Historická vozidla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
V souvislosti s diskusí k aktualitě "Pod vrcholkami Bielych Karpát" mne napadlo, že zde chybí prostor pro výměnu poznatků o momentálním stavu nejen parních lokomotiv, ale i ostatních historických vozidel v Čechách a na Moravě.
Na snímcích jsou někteří zástupci historických řad:
1. 02.10.04 - Hradec Králové hl.n.: "šlechtična" 475.101 v čele odjíždějícícho zvláštního vlaku do Slatiňan k oslavám výročí chrudimských lokálek
2. 11.10.03 - Šumperk: "Sergej" 781.529-3 DKV Č.Třebová na oslavách 130 let trati Šternberk - Dolní Lipka
3. 02.10.04 - Chrudim: "Hurvínek" M 131.1228 jako zvl. vlak Slatiňany - Chrudim-město při oslavách výročí chrudimských lokálek
Kuchař, počítačový grafik, truhlářský učeň nebo účetní. To je pestré složení železničního spolku v Rokycanech. Do této v současné době sedmičlenné skvadry patří i plzeňský právník Pavel Reiser. „Každý správný chlap musí mít nějaký pořádný koníček. A snad každý malý kluk chtěl být strojvedoucím. Myjsme si dětský sen splnili až v trochu pozdějším věku,„ říká Reiser.
Chloubou Lokálka Group, jak si spolek říká, je historický motoráček z roku 1954. „V osmdesátých letech jej tehdejší ČSD vyřadily z provozu. Nejspíše by skončil ve šrotu. Naštěstí jej zachránili žáci bezdružické základní školy. My jsme ho získali v roce 1993,„ vypráví.
Tři roky na voze pracovali, než mohl znovu vyjet na trať. „V té době jsme si pořídili vlastní licenci na provozování drážní dopravy. Můžeme tak stejně jako České dráhy jezdit po železnici,„ říká se smíchem.
S vláčkem nadšenci jezdí po celé republice. Zavítali s ním i na Slovensko. „Vozíme třeba děti na školní výlety. Lidé si nás objednávají také na narozeniny nebo svatby,„ pokračuje. Každý rok se pak účastní akcí, jako je třeba Hamernický den v Dobřívi.
A jak se právník dostal k mašinkám? „Měli jsme mašinkáře v rodině. Jeden dědeček ve Škodovce vyráběl lokomotivy, druhý pracoval přímo na dráze,„ vysvětluje. Vždycky se mu také líbily modely mašinek. „No a ti, co mají větší brýle, potřebují i větší mašinky,„ směje se.
Když se těsně před akcí něco pokazí, opravy trvají třeba až do tří do rána. „Naštěstí mám tolerantní ženu. Bez podpory rodiny se to dělat nedá,„ domnívá se.
Náklady na provoz jsou prý značné. Všechno, co při jízdách vydělají, jde do oprav. „Roční provoz stojí od desítek tisíc až po sta tisíce. Záleží na tom, co je zrovna zapotřebí udělat. Dáváme do toho samozřejmě i spoustu peněz z vlastní kapsy,„ dodává. Motoráček prý není naštěstí příliš složitý. „Motor má z Tatry 111, speciální převodovku z Německa, ale zbytek je jen dříví a železo,„ doplňuje.
Do vozového parku spolku patří i pivovarský vagon nebo motorová mašinka.
Nadšenci už se svému koníčku věnují patnáct let. Narozeniny spolek oslaví v sobotu na trati Rokycany - Nezvěstice jízdou parní lokomotivy Všudybylka. Spolek si ji půjčí od muzea v Lužné u Rakovníka.
(Rokycanský deník)
Chloubou Lokálka Group, jak si spolek říká, je historický motoráček z roku 1954. „V osmdesátých letech jej tehdejší ČSD vyřadily z provozu. Nejspíše by skončil ve šrotu. Naštěstí jej zachránili žáci bezdružické základní školy. My jsme ho získali v roce 1993,„ vypráví.
Tři roky na voze pracovali, než mohl znovu vyjet na trať. „V té době jsme si pořídili vlastní licenci na provozování drážní dopravy. Můžeme tak stejně jako České dráhy jezdit po železnici,„ říká se smíchem.
S vláčkem nadšenci jezdí po celé republice. Zavítali s ním i na Slovensko. „Vozíme třeba děti na školní výlety. Lidé si nás objednávají také na narozeniny nebo svatby,„ pokračuje. Každý rok se pak účastní akcí, jako je třeba Hamernický den v Dobřívi.
A jak se právník dostal k mašinkám? „Měli jsme mašinkáře v rodině. Jeden dědeček ve Škodovce vyráběl lokomotivy, druhý pracoval přímo na dráze,„ vysvětluje. Vždycky se mu také líbily modely mašinek. „No a ti, co mají větší brýle, potřebují i větší mašinky,„ směje se.
Když se těsně před akcí něco pokazí, opravy trvají třeba až do tří do rána. „Naštěstí mám tolerantní ženu. Bez podpory rodiny se to dělat nedá,„ domnívá se.
Náklady na provoz jsou prý značné. Všechno, co při jízdách vydělají, jde do oprav. „Roční provoz stojí od desítek tisíc až po sta tisíce. Záleží na tom, co je zrovna zapotřebí udělat. Dáváme do toho samozřejmě i spoustu peněz z vlastní kapsy,„ dodává. Motoráček prý není naštěstí příliš složitý. „Motor má z Tatry 111, speciální převodovku z Německa, ale zbytek je jen dříví a železo,„ doplňuje.
Do vozového parku spolku patří i pivovarský vagon nebo motorová mašinka.
Nadšenci už se svému koníčku věnují patnáct let. Narozeniny spolek oslaví v sobotu na trati Rokycany - Nezvěstice jízdou parní lokomotivy Všudybylka. Spolek si ji půjčí od muzea v Lužné u Rakovníka.
(Rokycanský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284231/
Cílem víkendové jízdy historického vlaku Expres Primátor bylo podpořit opravu již 135 let staré parní lokomotivy Conrad Vorlauf, která je majetkem Národního technického muzea.
„Opravovat ji budou organizátoři celé akce, tedy pracovníci jaroměřského muzea,„ říká ředitel Národního technického muzea Jiří Střecha. „Jejich úkolem je, aby tento železniční unikát uvedli do pojízdného stavu,„ dodal. Cílem opravy je podle ředitele Střechy, aby se lokomotiva dostala do stavu, ve kterém jezdila v roce 1908. Měly by tam tedy být úpravy i modernizace, které byly do té doby na lokomotivě provedeny. To, že bude unikátní stroj jezdit po trati tak často, jako třeba Expres Primátor, však prý nelze očekávat. „Nemůžeme povolit tak časté nasazení v provozu. U takto vzácného exponátu není žádoucí, aby často jezdil a hrozilo jeho nadměrné opotřebení,„ vysvětlil ředitel Střecha.
Na opravě lokomotivy Conrad Vorlauf pracují členové železničního muzea v Jaroměři. „S prací jsme začali už v roce 1994. Intenzivní rekonstrukce však začala až v roce 2005,„ říká pracovník muzea Bohuslav Škoda. „Prozatím jsou na lokomotivě hotové nápravy, rekonstruována je i nosná konstrukce stroje a jeho parní pohon. Když to dobře půjde, lokomotiva by mohla vyjet na trať už možná v roce 2010,„ těší se Škoda.
Rychlost oprav však diktují především peníze. V první fázi získalo muzeum z veřejné sbírky 121 tisíc korun. Padesát tisíc dali sponzoři a 80 tisíc vydalo muzeum z vlastních prostředků. Současná veřejná sbírka, kterou podpořila i víkendová jízda parního expresu, už dodala na opravu stroje Conrad Vorlauf 180 tisíc korun. „Na to, abychom mohli lokomotivu uvést do plného provozu, potřebujeme ještě nejméně 300 tisíc korun,„ dodal Bohuslav Škoda.
