Města, krajiny, nádraží, výtopny, různé motivy. A třeba i drobné epizody, jako dopravní nehody nebo přílet UFO. Tři sta metrů kolejí a sto výhybek. Vzniklo kolejiště, které má pět pater a vlakové soupravy jsou řízeny mikropočítačem. „Princip řízení celého modelu jsme vymysleli sami. Zpočátku nám jistá firma nabízela svoji metodu řízení, ale reakce modelů byly příliš pomalé. V našem systému má každá lokomotiva čip a řídí ji procesor, mikropočítač. Ví o ní téměř vše, dokáže udržovat konstantní rychlost, zařídí, aby zastavila, když nemá volnou cestu nebo, aby třeba zahoukala. Systém dokáže řídit najednou několik desítek lokomotiv a zabezpečuje, aby se nestaly nehody. „A kdy už kolize bezprostředně hrozí, celý systém se dokáže vypnout. To se nám ale za těch pět let ještě nestalo.„
Za čtvrt roku 200 kilometrů
Základní model stál Víta Straku a Dalibora Jančíka statisíce a byl hotov za tři čtvrtě roku. „Nejhorší asi bylo dotáhnutí všech prácí do konce. Zvolili jsme neprošlapanou cestou a museli jsme udělat desítky zkoušek různ
Který kluk nemá rád vlaky a jejich modely? V Brně si zavzpomínali na dětství Vít Straka a Dalibor Jančík, a rozhodli se, že začnou s modelem kolejiště podnikat. Tak vznikl Modelový svět.
Stejná praxe pro velké i malé
V 1. patře E - pasáže na Josefské ulici v Brně se skrývají na 50 metrech čtverečních modely měst, rybníků, lunaparku, lanovky, ale třeba i UFO. To vše propojují koleje, na nichž jezdí vlaky osobní, expresy, náklaďáky, ale i třeba posunovací lokomotiva na vlečce. Po kolejišti ve tvaru písmene U se pohybuje až 15 vlakových souprav. Jezdí různou rychlostí, brzdí, zdolávají stoupání, uhání po rovince. Když se rozhlédnete, neuvidíte žádnou obsluhu. „Model se vlastně řídí sám, i když vždycky na něj někdo z nás dohlíží,„ říká pětatřicetiletý inženýr Vít Straka, mluvčí obou podnikatelů. Odmalička ho bavilo jezdit vlakem k babičce z rodného Brna do Jevíčka. „Z auta takový rozhled není, a když si ve vlaku ještě otevřete okno, je to nádherná podívaná,„ říká. V deseti se přihlásil do modelářského kroužku a poprvé viděl velké kolejiště. Naučili ho dělat papírové modely, ale také ho seznámili s provozem opravdové železnice. Její pravidly se totiž řídí i modely. Sto padesát let stará železniční praxe je vskutku už dostatečně prověřená a asi by bylo zbytečné vymýšlet něco nového.
Zapomenutý kůň
„Udělal jsem si tehdy i malé kolejiště doma. K nám se vozily za socialismu z tehdejší NDR výrobky firem Piko s rozměry H0 a menší TT. Právě ty druhé vyvinuli východní Němci proto, aby se kolejiště vešla do menších panelákových prostor,„ vysvětluje V. Straka. Už tehdy se kamarádil s Daliborem Jančíkem, spolu chodili na devítiletku a sdíleli obdiv k vlakům. Vít Straka se chtěl stát, jak jinak, strojvůdcem, ale koncem základní školy u něj lékaři zjistili porušený barvocit. „Ani jsem o tom nevěděl, ale kariéra strojvůdce byla vyloučena. Po gymnáziu jsem odešel na Elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně (VUT), kolega Jančík vystudoval Strojní fakultu VUT,„ vzpomíná V. Straka. Za studia na svůj klukovský koníček dnešní podnikatelé pozapomněli, ale jejich kamarádství se projevilo třeba i tím, že založili společnou počítačovou firmu.
