Zaujímavosti z prevádzky
Diskusia o zaujímavostiach z prevádzky, ktoré sa svojim obsahom nehodia do diskusií o konkrétnych rušňoch, prípadne ani do iných diskusií.
Někdy uvažuji nad košatostí života. Teď třeba nad tím, jak se úspěšně rozvíjí diskuse o dění kdesi v Čechách v diskusi nazvané FÓRUM - SK - Všeobecne - Zaujímavosti z prevádzky a uvedené větou V tejto téme je priestor na uverejňovanie aktualít z prevádzky v Železničnej spoločnosti Slovensko... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/219357/
Takže absurdistan je nielen u nás, čo sa týka projektovania... Ja len vôbec nechápem, ako môžu také tupé tvory určovať rozsah a tech. požiadavky na diaľkové riadenie trate. Podľa čoho sú vyberaní na svoje pozície a čo vlastne vyštudovali, keď dokážu takto zmršiť racionalizáciu trate? 
Ale keď šetriť tak poriadne, že áno? Veď kamióny na cestách výkony prevezmú 
Ale keď šetriť tak poriadne, že áno? Veď kamióny na cestách výkony prevezmú
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/219355/
... taký by mohol mať titulok článok na str. dopravni.net
Dokonalá trať
Vydáno dne 23. 11. 2007 (467 přečtení)
Podbořany 1.6.2006, slavnostní zahájení nové etapy dráhyPoslední dobou se stalo hitem zřizovat na tratích dálkové řízení. Má to své ekonomické opodstatnění. Na každé stanici se ušetří několik pracovních sil. Jako první byla u nás dálkově řízena trať z Plzně do Chebu. V té době bylo ovšem hlavním cílem zrychlení a zefektivnění provozu a ve stanicích výpravčí zůstali. Nedávno se myšlenka dálkového řízení provozu opět vrátila. Ovšem z úplně jiného důvodu. Efektivnost provozu musela ustoupit a hlavním cílem se staly úspory za každou cenu. První obětí byla trať 160 Plzeň – Žatec.
Byl vypracován projekt od firmy AŽD, jejímž objednavatelem bylo SŽDC. Jako první zkušební úsek byl vybrán Mladotice – Blatno u Jesenice. Blatno se stalo řídící stanicí se sídlem výpravčích. Projekt to byl smělý, ale měl jednu zásadní chybu. Krom Třemošné, Kaznějova, Blatna a Podbořan byly ve všech stanicích naplánovány pouze dvě dopravní koleje. Podle neoficiálního zdroje AŽD poukazovalo na zbytečné škrty, které přinesou minimální úspory avšak velké problémy v provozu hlavně nákladní dopravy. SŽDC však trvalo na zadání s vysvětlením, že na této trati se s nákladní dopravou nepočítá. V roce 2005 byl první úsek z Mladotic do Blatna spuštěn a i přestože zde nákladní doprava sestávala jen z jednoho páru manipulačního vlaku, provozní problémy s pouze dvěmi dopravními kolejemi se ukázaly jako velká překážka i provozu osobních vlaků. Stala se nevídaná věc. Neomylní pánové na SŽDC uznali svou chybu a zadali firmě AŽD přidat do každé stanice směrem k Plzni jednu dopravní kolej. Díky tomu má dnes Třemošná a Kaznějov čtyři dopravní koleje, Horní Bříza a Plasy tři. V úseku z Blatna do Žatce byla přidána jedna kolej pouze Podbořanům, ale to byla spíše zásluha tehdejšího tamního přednosty, který si čtyři dopravní koleje doslova „vyřval“. Mladotice a Žihle však už zůstaly tak a zamotávají hlavu výpravčím při každém mimořádném vlaku a obzvlášť při zpožděních. Úsek mezi Plasy a Žihlí patří mezi sklonově nejnáročnější na trati a mezistaniční úseky jsou tu nejdelší (až 10km). Z tohoto úseku se tak stalo velmi úzké hrdlo, kterým projet, je umění. Na této trati totiž podle plánu nákladní doprava neumřela, nýbrž naopak. Těžký nákladní vlak desetikilometrové mezistaniční úseky v patnáctipromilovém stoupání zvládá půl hodiny a při špatných povětrnostních podmínkách i déle. Díky tomu je vykřižování těžkého nákladu s osobními vlaky nemožné bez zpoždění osobních vlaků. Na vlastní kůži tento handicap trati okusili tento víkend filmaři, kteří natáčeli ve Vejprtech historické železniční scény a pro tyto scény si vybrali parní lokomotivu z Plzně. Zvláštní vlak kterým se parní lokomotiva převážela jel právě po trati 160 a svou pouť skončil ve stanici Plasy, kde čekal několik hodin na uvolnění trati. Dispečer měl na výběr: buď páru pustit a zpozdit rychlíky, za jejichž zpoždění dráha musí ministerstvu dopravy platit smluvní penále anebo nechat zvláštní vlak čekat. Pára tak do Vejprt přijela s tak velkým zpožděním, že filmaři ztratili jeden natáčecí den. Škodu za toto zpoždění vyčíslili na 250 000 Kč,- , které hodlají po dráze vymáhat.
