Železniční uzel Praha a jeho přestavba

Bude mít hlavní město přece jen ústřední nádraží?

http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_10nadr.htm

Včerajší denník 24 Hodin píše v titulke "Bude se po Praze cestovat vlaky?" článok o zapojení pražského železničného uzla do siete MHD do 10 rokov. Podľa odborníkov je potrebné predovšetkým zvýšiť počet zastávok, zlepšiť intervaly spojov a musí dôjsť tiež k modernizácii tratí ("Nové spojení").
Železnica je síce plne integrovaná do systému mestskej dopravy, dokonca sú na území mesta cestovné doklady jednotné, do budúcna však je potreba zvýšiť jej kapacitu. Magistrát ale nie je investorom, len objednávateľom služieb u ČD, tie ale nie sú schopné ponúknuť dostačujúce kapacity, povedal denníku Radovan Šteiner, ktorý má dopravu v hlavnom meste na starosti.
České dráhy sa ale bránia, žeby neboli schopné vykryť dopyt. "Nabízíme dobrá spojení, záleží na objednávce magistrátu. Interval se ve směru na Kolín, Roudnici nebo Beroun již dnes pohybuje mezi 10 - 15 minutami", povedal hovorca ČD Petr Šťáhlavský. Počet zastávok vraj závisí na rozhodnutí magistrátu.

19.1.2006 Železničář str. 4 Obchod - provoz - investice
MICHAL BABIČ

V současné době probíhá realizace nejvýznamnější stavby v pražském železničním uzlu - Nového spojení. Tato dlouho očekávaná a rozsáhlá investice se těší velkému zájmu odborné i laické veřejnosti. V jejím sousedství je připravována další část přestavby železničního uzlu, která má mimo jiné zásadní vliv na efektivní funkci Nového spojení. Tou stavbou je modernizace traťového úseku Praha Libeň - Praha Běchovice.
Stavba má dva hlavní cíle:

* modernizaci trati ve smyslu „Zásad modernizace vybrané sítě ČD“ pro zvýšení traťové rychlosti, dosažení třídy zatížení D4 UIC a prostorové průchodnosti Z-GC a pro zvýšení bezpečnosti provozu,

* zvýšení kapacity trati zejména dostavbou třetí traťové koleje v úseku Praha Libeň - Praha Běchovice a mimoúrovňovým zapojením tratě Praha Malešice - Praha Libeň.

V současném stavu na dnešní tříkolejný úsek Poříčany - Praha Běchovice navazuje dvoukolejná trať Praha Běchovice - Praha Libeň -Praha Masarykovo nádraží s dvěma odbočujícími jednokolejnými tratěmi do Prahy hlavního nádraží.

Po vybudování Nového spojení bude z Prahy Libně vycházet v podstatě čtyřkolejná trať. Dvojkolejný úsek Praha Běchovice - Praha Libeň by se tak stal nelogickým článkem mezi tří-, resp. čtyřkolejnými sousedními úseky, podvazoval by kapacitu celé tratě a konstrukce grafikonu vlakové dopravy by musela vycházet z dvojkolejného řešení, bez možnosti efektivně využít všechny možnosti vybudované infrastruktury. Proto je navrženo doplnit třetí traťovou kolej.

Třetí kolej bude vložena převážně mezi dvě stávající koleje, které se směrově upraví. Již při přestavbě v 50. letech minulého století bylo s třetí kolejí uvažováno, proto až na výjimky není nutné rozšiřovat zemní těleso ani umělé stavby. Traťová rychlost bude z Běchovic postupně klesat ze 160 km/h na 130 km/h, až na 100 km/h při průjezdu Libní. Modernizovány budou veškeré součásti dráhy, zřízeno bude nové elektronické zabezpečovací zařízení, nově vybudován bude železniční svršek i trakční vedení, sanován bude železniční spodek i mostní objekty, zřídí se řada protihlukových opatření.

Samotná železniční stanice Praha Libeň dozná výrazných změn. Konfigurace běchovického zhlaví bude zcela změněna pro zajištění rozpletu z tříkolejné koridorové tratě do čtyřkolejného průjezdu stanicí, zároveň však musí být přestavěno i střední zhlaví. Jakkoliv se totiž může zdát zapojení Nového spojení snadné, opak je pravdou. Je nutné si všimnout, že čtyři průběžné staniční koleje tzv. Jižního objezdu, na které je napojeno Nové spojení, nevedou všechny k nástupištím!

