Stavba modelov hnacích koľajových vozidiel

Z hlavy ti řeknu jen že je asi jiný počet žaluzií na boku...

Zdravím páni,

Potreboval by som malú radu. Ak by som čisto teoreticky použil karosériu Piko 371 H0 na prestavbu na 263, tak na aké hlavné rozdiely sa musím zamerať? Alebo či nemá význam použiť radšej stavebnicu ČStrain. Ďakujem za každú pomoc, som začiatočník.

Ano, znám tu lokomotivu a mám ji také, ale jsou už tam nová kola. Ale přesto je někdy slyšet jak běhoun narazí do srdcovky od f. Peco. Zatím stroj nepadá.
Mám také problém, že u některých nových parních lokomotiv od f. Roco se vytáčejí při jízdě šroubky, které přidržují táhla v kole. Hledej pak šroubek v kolejišti. Dnes vždy novou lokomotivu opravím . Šroubky dávám do kapky vteřinového lepidla. Také jsem vypozoroval, že vždy táhlově hnaná hlavní kola šmajdají.

Tak märklin kolesa by som ani do ruky nebral. Su mimo vsetkych noriem ( firma ma svoju vlastnu) a tym su garantovane nekompatibilne s modernejsimi kolajnicami. Na märklin náprave nesedi ani jeden rozmer podla NEM-u. Ked uz od, nich tak treba hladat Trix kolesa, tie su podla NEM.

Ještě malá poznámka: staré lokomotivy Piko a Güdzold jsou opravdu dosti staré, ale stále jezdící a mechanicky spolehlivé. Mám je a stroje jsou stále v pořádku. Jen jsem použil do každého stroje nové více polové motory. Jejich jízdní vlastnosti se zlepšili. Ano nápravy někdy šmajdají, ale u některých nových lokomotiv šmajdají taky.

Ano, každý výrobce to dělá podle sebe.
Mám jeden příklad: kopil jsem loukoťové nápravy od f. Märklin a přesto na srdcovkách od f. Peco stále vypadávala. Při změně rozteče dvoukolí je vše v pořádku.
Zasahovat do továrního modelu je někdy problém. Vlastně zasahovat do pojezdu. Na pojezd se už může dát jiná krabice to pak nevadí. Ještě tak výměna motoru je jednoduchá záležitost. Ale přestavba hnací soupravy je problém. Někdy i výměna poškozeného dílu za stejný díl pojezdu je právě problém v jeho sestavení. Kolikráte jsem se tak spálil, třeba při výměně ozubených kol. Pokud se vymění celé hnací dvojkolí je o pár problému míň. Prostě každá lokomotiva je jiná a má své pro a proti.

Zatial jedine PIKO zvládlo techniku velkych modelov ( este v NDR i!) s rozvodom 1-F, 1-D-1. 2-C-1 a pod. Tie masiny aj ked zial z mizerneho materialu, ale boli pre modelove kolajiska neuveritelne geniálne vymyslene. Ostatni vyrobcovia dodnes o nic podobneho ani nepokusali. Jednoducho kopiruju skutocnost a bud im to ide, alebo vobec nie.
Nechcem menovat jeden slavny a velmi drahy model ( 2 roky vopred sme na to museli cast ceny zaplatit) model je dokonaly vo vitrine - na kolajisku v povodnom stave neprejde ani jednou vyhybkou ( ani na vlastnych vymenach ani na inych vyrobcov). Neskorsie serie toho isteho modelu dostali nove kolesa ( aj nam poslali sadu). Podobne je to zial aj kovovymi maloseriovkami. V odbornej tlaci si docitate neuveritelne chvalospevy, ked vsak model polozite na kolajisko zistite kde su hranice prehnanej modelovosti.

Zatial jedine PIKO zvládlo techniku velkych modelov ( este v NDR i!) s rozvodom 1-F, 1-D-1. 2-C-1 a pod. Tie masiny aj ked zial z mizerneho materialu, ale boli pre modelove kolajiska neuveritelne geniálne vymyslene. Ostatni vyrobcovia dodnes o nic podobneho ani nepokusali. Jednoducho kopiruju skutocnost a bud im to ide, alebo vobec nie.
Nechcem menovat jeden slavny a velmi drahy model ( 2 roky vopred sme na to museli cast ceny zaplatit) model je dokonaly vo vitrine - na kolajisku v povodnom stave neprejde ani jednou vyhybkou ( ani na vlastnych vymenach ani na inych vyrobcov). Neskorsie serie toho isteho modelu dostali nove kolesa ( aj nam poslali sadu). Podobne je to zial aj kovovymi maloseriovkami. V odbornej tlaci si docitate neuveritelne chvalospevy, ked vsak model polozite na kolajisko zistite kde su hranice prehnanej modelovosti.