Každá lokomotiva má čip
„Zhruba před pěti lety jsme si tak společně vzpomínali na dětství a na vlaky. Napadlo nás, proč naši radost nezpřístupnit i dnešním klukům. Vlaky už totiž skoro neznají, všude jezdí autem, doma si hrají spíš u počítače. Řekli jsme si, že uděláme velký model, který u nás nikdo nemá,„ pokračuje V. Straka. Nejprve se rozjeli do německého Hamburku, kde je na dvou tisících metrech čtverečních největší kolejiště na světě. Pak se pustili do práce. Rázem ale bylo jasné, že vznik modelu nebude vůbec lehký. U nás s něčím podobným neměl nikdo zkušenosti, a pokud z menších modelů ano, byly i protichůdné. Přesto model pomalu vznikal. Města, krajiny, nádraží, výtopny, různé motivy. A třeba i drobné epizody, jako dopravní nehody nebo přílet UFO. Tři sta metrů kolejí a sto výhybek. Vzniklo kolejiště, které má pět pater a vlakové soupravy jsou řízeny mikropočítačem. „Princip řízení celého modelu jsme vymysleli sami. Zpočátku nám jistá firma nabízela svoji metodu řízení, ale reakce modelů byly příliš pomalé. V našem systému má každá lokomotiva čip a řídí ji procesor, mikropočítač. Ví o ní téměř vše, dokáže udržovat konstantní rychlost, zařídí, aby zastavila, když nemá volnou cestu nebo, aby třeba zahoukala. Systém dokáže řídit najednou několik desítek lokomotiv a zabezpečuje, aby se nestaly nehody. „A kdy už kolize bezprostředně hrozí, celý systém se dokáže vypnout. To se nám ale za těch pět let ještě nestalo.„
Za čtvrt roku 200 kilometrů
Základní model stál Víta Straku a Dalibora Jančíka statisíce a byl hotov za tři čtvrtě roku. „Nejhorší asi bylo dotáhnutí všech prácí do konce. Zvolili jsme neprošlapanou cestou a museli jsme udělat desítky zkoušek různ
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214644/
Patrně největší model kolejiště v Česku si od soboty opět mohou prohlédnout zájemci v klubovně Klubu železničních modelářů Plzeň. Jako každoročně byl model obohacen o nové doplňky i vlaky, zmenšenou krajinou se tak prohání například model Pendolina, řekl Jiří Baudis z pořádajícího klubu.
Model železnice se rozkládá na ploše asi 50 metrů čtverečních. "Má asi 650 metrů kolejí, dvě stovky výhybek a může se v něm pohybovat až 50 vlaků," popsal parametry kolejiště Baudis. Kromě železnice samé ale modeláři neustále zdokonalují i doplňky, detaily krajiny nebo návěstidla.
Ačkoli jde asi o největší kolejiště v zemi, podle Baudise je ještě co zlepšovat. "V roce 2009 chceme u nás pořádat kongres modelářů. Do té doby chceme trať ještě v mnohém vylepšit. Má přijet 200 až 300 lidí, tak aby bylo čím se chlubit," řekl Baudis.
Složitou síť kolejišť, která byla postavena kolem nádraží napodobujícího to v Ústí nad Orlicí, zatím řídí šest lidí. Podle Baudise by ale modeláři chtěli více využít počítačů a díky nim by pak celý systém mohli řídit i jen dva lidé. "Ale i nám se občas vlaky srazí, nakonec podobně jako na skutečné dráze," dodal s nadsázkou.
Kolejiště začalo vznikat zhruba po roce 1970, původně sestávalo ze tří dílů a postupně rostlo k dnešním asi 12 dílům. Velký model znázorňuje dvoukolejnou trať s hlavním nádražím, z nádraží odbočují dvě hlavní jednokolejné tratě. Na nich najdou návštěvníci další nádraží, lokomotivní depo, točnu či lokální trať do vápencového lomu.
Kolejiště v Plzni bude pro veřejnost přístupné do 2. prosince, ve všední dny od 15:00 do 18:00, o víkendech od 9:00 do 18:00.
(ČTK)
Model železnice se rozkládá na ploše asi 50 metrů čtverečních. "Má asi 650 metrů kolejí, dvě stovky výhybek a může se v něm pohybovat až 50 vlaků," popsal parametry kolejiště Baudis. Kromě železnice samé ale modeláři neustále zdokonalují i doplňky, detaily krajiny nebo návěstidla.