(Náchodský deník)
„Opravovat ji budou organizátoři celé akce, tedy pracovníci jaroměřského muzea,„ říká ředitel Národního technického muzea Jiří Střecha. „Jejich úkolem je, aby tento železniční unikát uvedli do pojízdného stavu,„ dodal. Cílem opravy je podle ředitele Střechy, aby se lokomotiva dostala do stavu, ve kterém jezdila v roce 1908. Měly by tam tedy být úpravy i modernizace, které byly do té doby na lokomotivě provedeny. To, že bude unikátní stroj jezdit po trati tak často, jako třeba Expres Primátor, však prý nelze očekávat. „Nemůžeme povolit tak časté nasazení v provozu. U takto vzácného exponátu není žádoucí, aby často jezdil a hrozilo jeho nadměrné opotřebení,„ vysvětlil ředitel Střecha.
Na opravě lokomotivy Conrad Vorlauf pracují členové železničního muzea v Jaroměři. „S prací jsme začali už v roce 1994. Intenzivní rekonstrukce však začala až v roce 2005,„ říká pracovník muzea Bohuslav Škoda. „Prozatím jsou na lokomotivě hotové nápravy, rekonstruována je i nosná konstrukce stroje a jeho parní pohon. Když to dobře půjde, lokomotiva by mohla vyjet na trať už možná v roce 2010,„ těší se Škoda.
Rychlost oprav však diktují především peníze. V první fázi získalo muzeum z veřejné sbírky 121 tisíc korun. Padesát tisíc dali sponzoři a 80 tisíc vydalo muzeum z vlastních prostředků. Současná veřejná sbírka, kterou podpořila i víkendová jízda parního expresu, už dodala na opravu stroje Conrad Vorlauf 180 tisíc korun. „Na to, abychom mohli lokomotivu uvést do plného provozu, potřebujeme ještě nejméně 300 tisíc korun,„ dodal Bohuslav Škoda.
(Náchodský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283469/
Dne 14.7.2008 byl převzat po opravě skříně a laku z firmy CZ LOKO Česká Třebová a převezen do Pardubic. Děkujeme Ministerstvu kultury ČR, Pardubickému kraji a firmě Konektel, neboť bez jejich finančního přispění by renovace nebyla možná.
http://www.pshzd.cz/m1311228.html
http://www.pshzd.cz/m1311228.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283125/
Klub historie kolejové dopravy byl založen v roce 1981 a v současnosti mohou zájemci vidět výsledky jeho snažení především v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka a v nedaleké Kněževsi. „Opravám a údržbě vozidel věnujeme veškerý volný čas a veškerý zisk,„ říká současný předseda a zakládající člen klubu Jaroslav Křenek.
* Jaký byl první impulz ke vzniku vašeho klubu?
Hlavním motivem k založení klubu byla záchrana parní lokomotivy z roku 1917, která chátrala od druhé poloviny šedesátých let v depu Nymburk a byla majetkem místního Vlastivědného muzea. Na začátku osmdesátých let jsme si lokomotivu vypůjčili a šest let pracovali na její záchraně v pronajaté prázdné výtopně ve Zlonicích. Jak už to tak bývá, nezůstalo u jednoho stroje a postupně jsme začali rozšiřovat vozový park. Naše první lokomotiva je mimochodem jednou ze tří dochovaných na světě a je stále provozuschopná.
* Jak jste získali další vozy a k čemu je využíváte?
Většinu historických vozidel jsme koupili z kovošrotů za cenu železného odpadu. Už před rokem 1989 jsme částečně podnikali. Například jsme pronajímali vlaky filmařům, což děláme dodnes. Nyní také spolupracujeme s cestovními kancelářemi a pořádáme jízdy pro veřejnost.
* Jak vlastně vypadá život fanouška železnic?
Vozidlům se věnujeme pořád. Nikdy nikomu nebyly vypláceny žádné odměny, jedinou odměnou je pocit z dobře provedené a smysluplné práce. Dnes jsme v klubu dva zakládající členové, mnoho lidí odešlo, méně přibylo. Není jednoduché se do věci položit naplno bez následků, ti nejvíce zapálení nemají rodiny, protože od nich partnerky včas utekly.
* Kde výsledky vaší práce mohou zájemci spatřit?
V železničním muzeu v Lužné u Rakovníka, které jsme pomáhali založit. Dnes tam je flotila našich parních lokomotiv, od malého „kafemlejnku„ po mohutné nákladní „němky„. Celkem vystavujeme deset parních lokomotiv, z toho čtyři provozuschopné. Na vojenské vlečce v Kněževsi nedaleko Lužné mohou návštěvníci vidět přibližně padesát vozidel. Máme tu i parní lokomotivu, která skutečně před lety na vlečce jezdila a skončila v roce 1978, kdy byla převezena do cukrovaru v Bedihošti. Tam jsme ji také v roce 1992 objevili. Rádi bychom zde vystavěli halu, která by zastřešila asi 600 metrů kolejí, ale to je otázka milionových investic.
(Mladá fronta DNES)
* Jaký byl první impulz ke vzniku vašeho klubu?
Hlavním motivem k založení klubu byla záchrana parní lokomotivy z roku 1917, která chátrala od druhé poloviny šedesátých let v depu Nymburk a byla majetkem místního Vlastivědného muzea. Na začátku osmdesátých let jsme si lokomotivu vypůjčili a šest let pracovali na její záchraně v pronajaté prázdné výtopně ve Zlonicích. Jak už to tak bývá, nezůstalo u jednoho stroje a postupně jsme začali rozšiřovat vozový park. Naše první lokomotiva je mimochodem jednou ze tří dochovaných na světě a je stále provozuschopná.
* Jak jste získali další vozy a k čemu je využíváte?
Většinu historických vozidel jsme koupili z kovošrotů za cenu železného odpadu. Už před rokem 1989 jsme částečně podnikali. Například jsme pronajímali vlaky filmařům, což děláme dodnes. Nyní také spolupracujeme s cestovními kancelářemi a pořádáme jízdy pro veřejnost.
* Jak vlastně vypadá život fanouška železnic?
Vozidlům se věnujeme pořád. Nikdy nikomu nebyly vypláceny žádné odměny, jedinou odměnou je pocit z dobře provedené a smysluplné práce. Dnes jsme v klubu dva zakládající členové, mnoho lidí odešlo, méně přibylo. Není jednoduché se do věci položit naplno bez následků, ti nejvíce zapálení nemají rodiny, protože od nich partnerky včas utekly.
* Kde výsledky vaší práce mohou zájemci spatřit?
V železničním muzeu v Lužné u Rakovníka, které jsme pomáhali založit. Dnes tam je flotila našich parních lokomotiv, od malého „kafemlejnku„ po mohutné nákladní „němky„. Celkem vystavujeme deset parních lokomotiv, z toho čtyři provozuschopné. Na vojenské vlečce v Kněževsi nedaleko Lužné mohou návštěvníci vidět přibližně padesát vozidel. Máme tu i parní lokomotivu, která skutečně před lety na vlečce jezdila a skončila v roce 1978, kdy byla převezena do cukrovaru v Bedihošti. Tam jsme ji také v roce 1992 objevili. Rádi bychom zde vystavěli halu, která by zastřešila asi 600 metrů kolejí, ale to je otázka milionových investic.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283091/
Na oslavy 110. výročí zahájení dopravy na železniční trati z Kostelce u Jihlavy do Telče přijede z brněnského depa parní lokomotiva 475.101 - Šlechtična.
Bude vůbec první „rychlíkovou„ lokomotivou, která po místní trati projede. Z brněnského hlavního nádraží vyrazí na výlet do Telče s památkami UNESCO a do renesančních Slavonic na českorakouských hranicích devátého srpna přesně v 5 hodin a 10 minut. Řekl to předseda společnosti Telčské místní dráhy Jan Vyhlídal.
