Železniční uzel Praha a jeho přestavba
O stavbě "Nového spojení" ve Wikipedii.
Schéma "Nového spojení":
První cestující by se mohli až na Masarykovo nádraží svézt do konce roku 2013
Dostat se rychle a pohodlně z centra města na letiště nebo naopak. To je ve většině případů jen pouhé přání. Již za pár let by ale mohlo být všechno jinak. Ministerstvo dopravy představilo projekt AirCon, který by měl zajistit expresní vlakové spojení právě mezi letištěm, centrem metropole a Kladnem.
„Tento nápad vznikl před více než dvaceti lety. Dnes, kdy je letiště stále více využívané a cestujících bude i nadále přibývat, je nutné nabídnout lidem komfortní a rychlou možnost přepravy do centra města. Současný stav je nevyhovující,„ řekl náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp, který projekt podrobně představil na jednání dopravního výboru magistrátu.
První expresní vlaky by mohly na trasu Letiště - Masarykovo nádraží vyrazit do konce roku 2013, samotná výstavba by měla začít o dva roky dříve. Výrazně by to mělo pomoci k uvolnění ucpaných silnic a silnému znečišťování emisemi například Evropské třídy, Korunovační či ulice Milady Horákové. „Zároveň i nadále počítáme s plánovanou výstavbou metra A na letiště,„ pokračoval Šíp.
Tři skupiny
Ministerstvo rozdělilo cestující do tří skupin. První jsou letečtí cestující. Právě pro ty by měl být přednostně určen expresní vlak. „V podstatě by měli tento vlak jako prodlouženou leteckou dopravu. Ve vozech by nesměli chybět stevardi a kompletní servis právě jako v letadle. Zde by se platilo neregulované jízdné zhruba 120 korun při současných cenách. Přesunout by se sem mohli například lidé, kteří dnes jezdí taxi a osobními automobily,„ vysvětlil náměstek ministra.
Druhou skupinou jsou ostatní letištní cestující, většinou zaměstnanci letiště, obyvatelé Prahy 6 či lidé, kteří využívají nízkonákladovou dopravu. Pro ty by fungoval letištní zastávkový vlak plus autobusy, později také zmíněné metro. Zde by byla samozřejmě rozhodující nižší cena v běžných tarifech pražské integrované dopravy.
Poslední skupinou jsou obyvatelé Kladna a okolí, kteří dojíždějí do metropole za prací, do škol nebo za zábavou. Ti preferují cenovou dostupnost a rychlost. Už tento měsíc bude na tomto úseku výrazně posílená vlaková doprava.
„Pokud nezůstane jen u plánů, určitě bude takové spojení přínosem. Jen si nejsem jist, nakolik to pomůže automobilové dopravě,„ řekl Karel Souček z Prahy 6.
Letištní expresy už se velmi dobře osvědčily v některých evropských metropolích a Praha se inspirovala například v Londýně či Stockholmu.
„Zavedením expresních vlaků chceme zamezit společnému cestování leteckých a městských cestujících, kteří mají zcela odlišné požadavky na přepravu,„ vysvětlil Šíp.
Vysoké požadavky
Již nyní jsou požadavky objednavatelů dopravy velmi vysoké a bude těžké je uspokojit. Kolejové trati mají omezenou kapacitu. Problémem je zejména Negrelliho viadukt, kde by se vlaky potkávaly na trati Praha - Kralupy. I přesto by mělo být možné, aby expresní vlak jezdil čtyřikrát za hodinu, zastávkové vlaky dvakrát za hodinu.
Nová trať, kterou bude nutné vybudovat, by se měla stát součástí železničního uzlu. „Určitě nepovede někam do lesa,„ ujistil Šíp. Přesná částka na realizaci projektu zatím není známa, ale s jistotou lze říci, že se bude jednat o stovky milionů korun.
Trasa expresního vlaku
Letiště - Dlouhá Míle - Ruzyně - Liboc - Veleslavín - Dlouhý Lán - Dejvice - Letná - Výstaviště - Bubny - Masarykovo nádraží Expresní vlak by většinou stanic pouze projel, aby byla doprava do centra co nejrychlejší.
(Pražský deník)
Dostat se rychle a pohodlně z centra města na letiště nebo naopak. To je ve většině případů jen pouhé přání. Již za pár let by ale mohlo být všechno jinak. Ministerstvo dopravy představilo projekt AirCon, který by měl zajistit expresní vlakové spojení právě mezi letištěm, centrem metropole a Kladnem.
„Tento nápad vznikl před více než dvaceti lety. Dnes, kdy je letiště stále více využívané a cestujících bude i nadále přibývat, je nutné nabídnout lidem komfortní a rychlou možnost přepravy do centra města. Současný stav je nevyhovující,„ řekl náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp, který projekt podrobně představil na jednání dopravního výboru magistrátu.
První expresní vlaky by mohly na trasu Letiště - Masarykovo nádraží vyrazit do konce roku 2013, samotná výstavba by měla začít o dva roky dříve. Výrazně by to mělo pomoci k uvolnění ucpaných silnic a silnému znečišťování emisemi například Evropské třídy, Korunovační či ulice Milady Horákové. „Zároveň i nadále počítáme s plánovanou výstavbou metra A na letiště,„ pokračoval Šíp.
Tři skupiny
Ministerstvo rozdělilo cestující do tří skupin. První jsou letečtí cestující. Právě pro ty by měl být přednostně určen expresní vlak. „V podstatě by měli tento vlak jako prodlouženou leteckou dopravu. Ve vozech by nesměli chybět stevardi a kompletní servis právě jako v letadle. Zde by se platilo neregulované jízdné zhruba 120 korun při současných cenách. Přesunout by se sem mohli například lidé, kteří dnes jezdí taxi a osobními automobily,„ vysvětlil náměstek ministra.
Druhou skupinou jsou ostatní letištní cestující, většinou zaměstnanci letiště, obyvatelé Prahy 6 či lidé, kteří využívají nízkonákladovou dopravu. Pro ty by fungoval letištní zastávkový vlak plus autobusy, později také zmíněné metro. Zde by byla samozřejmě rozhodující nižší cena v běžných tarifech pražské integrované dopravy.
Poslední skupinou jsou obyvatelé Kladna a okolí, kteří dojíždějí do metropole za prací, do škol nebo za zábavou. Ti preferují cenovou dostupnost a rychlost. Už tento měsíc bude na tomto úseku výrazně posílená vlaková doprava.
„Pokud nezůstane jen u plánů, určitě bude takové spojení přínosem. Jen si nejsem jist, nakolik to pomůže automobilové dopravě,„ řekl Karel Souček z Prahy 6.
Letištní expresy už se velmi dobře osvědčily v některých evropských metropolích a Praha se inspirovala například v Londýně či Stockholmu.
„Zavedením expresních vlaků chceme zamezit společnému cestování leteckých a městských cestujících, kteří mají zcela odlišné požadavky na přepravu,„ vysvětlil Šíp.
Vysoké požadavky
Již nyní jsou požadavky objednavatelů dopravy velmi vysoké a bude těžké je uspokojit. Kolejové trati mají omezenou kapacitu. Problémem je zejména Negrelliho viadukt, kde by se vlaky potkávaly na trati Praha - Kralupy. I přesto by mělo být možné, aby expresní vlak jezdil čtyřikrát za hodinu, zastávkové vlaky dvakrát za hodinu.
Nová trať, kterou bude nutné vybudovat, by se měla stát součástí železničního uzlu. „Určitě nepovede někam do lesa,„ ujistil Šíp. Přesná částka na realizaci projektu zatím není známa, ale s jistotou lze říci, že se bude jednat o stovky milionů korun.
Trasa expresního vlaku
Letiště - Dlouhá Míle - Ruzyně - Liboc - Veleslavín - Dlouhý Lán - Dejvice - Letná - Výstaviště - Bubny - Masarykovo nádraží Expresní vlak by většinou stanic pouze projel, aby byla doprava do centra co nejrychlejší.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312470/
SŽDC uvedla do provozu trať bez dokončeného bezpečnostního systému. Potíže zpožďují stovky vlaků
Nové spojení - otevřené na začátku září - je oficiálně stále staveništěm s nedokončeným bezpečnostním systémem. Kamery, které mají dopravní stavbu hlídat, se teprve postupně instalují. Polovičatost s velkou slávou zprovozněné trati pocítili na vlastní kůži cestující, když několik krádeží kabelů a požár, který v tunelu založili bezdomovci, novou trať i většinu pražské železniční sítě zcela ochromily.