Při dnešním uspořádání stanice by příměstský osobní vlak jedoucí po Novém spojení od Prahy Masarykova nádraží musel již na pražském zhlaví přejet na sousední kolej, aby se dostal k nástupišti. Tím by ovšem vjel do cesty dálkovým vlakům z Prahy hlavního nádraží. K obdobné situaci by docházelo i v opačném směru, tzn. kolejiště železniční stanice Praha Libeň by se ve stávajícím uspořádání stalo provozním hrdlem s řadou jízd v kolejových spojkách rychlostí 40 - 50 km/h. Výstavba dalšího nástupiště by byla technicky náročná a provozně nadbytečná.

Namísto toho je navržen odsun os s faktickým zrušením středního zhlaví. Tím je doprava z čtyřkolejného Nového spojení přivedena bezkolizně ke čtyřem stávajícím nástupištním hranám. Kolej bez nástupiště může sloužit nákladním vlakům tranzitujícím na trať do Prahy Malešic, která zůstane zapojena do liché kolejové skupiny.

Na běchovickém zhlaví bude v hlavních kolejích před nástupišti vložena dvojice rychlých paralelních kolejových spojek pro přejezdy na nultou traťovou kolej. Přestavěno bude celé zhlaví včetně výtažné koleje spádoviště, s ohledem na stísněné poměry je zhlaví navrženo jako obloukové. Toto řešení tvoří tzv. první čás

21.12.2005 Metro str. 3 Praha a okolí
IVAN KUPTÍK

Na území, kde ještě dnes jezdí vlaky, vzniknou zóny rekreace i místo pro byty a běžný městský život.

Vše vznikne postupně po dokončení tzv. Nového spojení, tedy železničních tratí, které bez křížení s MHD vyvedou železnici z Prahy. Jde o prostory v Holešovicích, Libni, Vysočanech, Žižkově a některých dalších lokalitách.


Příjemné pro obyvatele


Na využití těchto pozemků se dohodly už České dráhy a hlavní město Praha a včera zastupitelé doporučili Praze 7 a Praze 3, aby uzavřely dohody o využití těchto pozemků s Českými drahami a Správou železniční dopravní cesty. „V hlavním městě existuje řada pozemků a lokalit, které by se mohly rozvíjet, které v budoucnu také zaručeně přispějí k rozvoji města. Ale ten musí být kultivovaný,“ uvedl náměstek primátora Jan Bürgermeister. Konkrétně se jedná o nákladové nádraží Žižkov, nádraží v Bubnech či Holešovické nádraží. „Všechny plochy by měly být městsky přívětivé a převažovat v nich bydlení,“ uvedl Bürgermeister.


Žižkov se bude rozvíjet


Žižkov se tak stane jednou z největších rozvojových čtvrtí. Měnit se budou, kromě nákladového nádraží, i prostory u vrchu Vítkov či Masarykova nádraží. Tam se počítá se Železničním muzeem s funkčními historickými vlaky.

K rozvoj Holešovic přispěje také revitalizace nádraží Bubny a Holešovice včetně modernizace železniční tratě na Kladno.

http://www.praha.cz/?page=news&article_id=7410

Dva týdny před očekávaným termínem byla slavnostně uvedena do provozu silniční estakáda Krejcárek - Palmovka, která posílí spojení mezi Žižkovem a Libní. Přes tři sta metrů dlouhá estakáda v hodnotě 140 milionů vznikla jako součást železničního projektu Nové spojení.

Estakáda Krejcárek spojuje ulici Novovysočanskou a Pod Plynojemem a kopíruje stávající tramvajovou trasu mezi Ohradou a Palmovkou. Ulice Pod Plynojemem původně křižovala frekventovanou Vítkovskou trať a docházelo zde k dopravním zácpám. Nová estakáda železniční trať přemostí, urychlí automobilovou dopravu a řidiči nebudou muset čekat na vlakových přejezdech. Trať je součástí takzvaného Nového spojení, které rozšíří kapacitu napojení železničních tahů ze severu a východu země do pražského Hlavního nádraží.

Z Hrabovky do Libně je NTR 80 km/h.

Okružní jízdy Prahou po libovolných tratích (vč. depa ONJ) se pořádají každoročně na objednávku, jen nevím kdo to zajišťuje. Zeptejte se na K-Reportu, nebo DF ČD (srazy a akce).

Veškeré dotazy na Nové spojení pište sem: http://www.novespojeni.cz/diskuze.php

ing. Pomykáček vše zodpoví.

 

jano63 AD SME: pochybujem že jazdili po celom brne, s tou zamračenou leda tak na výstavisko. Inak pražske spojky sa dajú prejsť pri roznych mimoriadných jazdách. Napr. pri 30. výročí metra šiel parný vlak Kačerov (depo metra) - Krč - Radotín - Smíchov - Vršovice - Krč. A niekto (žeby KŽC?) myslím tiež organizoval jazdu 820 po spojkách. Treba sledovať a vymáknuť.