Na trati Šlechtičně bude s převážením turistů pomáhat malá třínápravová tendrovka s přiléhavou přezdívkou kafemlejnek, tedy lokomotiva 310.922.
Šlechtična, kterou vyrobili v plzeňské Škodovce zhruba před šedesáti lety, je i s tendrem dlouhá téměř 25 metrů. S sebou si veze asi devět tun uhlí a 35 000 litrů vody.
Váží kolem 99 tun. Na tratích sloužila do roku 1981, teď už se vydává jen na nostalgické jízdy krajinou.
„Její povolená rychlost je sto kilometrů,„ dodal Vyhlídal. „Pára„ na železniční trati z Kostelce do Slavonic tahala vlaky do roku 1976.
Srpnové oslavy 110. výročí zprovoznění místní trati budou součásti desátého ročníku Parního léta, jež spolu se společností pořádají obce na trati. Poprvé parní lokomotiva 310.922 - Kačenka vyjede na trať 26. a 27. července, podruhé potom 2. a 3. srpna a nakonec sveze návštěvníky 9. a 10. srpna.
(Mladá fronta DNES)
Bude vůbec první „rychlíkovou„ lokomotivou, která po místní trati projede. Z brněnského hlavního nádraží vyrazí na výlet do Telče s památkami UNESCO a do renesančních Slavonic na českorakouských hranicích devátého srpna přesně v 5 hodin a 10 minut. Řekl to předseda společnosti Telčské místní dráhy Jan Vyhlídal.
Na trati Šlechtičně bude s převážením turistů pomáhat malá třínápravová tendrovka s přiléhavou přezdívkou kafemlejnek, tedy lokomotiva 310.922.
Šlechtična, kterou vyrobili v plzeňské Škodovce zhruba před šedesáti lety, je i s tendrem dlouhá téměř 25 metrů. S sebou si veze asi devět tun uhlí a 35 000 litrů vody.
Váží kolem 99 tun. Na tratích sloužila do roku 1981, teď už se vydává jen na nostalgické jízdy krajinou.
„Její povolená rychlost je sto kilometrů,„ dodal Vyhlídal. „Pára„ na železniční trati z Kostelce do Slavonic tahala vlaky do roku 1976.
Srpnové oslavy 110. výročí zprovoznění místní trati budou součásti desátého ročníku Parního léta, jež spolu se společností pořádají obce na trati. Poprvé parní lokomotiva 310.922 - Kačenka vyjede na trať 26. a 27. července, podruhé potom 2. a 3. srpna a nakonec sveze návštěvníky 9. a 10. srpna.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/280130/
Parní lokomotiva 310.127 před prostějovským hlavním nádražím patří k našim historickým unikátům. Byla vyrobena v roce 1889 ve Vídeňském Novém městě pod výrobním číslem 4096 pro Moravsko-slezské místní dráhy.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_28para.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_28para.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/280051/
Historický vlak tažený parní lokomotivou z roku 1937 mohli v sobotu obdivovat lidé na hlavním nádraží v Hradci. Zájemci se mohli vydat také na netradiční výlet do Jaroměře. „Vlak má kapacitu 250 lidí, kterou jsme naplnili ze tří čtvrtin. Což je úspěch při takovém množství dalších akcí,„ řekl vlakvedoucí Vladimír Ujec ze Společnosti železniční Výtopna Jaroměř, která cesty organizuje. Lidi nejvíce zajímala samotná lokomotiva, které společnost dala přezdívku Velký bejček. „Dokáže jet rychlostí 50 kilometrů v hodině. Na normální trati si vezme metr krychlový vody na deset kilometrů a téměř dvě a půl tuny uhlí na sto kilometrů. Ale utáhnout sto tun, to je pro ni malina,„ dodal.
(Hradecký deník)
K tomu foto moje vlastní - 423.0145 při příjezdu, objíždění a odjezdu Os 15461/15462 SŽVJ Jaroměř - Hradec Králové hl.n. - Náchod
(Hradecký deník)
K tomu foto moje vlastní - 423.0145 při příjezdu, objíždění a odjezdu Os 15461/15462 SŽVJ Jaroměř - Hradec Králové hl.n. - Náchod
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277012/
Podle LOKOstatistiky stojí stále v Lužné u Rakovníka, podle včerejšího zjištění je v Hradci Králové, v areálu firmy Signal Mont, s. r. o., resp. v oploceném prostoru někdejšího vodního odporu na břehu Labe (spolu s nějakým přípojným vozem):
1. snímek: 13.5.2006 Lužná u Rakovníka
2. a 3. snímek: 5.7.2008 Hradec Králové
Ví někdo proč a co bude dál?
1. snímek: 13.5.2006 Lužná u Rakovníka
2. a 3. snímek: 5.7.2008 Hradec Králové
Ví někdo proč a co bude dál?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276760/
Příští rok si připomeneme sedmdesáté výročí záchrany 669 dětí před nacistickými vrahy. Jejich přepravu z Prahy do Anglie zorganizoval sir Nicholas Winton. Přibližně za rok vypraví České dráhy, a. s., při této příležitosti repliku jednoho z vlaků, kterým děti odjížděly do bezpečí. Kromě celebrit v něm budou cestovat i někteří účastníci záchranné akce a jejich děti či vnuci. Dnes vás seznámíme, jak se připravuje logistika celé akce, kterou za České dráhy zaštiťuje autor tohoto textu.
Sice se pachatel článku vyjádřil i na naší hlavní straně, ale kdo si chce počíst v Železničáři, má možnost:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26hist.htm
Sice se pachatel článku vyjádřil i na naší hlavní straně, ale kdo si chce počíst v Železničáři, má možnost:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26hist.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275752/
idnes.cz z Prostějova . Údajne jediný tohto typu na svete :
http://zpravy.idnes.cz/unikatni-parni-lokomotiva-mela-skoncit-ve-srotu-fu8-/zajimavosti.asp?c=A080625_115248_zajimavosti_pje
http://zpravy.idnes.cz/unikatni-parni-lokomotiva-mela-skoncit-ve-srotu-fu8-/zajimavosti.asp?c=A080625_115248_zajimavosti_pje
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275046/
Výročí 110. let od zahájení provozu na unikátní úzkorozchodné trati z Třemešné do Osoblahy připomene v sobotu 21. června velkorysý Den dráhy.
Z Krnova do Třemešné pojede parní lokomotiva Rosnička, z Třemešné do Osoblahy naváže souprava s parní lokomotivou Resita a v Osoblaze bude na výletníky čekat krátká speciální trať, na které hlavně děti povozí funkční model lokomotivy zmenšený v měřítku 1:10, ve kterém se skutečně topí pod kotlem a jezdí na parní pohon.
Příznivce starých lokomotiv na akci čekají stánky s železničářskou literaturou a suvenýry, bude jim vyhrávat kapela Wagon, mohou si prohlédnout jedinečný exemplář opavské tramvaje, parní úzkorozchodnou lokomotivu Škoda nebo si vyzkoušet jaké podmínky nabízel cestujícím historický autobus. Také mohou využít den otevřených dveří v depu, poslechnout si odborný výklad na téma Osoblažka nebo zjistit, co obnáší provoz parní lokomotivy, jak se do ní čerpá voda a nakládá uhlí.
„Letos poprvé budeme mít na Dni dráhy parní lokomotivy tří různých rozchodů: normální, úzkokolejku a speciální mikrodráhu pro provoz parního modelu. Na oslavách ve Vrbně o víkendu jezdila jedna z nejznámějších parních lokomotiv, které se kvůli zelené barvě říkalo Rosnička. Ve své vývojové řadě je to jediný dochovaný exemplář, který je dnes majetkem technického muzea. Před padesáti lety tato lokomotiva jezdila konkrétně na trati Olomouc -Jeseník,„ řekl Jaromír Foltýn z firmy Olpas Moravia, která prostřednictvím Slezských zemských drah organizuje o prázdninách na Osoblažce historické jízdy.