České dráhy na Nové spojení čekaly několik let. Dva dvoukolejné tunely pod Vítkovem a kilometry kolejí a estakád nahradily do té doby jedinou kolej, která spojovala hlavní nádraží se stanicemi na severu města, například Libní nebo Vysočany. Podle kritiků může za nedokončenost překotná snaha investora -Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) i dodavatelů stavby - se „blýsknout“ a zprovoznit dva dvoukolejné tunely pod Vítkovem co nejrychleji. Původní termín se jim sice podařilo zkrátit o dva roky, ovšem za cenu opakovaných potíží. Mluvčí SŽDC Pavel Halla tvrdí, že firma nic nezanedbala. „Potíže s bezdomovci nebo sociálně slabšími občany by byly, i kdybychom Nové spojení uvedli do provozu později,“ tvrdí Halla.
Dráhy: Chceme náhradu škod České dráhy to ale vidí jinak. Kvůli opakovaným potížím na trati nabraly jejich vlaky hodiny zpoždění. Škody, jdoucí do milionů korun, chtějí dráhy vymáhat právě od SŽDC. Podle údajů drah se kvůli poslednímu přerušení provozu na Novém spojení, které způsobil požár, zpozdilo 572 vlaků, a to celkem o 5271 minut. „Dráhy platí za používání kolejí pro osobní i nákladní dopravu šest miliard korun ročně. SŽDC se má postarat o to, aby se dalo jezdit. Krádež se může přihodit, ale několikrát za pár týdnů to není normální. Budeme velmi tvrdě jednat a vymáhat nápravu škod,“ řekl mluvčí ČD Ondřej Kubala.
SŽDC ale žádnou náhradu škod za zpoždění rozhodně vyplácet nehodlá. Odvolává se přitom na to, že Nové spojení zatím oficiálně funguje ve zkušebním režimu. „Zkušební provoz není jen název, je to právní termín. Dopravce musí ve zkušebním provozu očekávat zpoždění, výluky nebo objížďky. Požadavky Českých drah jsou tedy neopodstatněné,“ vysvětlil Halla s tím, že ostrý provoz na Novém spojení začne se zavedením nového jízdního řádu drah 14. prosince. Podle Hally se nyní dokončuje instalace bezpečnostních kamer, které mají trať i tunely monitorovat. Napojené budou zřejmě na policii nebo strážníky a výpravčí. Krádeže by pak měly ustat. „Vše se zlepší také s dokončením rekonstrukce hlavního nádraží. Nyní je hodně kabelů obnažených a v kolejišti je čilý stavební ruch, který lze těžko uhlídat,“ dodal mluvčí Halla.
Největší potíže na Novém spojení způsobil v neděli 26. října oheň, který si u trati rozdělali dva muži, aby se zahřáli. Táborák přerostl v požár, který působil zkrat a vyřadil z provozu výhybky a návěstidla. Vlaky musely jezdit jinudy několik dní. Dlouhé hodiny zpoždění a objížděk mají na svědomí také zloději kovů. Ti svou sérií sedmi krádeží kabelů v září a říjnu přivodili několik kolapsů železniční dopravy.
(Lidové noviny)
Nové spojení - otevřené na začátku září - je oficiálně stále staveništěm s nedokončeným bezpečnostním systémem. Kamery, které mají dopravní stavbu hlídat, se teprve postupně instalují. Polovičatost s velkou slávou zprovozněné trati pocítili na vlastní kůži cestující, když několik krádeží kabelů a požár, který v tunelu založili bezdomovci, novou trať i většinu pražské železniční sítě zcela ochromily.
České dráhy na Nové spojení čekaly několik let. Dva dvoukolejné tunely pod Vítkovem a kilometry kolejí a estakád nahradily do té doby jedinou kolej, která spojovala hlavní nádraží se stanicemi na severu města, například Libní nebo Vysočany. Podle kritiků může za nedokončenost překotná snaha investora -Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) i dodavatelů stavby - se „blýsknout“ a zprovoznit dva dvoukolejné tunely pod Vítkovem co nejrychleji. Původní termín se jim sice podařilo zkrátit o dva roky, ovšem za cenu opakovaných potíží. Mluvčí SŽDC Pavel Halla tvrdí, že firma nic nezanedbala. „Potíže s bezdomovci nebo sociálně slabšími občany by byly, i kdybychom Nové spojení uvedli do provozu později,“ tvrdí Halla.
Dráhy: Chceme náhradu škod České dráhy to ale vidí jinak. Kvůli opakovaným potížím na trati nabraly jejich vlaky hodiny zpoždění. Škody, jdoucí do milionů korun, chtějí dráhy vymáhat právě od SŽDC. Podle údajů drah se kvůli poslednímu přerušení provozu na Novém spojení, které způsobil požár, zpozdilo 572 vlaků, a to celkem o 5271 minut. „Dráhy platí za používání kolejí pro osobní i nákladní dopravu šest miliard korun ročně. SŽDC se má postarat o to, aby se dalo jezdit. Krádež se může přihodit, ale několikrát za pár týdnů to není normální. Budeme velmi tvrdě jednat a vymáhat nápravu škod,“ řekl mluvčí ČD Ondřej Kubala.
SŽDC ale žádnou náhradu škod za zpoždění rozhodně vyplácet nehodlá. Odvolává se přitom na to, že Nové spojení zatím oficiálně funguje ve zkušebním režimu. „Zkušební provoz není jen název, je to právní termín. Dopravce musí ve zkušebním provozu očekávat zpoždění, výluky nebo objížďky. Požadavky Českých drah jsou tedy neopodstatněné,“ vysvětlil Halla s tím, že ostrý provoz na Novém spojení začne se zavedením nového jízdního řádu drah 14. prosince. Podle Hally se nyní dokončuje instalace bezpečnostních kamer, které mají trať i tunely monitorovat. Napojené budou zřejmě na policii nebo strážníky a výpravčí. Krádeže by pak měly ustat. „Vše se zlepší také s dokončením rekonstrukce hlavního nádraží. Nyní je hodně kabelů obnažených a v kolejišti je čilý stavební ruch, který lze těžko uhlídat,“ dodal mluvčí Halla.
Největší potíže na Novém spojení způsobil v neděli 26. října oheň, který si u trati rozdělali dva muži, aby se zahřáli. Táborák přerostl v požár, který působil zkrat a vyřadil z provozu výhybky a návěstidla. Vlaky musely jezdit jinudy několik dní. Dlouhé hodiny zpoždění a objížděk mají na svědomí také zloději kovů. Ti svou sérií sedmi krádeží kabelů v září a říjnu přivodili několik kolapsů železniční dopravy.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307509/
V bývalém hradle, patřícím stále Českým drahám, se scházejí zloději, narkomani a bezdomovci
Obyvatelé Pernerovy ulice v Karlíně se již dlouhou dobu bouří.
Vadí jim neuvěřitelný zápach a špína kolem zrušeného hradla Hrabovka, které spadá pod Masarykovo nádraží. Úřady však nechávají prosby lidí v klidu, ačkoliv, jak Právo zjistilo, se nejspíš na hradle scházejí také zloději barevných kovů, kteří nedávno několikrát svou sabotáží paralyzovali železniční dopravu v celé Praze.
První, co člověk uvidí, když vstupuje na pozemek ČD do prostoru hradla, je chcíplá krysa, která se už rozkládá, a potřísněné dámské kalhotky. O kus dál se válí několik injekčních stříkaček. Budovy, ve kterých před několika lety sídlila četa dělníků opravující železniční trať, jsou pomalované graffiti a vulgárními symboly.
Okna hradla jsou vymlácená, výhybkové šachty jsou otevřené, takže člověk musí dávat pozor, kam šlape, aby se někam nezřítil. Bývalé stavědlo již dlouho skýtá obraz zmaru a rozkladu. Směšně proto vyznívá varování na ceduli, že je trať hlídána železničními kamerami. Asi 50 metrů od ní totiž leží obrovská hromada kabelů, z nichž zloději vyřízli měděné dráty.
