Tunely sveta

Ostrovní království přiblížila evropskému kontinentu stavba podmořského tunelu pod kanálem La Manche, která vypukla v roce 1987. Svého naplnění tak došel monstrózní projekt, jehož prvopočátky se datují již do poloviny 18. století. Eurotunel (někdy se mu přezdívá i "Chunnel" z The Channel Tunnel), jímž se vlaky mohou řítit rychlostí až 160 km/h, spojuje na britské straně městečko Folkestone s francouzským přístavem Calais. Traduje se, že v priebehu stavby britští a francouzští dělníci soutěžili, kdo bude uprostřed budoucího tunelu jako první, a vyhráli prý Britové. Celá stavba se skládá ze dvou dopravních ajednoho obslužného tunelu, který je s těmi hlavními propojen, především kvôli bezpečnostním podmínkám, každých 375 metrov. Ze stejného dôvodu jsou v tunelech pasáže, kde vlak môže přejet z jednoho do druhého. Z celkové délky tunelu se pod mořem, v hloubce až 45 metrov pod dnem, nachádzí 38 kilometrov. Výstavba Eurotunelu stála zhruba 14 miliard dolárov, a byla tedy 700 krát drahžší než například Golden Gate Bridge v San Francisku.

Datum uvedení do provozu: 1994

Přestože se neustále vynořují nové a nové informace o stavbě těch nejdelších tunelu na světe, již sedmnáct let své prvenství v tomto směru úspešně hájí japonský tunel SEIKAN, ležící pod Cugarským prulivem medzi ostrovy Honšú a Hokkaidó. Oblast prulivu se v 50. letech 20. století stala pro námořní dopravu doslova katastrofou, v jeho vodáchv krátké době nalezlo smrt několik stovek lidí, a proto japonská vláda rozhodla o výstavbě tunelu o pozoruhodné délce téměř 54 kilometrov. Ten se později stal i nejdrahžším tunelem všech dob, když jeho konstrukce spolykala neuvěřitelných 7 miliard dolárov.
Se stavbou se ale začalo až v roce 1971. Na konstrukci bylo spotřebováno 168 tisíc tun oceli, což by vystačilo na stavbu čtyř známých malajských "dvojčat", věží Petronas Towers. Seikan, jenž je díky své hloubce 84 metrov pod mořským dnem zároveň i nejhlubším tunelem světa, však od počátku provázejí problémy. Došlo v něm k celkem čtyřem záplavám a ta nejhorší zde řádila v roce 1976, kdy se do tunelu valilo 80 tun vody za minútu. Japoncom trvalo vícenež dva měsíce, než se jim podařilo tehdejší potopu dostat pod kontrolu. V součastnosti v Seikanu pracují čtyři odsávací jednotky, které ho udržují v suchu. Kdyby byly všechny najednou vyžazenyz provozu, tunel by se prosakující vodou zaplnil do 78 hodin.
Cestující v součastnosti dávají přednost letecké dopravě, a tak slávný Seikan zeje prázdnotou. Denně tudy projede pouze 15 vlakových souprav v každém směru Navíc japonská chlouba, šinkanzen, má do tunelu přístup zapovězen.

Datum uvedení do provozu: 1988

Tunel y

1. - SEIKAN - 53 850 metrov*Japonsko
2. - EUROTUNEL - 50 450 metrov*VB-Francúzsko
3. - IWATE-IČINOHE - 25 810 metrov*Japonsko
4. - DAIŠIMIZU - 22 221 metrov*Japonsko
5. - SINPLON I,II - 19 803m, 19 824m*Švajčiarsko
6. - VEREINSKÝ TUNEL - 19 058m*Švajčiarsko
7. - ŠINKANMON - 18 713m*Japonsko
8. - APENINSKÝ TUNEL - 18 507m*Taliansko
9. - ČCHIN-LING I-II - 18 457m*Čína
10. - ROKKô - 16 250m*Japonsko


v príspevkoch, ktorými budem prispievať sa o živote jednotlivých tunelov dozviete vždy viac

** **