Plny suhlas a stale som krutil hlavu ked sa mi dostalo do ruky model s pohonom v tendri. Je to chora konstrukcia od zakladov. Postavil som asi 30 modelov lokomotiv ( takmer vsetky parne takmer vyhradne z mosadze), ani na jednej som nesiahal na tuto techniku. Videl som prve take masiny od Roca ( cca pred 30-40 rokmi) vtedy tie masiny nejazdili dobre ani na 1000 mm-om obluku. Naviac, tak ako pises, v H0 vladne pomerne velky chaos v geometrii kolaji a náprav, a clovek musi mat dost velke stastie udrzat vsetko pod kontrolou.
V H0 pouzivam vyhradne PECO kolajivo a RP25 kolesa - samozrejme nemám 5 nápravove masiny. ( tie sa podla mna vobec nechodia na bezne domace kolajiska).
Na jednom velkom kolajisku sme pouzivali vyhradne obluky nad 600 mm a len 12stupnove alebo stihlejsie vymeny.
Syn teraz zacal stavat TT kolajisko. Pre to sme zacali sami vyrabat vymeny - rovnakou geometriou ako Tillig, len radovo preciznejsie. To je dnes nevyhnutne na spolahlivu jazdu, fabricke vymeny su vyrábane s mizernou toleranciou. Tam pouzivame obluky nad 350 mm ( v TT! ).
Samozrejme tieto problemy tendrovky nemaju, lebo tam kolesa pod lokomotivou prenasaju aj silu - nie su len na volno tlacene.

Ještě malá poznámka. U 5 nápravových lokomotiv může být pojezd sestaven jinak. Podobně jako u 3 nápravových vozů. Krajní nápravy jsou na pevno a vedou pojezd stroje. Prostřední se posouvají do stran. Prostě každý výrobce to dělá jinak. Dokonce se používal i rám, který byl dělený kloubem a tím se zajistil hladký průjezd obloukem. Každá doba a model mají své mouchy.

Problém není v lokomotivě. Je pravda, že výrobci modelové železnice aby zajistili hladký průjezd menším obloukem dělají různé věci. Prostřední dvojkolí jsou na pevno v rámu a jejich okolek je někdy zmenšen a dokonce u pra lokomotiv tam vůbec se nedával. Krajní dvojkolí má právě boční posun. A zde je také někdy větší nákolek pro vedení kola na kolejnici. Dále záleží na pružnosti plíšků pro přenos elektrického proudu. Další zádrhel může nastat v nastavení samotného rozvodu. Někdy se stane, že rozvod už dál nepustí dvojkolí do strany. Další problém je běhoun, který při malém oblouku naskakuje a brzdí.
Jediná rada je, pokud mám oblouky pod 450 mm je lepší se věnovat lokálce. Dále vyhybky na místní dráze mají úhel odbočení 15 nebo 12 stupňů při krátké stavební délce. Na velké a dlouhé stroje to opravdu není. Pokud chci provozovat 5 nápravové lokomotivy tak potřebuji oblouk o rozměru 600 mm a výše a úhel odbočení na vyhybce pod 12 stupňů při delší stavební délce vyhybky. Je zajímavé, že tendrové stroje takové problémy nemají.
Prostě malí oblouk, úhel a strkání lokomotivy tendrem je problém.
Další provozní poznatek je ve vlastním železničním kolu. Zde zase záleží, kdy byla lokomotiva vyrobena. Starší stroje mají jinou geometrií železničního kola. To znamená, že část, která jezdí po kolejnici a okolkem je větší rádius, který je právě totožný se starším provedením průřezem kolejnice.
Starší modely budou mít někdy problém jezdit na nových kolejnicích, které zase mají jinou geometrií.
Další zajímaví poznatek je, že některé vozy, lokomotivy od jednoho výrobce špatně jezdí na kolejích od druhého výrobce modelové železnice. Někdy se musí změnit rozteč dvojkolí a někdy se musí změnit dvojkolí. Pak někdy zase nesouhlasí délka osičky na dvojkolí.