Opatrně nahlížím do jedné z budov. Každá místnost je bez ohledu na špínu venku kupodivu na první pohled obývaná. V poslední dokonce objevím „nájemníky„. Jsou jimi dva bezdomovci, muž neurčitého věku a žena, z níž pod peřinou vykukují jen špinavé nohy. Ptám se jich, jak dlouho tu bydlí a kde třeba berou vodu. „Jsem tady několik týdnů, ale sousedé, kteří bydlí v každé místnosti alespoň po dvou, jsou tu mnohem déle. Pro vodu si chodíme na sousední stavbu tunelu pod Vítkovem,„ říká muž, který se mi představuje jako Karel. Prý je z Prahy. O důvodech, které ho dohnaly až sem, nechce mluvit. Naznačí jen, že mu osud nepřál. Na otázku, zda ho odtud nechtěly úřady dostat, zavrtí hlavou a zasměje se.
„Sem nikdo z úředníků ani nepáchne. Občas sem přijdou jen policajti, když někoho hledají,„ dodá Karel a zase zaleze pod peřinu. Úřady přitom o stížnostech obyvatel sousedních domů vědí už dlouhou dobu. Jednou z těch, kteří na zdravotně rizikové bydlení v sousedství brlohu opakovaně upozorňovali jak ČD, tak ministerstvo dopravy a dokonce úřad vlády, je i Hedvika Kučerová z Pernerovy ulice.
Zatímco městská policie tvrdí, že se jedná o problém na pozemku soukromého majitele, který je podle zákona povinen sám se postarat o nápravu, takže kromě výjezdů na zavolání tady zasahovat nemohou, podle ředitele Regionální správy majetku ČD Jana Skalického může být demolice opuštěných objektů provedena jen v rámci dopravní výluky.
„Reálný předpoklad realizace je koncem října,„ napsal Skalický Kučerové počátkem července v dopise, který má redakce Práva k dispozici. Jenže končí první listopadová dekáda a Hrabovka stále slouží zločinným živlům a bezdomovcům.
(Právo)
Obyvatelé Pernerovy ulice v Karlíně se již dlouhou dobu bouří.
Vadí jim neuvěřitelný zápach a špína kolem zrušeného hradla Hrabovka, které spadá pod Masarykovo nádraží. Úřady však nechávají prosby lidí v klidu, ačkoliv, jak Právo zjistilo, se nejspíš na hradle scházejí také zloději barevných kovů, kteří nedávno několikrát svou sabotáží paralyzovali železniční dopravu v celé Praze.
První, co člověk uvidí, když vstupuje na pozemek ČD do prostoru hradla, je chcíplá krysa, která se už rozkládá, a potřísněné dámské kalhotky. O kus dál se válí několik injekčních stříkaček. Budovy, ve kterých před několika lety sídlila četa dělníků opravující železniční trať, jsou pomalované graffiti a vulgárními symboly.
Okna hradla jsou vymlácená, výhybkové šachty jsou otevřené, takže člověk musí dávat pozor, kam šlape, aby se někam nezřítil. Bývalé stavědlo již dlouho skýtá obraz zmaru a rozkladu. Směšně proto vyznívá varování na ceduli, že je trať hlídána železničními kamerami. Asi 50 metrů od ní totiž leží obrovská hromada kabelů, z nichž zloději vyřízli měděné dráty.
Opatrně nahlížím do jedné z budov. Každá místnost je bez ohledu na špínu venku kupodivu na první pohled obývaná. V poslední dokonce objevím „nájemníky„. Jsou jimi dva bezdomovci, muž neurčitého věku a žena, z níž pod peřinou vykukují jen špinavé nohy. Ptám se jich, jak dlouho tu bydlí a kde třeba berou vodu. „Jsem tady několik týdnů, ale sousedé, kteří bydlí v každé místnosti alespoň po dvou, jsou tu mnohem déle. Pro vodu si chodíme na sousední stavbu tunelu pod Vítkovem,„ říká muž, který se mi představuje jako Karel. Prý je z Prahy. O důvodech, které ho dohnaly až sem, nechce mluvit. Naznačí jen, že mu osud nepřál. Na otázku, zda ho odtud nechtěly úřady dostat, zavrtí hlavou a zasměje se.
„Sem nikdo z úředníků ani nepáchne. Občas sem přijdou jen policajti, když někoho hledají,„ dodá Karel a zase zaleze pod peřinu. Úřady přitom o stížnostech obyvatel sousedních domů vědí už dlouhou dobu. Jednou z těch, kteří na zdravotně rizikové bydlení v sousedství brlohu opakovaně upozorňovali jak ČD, tak ministerstvo dopravy a dokonce úřad vlády, je i Hedvika Kučerová z Pernerovy ulice.
Zatímco městská policie tvrdí, že se jedná o problém na pozemku soukromého majitele, který je podle zákona povinen sám se postarat o nápravu, takže kromě výjezdů na zavolání tady zasahovat nemohou, podle ředitele Regionální správy majetku ČD Jana Skalického může být demolice opuštěných objektů provedena jen v rámci dopravní výluky.
„Reálný předpoklad realizace je koncem října,„ napsal Skalický Kučerové počátkem července v dopise, který má redakce Práva k dispozici. Jenže končí první listopadová dekáda a Hrabovka stále slouží zločinným živlům a bezdomovcům.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305915/
Vršovice, Dejvice a hlavní nádraží v Praze se mění k lepšímu, na Smíchově a v Holešovicích musí cestující na vlaky čekat ještě nejméně pět let v zaneřáděných a zanedbaných vestibulech
Po dlouhé roky to byl večírek jako vyrobený přes kopírku: stejní lidé, písně, hektolitry piva a především totožný „kult„ bývalého televizního hlasatele Miloše Frýby.
Stejné bylo i místo pro tuhle divokou party zvanou Frýbestr, totiž restaurace na nádraží Praha-Dejvice. Kulisy mejdanu se však změnily. Nádraží v Dejvicích se rozhodla společnost ČD Reality opravit. Po tři čtvrtě roce je nádražní budova jako nová. „Je to jen začátek. Radnice Prahy 6 chce, aby byla v budoucnosti železniční trať zahloubena v podzemí. Železniční doprava se tak napojí na pasáž metra Hradčanská,„ načrtává plány ředitel odboru nemovitostních projektů Českých drah Karel Tabery.
Kdy se tak stane, Tabery netuší. A neví to zatím ani Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), jíž koleje patří. „Prozatím neexistují žádné smlouvy ani konkrétní plány,„ přiznává za SŽDC Jiří Šťastný.
Plánuje se Braník a Krč...
České dráhy a ČD Reality spustily už v roce 2004 projekt Živá nádraží.
Díky nim absolvují oživovací kúru zchátralé nádražní budovy, které zatím od cestování vlakem lidi spíš odpuzovaly.
Jednou takovou byly právě Dejvice, částečně také nově opravené nádraží ve Vršovicích.
„Vždy hledáme partnery, kteří by nám s rekonstrukcí pomohli. Takové už jsme našli například pro zastávky v Krči nebo Braníku,„ jmenuje dvě další Eugen Bečka, ředitel společnosti ČD Reality, která zaplatila 54 milionů na opravu dejvického nádraží. Peníze se jí mají vrátit z pronájmů. „Pro takový projekt jsme našli ještě jedno vhodné místo: Hlubočepy,„ doplňuje Bečka.
...zatímco Holešovice a Smíchov musejí ještě počkat
Zatímco krčským či dejvickým nádražím neprojdou denně zrovna davy (třeba v Dejvicích je to přibližně dvanáct až třináct set cestujících denně), na velkých nádražích v Holešovicích či Smíchově se setkávají se špínou a nepořádkem desetitisíce cestujících.
Jenže mají smůlu.
Dalších několik let budou na vlakové spoje čekat v zaneřáděných a zanedbaných vestibulech. „Všechno záleží na tom, kdy hlavní město schválí změny v územním plánu. Teprve potom mohou začít práce na opravě,„ varuje Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.
Aby bylo jasno, nový územní plán bude mít Praha schválený pravděpodobně na konci příštího roku. „Pět let poté by měli cestující poznat první změny,„ tlumočí Joklík Taberyho odhady.
V seznamu čekatelů na opravy se ocitly i zastávky, jejichž opravy slibuje železnice dlouhou dobu. Třeba taková Bubeneč. „Tam zvažujeme, jestli má vůbec potenciál pro projekt Živá nádraží. Jestli ne, tak bude muset vydržet,„ obává se Joklík.