Organizátoři Dne dráhy využili toho, že Rosnička z olomouckého depozitáře muzea byla zapůjčena na sobotní slavnosti Euroregionu Praděd ve Vrbně, takže jí domluvili na týden ustájení v krnovském depu, aby mohla příští sobotu vyrazit do Třemešné. Rosnička potáhne z Krnova do Třemešné soupravu složenou z historických vagonů Balm. „Na provoz parní lokomotivy musíte mít nejrůznější zkoušky, schválení a povolení, což je stejně náročné jako u každé jiné lokomotivy. Posádku Rosničky tvoří železniční nadšenci nejrůznějších profesí, mezi kterými je dokonce také jeden lékař. Byl jsem dost překvapený, když mi topič v montérkách špinavých od uhlí, popele a kolomazi vyprávěl, že se musel na tuto akci utrhnout z práce ve své gynekologické ambulanci,„ dodal Foltýn.
Na Osoblažce bude mít v sobotu premiéru také další zajímavost: moderní úzkorozchodný motorový vůz, který byl vyroben v Rumunsku před pouhými dvaceti lety, v roce 1988. „Tento dieselový osobní vůz už nabízí cestujícím veškerý komfort, na jaký jsou zvyklí ve 21. století. V České republice je to jediný exemplář, který nám zapůjčili naši kolegové železniční fanoušci z jindřichohradecké úzkokolejky,„ dodal Foltýn. Rumunský motorák bude tahat soupravu výletních vagonů společně s parní Resitou. V soupravě nebude chybět ani takzvaný Pivní vagon s občerstvením.
V sobotu odjíždí parní souprava s Rosničkou v čele z krnovského nádraží v 10 hodin a do Třemešné dorazí v 10.27 hodin. Zpět do Krnova se Rosnička vrací ve 13.10 hodin. Souprava s Resitou vyrazí z Třemešné do Osoblahy v 10.50 hodin, a na zpáteční cestu z Osoblahy pak vyráží ve 14.30 hodin. Do Třemešné dorazí úzkorozchodný parní vlak v 16.19 hodin.
„Naše aktivity už přilákaly na osoblažskou úzkokolejku lidi z celé republiky i ze zahraničí. Teď záleží hlavně na obcích, které úzkokolejka spojuje, zda dokážou návštěvníkům nabídnout něco zajímavého a vymyslet různé doprovodné akce na podporu turistického ruchu v celé oblasti. Osoblažsko určitě má co nabídnout. Slezské Rudoltice a Dívčí Hrad mají svůj zámek, Bohušov rekreační areál kolem rybníka či Fulštejn, Osoblaha má koupaliště. Osoblažsko je jistě atraktivní jako celek,„ konstatoval Foltýn.
(Bruntálský a krnovský deník)
Z Krnova do Třemešné pojede parní lokomotiva Rosnička, z Třemešné do Osoblahy naváže souprava s parní lokomotivou Resita a v Osoblaze bude na výletníky čekat krátká speciální trať, na které hlavně děti povozí funkční model lokomotivy zmenšený v měřítku 1:10, ve kterém se skutečně topí pod kotlem a jezdí na parní pohon.
Příznivce starých lokomotiv na akci čekají stánky s železničářskou literaturou a suvenýry, bude jim vyhrávat kapela Wagon, mohou si prohlédnout jedinečný exemplář opavské tramvaje, parní úzkorozchodnou lokomotivu Škoda nebo si vyzkoušet jaké podmínky nabízel cestujícím historický autobus. Také mohou využít den otevřených dveří v depu, poslechnout si odborný výklad na téma Osoblažka nebo zjistit, co obnáší provoz parní lokomotivy, jak se do ní čerpá voda a nakládá uhlí.
„Letos poprvé budeme mít na Dni dráhy parní lokomotivy tří různých rozchodů: normální, úzkokolejku a speciální mikrodráhu pro provoz parního modelu. Na oslavách ve Vrbně o víkendu jezdila jedna z nejznámějších parních lokomotiv, které se kvůli zelené barvě říkalo Rosnička. Ve své vývojové řadě je to jediný dochovaný exemplář, který je dnes majetkem technického muzea. Před padesáti lety tato lokomotiva jezdila konkrétně na trati Olomouc -Jeseník,„ řekl Jaromír Foltýn z firmy Olpas Moravia, která prostřednictvím Slezských zemských drah organizuje o prázdninách na Osoblažce historické jízdy.
Organizátoři Dne dráhy využili toho, že Rosnička z olomouckého depozitáře muzea byla zapůjčena na sobotní slavnosti Euroregionu Praděd ve Vrbně, takže jí domluvili na týden ustájení v krnovském depu, aby mohla příští sobotu vyrazit do Třemešné. Rosnička potáhne z Krnova do Třemešné soupravu složenou z historických vagonů Balm. „Na provoz parní lokomotivy musíte mít nejrůznější zkoušky, schválení a povolení, což je stejně náročné jako u každé jiné lokomotivy. Posádku Rosničky tvoří železniční nadšenci nejrůznějších profesí, mezi kterými je dokonce také jeden lékař. Byl jsem dost překvapený, když mi topič v montérkách špinavých od uhlí, popele a kolomazi vyprávěl, že se musel na tuto akci utrhnout z práce ve své gynekologické ambulanci,„ dodal Foltýn.
Na Osoblažce bude mít v sobotu premiéru také další zajímavost: moderní úzkorozchodný motorový vůz, který byl vyroben v Rumunsku před pouhými dvaceti lety, v roce 1988. „Tento dieselový osobní vůz už nabízí cestujícím veškerý komfort, na jaký jsou zvyklí ve 21. století. V České republice je to jediný exemplář, který nám zapůjčili naši kolegové železniční fanoušci z jindřichohradecké úzkokolejky,„ dodal Foltýn. Rumunský motorák bude tahat soupravu výletních vagonů společně s parní Resitou. V soupravě nebude chybět ani takzvaný Pivní vagon s občerstvením.
V sobotu odjíždí parní souprava s Rosničkou v čele z krnovského nádraží v 10 hodin a do Třemešné dorazí v 10.27 hodin. Zpět do Krnova se Rosnička vrací ve 13.10 hodin. Souprava s Resitou vyrazí z Třemešné do Osoblahy v 10.50 hodin, a na zpáteční cestu z Osoblahy pak vyráží ve 14.30 hodin. Do Třemešné dorazí úzkorozchodný parní vlak v 16.19 hodin.
„Naše aktivity už přilákaly na osoblažskou úzkokolejku lidi z celé republiky i ze zahraničí. Teď záleží hlavně na obcích, které úzkokolejka spojuje, zda dokážou návštěvníkům nabídnout něco zajímavého a vymyslet různé doprovodné akce na podporu turistického ruchu v celé oblasti. Osoblažsko určitě má co nabídnout. Slezské Rudoltice a Dívčí Hrad mají svůj zámek, Bohušov rekreační areál kolem rybníka či Fulštejn, Osoblaha má koupaliště. Osoblažsko je jistě atraktivní jako celek,„ konstatoval Foltýn.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/272911/
Včera v depu krnovské firmy Olpas Moravia přibyl k parním lokomotivám Škoda a Resita třetí unikátní stroj původem z Polska.
Když krnovská firma Olpas Moravia před lety přivezla z Rumunska do České republiky první parní úzkorozchodnou lokomotivu Resita, byla to ve světě železničních fanoušků senzace. Letos v zimě se Olpasu podařilo do Krnova přivézt sestřičku Resity, poslední existující exemplář úzkorozchodné lokomotivy Škoda. Včera v depu Olpasu k lokomotivám Škoda a Resita přibyl třetí unikátní parní stroj původem z Polska.