Ačkoli jde asi o největší kolejiště v zemi, podle Baudise je ještě co zlepšovat. "V roce 2009 chceme u nás pořádat kongres modelářů. Do té doby chceme trať ještě v mnohém vylepšit. Má přijet 200 až 300 lidí, tak aby bylo čím se chlubit," řekl Baudis.
Složitou síť kolejišť, která byla postavena kolem nádraží napodobujícího to v Ústí nad Orlicí, zatím řídí šest lidí. Podle Baudise by ale modeláři chtěli více využít počítačů a díky nim by pak celý systém mohli řídit i jen dva lidé. "Ale i nám se občas vlaky srazí, nakonec podobně jako na skutečné dráze," dodal s nadsázkou.
Kolejiště začalo vznikat zhruba po roce 1970, původně sestávalo ze tří dílů a postupně rostlo k dnešním asi 12 dílům. Velký model znázorňuje dvoukolejnou trať s hlavním nádražím, z nádraží odbočují dvě hlavní jednokolejné tratě. Na nich najdou návštěvníci další nádraží, lokomotivní depo, točnu či lokální trať do vápencového lomu.
Kolejiště v Plzni bude pro veřejnost přístupné do 2. prosince, ve všední dny od 15:00 do 18:00, o víkendech od 9:00 do 18:00.
(ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214637/
Členové Klubu železničních modelářů z řad pracovníků Českých drah v činné službě otevřeli 20. října a další následné volné dny své klubové prostory zájemcům z řad široké veřejnosti v provozní jednotce Liberec, spadající pod ústecké Depo kolejových vozidel. Díky pochopení a podpoře zaměstnavatele se tak mohli nejen zájemci a fandové seznámit s kolejištěm, rozkládajícím se na ploše 54 m2.
Zástup malých i velkých obdivovatelů vytvářel u panelu ve tvaru „L„ o vnějších rozměrech 15 x 7,2 metru nepřetržitý špalír uznale pokyvujících diváků. Není divu, vždyť rozsáhlá infrastruktura od firmy Pilz v měřítku H0 s délkou kolejí 267 metrů, se 117 výhybkami, jedenácti křižovatkovými výhybkami, třemi trojcestnými výhybkami, šedesáti osmi rozpojovači a topírenskou točnou umožňuje organizovat souběžné jízdy.
Vedle standardního rozchodu je k vidění i úzký rozchod s kolejivem od firmy ROCO, kde délka kolejí činí dvacet sedm metrů s dvaceti třemi výhybkami a patnácti rozpojovači. Na panelu se pohybují nejrozšířenější řady kolejových vozidel české železnice současnosti i let minulých. Součástí výstavy modelové železnice byl i prodej vozidel, kolejiva a literatury. Návštěvníci odcházeli z výstavy spokojeni. Často i s pocitem měnícího se pohledu na železnici, která se stává více komunikativní, přátelská a otevřená vůči veřejnosti, partnerům a zákazníkům. Cestou přes přilehlou železniční stanici přitom lidé míjeli komfortní vlaky Českých drah, vedené v běžném provozu moderními vozidly řad ČD 843 a 714.2 a také řady 612 DB Regio. Ti z nich, kteří na výstavu vlakem přijeli, nešetřili slovy obdivu k razantní kvalitativní proměně dráhy.
(Železničář)
Zástup malých i velkých obdivovatelů vytvářel u panelu ve tvaru „L„ o vnějších rozměrech 15 x 7,2 metru nepřetržitý špalír uznale pokyvujících diváků. Není divu, vždyť rozsáhlá infrastruktura od firmy Pilz v měřítku H0 s délkou kolejí 267 metrů, se 117 výhybkami, jedenácti křižovatkovými výhybkami, třemi trojcestnými výhybkami, šedesáti osmi rozpojovači a topírenskou točnou umožňuje organizovat souběžné jízdy.