To správce kolejí má práce naplánovány roky dopředu. Chystají se opravy kolejí, nástupišť a podchodů v Běchovicích, Dolních Počernicích či Kyjích.
(Mladá fronta DNES)
Po dlouhé roky to byl večírek jako vyrobený přes kopírku: stejní lidé, písně, hektolitry piva a především totožný „kult„ bývalého televizního hlasatele Miloše Frýby.
Stejné bylo i místo pro tuhle divokou party zvanou Frýbestr, totiž restaurace na nádraží Praha-Dejvice. Kulisy mejdanu se však změnily. Nádraží v Dejvicích se rozhodla společnost ČD Reality opravit. Po tři čtvrtě roce je nádražní budova jako nová. „Je to jen začátek. Radnice Prahy 6 chce, aby byla v budoucnosti železniční trať zahloubena v podzemí. Železniční doprava se tak napojí na pasáž metra Hradčanská,„ načrtává plány ředitel odboru nemovitostních projektů Českých drah Karel Tabery.
Kdy se tak stane, Tabery netuší. A neví to zatím ani Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), jíž koleje patří. „Prozatím neexistují žádné smlouvy ani konkrétní plány,„ přiznává za SŽDC Jiří Šťastný.
Plánuje se Braník a Krč...
České dráhy a ČD Reality spustily už v roce 2004 projekt Živá nádraží.
Díky nim absolvují oživovací kúru zchátralé nádražní budovy, které zatím od cestování vlakem lidi spíš odpuzovaly.
Jednou takovou byly právě Dejvice, částečně také nově opravené nádraží ve Vršovicích.
„Vždy hledáme partnery, kteří by nám s rekonstrukcí pomohli. Takové už jsme našli například pro zastávky v Krči nebo Braníku,„ jmenuje dvě další Eugen Bečka, ředitel společnosti ČD Reality, která zaplatila 54 milionů na opravu dejvického nádraží. Peníze se jí mají vrátit z pronájmů. „Pro takový projekt jsme našli ještě jedno vhodné místo: Hlubočepy,„ doplňuje Bečka.
...zatímco Holešovice a Smíchov musejí ještě počkat
Zatímco krčským či dejvickým nádražím neprojdou denně zrovna davy (třeba v Dejvicích je to přibližně dvanáct až třináct set cestujících denně), na velkých nádražích v Holešovicích či Smíchově se setkávají se špínou a nepořádkem desetitisíce cestujících.
Jenže mají smůlu.
Dalších několik let budou na vlakové spoje čekat v zaneřáděných a zanedbaných vestibulech. „Všechno záleží na tom, kdy hlavní město schválí změny v územním plánu. Teprve potom mohou začít práce na opravě,„ varuje Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.
Aby bylo jasno, nový územní plán bude mít Praha schválený pravděpodobně na konci příštího roku. „Pět let poté by měli cestující poznat první změny,„ tlumočí Joklík Taberyho odhady.
V seznamu čekatelů na opravy se ocitly i zastávky, jejichž opravy slibuje železnice dlouhou dobu. Třeba taková Bubeneč. „Tam zvažujeme, jestli má vůbec potenciál pro projekt Živá nádraží. Jestli ne, tak bude muset vydržet,„ obává se Joklík.
To správce kolejí má práce naplánovány roky dopředu. Chystají se opravy kolejí, nástupišť a podchodů v Běchovicích, Dolních Počernicích či Kyjích.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305724/
Trať, která vede tunely pod Vítkovem, láká zloděje kovů. Kabely rozkradli už sedmkrát, naposledy včera
Nové spojení, moderní železniční trať mezi centrem Prahy a Vysočany, Libní i Holešovicemi, se prodraží. Zavinili to zloději kovů, kteří za poslední dva měsíce už sedmkrát poškodili novou trať, jejíž součástí jsou tunely pod Vítkovem a dvě železniční a jedna silniční estakáda.
Správa železniční dopravní cesty proto v těchto dnech nechává na trati instalovat první bezpečnostní kamery. Částka 9 miliard korun, kterou Nové spojení už stálo, tak není konečná.
„Původně jsme chtěli instalovat kamerový systém až na konci roku. Je to ale neúnosné, takže instalujeme první kamery už teď, při zkušebním provozu,„ sdělil Pavel Hala, mluvčí Správy železniční dopravní cesty, která je správcem trati. Kde přesně kamery budou, to z bezpečnostních důvodů odmítl upřesnit.
Poslední krádež se stala včera kolem páté hodiny ranní, kdy si zloději odnesli kusy kabelů z vjezdu do Vršovického nádraží. „Zatím nevíme, kolik si toho odnesli,„ podotkl Hala. Nové spojení sice fungovalo, vlaky v poškozené oblasti ale zastavovaly a čekaly, až budou mít písemné pokyny, že mohou pokračovat. Provoz to lehce zdržovalo.
Správa dopravní železniční cesty a Policie České republiky se přitom přou o to, kdo má trať hlídat. Jde o to, kdo převzal kompetence po drážní policii, která byla před několika lety zrušena.
Kdo bude hlídat? Policie odmítá „Je to soukromý majetek. Jeho majitel by si měl ostrahu zajistit sám. Na jakékoli oznámení ale samozřejmě vyjíždíme,„ řekla nedávno v tisku mluvčí městské policie Vilma Častová. Správa dopravní cesty to považuje za nehoráznost. „Za prvé, není to žádný soukromý majetek, ale státní. A za druhé, policie by přece měla působit i preventivně. My nemůžeme mít nějaké hlídací čety,„ reagoval Hala.
Kolik peněz budou kamery pro Nové spojení stát, zatím není vyčísleno. Škody po krádežích jdou do statisíců korun. V některých případech byla trať natolik narušená, že se muselo jezdit jinudy.
Největší kořist si zloději odnesli v září z Vinohradského tunelu, kde odřízli padesát metrů kabelu. Den po tom, co ho technici nahradili novým, zmizel i ten.
Správa dopravní cesty se proto obrací s prosbou na veřejnost, aby si všímala podezřelých osob. Je také nutné vytvořit speciální tým. který najde systémové řešení. Měli by v něm zasednout lidé z ministerstva dopravy i životního prostředím, správy dopravní cesty i policisté.
Ve dvou případech přerušení provozu ale nebyli na vině zloději kovů. Na konci října způsobili milionovou škodu dva muži, kteří měli koleje hlídat: rozdělali si nad ránem oheň a ten se dostal do šachet. Ani zastavení provozu z pondělí minulého týdne nezpůsobili zloději. Na vině je stavební firma, která vzniklou škodu uhradí.
(Lidové noviny)
Nové spojení, moderní železniční trať mezi centrem Prahy a Vysočany, Libní i Holešovicemi, se prodraží. Zavinili to zloději kovů, kteří za poslední dva měsíce už sedmkrát poškodili novou trať, jejíž součástí jsou tunely pod Vítkovem a dvě železniční a jedna silniční estakáda.
Správa železniční dopravní cesty proto v těchto dnech nechává na trati instalovat první bezpečnostní kamery. Částka 9 miliard korun, kterou Nové spojení už stálo, tak není konečná.
„Původně jsme chtěli instalovat kamerový systém až na konci roku. Je to ale neúnosné, takže instalujeme první kamery už teď, při zkušebním provozu,„ sdělil Pavel Hala, mluvčí Správy železniční dopravní cesty, která je správcem trati. Kde přesně kamery budou, to z bezpečnostních důvodů odmítl upřesnit.
Poslední krádež se stala včera kolem páté hodiny ranní, kdy si zloději odnesli kusy kabelů z vjezdu do Vršovického nádraží. „Zatím nevíme, kolik si toho odnesli,„ podotkl Hala. Nové spojení sice fungovalo, vlaky v poškozené oblasti ale zastavovaly a čekaly, až budou mít písemné pokyny, že mohou pokračovat. Provoz to lehce zdržovalo.
Správa dopravní železniční cesty a Policie České republiky se přitom přou o to, kdo má trať hlídat. Jde o to, kdo převzal kompetence po drážní policii, která byla před několika lety zrušena.
Kdo bude hlídat? Policie odmítá „Je to soukromý majetek. Jeho majitel by si měl ostrahu zajistit sám. Na jakékoli oznámení ale samozřejmě vyjíždíme,„ řekla nedávno v tisku mluvčí městské policie Vilma Častová. Správa dopravní cesty to považuje za nehoráznost. „Za prvé, není to žádný soukromý majetek, ale státní. A za druhé, policie by přece měla působit i preventivně. My nemůžeme mít nějaké hlídací čety,„ reagoval Hala.