Pozrite na toto: http://www.sme.sk/c/2287320/Sotousi.html Uz som to tu raz uverejnil, ale nik sa k tomu nevyjadril. Ked ide prejst celu siet, po Prahe to musi ist tiez. Kto si objednal tuto jazdu?

Este taky den otvorenych dveri v depe je radovo jednoduchsie urobit, ako taka jazda po vytazenych prazskych spojkach, ale snivat budem. Predstavte si napr. previezt sa po Prahe takou sunutou 020-kou. Nie je tu niekto, kto by to zorganizoval?

O takéto nejaké "výhliadkové" jazdy je očividne záujem, ale nikto z dráhy o to záujem asi nemá. Predstavte si napr. deň otvorených dverí v depe... Sedieť napr. v 810, "prejsť" sa napr. myčkou. To by som skúsil aj ja

ja uz se tesim, az to bude hotove. pri kazde ceste do Prahy a zpet do Olomouce pozoruji deni na stavbe.

 

Nevie niekto o moznosti absolvovat vyhliadkovu jazdu po prazskom uzle? Normalne by som bral taky poznavaci zajazd. Skusim sa spytat v nejakej cestovke.

p.m.: Plne suhlasim. Len som nasiel jedno male pozitivum na tom nestastnom stave prazskeho uzla. Ved nakoniec ja nie som ziadny romantik.

 To je pravda, ale po pravde: budem radšej, keď budem už jazdiť po Novom spojení, a nie "crcať" sa 20 minút po prahe tridsiatkami... A čakať niekde pri libeňskom depe na protiidúci vlak...

Ale cez tie stare jednokolaje spojky je to aspon romantika - povozit sa ponad prazske ulice vlakom.

Myslím, že 30 km/h je až na spojke v. Hrabovka - hl.n. Na tej dvojkoľajke som si neni istý, ale asi nie... Skúsim zistiť.

Aktualitka:

Pod Vítkovem se už střílí
14.7.2005    Večerník Praha    str. 6   Praha
    JAKUB MRAČNO   

Stavbaři razí první ze dvou tunelů pod Vítkovem! Denně se provrtají tři metry do hloubi kopce. Mamutí stavba je součástí nového železničního spojení pražských nádraží a urychlí příjezdy vlaků do města.

Žižkov - Dva mohutné výbuchy zaduněly v úterý před polednem karlínským svahem vrchu Vítkov. Právě tam je nejlíp vidět čilý ruch na stavbě nového železničního tunelu.

            "Ražba jižního tunelu začala 27. května, den poté, co kněz vysvětil sošku svaté Barbory, patronky horníků i tunelářů," řekl Dalibor Podracký ze Správy železniční dopravní cesty, která je investorem mamutího projektu. "Cílem stavby je vybudování dvojkolejných tratí, které propojí pražská nádraží. Jižní tunel pod Vítkovem bude obousměrně spojovat hlavní nádraží s Vysočany," dodal Podracký.

p.m.: Bolo to uz tak davno, ze som si nebol isty so spravnou identifikaciou prejazdenych usekov podla detailnej mapky. Ta alternativa cez Hrabovku by mala byt ovela vyhodnejsia (priepustnejsia, rychlejsia). Je tak? Je nejake pravidlo, co kadial jazdi? Na tej spojke medzi Hraovkou a HN je tiez 30 km/h?

Ad jano63:  ak dobre rozumiem, chceš vedieť, či sa jazdí rýchlikmi (či vlakmi vyššej kvality) aj cez Hrabovku aj Vítkov. Áno, šiel som obidvoma smermi z Libne na hl.n. (i naopak), vlakmi EC/IC. Myslím si, že sa jazdí podľa toho, čo je práve voľné  (dvojkoľajka je na Masaryčku, a zase cez Vítkov sa jazdí aj na smer P-Holešovice/P-Vysočany).

Takze po opustenie starej trate ude mat Praha cyklisticky tunel. Velmi sa cudujem, ze za komousou s tou priepustnostou nic nerobili. Chcem sa nieco opytat, ale mozno sa mylim, tak ma opravte. Ked som siel par krat (uz davno) rychikom medzi Libnou a HN, sli sme po takej jednokolajke, kde bola povacsine rychlost 30 km/h. Na podrobnej mape, ktora je v downloadoch, je naznacena jednokolajka medzi Libnou a HN. Ale podla mapky je alternativa na cestu medzi Libnou a HN aj dvojkolajkou do MN-Hrabovka a odtial jednokolajnou spojkou do HN, co by mala byt efektivnejsia trasa. Pouziva sa tiez rychlikmi od Kolina? Ja som asi vzdy siel po tej jednokolajke v celom useku. Ako teda teraz jazdia vlaky medzi Libnou a hlavnym?