Vedle standardního rozchodu je k vidění i úzký rozchod s kolejivem od firmy ROCO, kde délka kolejí činí dvacet sedm metrů s dvaceti třemi výhybkami a patnácti rozpojovači. Na panelu se pohybují nejrozšířenější řady kolejových vozidel české železnice současnosti i let minulých. Součástí výstavy modelové železnice byl i prodej vozidel, kolejiva a literatury. Návštěvníci odcházeli z výstavy spokojeni. Často i s pocitem měnícího se pohledu na železnici, která se stává více komunikativní, přátelská a otevřená vůči veřejnosti, partnerům a zákazníkům. Cestou přes přilehlou železniční stanici přitom lidé míjeli komfortní vlaky Českých drah, vedené v běžném provozu moderními vozidly řad ČD 843 a 714.2 a také řady 612 DB Regio. Ti z nich, kteří na výstavu vlakem přijeli, nešetřili slovy obdivu k razantní kvalitativní proměně dráhy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213710/
Malí i velcí ctitelé modelové železnice ze severních Čech se mají na co těšit. Jako součást akce DDM Most „Vánoce se zvířátky„ připravil na dny 27.–30. prosince 2007 Dům dětí a mládeže v Mostě výstavu železničních modelů.
Kromě zhlédnutí výstavy železničních modelů budou mít návštěvníci možnost projet svůj model (H0) na výstavním kolejišti. Otevřeno bude vždy od 10 do 17 hodin, vstupné je dobrovolné.
Výstavu najdete na adrese: Dům dětí a mládeže Okružní 1235 Most
(Železničář)
Kromě zhlédnutí výstavy železničních modelů budou mít návštěvníci možnost projet svůj model (H0) na výstavním kolejišti. Otevřeno bude vždy od 10 do 17 hodin, vstupné je dobrovolné.
Výstavu najdete na adrese: Dům dětí a mládeže Okružní 1235 Most
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213657/
Spolek železničních modelářů v Jičíně srdečně zve na výstavu železničních modelů a kolejišť, která se uskuteční za spolupráce Městského úřadu v Jičíně ve dnech 12.-18. listopadu 2007 vždy od 9.00 do 17.00 hod v prostorách obřadní síně jičínského zámku.
Na výstavě bude představeno nové modulové kolejiště H0.
(Železničář)
Na výstavě bude představeno nové modulové kolejiště H0.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212104/
Ahoy, chcel by som upozorniť na blížiacu sa výstavu klubu železničních modelářú v Přerově
http://kzm.prerov.cz/vystava
http://kzm.prerov.cz/vystava
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206028/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205689/
Co by sme nevedeli. Bude to v Keszthelyi pri Balatone. Otvorenie planuju na neskorsi termin (ale este tento rok).
Kolajisko bude mat 4 casti:
Semmering (zatial jediny model tejto zeleznice v mierke H0)
Norimberg a okolie
Madarska juzna draha (Deli vasut) trat Budapest-Rijeka
Zatial presne neurcena predloha
Riadenie je pocitacove system TRAN DCC.
Vyse 2,5 km trate, asi 4 km kolaji (Tillig) na ploche cez 600 m2.
Lin s fotkami a filmom je tu:
http://www.brikofilm.hu/muzeum/070928/thumb.html
Kolajisko bude mat 4 casti:
Semmering (zatial jediny model tejto zeleznice v mierke H0)
Norimberg a okolie
Madarska juzna draha (Deli vasut) trat Budapest-Rijeka
Zatial presne neurcena predloha
Riadenie je pocitacove system TRAN DCC.
Vyse 2,5 km trate, asi 4 km kolaji (Tillig) na ploche cez 600 m2.
Lin s fotkami a filmom je tu:
http://www.brikofilm.hu/muzeum/070928/thumb.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205676/
Zdravím všetkých vlakyneťákov! Keďže sa čas kráti, opäť pripomínam akciu na Myjave "80. výročie trate Veselí nad Moravou - Myjava", ktoré sa bude oslavovať 19. - 21. 10. 2007 v Myjave. Radi by sme tu mali aj železničných modelárov a nejaké funkčné koľajiská. Viac informácií sa dozviete v starších aktualitách v príspevku s rovankým názvom. Organizátori sú ochotní Vám (t.j. modelárom)zabezpečiť podľa možností všetko, čo budete potrebovať. Takže, ak máte čas a ste ochotní prísť, prihláste sa! Prihláška je súčasťou článku o trati. Pekný deň!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201520/
(old):
Mně jde ne o to, abych tady trousil uštěpačné poznámky a moudra, ale spíš o upřesnění hlavně pro naše mladé členy, aby nepodléhali nějakým bludům.