Kolik peněz budou kamery pro Nové spojení stát, zatím není vyčísleno. Škody po krádežích jdou do statisíců korun. V některých případech byla trať natolik narušená, že se muselo jezdit jinudy.
Největší kořist si zloději odnesli v září z Vinohradského tunelu, kde odřízli padesát metrů kabelu. Den po tom, co ho technici nahradili novým, zmizel i ten.
Správa dopravní cesty se proto obrací s prosbou na veřejnost, aby si všímala podezřelých osob. Je také nutné vytvořit speciální tým. který najde systémové řešení. Měli by v něm zasednout lidé z ministerstva dopravy i životního prostředím, správy dopravní cesty i policisté.
Ve dvou případech přerušení provozu ale nebyli na vině zloději kovů. Na konci října způsobili milionovou škodu dva muži, kteří měli koleje hlídat: rozdělali si nad ránem oheň a ten se dostal do šachet. Ani zastavení provozu z pondělí minulého týdne nezpůsobili zloději. Na vině je stavební firma, která vzniklou škodu uhradí.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305723/
Hlavní nádraží v Praze se mění k nepoznání. Budují se nové podchody, nástupiště, kolejiště či informační systém. Výhybky budou mít čidla pro automatické vyhřívání, vzniká nový kanalizační systém, zavazadlový tunel.
Celý článek: http://technet.idnes.cz/podivejte-se-jak-se-modernizuje-prazske-hlavni-nadrazi-pgt-/tec_reportaze.asp?c=A080906_160450_tec_reportaze_rja
Celý článek: http://technet.idnes.cz/podivejte-se-jak-se-modernizuje-prazske-hlavni-nadrazi-pgt-/tec_reportaze.asp?c=A080906_160450_tec_reportaze_rja
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305096/
Karlínu by pomohla nová železniční zastávka, Bohnicím zase tramvajová trať
Před půl rokem se cestující poprvé svezli metrem do Letňan. Prodloužení trasy linky C vedlo Dopravní podnik k rošádě s jízdními řády i trasami autobusů, které jezdí v Praze 8 a 9. Prodloužení metra bylo metou, kterou úřad Prahy 8 stejně jako obyvatelé osmičky dlouhá léta sledovali. Nyní, když již podzemní dráha stojí, se jejich pozornost zaměřuje na další velkolepé projekty, které by ještě více zlepšily hromadnou dopravu v severní části města.
“Další výstavba stanic metra na území osmičky je zřejmě již nereálná. Prioritu mají jiné lokality v hlavním městě. Reálnější obrysy má výstavba tramvajové trati na bohnické sídliště z Kobyliského náměstí,” uvedl v radničních novinách radní Prahy 8 Tomáš Mrázek (ODS).
O tramvaji, jež by spojila Kobylisy s Bohnicemi, se již v minulosti mluvilo. Dokonce vznikla studie, která navrhovala dvě trasy, kudy by mohly vést koleje.
“Jednou bylo vedení trati přímo skrz sídliště od Podhajských polí dolů ke Krakovu zhruba v úrovni takzvané široké cesty. Ve druhé variantě by tramvajová trať obkroužila sídliště ulicemi Čimická, Lodžská a K Pazderkám,” popsal Mrázek.
Obě trasy měly podle něj své minusy. Ta první by vznikla na úkor oddechové zóny v samém centru sídliště, té druhé by zase zřejmě musely ustoupit některé vzrostlé stromy v Lodžské ulici.
Trať do Bohnic se dostala i mezi magistrátní plány na rozvoj tramvajové sítě ve městě. Není divu, bohnické sídliště je posledním velkým sídlištěm, které není spojeno s centrem města kolejovou dopravou.
Kdy by se mohla začít stavět? Nejdřív prý v roce 2015.
Koleje jsou, stanice chybějí
Toto datum je příliš vzdálené, a tak se nyní hodlá radnice Prahy 8 zaměřit na železniční dopravu. Proč? Osmou městskou částí prochází několik železničních tratí. Vlaky tudy jezdí na hlavní nádraží, na Masarykovo, libeňské a vysočanské nádraží a také do Bubnů a Holešovic. Jenže na území osmičky není jediná železniční zastávka.
“Železniční doprava pro nás nemá žádný praktický význam. Trať naším územím sice prochází, ale stanice jsou pro převážnou většinu obyvatel obvodu jen obtížně dostupné,” podotkl zastupitel Petr Kilián (ČSSD).
Proto by karlínští i libeňští obyvatelé přivítali zastávku v Karlíně, čímž by se pro ně spojení s ostatními částmi Prahy výrazně zlepšilo. O karlínské zastávce se uvažuje a podle Správy železniční dopravní stavby by se mohla začít stavět v nejbližších letech.
(Mladá fronta DNES)
Před půl rokem se cestující poprvé svezli metrem do Letňan. Prodloužení trasy linky C vedlo Dopravní podnik k rošádě s jízdními řády i trasami autobusů, které jezdí v Praze 8 a 9. Prodloužení metra bylo metou, kterou úřad Prahy 8 stejně jako obyvatelé osmičky dlouhá léta sledovali. Nyní, když již podzemní dráha stojí, se jejich pozornost zaměřuje na další velkolepé projekty, které by ještě více zlepšily hromadnou dopravu v severní části města.
“Další výstavba stanic metra na území osmičky je zřejmě již nereálná. Prioritu mají jiné lokality v hlavním městě. Reálnější obrysy má výstavba tramvajové trati na bohnické sídliště z Kobyliského náměstí,” uvedl v radničních novinách radní Prahy 8 Tomáš Mrázek (ODS).
O tramvaji, jež by spojila Kobylisy s Bohnicemi, se již v minulosti mluvilo. Dokonce vznikla studie, která navrhovala dvě trasy, kudy by mohly vést koleje.
“Jednou bylo vedení trati přímo skrz sídliště od Podhajských polí dolů ke Krakovu zhruba v úrovni takzvané široké cesty. Ve druhé variantě by tramvajová trať obkroužila sídliště ulicemi Čimická, Lodžská a K Pazderkám,” popsal Mrázek.
Obě trasy měly podle něj své minusy. Ta první by vznikla na úkor oddechové zóny v samém centru sídliště, té druhé by zase zřejmě musely ustoupit některé vzrostlé stromy v Lodžské ulici.
Trať do Bohnic se dostala i mezi magistrátní plány na rozvoj tramvajové sítě ve městě. Není divu, bohnické sídliště je posledním velkým sídlištěm, které není spojeno s centrem města kolejovou dopravou.
Kdy by se mohla začít stavět? Nejdřív prý v roce 2015.
Koleje jsou, stanice chybějí
Toto datum je příliš vzdálené, a tak se nyní hodlá radnice Prahy 8 zaměřit na železniční dopravu. Proč? Osmou městskou částí prochází několik železničních tratí. Vlaky tudy jezdí na hlavní nádraží, na Masarykovo, libeňské a vysočanské nádraží a také do Bubnů a Holešovic. Jenže na území osmičky není jediná železniční zastávka.
“Železniční doprava pro nás nemá žádný praktický význam. Trať naším územím sice prochází, ale stanice jsou pro převážnou většinu obyvatel obvodu jen obtížně dostupné,” podotkl zastupitel Petr Kilián (ČSSD).
Proto by karlínští i libeňští obyvatelé přivítali zastávku v Karlíně, čímž by se pro ně spojení s ostatními částmi Prahy výrazně zlepšilo. O karlínské zastávce se uvažuje a podle Správy železniční dopravní stavby by se mohla začít stavět v nejbližších letech.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304442/
Pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner řekl Deníku:
V příštím roce se v Praze neuskuteční opravy nádraží a tratí vedoucích směrem na sever. Plánované rekonstrukce se týkají nádraží Holešovice, Bubeneč a zbudování zastávky Podbaba. Podle radního pro dopravu Radovana Šteinera (ODS) je nezbytné, aby se plánované modernizace uskutečnily co nejdříve.
* Jak se jako radní pro dopravu díváte na záměr neopravit v příštím roce nádraží Holešovice a železniční zastávky v Podbabě a Bubenči?