Ze zrušené polské úzkokolejky, která měla depo v městečku Rudy, získali krnovští odborníci na historická kolejová vozidla kromě jedné parní a jedné dieselové lokomotivy také několik vagonů a množství náhradních dílů. „Naše třetí parní lokomotiva je pětinápravová a byla vyrobena v Polsku v roce 1954 ve fabrice Chrzanów neboli Chřanov. Každého, kdo trochu rozumí lokomotivám a technice, určitě překvapí svou moderní koncepcí. Je to dáno tím, že pochází z poslední a tedy vývojově nejpokročilejší generace parních lokomotiv. Při první obhlídce mě potěšilo, že je docela zachovalá. Vynikne to hlavně ve srovnání s Resitou, kterou jsme do Krnova přivezli v podobě hromady šrotu. Resita je naše, lokomotivu Škoda máme od rakouského partnera zapůjčenou na 15 let a s polskou stranou se určitě brzy dohodneme na přijatelné ceně za jejich lokomotivy a vagony,„ představil nový přírůstek do rodiny historických úzkorozchodných lokomotiv a vagonů Jaromír Foltýn z Olpasu Moravia.
Z polské úzkokolejky, po které tato parní kráska jezdila, po zrušení zbyl poslední krátký úsek, na kterém se občas konaly nostalgické jízdy, ale jen nepravidelně. Naštěstí v Polsku i v Krnově žijí stejně nadšení příznivci železniční historie, kteří poznali skutečnou hodnotu vyřazených úzkokolejných vagonů a lokomotiv. Polští partneři zabránili jejich likvidaci sešrotováním a společně s Olpasem zorganizovali převoz technických unikátů do Krnova.
Přestože v České republice je pro provoz těchto lokomotiv vhodná pouze jediná úzkokolejka, a to Osoblažka, trojice parních lokomotiv určitě nebude zahálet. „Nemám obavy, že by se nám nepodařilo najít využití pro všechny tři parní lokomotivy, protože jsou známé po celé Evropě a je o ně velký zájem. V těchto dnech je naše Resita zrovna na turné na Slovensku, kde hostuje na úzkokolejce Čierný Balog. Včera jsem měl telefonát z Maďarska, jestli nemáme parní úzkokolejnou lokomotivu k zapůjčení. Nejtěžší bude sehnat peníze na generálku lokomotiv. Hlavní je, že po zrušení polského depa vagony neskončily ve šrotu. S opravami už nemusíme spěchat,„ dodal Foltýn.
(Bruntálský a krnovský deník)
Když krnovská firma Olpas Moravia před lety přivezla z Rumunska do České republiky první parní úzkorozchodnou lokomotivu Resita, byla to ve světě železničních fanoušků senzace. Letos v zimě se Olpasu podařilo do Krnova přivézt sestřičku Resity, poslední existující exemplář úzkorozchodné lokomotivy Škoda. Včera v depu Olpasu k lokomotivám Škoda a Resita přibyl třetí unikátní parní stroj původem z Polska.
Ze zrušené polské úzkokolejky, která měla depo v městečku Rudy, získali krnovští odborníci na historická kolejová vozidla kromě jedné parní a jedné dieselové lokomotivy také několik vagonů a množství náhradních dílů. „Naše třetí parní lokomotiva je pětinápravová a byla vyrobena v Polsku v roce 1954 ve fabrice Chrzanów neboli Chřanov. Každého, kdo trochu rozumí lokomotivám a technice, určitě překvapí svou moderní koncepcí. Je to dáno tím, že pochází z poslední a tedy vývojově nejpokročilejší generace parních lokomotiv. Při první obhlídce mě potěšilo, že je docela zachovalá. Vynikne to hlavně ve srovnání s Resitou, kterou jsme do Krnova přivezli v podobě hromady šrotu. Resita je naše, lokomotivu Škoda máme od rakouského partnera zapůjčenou na 15 let a s polskou stranou se určitě brzy dohodneme na přijatelné ceně za jejich lokomotivy a vagony,„ představil nový přírůstek do rodiny historických úzkorozchodných lokomotiv a vagonů Jaromír Foltýn z Olpasu Moravia.
Z polské úzkokolejky, po které tato parní kráska jezdila, po zrušení zbyl poslední krátký úsek, na kterém se občas konaly nostalgické jízdy, ale jen nepravidelně. Naštěstí v Polsku i v Krnově žijí stejně nadšení příznivci železniční historie, kteří poznali skutečnou hodnotu vyřazených úzkokolejných vagonů a lokomotiv. Polští partneři zabránili jejich likvidaci sešrotováním a společně s Olpasem zorganizovali převoz technických unikátů do Krnova.
Přestože v České republice je pro provoz těchto lokomotiv vhodná pouze jediná úzkokolejka, a to Osoblažka, trojice parních lokomotiv určitě nebude zahálet. „Nemám obavy, že by se nám nepodařilo najít využití pro všechny tři parní lokomotivy, protože jsou známé po celé Evropě a je o ně velký zájem. V těchto dnech je naše Resita zrovna na turné na Slovensku, kde hostuje na úzkokolejce Čierný Balog. Včera jsem měl telefonát z Maďarska, jestli nemáme parní úzkokolejnou lokomotivu k zapůjčení. Nejtěžší bude sehnat peníze na generálku lokomotiv. Hlavní je, že po zrušení polského depa vagony neskončily ve šrotu. S opravami už nemusíme spěchat,„ dodal Foltýn.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/268833/
Mezi úzkorozchodnými vagony a lokomotivami z Polska získala krnovská firma Olpas také vagon -cisternu. O historické úzkorozchodné lokomotivy a zejména ty parní je velký zájem, osobní vagony budou přepravovat turisty, ale najít vhodné využití pro cisternu nebude tak snadné. „Těžko říct, k čemu nám tato cisterna může sloužit. Nenapadá mě, jaké kapaliny bychom mohli přepravovat po Osoblažce, a na nic jiného se cisterna nehodí. Určitě by nebyl problém na tomto podvozku postavit osobní vagon pro cestující, ale pokud budeme naši kolekci úzkokolejných vagonů brát jako sbírku, cisterna by v ní určitě neměla chybět,„ uzavřel Foltýn.
(Bruntálský a krnovský deník)
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/268832/
Pokládání repliky historické tramvaje na koleje v Opavě nebylo jednoduché.
Napřed jeřábník zvedl speciálně zhotovený kovový rám se čtyřmi lany. Ty pracovníci upevnili do spodních rohů modrým igelitem obaleného vozu. Že se pod ním skrývá tramvaj, prozrazoval při transportu na připravené kolejnice jen černě natřený nárazník.
Vůz dosedl na místo a odstraněný igelit odkrývá zvědavým očím kolemjdoucích novotou svítící červený vůz s číslem 7. Právě vůz s tímto číslem projel totiž 22. dubna 1956 Opavou jako poslední. Pak tramvaje definitivně nahradily trolejbusy. Repliku tramvaje vyrobili v krnovském depu společnosti Olpas Moravia.
„Když jsme s renovací začali, neměli jsme ani výkres. Jediné čím jsme se řídili byla tovární fotografie z továrny ve Studénce. S bočním pohledem na tramvaj a pozůstatky z vozu číslo 4 a 7. Původní tramvaje měly rozchod kol jeden metr, ale nyní jsme ji změnili na úzkorozchodnou, abychom ji mohli zapojit do výletního vlaku na trati z Třemešné do Osoblahy,„ prozradil jednatel společnosti Jaromír Foltýn.
Rezavou kostru tramvaje objevil před pár lety nový majitel na zahradě domu v Opavě Kylešovicích a v roce 2004 ji odborníci rozebrali a dovezli do Krnova. Celkem těchto původních historických vozů, kde řidič stál na otevřené plošině a hlasitým zvoněním upozorňoval, že se blíží, vyrobili celkem devět.