Nízký počet dopravních kolejí není však jediným hřebíkem do rakve železničnímu provozu. Lokálky, navazující na tuto trať, byly krom tratě 161 doslova odříznuty. Trať 162 Rakovník – Mladotice, která je v současné době bez provozu, dopadla ještě poměrně dobře. Alespoň se dá z trati vjet do stanice bez omezení. Zato průjezd byl znemožněn. To by samo o sobě nebylo nic divného, ale o této trati se ví, že pro místní obslužnost je nepoužitelná. Pokud by se někdy zprovoznila, Plzeňský kraj ani nepočítá s objednáním osobních vlaků. Studie ale ukázaly, že tato trať má velký potenciál v tranzitní dopravě a to jak osobní tak nákladní. Silniční spojení Plzně s Rakovníkem je nedostačující a nákladní kamionová doprava j
Dokonalá trať
Vydáno dne 23. 11. 2007 (467 přečtení)
Podbořany 1.6.2006, slavnostní zahájení nové etapy dráhyPoslední dobou se stalo hitem zřizovat na tratích dálkové řízení. Má to své ekonomické opodstatnění. Na každé stanici se ušetří několik pracovních sil. Jako první byla u nás dálkově řízena trať z Plzně do Chebu. V té době bylo ovšem hlavním cílem zrychlení a zefektivnění provozu a ve stanicích výpravčí zůstali. Nedávno se myšlenka dálkového řízení provozu opět vrátila. Ovšem z úplně jiného důvodu. Efektivnost provozu musela ustoupit a hlavním cílem se staly úspory za každou cenu. První obětí byla trať 160 Plzeň – Žatec.
Byl vypracován projekt od firmy AŽD, jejímž objednavatelem bylo SŽDC. Jako první zkušební úsek byl vybrán Mladotice – Blatno u Jesenice. Blatno se stalo řídící stanicí se sídlem výpravčích. Projekt to byl smělý, ale měl jednu zásadní chybu. Krom Třemošné, Kaznějova, Blatna a Podbořan byly ve všech stanicích naplánovány pouze dvě dopravní koleje. Podle neoficiálního zdroje AŽD poukazovalo na zbytečné škrty, které přinesou minimální úspory avšak velké problémy v provozu hlavně nákladní dopravy. SŽDC však trvalo na zadání s vysvětlením, že na této trati se s nákladní dopravou nepočítá. V roce 2005 byl první úsek z Mladotic do Blatna spuštěn a i přestože zde nákladní doprava sestávala jen z jednoho páru manipulačního vlaku, provozní problémy s pouze dvěmi dopravními kolejemi se ukázaly jako velká překážka i provozu osobních vlaků. Stala se nevídaná věc. Neomylní pánové na SŽDC uznali svou chybu a zadali firmě AŽD přidat do každé stanice směrem k Plzni jednu dopravní kolej. Díky tomu má dnes Třemošná a Kaznějov čtyři dopravní koleje, Horní Bříza a Plasy tři. V úseku z Blatna do Žatce byla přidána jedna kolej pouze Podbořanům, ale to byla spíše zásluha tehdejšího tamního přednosty, který si čtyři dopravní koleje doslova „vyřval“. Mladotice a Žihle však už zůstaly tak a zamotávají hlavu výpravčím při každém mimořádném vlaku a obzvlášť při zpožděních. Úsek mezi Plasy a Žihlí patří mezi sklonově nejnáročnější na trati a mezistaniční úseky jsou tu nejdelší (až 10km). Z tohoto úseku se tak stalo velmi úzké hrdlo, kterým projet, je umění. Na této trati totiž podle plánu nákladní doprava neumřela, nýbrž