Neviem co si presne zmensil ( rázvor ). Ku kolesam len vtedy treba siahat, ak su mimo parametrov - vnutorny roztec mezi okolkami je 14.3 mm. Ak si toto zmenil to nie je to najlepsie!
Tie 5 nápravove masiny a 360mm polomer na vyhybke jednoducho nepasuju. Tam bude vzdy vidiet snahu o vytlacenie. ( ani v skutocnosti by to nebolo inak.
Lokomotivu nieco musi viest, preto su nápravy 2 a 4 pevne v ráme ostatne 3 pohyblive do boku. To je normalne. Okolesniky nechaj na pokoji - tie ti to len zhorsit mozu terajsi stav.

venoval som sa trošku mojej BR 43, ono skutočne tých 5 dvojkolí v ráme je dosť natuho a jednoducho na malý oblúk nevojdú, a dokonca ani na väčšom to nie je ideálne. Pri tlačení kotla pred tendrom dokonca celú lokomotívu nakláňa a zadné koleso 5 nápravy dvíha

tak som sa trošku vyhral s kinematikou medzi tendrom a kotlom, podarilo sa mi oddialiť tender od kotla asi o 2 mm, to je dosť, docielil som to, že možno tender voči kotlu otočiť o viac stupňov bez toho, že by niečo drhlo
no a tie kolečká, tak som si všimol, že druhá a štvrtá náprava sú relatívne napevno, ale prvá, tretia a piata majú vôľu asi 2-3 mm v osi smerom doprava a doľava (spolu 2-3 mm). Na týchto dvojkoliach som trochu zmenšil rázvor

no a skúšal som, lokomotívu dopredu, dozadu, všetkými smermi, vagóny zapaté v predu na kotli aj vzadu na tendri, ťahať, tlačiť...lokomotíva sa umúdrila (neviem, dokedy, ale skúšal som to asi pol hodinu a bez vykoľajenia), ale tá tendencia vytláčania v oblúku tam stále je. Pokiaľ by sa náhodou ešte niečo robilo, možno by pomohlo osústružiť okolesník na 1. a 5. náprave nanajmenší možný

ďakujem za rady, dnes navečer budem skúšať (mal som dva dni pauzu), potom napíšem čo nového

Řešení problému.
Nejprve se provede kontrola vyhybky, zda přesně dosedá jazyk a zda se zasune přesně do zářezu. Dále ruční a elektrické nastavení cesty může být rozdílné. Pak také může být poškozená pružinka, která je u některých vyhybek. Dále se provede kontrola srdcovky. Její dostatečná hloubka pro nákolky. Pak se provede kontrola geometrická kontrola vyhybky a část vlakové cesty. Oprava špatného sestavení bude náročná.
Na lokomotivě se provede kontrola rozchodu dvoukolí. Bohužel každý výrobce má jinak nastavenou rozchodku na dvoukolí. Dále může být porucha v kinematice. Na jednu stranu se zatírá. Není tam dostatečná vůle. Tvrdší péro nebo na jedné straně do kinematiky zasahuje kabeláž.
Každý výrobce někdy uvádí doporučenou průjezdnost obloukem. Velké stroje mají většinou doporučený oblouk 500 mm. Některé stroje jezdí i pod tímto údajem za předpokladu, že součástí oblouku nejsou obloukové vyhybky a před rovnou vyhybkou jsou vyrovnávací koleje.
Další nešvar je nákolek. Aby dlouhý stroj dobře jezdil tak jsou upravený nákolky proti vypadnutí. A to může být právě problém u dlouhých srdcovek, kde nákolek jede po plastu a ne po kolejnici.
Další možnost je zatížit lokomotivu. Sunutý díl je právě dost lehký a při špatném najetí na vyhybce vypadne. Tento problém je právě, že dvojkolí má velkou vůli do strany a nebo naopak, že žádnou vůli nemá. Někdy je právě závada se sběračích proudu, které může být tuhé a nebo na jednu stranu naopak nepustí dvojkolí do strany.
Další možnost je, že vyzkoušíme každý díl lokomotivy samostatně. Pokud každý díl jezdí plynule bez nějakého nakopnutí na kolejnici, tak problém bude ve spojení lokomotiva a tendr.
Přeji Vám úzpěch.

Pardon priemer - malo byt len polomer

R1 ma priemer len 360mm. To tak akkurat staci na TT - alebo potrebujes specialnu konstrukciu ako Piko 01 - zial.

Precitaj si esteraz ten katalog. Uz desiatky rokov udávaju doporucene min. Obluky. Mozno nikde na zaciatku globalne ale u tych velkych masinach musis pocitat s priemerom okolo 600 mm

práve minimálny oblúk výrobca neudáva

Mozno mas vadnu vymenu, ale skorej si myslim, ze susedna kolajnica nie je v dobrej geometrii -staci 1 stupen mimo optimálnej osi a uz budes mat problemy. Na R1 sa hraje na desatiny stupna aby take lokomotivy ti presli - a to len krokom. Pozri sa do katalogu aky obluk je na tie stroje predpisany.