„Protože se nezachovala originální tabule s nápisem Städtische -Strassenbahn, vše podle fotografií ručně napodobil Rudolf Schaffartzik z Opavy. Zatímco jeho děda maloval původní tramvaje, vnuk teď ozdobil tuto repliku,„ řekl ředitel Městského dopravního podniku Opava Hynek Woitek, který renovaci financoval. Celkem to přišlo na jeden a půl milionu korun a lidé zde tramvaj uvidí až do neděle. „Pak ji odvezeme a budeme ji ukazovat při různých příležitostech,„ slibovalWoitek.
(Mladá fronta DNES)
Napřed jeřábník zvedl speciálně zhotovený kovový rám se čtyřmi lany. Ty pracovníci upevnili do spodních rohů modrým igelitem obaleného vozu. Že se pod ním skrývá tramvaj, prozrazoval při transportu na připravené kolejnice jen černě natřený nárazník.
Vůz dosedl na místo a odstraněný igelit odkrývá zvědavým očím kolemjdoucích novotou svítící červený vůz s číslem 7. Právě vůz s tímto číslem projel totiž 22. dubna 1956 Opavou jako poslední. Pak tramvaje definitivně nahradily trolejbusy. Repliku tramvaje vyrobili v krnovském depu společnosti Olpas Moravia.
„Když jsme s renovací začali, neměli jsme ani výkres. Jediné čím jsme se řídili byla tovární fotografie z továrny ve Studénce. S bočním pohledem na tramvaj a pozůstatky z vozu číslo 4 a 7. Původní tramvaje měly rozchod kol jeden metr, ale nyní jsme ji změnili na úzkorozchodnou, abychom ji mohli zapojit do výletního vlaku na trati z Třemešné do Osoblahy,„ prozradil jednatel společnosti Jaromír Foltýn.
Rezavou kostru tramvaje objevil před pár lety nový majitel na zahradě domu v Opavě Kylešovicích a v roce 2004 ji odborníci rozebrali a dovezli do Krnova. Celkem těchto původních historických vozů, kde řidič stál na otevřené plošině a hlasitým zvoněním upozorňoval, že se blíží, vyrobili celkem devět.
„Protože se nezachovala originální tabule s nápisem Städtische -Strassenbahn, vše podle fotografií ručně napodobil Rudolf Schaffartzik z Opavy. Zatímco jeho děda maloval původní tramvaje, vnuk teď ozdobil tuto repliku,„ řekl ředitel Městského dopravního podniku Opava Hynek Woitek, který renovaci financoval. Celkem to přišlo na jeden a půl milionu korun a lidé zde tramvaj uvidí až do neděle. „Pak ji odvezeme a budeme ji ukazovat při různých příležitostech,„ slibovalWoitek.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/268207/
Před třiceti lety šly parní lokomotivy do důchodu. A nikoho by nenapadlo, že je bude někdo v moderním 21. století tahat ze šrotišť zpátky do provozu. Parní vlaky jsou dnes totiž velmi oblíbenou turistickou atrakcí. Z Jindřichova Hradce vyjíždí dokonce každý den. »Parní úzkokolejka je jedním z největších lákadel turistů v regionu,« říká Zuzana Bedrnová z Jindřichohradeckého infocentra.
Parní vlaky vyjíždí i v jiných koutech republiky. Nikomu jinému se ale v Česku nedaří tak jako jindřichohradecké úzkokolejce. Údržba parních lokomotiv je velmi nákladná a při několika jízdách ročně se finančně nevyplatí ani při »narvaném« vlaku za vysoké jízdné. Pomáhat musí sponzoři i pronájem vlaků filmařům a firmám.
»Ukázalo se, že pravidelný provoz přilákal ještě více cestujících, zájem neustále roste,« říká ředitel společnosti Jindřichohradecké místní dráhy Jan Šatava. Vzhledem k častému provozu dokážou náklady rozpočítat na víc jízd. I tak je ale provoz parního spoje desetkrát dražší než u běžného motoráku, navíc se musí obejít bez dotací.
Když někdo do Jindřichova Hradce přijede, ví, že pojede parní vlak. »Musí si ale s předstihem rezervovat místa,« varuje Šatava. Situace je prý taková, že se cestující do vlaku často nevejdou a společnost po světě hledá třetí úzkokolejnou lokomotivu, aby parní kapacitu posílila. Do města přijíždějí rodiny s dětmi v autech, jen aby se projely parním vlakem. A při té příležitosti pak navštíví i památky v okolí.
Přitom tamní úzkokolejce hrozil před deseti lety zánik. České dráhy o ni nestály a Jindřichohradecké místní dráhy ji koupily za symbolickou korunu. Po pár letech se jim podařilo plně obnovit provoz a dostat dráhu do zisku.
Nákladnou údržbu parních lokomotiv pomáhají hradit pronájmy. Například od Českých drah si lze pronajmout nejmenší parní mašinku zvanou kafemlejnek. Se třemi vozy vyjde zájemce na 6 hodin zhruba na 70 tisíc korun. Větší lokomotiva má větší spotřebu a pro stejnou cestu by stála přes sto tisíc. Na trase z Prahy do Bratislavy taková lokomotiva spotřebuje 15 tun uhlí a 75 kubíků vody.
Pronájem historických lokomotiv v Česku není tak lukrativní záležitostí jako třeba historický Orient Expres. »Za jízdenku v takovém vlaku zaplatíte řádově tisíce eur. U nás by se z jízdného parní vlaky nezaplatily,« dodává tiskový mluvčí Českých drah Kubala. Souhlasí i Šatava, rodiny jsou ochotné za jízdu vydat tak 500 korun.
(Hospodářské noviny)
Parní vlaky vyjíždí i v jiných koutech republiky. Nikomu jinému se ale v Česku nedaří tak jako jindřichohradecké úzkokolejce. Údržba parních lokomotiv je velmi nákladná a při několika jízdách ročně se finančně nevyplatí ani při »narvaném« vlaku za vysoké jízdné. Pomáhat musí sponzoři i pronájem vlaků filmařům a firmám.
»Ukázalo se, že pravidelný provoz přilákal ještě více cestujících, zájem neustále roste,« říká ředitel společnosti Jindřichohradecké místní dráhy Jan Šatava. Vzhledem k častému provozu dokážou náklady rozpočítat na víc jízd. I tak je ale provoz parního spoje desetkrát dražší než u běžného motoráku, navíc se musí obejít bez dotací.
Když někdo do Jindřichova Hradce přijede, ví, že pojede parní vlak. »Musí si ale s předstihem rezervovat místa,« varuje Šatava. Situace je prý taková, že se cestující do vlaku často nevejdou a společnost po světě hledá třetí úzkokolejnou lokomotivu, aby parní kapacitu posílila. Do města přijíždějí rodiny s dětmi v autech, jen aby se projely parním vlakem. A při té příležitosti pak navštíví i památky v okolí.
Přitom tamní úzkokolejce hrozil před deseti lety zánik. České dráhy o ni nestály a Jindřichohradecké místní dráhy ji koupily za symbolickou korunu. Po pár letech se jim podařilo plně obnovit provoz a dostat dráhu do zisku.
Nákladnou údržbu parních lokomotiv pomáhají hradit pronájmy. Například od Českých drah si lze pronajmout nejmenší parní mašinku zvanou kafemlejnek. Se třemi vozy vyjde zájemce na 6 hodin zhruba na 70 tisíc korun. Větší lokomotiva má větší spotřebu a pro stejnou cestu by stála přes sto tisíc. Na trase z Prahy do Bratislavy taková lokomotiva spotřebuje 15 tun uhlí a 75 kubíků vody.