Omodernizaci tratě v úseku z Bubenče do Holešovic včetně zastávky v Podbabě stojíme. Musíme co nejdříve zahájit se Správou železniční dopravní cesty jednání. Je nutné, aby trasa byla zrekonstruovaná co nejdříve.
* Jaké jsou priority města v železniční dopravě?
Nejzásadnější akcí je úplné dokončení a plné zprovoznění Nového spojení a modernizace všech úseků navazujících na železniční tranzitní koridory.
* Můžete být konkrétnější?
Jedná se o trať koridoru v úseku Libeň - Běchovice -Úvaly, dalším úkolem je oprava části „jižního„ koridoru ve směru hlavní nádraží - Vršovice - Hostivař a Uhříněves. Vbudoucnu chceme zvýšit kapacitu spojení mezi hlavním a smíchovským nádražím a jeho napojení na tranzitní koridor ve směru na Beroun, Plzeň a Norimberk.
(Pražský deník - 3.11.2008)
V příštím roce se v Praze neuskuteční opravy nádraží a tratí vedoucích směrem na sever. Plánované rekonstrukce se týkají nádraží Holešovice, Bubeneč a zbudování zastávky Podbaba. Podle radního pro dopravu Radovana Šteinera (ODS) je nezbytné, aby se plánované modernizace uskutečnily co nejdříve.
* Jak se jako radní pro dopravu díváte na záměr neopravit v příštím roce nádraží Holešovice a železniční zastávky v Podbabě a Bubenči?
Omodernizaci tratě v úseku z Bubenče do Holešovic včetně zastávky v Podbabě stojíme. Musíme co nejdříve zahájit se Správou železniční dopravní cesty jednání. Je nutné, aby trasa byla zrekonstruovaná co nejdříve.
* Jaké jsou priority města v železniční dopravě?
Nejzásadnější akcí je úplné dokončení a plné zprovoznění Nového spojení a modernizace všech úseků navazujících na železniční tranzitní koridory.
* Můžete být konkrétnější?
Jedná se o trať koridoru v úseku Libeň - Běchovice -Úvaly, dalším úkolem je oprava části „jižního„ koridoru ve směru hlavní nádraží - Vršovice - Hostivař a Uhříněves. Vbudoucnu chceme zvýšit kapacitu spojení mezi hlavním a smíchovským nádražím a jeho napojení na tranzitní koridor ve směru na Beroun, Plzeň a Norimberk.
(Pražský deník - 3.11.2008)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304131/
Železniční stanice Bubeneč, Podbaba a Holešovice nebudou v příštím roce opraveny. Proč se termín o tři roky posunul, zatím není jasné
Peníze na rekonstrukce pražských nádraží ve státní pokladně chybí.
Přitom ještě před měsícem, kdy České dráhy slavnostně otevíraly opravenou zastávku ve Vršovicích, ředitel Krajského centra osobní dopravy Alois Kašpar tvrdil: „Již v příštím roce zahájíme první etapy oprav nádraží Praha -Holešovice a také smíchovského nádraží.„
Holešovice: odklad o tři roky
Plánované opravy se ale neuskuteční. Obnova Holešovic se odkládá o tři roky, kdy dojde na opravy smíchovského nádraží, není zatím jasné.
„Kromě Holešovic se měly v příštím roce opravovat železniční zastávky v Podbabě a Bubenči. Podle návrhu investičního plánu na příští rok se i tyto rekonstrukce o tři roky odkládají,„ sdělil Deníku Pavel Mathé, technický náměstek Správy železniční dopravní cesty. Opravy všech tří nádraží, která jsou součástí koridoru na Děčín, by stály 1,5 miliardy korun.
Proč se termín jejich oprav posunul, není jasné. „Nevím, kdo rekonstrukce posunul, zda to byl Státní fond dopravní infrastruktury nebo někdo jiný. K nám se tyto informace dostaly až s návrhem plánu investic pro příští rok,„ sdělil Mathé.
Podle Státního fondu dopravní infrastruktury nebyly opravy tří jmenovaných pražských nádraží vůbec v plánu. „Akce nebyly zařazeny do rozpočtu, proto se nebudou realizovat,„ zdůvodnil Jiří Novák, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle Nováka se rozpočet plánovaných akcí sestavuje už od března a vyjednává se při tom s regiony. „Máme databázi staveb, jejichž realizace přichází v úvahu. Vybírají se podle toho, zda jsou již zahájeny, či jsou zařazeny ve fondu Evropské unie,„ popsal proces výběru Novák s tím, že stavba koridoru má vždy přednost před rekonstrukcí vlakových zastávek.
Přednost má koridor a hlavní nádraží
Podle Nováka má v Praze nyní prioritu přestavba hlavního nádraží, stavba koridoru Běchovice - Libeň. „V Praze se navíc dokončuje finančně nákladná stavba Nového spojení, která si vyžádala investici ve výši 10 miliard korun. Revitalizuje se také hlavní nádraží,„ připomněl Novák současné investice do pražských železničních objektů a tratí.
Městu se ale odklady plánovaných investic do pražské železnice nelíbí. „O modernizaci úseku Bubeneč - Holešovice včetně zastávky Podbaba budeme se Správou železniční dopravní cesty jednat. Je nutné ji zahájit co nejdříve,„ sdělil Deníku Radovan Šteiner (ODS), radní pro dopravu.
Pokud ale sněmovna schválí státní rozpočet na příští rok, v Praze se neopraví ani jediná železniční zastávka.
(Pražský deník - 3.11.2008)
Peníze na rekonstrukce pražských nádraží ve státní pokladně chybí.
Přitom ještě před měsícem, kdy České dráhy slavnostně otevíraly opravenou zastávku ve Vršovicích, ředitel Krajského centra osobní dopravy Alois Kašpar tvrdil: „Již v příštím roce zahájíme první etapy oprav nádraží Praha -Holešovice a také smíchovského nádraží.„
Holešovice: odklad o tři roky
Plánované opravy se ale neuskuteční. Obnova Holešovic se odkládá o tři roky, kdy dojde na opravy smíchovského nádraží, není zatím jasné.
„Kromě Holešovic se měly v příštím roce opravovat železniční zastávky v Podbabě a Bubenči. Podle návrhu investičního plánu na příští rok se i tyto rekonstrukce o tři roky odkládají,„ sdělil Deníku Pavel Mathé, technický náměstek Správy železniční dopravní cesty. Opravy všech tří nádraží, která jsou součástí koridoru na Děčín, by stály 1,5 miliardy korun.
Proč se termín jejich oprav posunul, není jasné. „Nevím, kdo rekonstrukce posunul, zda to byl Státní fond dopravní infrastruktury nebo někdo jiný. K nám se tyto informace dostaly až s návrhem plánu investic pro příští rok,„ sdělil Mathé.
Podle Státního fondu dopravní infrastruktury nebyly opravy tří jmenovaných pražských nádraží vůbec v plánu. „Akce nebyly zařazeny do rozpočtu, proto se nebudou realizovat,„ zdůvodnil Jiří Novák, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle Nováka se rozpočet plánovaných akcí sestavuje už od března a vyjednává se při tom s regiony. „Máme databázi staveb, jejichž realizace přichází v úvahu. Vybírají se podle toho, zda jsou již zahájeny, či jsou zařazeny ve fondu Evropské unie,„ popsal proces výběru Novák s tím, že stavba koridoru má vždy přednost před rekonstrukcí vlakových zastávek.
Přednost má koridor a hlavní nádraží
Podle Nováka má v Praze nyní prioritu přestavba hlavního nádraží, stavba koridoru Běchovice - Libeň. „V Praze se navíc dokončuje finančně nákladná stavba Nového spojení, která si vyžádala investici ve výši 10 miliard korun. Revitalizuje se také hlavní nádraží,„ připomněl Novák současné investice do pražských železničních objektů a tratí.
Městu se ale odklady plánovaných investic do pražské železnice nelíbí. „O modernizaci úseku Bubeneč - Holešovice včetně zastávky Podbaba budeme se Správou železniční dopravní cesty jednat. Je nutné ji zahájit co nejdříve,„ sdělil Deníku Radovan Šteiner (ODS), radní pro dopravu.
Pokud ale sněmovna schválí státní rozpočet na příští rok, v Praze se neopraví ani jediná železniční zastávka.