No a na "usmířenou" jsem Ti aktivoval ten druhý odkaz.
(Aby se automaticky utvořil aktivní odkaz, je třeba mezi dvěma následujícími vynechat řádek.)
Mně jde ne o to, abych tady trousil uštěpačné poznámky a moudra, ale spíš o upřesnění hlavně pro naše mladé členy, aby nepodléhali nějakým bludům.
No a na "usmířenou" jsem Ti aktivoval ten druhý odkaz.
(Aby se automaticky utvořil aktivní odkaz, je třeba mezi dvěma následujícími vynechat řádek.)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201513/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201509/
(old):
Informace pěkná, ale když zase vidím něco o veľkosti LGB, tak dostavuje ranní nevolnost.
Jak praví Ing. Ivo Mahel:
Pro velikost IIm, ve které vyrábí své modely firma LGB, se také vžilo označení velikosti G.
http://www.parostroj.net/modely/meritka/meritka.htm
Informace pěkná, ale když zase vidím něco o veľkosti LGB, tak dostavuje ranní nevolnost.
Jak praví Ing. Ivo Mahel:
Pro velikost IIm, ve které vyrábí své modely firma LGB, se také vžilo označení velikosti G.
http://www.parostroj.net/modely/meritka/meritka.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201506/
Tunely, mosty, stromečky, nádraží i velký vápencový lom dokázali vybudovat modeláři ve velké výstavní místnosti. Po tři čtvrtě kilometrech kolejí jezdí desítky vlaků, které přejíždějí po dvou stovkách výhybek, zajíždějí do třech nádraží a mezi vápencovým lomem a nádražím Horažďovice převáží vytěžený materiál parní mašinka s malými vagónky. „Tohle kolejiště budujeme od osmdesátých let minulého století, náš klub letos slaví padesát let od založení. V posledním roce jsme na kolejišti dodělávali hlavně detailyPřibyly figurky, stromy, upravovali jsme návěstidla,„ popisuje jednatel plzeňských modelářů Jiří Baudis.
Stejně jako v minulých letech je na výstavě od rána do večera, ale návštěvníci ho vidí jen málokdy. Většinu doby tráví v místnosti vedle kolejiště, do které se sjíždějí lokomotivy ze všech tratí. Právě on obsluhuje desítky tlačítek na panelu a rozhoduje o tom, který vlak vyjede ze skryté části kolejiště a před diváky se objeví při výjezdu z některého z tunelů.
V sobotu v devět hodin dopoledne vyjely na tratě první vlaky. „Tati, kam jede ta mašinka co veze traktory. Jede taky do Prahy?„ zajímalo asi pětiletého kluka, když sledoval jeden z vlaků stoupající z hlavního nádraží po dvojkolejné trati kolem celého modelu do tunelu pod vápencovým lomem.
Miloš Opial z modelářského klubu vysvětlil, že se snaží provoz na kolejišti co nejvíce přiblížit skutečnosti. Proto je i na modelu, stejně jako na skutečné železnici, mezi jednotlivými nádražími na vedlejší trati spojení telefonem a výpravčí se navzájem informují, jaký vlak právě posílají do druhého nádraží. I když obsluha menších nádraží je v režii školáků a studentů, Miloš Opial si povzdechl, že mladí už o tento koníček nemají takový zájem.
Konkurence? Ano, počítače
„Máme obrovskou konkurenci v počítačích a počítačových hrách. Dnes si můžete nasimulovat jakoukoli lokomotivu, její řídicí stanoviště, a na počítači ji můžete řídit. Naše modelaření je ale o něčem jiném. Kdo sem mezi nás přijde jako nováček, musí mít šikovné ruce, naučit se spoustu věcí aby věděl jak co a proč na modelu funguje,„ vysvětluje Miloš Opial.
I když se podle modelářů vývoj ubírá k digitálně řízeným modelům, v Plzni i nadále zůstanou u klasického analogového řízení pomocí různých přepínačů a relátek.
Letošní výstava v ulici Karla Steinera je otevřena do druhého prosince. O víkendech se lidé mohou přijít podívat od devíti do osmnácti hodin, v pracovní dny od tří do šesti večer.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)