Pronájem historických lokomotiv v Česku není tak lukrativní záležitostí jako třeba historický Orient Expres. »Za jízdenku v takovém vlaku zaplatíte řádově tisíce eur. U nás by se z jízdného parní vlaky nezaplatily,« dodává tiskový mluvčí Českých drah Kubala. Souhlasí i Šatava, rodiny jsou ochotné za jízdu vydat tak 500 korun.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265503/
Milan Řihánek z Kyjova je velkým fandou železniční dopravy. S radostí proto uvítal možnost projet se po málo využívaných trasách na Hodonínsku. Ty jsou už nějakou dobu bez pravidelné osobní dopravy. V sobotu se po jejich kolejích vydá lokomotiva Hrbatá Máňa.
Cesta začala v Brně o půl deváté ráno. Souprava poté dorazila do Kyjova a pokračovala lokálkou do Mutěnic. Projela i trasu Čejč - Uhřice. Nakonec se zase vrátila zpět do Brna. „Jde o jízdu, kterou si objednali fotografové. Lokálky, po nichž pojedeme, jsou už bez pravidelné osobní dopravy. Jízda je částečně i pro veřejnost. Částečně proto, že fotografové chtějí zastavovat na některých místech, ale veřejnost by chtěla logicky jet stále,„ říká organizátor a spolumajitel upravené lokomotivy Rudol Škrob. K umělcům se proto mohlo přidat jen deset cestujících. Jedním z nich byl i nadšenec Milan Řihánek. „Vždy, když se něco podobného koná v mém okolí, tak se účastním. Přišli jsme i se známými. Vzal jsem si foťák a kameru. Vše jsem zdokumentoval a dám to i na internet,„ sdělil Řihánek, jenž na webu provozuje kyjovské dopravní stránky. Tam se věnuje zrušeným tratím regionu či úzkokolejkám. Lidé si z cesty kromě příjemných zážitků a vzpomínek odnesli i originální jízdenku.
Novodobá historie Hrbaté Máni spadá do roku 2005. Tehdy ji majitelé Rudolf Škrob a Jiří Pouper vrátili po dlouhé době zpět do provozu.
„Jsme strojvedoucí. Chtěli jsme mít vlastní lokomotivu, kterou bychom si upravili podle vlastních představ. Koupili jsme ji v jednom z autobazarů. Byla to celkem náhoda. Hledali jsme ji po celém Jihomoravském kraji,„ vypráví Škrob.
Od té doby má Máňa za sebou šestnáct jízd. Tou sedmnáctou možná uzavře železniční dopravu dvou lokálních tras na Hodonínsku. Je totiž možné, že se v nejbližší době zruší.
(Slovácko - regionální týdeník)
Cesta začala v Brně o půl deváté ráno. Souprava poté dorazila do Kyjova a pokračovala lokálkou do Mutěnic. Projela i trasu Čejč - Uhřice. Nakonec se zase vrátila zpět do Brna. „Jde o jízdu, kterou si objednali fotografové. Lokálky, po nichž pojedeme, jsou už bez pravidelné osobní dopravy. Jízda je částečně i pro veřejnost. Částečně proto, že fotografové chtějí zastavovat na některých místech, ale veřejnost by chtěla logicky jet stále,„ říká organizátor a spolumajitel upravené lokomotivy Rudol Škrob. K umělcům se proto mohlo přidat jen deset cestujících. Jedním z nich byl i nadšenec Milan Řihánek. „Vždy, když se něco podobného koná v mém okolí, tak se účastním. Přišli jsme i se známými. Vzal jsem si foťák a kameru. Vše jsem zdokumentoval a dám to i na internet,„ sdělil Řihánek, jenž na webu provozuje kyjovské dopravní stránky. Tam se věnuje zrušeným tratím regionu či úzkokolejkám. Lidé si z cesty kromě příjemných zážitků a vzpomínek odnesli i originální jízdenku.
Novodobá historie Hrbaté Máni spadá do roku 2005. Tehdy ji majitelé Rudolf Škrob a Jiří Pouper vrátili po dlouhé době zpět do provozu.
„Jsme strojvedoucí. Chtěli jsme mít vlastní lokomotivu, kterou bychom si upravili podle vlastních představ. Koupili jsme ji v jednom z autobazarů. Byla to celkem náhoda. Hledali jsme ji po celém Jihomoravském kraji,„ vypráví Škrob.
Od té doby má Máňa za sebou šestnáct jízd. Tou sedmnáctou možná uzavře železniční dopravu dvou lokálních tras na Hodonínsku. Je totiž možné, že se v nejbližší době zruší.
(Slovácko - regionální týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264745/
Historická renovovaná parní lokomotiva je zapsaná mezi národní kulturní památky
Vlak pro cykloturisty, který ve čtvrtek vyjel na trať tradičního Pálavského okruhu, byl pro železničáře opravdovým svátkem. Na trať se totiž vrátila parní lokomotiva.
Lokomotiva Šlechtična s číslem 475.101, která je zapsaná mezi národní kulturní památky, byla před dvěma lety odstavena z provozu kvůli ukončení povolené doby provozování kotle. Potom ale její pomyslné srdce absolvovalo rekonstrukci. V závěru minulého roku se opravený kotel vrátil zpět do depa a železničáři se postarali o opětovné zprovoznění lokomotivy. Čtvrteční jízda byla oficiální premiérou.
Trasa zvláštního vlaku vedla z Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou do Mikulova. Z města pod Pálavou vlak, disponující i dostatkem prostor pro přepravu jízdních kol, vyjel do Lednice a pak se znovu vracel pro své cestující v Mikulově. Odpoledne se vydal na zpáteční cestu pro změnu přes Břeclav a cestou nabíral turisty, kteří se z Mikulova a dalších míst vypravili na cyklistickou túru směrem ke zvolenému nádraží.
Parní lokomotiva Šlechtična má ve svém rodném listu zapsán rok 1947. Byla tak první z početné série univerzálních lokomotiv a ve své době znamenala příchod nových vozidel na poválečné koleje. V letošním roce ze stejných důvodů, jako před časem vystydl kotel brněnské Šlechtičny, dojezdí pět jiných parních lokomotiv. Pět ubude a na tratě se vrací jen jediná, Šlechtična, jež měla svou obnovenou premiéru. „Že se podařilo ji opravit, je obrovský úspěch. Tato doba parním lokomotivám a vůbec všemu, co nepřináší okamžitý zisk, naprosto nepřeje,„ bylo slyšet z úst lidí, kteří se v situaci na kolejích trochu vyznají. Důkazem je i skutečnost, že Brno, které bylo ještě před několika lety domovem pro čtyři provozní parní lokomotivy, má po návratu Šlechtičny dva funkční parní stroje. Ale jen na chvíli, protože druhá pára s přezdívkou Skaličák patří mezi pětici končících lokomotiv a za pár týdnů dojezdí.
(PRÁVO – Milan Vojtek)
+ [garinka]
Vlak pro cykloturisty, který ve čtvrtek vyjel na trať tradičního Pálavského okruhu, byl pro železničáře opravdovým svátkem. Na trať se totiž vrátila parní lokomotiva.
Lokomotiva Šlechtična s číslem 475.101, která je zapsaná mezi národní kulturní památky, byla před dvěma lety odstavena z provozu kvůli ukončení povolené doby provozování kotle. Potom ale její pomyslné srdce absolvovalo rekonstrukci. V závěru minulého roku se opravený kotel vrátil zpět do depa a železničáři se postarali o opětovné zprovoznění lokomotivy. Čtvrteční jízda byla oficiální premiérou.
Trasa zvláštního vlaku vedla z Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou do Mikulova. Z města pod Pálavou vlak, disponující i dostatkem prostor pro přepravu jízdních kol, vyjel do Lednice a pak se znovu vracel pro své cestující v Mikulově. Odpoledne se vydal na zpáteční cestu pro změnu přes Břeclav a cestou nabíral turisty, kteří se z Mikulova a dalších míst vypravili na cyklistickou túru směrem ke zvolenému nádraží.