(Pražský deník - 3.11.2008)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304130/
V rozšířeném vydání Železničáře ke Dni železnice (číslo 35-36) jsme uveřejnili článek Pavla Tikmana aMartina Vachtla Starý konec, nebo nový začátek Masarykova nádraží? Dnes se k této problematice vracíme článkem poradce Odboru InMP sekretariátu FITPRO Hospodářské komory ČR:
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_41masa.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_41masa.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/301867/
"Masarykovo nádraží už mělo být šedesát let zbouráno, protože překáželo, a dodnes stojí. Dráha je nezničitelná," prohlásil před časem Adolf Branald. Minulou neděli zesnulý spisovatel býval na tomto historickém pražském nádraží výpravčím a proslavil je řadou svých knih. Dráha je sice možná věčná, ale nad "Masaryčkou" se smráká.
Jistá rekapitulace kauzy i historie nádraží: http://HN.IHNED.CZ/?m=d&article[id]=28565530
Jistá rekapitulace kauzy i historie nádraží: http://HN.IHNED.CZ/?m=d&article[id]=28565530
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/297738/
Protože se už delší dobu málo zasvěceně amnohdy zmateně píše o plánech možné likvidace Masarykova nádraží a protože se při té příležitosti vzdouvaly emoce, požádala redakce autory o objektivní pohled na možné varianty přestavby Železničního uzlu Praha.
Rozsáhlý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35masa.htm
Rozsáhlý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35masa.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294391/
O zahájení zkušebního provozu Nového spojení psal Železničář ve svém 33. čísle 4. září. Dnes přinášíme širší pohled na celou stavbu, kterou z hlediska pražského uzlu můžeme nazvat stavbou století.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35spoj.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35spoj.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294390/
Pražští zastupitelé udělali další krok ke zrušení Masarykova nádraží. Odsouhlasili desítky změn v územním plánu, jedna z nich umožní stavět i na místě současného kolejiště. Tvrdí ale, že to nebude v dohledné době. Úprav by se mělo dočkat také Nákladové nádraží Žižkov a některé brownfields.
Celá aktualita: zpravy.idnes.cz
Co je to dohledná doba?
Ale co si s tím lámat hlavu. Budou volby, možná na radnici "přijde i kouzelník"...
Celá aktualita: zpravy.idnes.cz
Co je to dohledná doba?
Ale co si s tím lámat hlavu. Budou volby, možná na radnici "přijde i kouzelník"...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293855/
V Praze se chystá další rozsáhlá úprava železniční tratě. Poté, co dělníci dokončili výstavbu tunelu pod Vítkovem a takzvaného nového spojení, chtějí železničáři zmodernizovat úsek mezi Hlavním nádražím a nádražím Hostivař. Trať bude potom rovnější a vlaky po ní pojedou rychleji. Cena stavby je zatím spočítána na devět miliard korun.
(Prima TV)
(Prima TV)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293851/
Středočeši se podle hejtmana Petra Bendla (ODS) nemusejí obávat, že přijdou o železniční spojení s centrem Prahy. Uvedl to včera v tiskovém prohlášení. Obavy některých Středočechů vyvolaly zprávy o chystaném rušení pražského Masarykova nádraží. Bendl se kvůli tomu sešel s pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS), který ho prý ujistil, že lidé ze středních Čech o dopravní spojení s centrem Prahy nepřijdou. Diskuse o budoucnosti Masarykova nádraží se včera přenesla i na zasedání středočeských zastupitelů. Opoziční klub ČSSD inicioval přijetí usnesení, které vyjadřuje zásadní nesouhlas s rušením nádraží. Bendl poté do usnesení prosadil dovětek, že zastupitelstvo nesouhlasí s rušením Masarykova nádraží „bez zajištění adekvátní náhrady„. Usnesení hejtmanovi ukládá dál o situaci jednat s pražským primátorem. Pro kraj je podle hejtmana naprosto nepřijatelné, aby tisíce lidí, kteří denně dojíždějí do Prahy, ztratily přímé spojení s centrem hlavního města. Významně by se jim tím zkomplikoval život. „Nechtělo se mi věřit, že by Praha o něčem takovém uvažovala, jak jsem se dočetl v novinách. Požádal jsem proto primátora Pavla Béma o společné jednání,„ uvedl Bendl.
Bém podle tiskové zprávy krajského úřadu uvedl, že zprávy o rušení Masarykova nádraží byly nešťastné. Pro Prahu, její okolí a celou českou železniční síť se podle něj hledá takové řešení hlavního pražského uzlu či nádraží, které by do budoucna mohlo obsáhnout jak příměstskou dopravu, tak dálkové a mezinárodní spoje.
„Jde o dlouhodobý výhled. Bylo by krátkozraké o takovém perspektivním řešení nepřemýšlet. Dokud je nenajdeme a nevybudujeme nový funkční železniční uzel v centru Prahy, rušení Masarykova nádraží nepřichází v úvahu,„ zdůraznil primátor.
Pražští radní schválili záměr na změnu územního plánu, který umožňuje na místě dnešních kolejí na Masarykově nádraží stavět. Někteří středočeští starostové se obávají, že by vlaky ze středních Čech časem končily na periferii, a ne v centru. Přesunutí železniční dopravy na hlavní nádraží podle nich není koncepční, stavět pod zemí je drahé a časově náročné. Sbírali proto podpisy pod petici, kterou poté předali magistrátu.
(Právo)
Bém podle tiskové zprávy krajského úřadu uvedl, že zprávy o rušení Masarykova nádraží byly nešťastné. Pro Prahu, její okolí a celou českou železniční síť se podle něj hledá takové řešení hlavního pražského uzlu či nádraží, které by do budoucna mohlo obsáhnout jak příměstskou dopravu, tak dálkové a mezinárodní spoje.
„Jde o dlouhodobý výhled. Bylo by krátkozraké o takovém perspektivním řešení nepřemýšlet. Dokud je nenajdeme a nevybudujeme nový funkční železniční uzel v centru Prahy, rušení Masarykova nádraží nepřichází v úvahu,„ zdůraznil primátor.
Pražští radní schválili záměr na změnu územního plánu, který umožňuje na místě dnešních kolejí na Masarykově nádraží stavět. Někteří středočeští starostové se obávají, že by vlaky ze středních Čech časem končily na periferii, a ne v centru. Přesunutí železniční dopravy na hlavní nádraží podle nich není koncepční, stavět pod zemí je drahé a časově náročné. Sbírali proto podpisy pod petici, kterou poté předali magistrátu.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/292237/
Správa železniční dopravní cesty včera ukončila výluku mezi pražským Hlavním nádražím a nádražím ve Vysočanech. Takže v podvečer již jely všechny vlaky od Mladé Boleslavi a Neratovic na Hlavní nádraží a do Vršovic (příměstská linka S3 i rychlíky od Tanvaldu a Turnova). Dosud končily kvůli výluce právě ve Vysočanech. Haló novinám to oznámil Ondřej Kubala,tiskový mluvčí Českých drah.
Od dneška budou na Hlavním nádraží končit také všechny rychlíky »z« a»do« Hradce Králové,,které po dobu letních prázdnin mimořádně končily a začínaly na Masarykově nádraží. Osobní doprava v centru Prahy se tak vrací do původních kolejí a vlaky budou jezdit podle standardních jízdních řádů.
Začátkem října zprovozní Správa železniční dopravní cesty ještě další část Nového spojení,díky kterému budou moci jezdit vlaky přímo z Masarykova nádraží do Vysočan a nebudou tak už muset zajíždět na nádraží v Libni. Jde o kolejové propojení,které nikdy v historii neexistovalo a u příměstské linky S2 (Praha-Masarykovo nádraží -Čelákovice -Lysá nad Labem -Kolín)díky tomu dojde ke zkrácení jízdní doby o osm minut. Co je však důležité -cestující mají jasno v tom,kam vlastně dojedou...
(Haló noviny)
Od dneška budou na Hlavním nádraží končit také všechny rychlíky »z« a»do« Hradce Králové,,které po dobu letních prázdnin mimořádně končily a začínaly na Masarykově nádraží. Osobní doprava v centru Prahy se tak vrací do původních kolejí a vlaky budou jezdit podle standardních jízdních řádů.