naopak. Těžký nákladní vlak desetikilometrové mezistaniční úseky v patnáctipromilovém stoupání zvládá půl hodiny a při špatných povětrnostních podmínkách i déle. Díky tomu je vykřižování těžkého nákladu s osobními vlaky nemožné bez zpoždění osobních vlaků. Na vlastní kůži tento handicap trati okusili tento víkend filmaři, kteří natáčeli ve Vejprtech historické železniční scény a pro tyto scény si vybrali parní lokomotivu z Plzně. Zvláštní vlak kterým se parní lokomotiva převážela jel právě po trati 160 a svou pouť skončil ve stanici Plasy, kde čekal několik hodin na uvolnění trati. Dispečer měl na výběr: buď páru pustit a zpozdit rychlíky, za jejichž zpoždění dráha musí ministerstvu dopravy platit smluvní penále anebo nechat zvláštní vlak čekat. Pára tak do Vejprt přijela s tak velkým zpožděním, že filmaři ztratili jeden natáčecí den. Škodu za toto zpoždění vyčíslili na 250 000 Kč,- , které hodlají po dráze vymáhat.
Nízký počet dopravních kolejí není však jediným hřebíkem do rakve železničnímu provozu. Lokálky, navazující na tuto trať, byly krom tratě 161 doslova odříznuty. Trať 162 Rakovník – Mladotice, která je v současné době bez provozu, dopadla ještě poměrně dobře. Alespoň se dá z trati vjet do stanice bez omezení. Zato průjezd byl znemožněn. To by samo o sobě nebylo nic divného, ale o této trati se ví, že pro místní obslužnost je nepoužitelná. Pokud by se někdy zprovoznila, Plzeňský kraj ani nepočítá s objednáním osobních vlaků. Studie ale ukázaly, že tato trať má velký potenciál v tranzitní dopravě a to jak osobní tak nákladní. Silniční spojení Plzně s Rakovníkem je nedostačující a nákladní kamionová doprava j
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/219352/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/218656/
kritik: Nie je to prvá slovinská jednotka, ktorá bude odstavená v Nemčanke... V poslednom období, keď som tade cestoval, tam vždy nejaká stála. Ale načo presne, to neviem.
363.177-7: Ak sa dozviete termín, dajte prosím pre zaujímavosť vedieť...
363.177-7: Ak sa dozviete termín, dajte prosím pre zaujímavosť vedieť...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217111/
Preprava mimoriadnej zasielky SMZ 9149-07-NRM:- jedná sa o "elektrickú motorovú jednotku - PAFAWAG - EMG 311" spolu so spojovacími (prechodiacimi) vozňami tzpu "Rs".
prepravna cesta: Rajka/máv/ - Pezinok - Trnava - Nemčanka
Termín zatiaľ ešte nevieme 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217047/
Dnes R 608 SPišan v smere do BA, medzi stanicami Ladce a Ilava chytil 10 min, nakoľko na vjazde do stanice Ladce bol presunutý na 1.koľaj a do Ilavy po 10 min. diskusii vlakovej čaty s vedením stanice pokračoval po koľaji proti správnemu smeru až do Ilavy.
Príčina: detiská dali na koľaj v úseku cca 100 m kamene a panely, takže si myslím, že správny zásah...
Príčina: detiská dali na koľaj v úseku cca 100 m kamene a panely, takže si myslím, že správny zásah...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216139/