Parní lokomotiva Šlechtična má ve svém rodném listu zapsán rok 1947. Byla tak první z početné série univerzálních lokomotiv a ve své době znamenala příchod nových vozidel na poválečné koleje. V letošním roce ze stejných důvodů, jako před časem vystydl kotel brněnské Šlechtičny, dojezdí pět jiných parních lokomotiv. Pět ubude a na tratě se vrací jen jediná, Šlechtična, jež měla svou obnovenou premiéru. „Že se podařilo ji opravit, je obrovský úspěch. Tato doba parním lokomotivám a vůbec všemu, co nepřináší okamžitý zisk, naprosto nepřeje,„ bylo slyšet z úst lidí, kteří se v situaci na kolejích trochu vyznají. Důkazem je i skutečnost, že Brno, které bylo ještě před několika lety domovem pro čtyři provozní parní lokomotivy, má po návratu Šlechtičny dva funkční parní stroje. Ale jen na chvíli, protože druhá pára s přezdívkou Skaličák patří mezi pětici končících lokomotiv a za pár týdnů dojezdí.
(PRÁVO – Milan Vojtek)
+ [garinka]
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/263783/
Nevšední dárek k osmdesátým narozeninám dostal bývalý železničář Jaroslav Březina.
Přátelé pro jubilanta zorganizovali jízdu historickým unikátem, motorovým vozem řady M 120.437, který vznikl v kopřivnické Tatře v roce 1931. U nás se jedná o vůbec nejstarší provozuschopný vůz této řady.
Oslavenec neskrýval nadšení. Na železnici totiž pracoval pětačtyřicet let, z toho sedmatřicet let jezdil jako strojvedoucí. „Se železnicí je spojeno užmédatum narození. To totiž připadá na stejný den v měsíci, kdy v roce 1900 vyjela z pražské Kolbenky první lokomotiva,„ žertuje stále vitální důchodce. Za časů, kdy byl strojvedoucím, brázdil tratě od Nymburka po Bohumín. „Vždy jsem ale měl nejraději zkušební jízdy, kdy se muselo prověřit, co ve stroji je,„ dodal Jaroslav Březina.
Mašina, ve které se vydal na svou narozeninovou jízdu, má za sebou dlouhou historii. Když přestala sloužit na trati, ještě jezdila chvíli v cukrovaru. Pak ale stroj vyřadili i tam, vůz pak více jak patnáct let stál pod širým nebem. V roce 1984 ho dovezli společně s dalšími vyřazenými stroji do lokomotivního depa v Šumperku. Kolektivu nadšenců se vůz podařilo za nesmírného úsilí zrekonstruovat. Nyní je unikát majetkem pražského Technického muzea. V šumperském depu vůz neustále hlídají. „Lokomotiva si zahrála také ve dvou českých filmech. Jednalo se o snímek Tmavomodrý svět a také ji diváci mohli vidět v jednom z dílů Četnických humoresek,„ řekl Václav Štopl, který se o vůz stará.
Technickou zajímavostí je reverzní motor, což znamená, že se při změně směru jízdy motor pokaždé točí jiným směrem. Spotřeba benzinu je litr na kilometr. „Vozy byly jednoduché pro údržbu a velmi spolehlivé,„ doplnil Štopl. Jak se při speciální jízdě do Libiny ukázalo, výhodou byla i velmi jednoduchá obsluha. Když motor zazlobil, stroj stačilo zatlačit.
(Olomoucký deník)
Přátelé pro jubilanta zorganizovali jízdu historickým unikátem, motorovým vozem řady M 120.437, který vznikl v kopřivnické Tatře v roce 1931. U nás se jedná o vůbec nejstarší provozuschopný vůz této řady.
Oslavenec neskrýval nadšení. Na železnici totiž pracoval pětačtyřicet let, z toho sedmatřicet let jezdil jako strojvedoucí. „Se železnicí je spojeno užmédatum narození. To totiž připadá na stejný den v měsíci, kdy v roce 1900 vyjela z pražské Kolbenky první lokomotiva,„ žertuje stále vitální důchodce. Za časů, kdy byl strojvedoucím, brázdil tratě od Nymburka po Bohumín. „Vždy jsem ale měl nejraději zkušební jízdy, kdy se muselo prověřit, co ve stroji je,„ dodal Jaroslav Březina.
Mašina, ve které se vydal na svou narozeninovou jízdu, má za sebou dlouhou historii. Když přestala sloužit na trati, ještě jezdila chvíli v cukrovaru. Pak ale stroj vyřadili i tam, vůz pak více jak patnáct let stál pod širým nebem. V roce 1984 ho dovezli společně s dalšími vyřazenými stroji do lokomotivního depa v Šumperku. Kolektivu nadšenců se vůz podařilo za nesmírného úsilí zrekonstruovat. Nyní je unikát majetkem pražského Technického muzea. V šumperském depu vůz neustále hlídají. „Lokomotiva si zahrála také ve dvou českých filmech. Jednalo se o snímek Tmavomodrý svět a také ji diváci mohli vidět v jednom z dílů Četnických humoresek,„ řekl Václav Štopl, který se o vůz stará.
Technickou zajímavostí je reverzní motor, což znamená, že se při změně směru jízdy motor pokaždé točí jiným směrem. Spotřeba benzinu je litr na kilometr. „Vozy byly jednoduché pro údržbu a velmi spolehlivé,„ doplnil Štopl. Jak se při speciální jízdě do Libiny ukázalo, výhodou byla i velmi jednoduchá obsluha. Když motor zazlobil, stroj stačilo zatlačit.
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261396/
Přes 160 let byly parní lokomotivy nedílnou součástí ostravského lokomotivního depa. Jejich čas se ale nyní naplnil.
V nynějším Středisku oprav kolejových vozidel Ostrava jsme mohli lokomotivy 313.432 a 423.041 naposledy zahlédnout v sobotu 5. dubna.
Po vzniku dceřiné společnosti ČD Cargo, a. s., obě tyto lokomotivy připadly DKV Olomouc, PJ Bohumín. A právě Bohumínští se pro ně snažili najít nový „domov„. Tím se stalo provozní pracoviště olomouckého DKV ve Frýdku-Místku, kde pro ně byly vyhrazeny prostory bývalého depa se starou ruční točnou. Našlo se pro ně místo s možností krytého stání i s prostranstvím pro údržbu.
Na druhou stranu lze ale vidět změnu jejich deponace i z jiného pohledu – co v Ostravě skončilo, to se do Frýdku vrátilo. Neboť také na tratích do Českého Těšína, Ostravy i Frýdlantu nad Ostravicí měly parní lokomotivy odjakživa své kouzlo.
(Železničář)
V nynějším Středisku oprav kolejových vozidel Ostrava jsme mohli lokomotivy 313.432 a 423.041 naposledy zahlédnout v sobotu 5. dubna.
Po vzniku dceřiné společnosti ČD Cargo, a. s., obě tyto lokomotivy připadly DKV Olomouc, PJ Bohumín. A právě Bohumínští se pro ně snažili najít nový „domov„. Tím se stalo provozní pracoviště olomouckého DKV ve Frýdku-Místku, kde pro ně byly vyhrazeny prostory bývalého depa se starou ruční točnou. Našlo se pro ně místo s možností krytého stání i s prostranstvím pro údržbu.
Na druhou stranu lze ale vidět změnu jejich deponace i z jiného pohledu – co v Ostravě skončilo, to se do Frýdku vrátilo. Neboť také na tratích do Českého Těšína, Ostravy i Frýdlantu nad Ostravicí měly parní lokomotivy odjakživa své kouzlo.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260873/
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_30setk.htm