Začátkem října zprovozní Správa železniční dopravní cesty ještě další část Nového spojení,díky kterému budou moci jezdit vlaky přímo z Masarykova nádraží do Vysočan a nebudou tak už muset zajíždět na nádraží v Libni. Jde o kolejové propojení,které nikdy v historii neexistovalo a u příměstské linky S2 (Praha-Masarykovo nádraží -Čelákovice -Lysá nad Labem -Kolín)díky tomu dojde ke zkrácení jízdní doby o osm minut. Co je však důležité -cestující mají jasno v tom,kam vlastně dojedou...
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/292236/
A ještě něco pro (ne)pobavení:
Mám strašnou radost z toho, že zastupitele konečně napadlo zbourat Masarykovo nádraží a místo něj v Praze postavit další hotely a obchodní centra. Protože kdo sakra potřebuje dneska nádraží, že ano? Zato nákupních center se nám zoufale nedostává, proto je potřeba změnit územní plán a Masarykovo nádraží, poslední velkou parcelu v centru města, zastavět. Symptomatické je, že i radním došlo, že jde o kardinální drzost, a celou věc schválili narychlo bez vědomí primátora. Což se ukázalo jako zásadní chyba, protože Pavel Bém prý poté velmi zuřil.
Asi proto, že si tím zásadně pokazil skóre, šlo totiž o první špinavost, kterou magistrát za poslední roky provedl, u které nebyl osobně. Celá tahle akce je tak cynická, že pravděpodobně i lidem, kteří ji schvalovali, přišlo hloupé se tím nějak dvakrát chlubit. Místo Masarykova nádraží, které má stále pro některé oblasti okolo Prahy poměrně zásadní význam coby dopravní uzel, se chystají radní podpořit výstavbu podzemního tunelu pod celou Prahou, kterým budou jezdit vlaky. Až na to, že ten tunel bude stát asi dvojnásobek toho, kolik zaplatí developeři za lukrativní pozemky nádraží. Já chápu, že tohle je poslední velká parcela v centru, ale nedaly by se tyhle evidentní útoky na veřejný majetek, ke kterým na magistrátu dochází, dělat alespoň trochu elegantně?
Je přece evidentní, že zrušením Masarykova nádraží nikdo nesleduje jakýkoli veřejný zájem a nikdo se to nesnaží ani předstírat nebo vysvětlovat. Rád bych tedy na magistrát poslal v souvislosti s tímhle projektem jeden vzkaz: Když už žerete, alespoň u toho tak nemlaskejte. Díky.
Luděk Staněk, šéfredaktor časopisu FHM
(Metro)
Mám strašnou radost z toho, že zastupitele konečně napadlo zbourat Masarykovo nádraží a místo něj v Praze postavit další hotely a obchodní centra. Protože kdo sakra potřebuje dneska nádraží, že ano? Zato nákupních center se nám zoufale nedostává, proto je potřeba změnit územní plán a Masarykovo nádraží, poslední velkou parcelu v centru města, zastavět. Symptomatické je, že i radním došlo, že jde o kardinální drzost, a celou věc schválili narychlo bez vědomí primátora. Což se ukázalo jako zásadní chyba, protože Pavel Bém prý poté velmi zuřil.
Asi proto, že si tím zásadně pokazil skóre, šlo totiž o první špinavost, kterou magistrát za poslední roky provedl, u které nebyl osobně. Celá tahle akce je tak cynická, že pravděpodobně i lidem, kteří ji schvalovali, přišlo hloupé se tím nějak dvakrát chlubit. Místo Masarykova nádraží, které má stále pro některé oblasti okolo Prahy poměrně zásadní význam coby dopravní uzel, se chystají radní podpořit výstavbu podzemního tunelu pod celou Prahou, kterým budou jezdit vlaky. Až na to, že ten tunel bude stát asi dvojnásobek toho, kolik zaplatí developeři za lukrativní pozemky nádraží. Já chápu, že tohle je poslední velká parcela v centru, ale nedaly by se tyhle evidentní útoky na veřejný majetek, ke kterým na magistrátu dochází, dělat alespoň trochu elegantně?
Je přece evidentní, že zrušením Masarykova nádraží nikdo nesleduje jakýkoli veřejný zájem a nikdo se to nesnaží ani předstírat nebo vysvětlovat. Rád bych tedy na magistrát poslal v souvislosti s tímhle projektem jeden vzkaz: Když už žerete, alespoň u toho tak nemlaskejte. Díky.
Luděk Staněk, šéfredaktor časopisu FHM
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291853/
Když už rušíte Masarykovo nádraží, nedělejte z něj byty, ale galerii, navrhuje pražskému magistrátu Obec spisovatelů. Na primátora Pavla Béma se obrátila s žádostí, aby v nádražních prostorách umístil sbírku Jiřího Karáska ze Lvovic, který za svůj život nashromáždil téměř 40 tisíc uměleckých děl. V současné době je ale není kam umístit a podle spisovatelů by se pro ně Masaryčka mohla stát dobrý útočištěm.
Celý článek na obehrané téma, ale o novém nápadu (byť vycházejícím ze zastaralých informací): www.ct24.cz
Celý článek na obehrané téma, ale o novém nápadu (byť vycházejícím ze zastaralých informací): www.ct24.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291852/
Přesně dva roky pracují dělníci na tom, aby vrátili hlavnímu železničnímu uzlu v Praze jeho zašlou krásu. Na pražském hlavním nádraží, kudy denně procházejí i tisíce Středočechů, se teď ke konci chýlí druhá fáze oprav.
“Nově vybudované a opravené prostory budeme nájemcům předávat po Novém roce, otevřou je patrně v březnu,“ upozornil Martin Hamšík, mluvčí investora rekonstrukce – italské společnosti Grandi Stazioni. A připomněl, že nákupní ostrov uprostřed nové odbavovací haly o rozloze 1 700 metrů čtverečních, toalety a střední část fasády jsou hotové.
Cestující získají lepší služby i pohodlí Když mluví Hamšík o pobočce knihkupectví Neoluxor a butiku Sasch jako o ostrovu, ani to není nadsázka. Uprostřed staveniště, nepořádku a bídy opravdu působí jako podivná rezervace – barevná, zářící a (chvilkami) konejšivě klidná.
“Chodívám si sem po směně aspoň na deset minut odpočinout,“ přiznala mezi společenskými romány průvodčí, než ji z knihkupectví vyžene rachot sbíječek.
“Uvědomujeme si, že rekonstrukce významně zasáhla do života cestujících. Společně s Českými drahami se však snažíme zmenšit její dopady. Po skončení druhé fáze budou dvě třetiny nové odbavovací haly hotové a změna v pohodlí a službách bude výrazná,“ slíbil mluvčí Grandi Stazioni podrážděným cestujícím a líčí, co všechno nového se na nádraží objeví: “Kromě centra Českých drah s pokladnami, novou úschovnou zavazadel a informacemi otevřeme nové restaurace, kavárny, drogerii, květinářství, prodejny s oblečením a také další nové toalety.“
Vidina luxusnějšího zázemí je také zřejmě to jediné, co pomůže cestujícím překonat současné zádrhele. Odbavovací hala je částečně nefunkční, při průchodu do podchodů na nástupiště kape lidem na hlavy voda z rozbitých podhledů.
Ačkoliv společnost Grandi Stazioni tvrdí, že opravy, které by měly stát 850 milionů korun, nejsou ve skluzu, nenápadně posunula závěr rekonstrukce. Původně měla skončit s rokem 2011, teď mluvčí investora mluví o konci roku 2012.
“Průběh druhé fáze se měnil kvůli rekonstrukci nástupišť a podchodů. Přesunuli jsme proto na určitou dobu stavební činnost z odbavovací haly k příchodům z nástupišť,“ vysvětlil Hamšík a doplnil, že stavbaři nově propojili i vchody na perony s Fantovou budovou: “V budoucnu tady budou také jezdící schody.“
V parku budou bezpečnostní kamery Práce se nezastaví ani před hlavním nádražím, tedy ve Vrchlického sadech. Zastupitelé metropole ve čtvrtek poslali z městské kasy dvamiliony korun úřadu Prahy 1, aby v parku namontovala osm bezpečnostních kamer. “Chceme zlepšit špatnou pověst parku, aby se tu cítili bezpečně Pražané i návštěvníci města,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů mluvčí Prahy JiříWolf.
Kromě magistrátu přispěje na kamery radnice Prahy 1 částkou 2,9 milionu a stát z programu prevence kriminality 1,8 milionu korun.
(Mladá fronta DNES)