Historická vozidla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
V souvislosti s diskusí k aktualitě "Pod vrcholkami Bielych Karpát" mne napadlo, že zde chybí prostor pro výměnu poznatků o momentálním stavu nejen parních lokomotiv, ale i ostatních historických vozidel v Čechách a na Moravě.
Na snímcích jsou někteří zástupci historických řad:
1. 02.10.04 - Hradec Králové hl.n.: "šlechtična" 475.101 v čele odjíždějícícho zvláštního vlaku do Slatiňan k oslavám výročí chrudimských lokálek
2. 11.10.03 - Šumperk: "Sergej" 781.529-3 DKV Č.Třebová na oslavách 130 let trati Šternberk - Dolní Lipka
3. 02.10.04 - Chrudim: "Hurvínek" M 131.1228 jako zvl. vlak Slatiňany - Chrudim-město při oslavách výročí chrudimských lokálek
http://pardubice.idnes.cz/na-mladejovske-prumyslove-draze-znovu-vyjede-lokomotiva-z-roku-1918-1fd-/pardubice-zpravy.aspx?c=A110506_1580282_pardubice-zpravy_mav
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/540186/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/537249/
Český Orient Expres: http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/pristi-rok-poprve-vyjede-domaci-orient-express
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/537074/
Nadšenci vzkřísili Kocůra. Po 40 letech se opět vydal na valašskou trať
19. března 2011 18:37
Místní si ji pamatují jen jako sochu u valašskomeziříčského nádraží. V sobotu se ale 113 let stará parní lokomotiva - nejstarší svého druhu u nás - dala do pohybu. Po 40 letech tak Kocůr znovu vyrazil na trať.
Zdroj: http://zlin.idnes.cz/nadsenci-vzkrisili-kocura-po-40-letech-se-opet-vydal-na-valasskou-trat-12p-/zlin-zpravy.asp?c=A110319_183253_zlin-zpravy_alt
19. března 2011 18:37
Místní si ji pamatují jen jako sochu u valašskomeziříčského nádraží. V sobotu se ale 113 let stará parní lokomotiva - nejstarší svého druhu u nás - dala do pohybu. Po 40 letech tak Kocůr znovu vyrazil na trať.
Zdroj: http://zlin.idnes.cz/nadsenci-vzkrisili-kocura-po-40-letech-se-opet-vydal-na-valasskou-trat-12p-/zlin-zpravy.asp?c=A110319_183253_zlin-zpravy_alt
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/530040/
Junior Market spol. s r.o.
Vážení zákazníci,
vítáme Vás na stránkách společnosti Junior market s.r.o.
Firma Junior market s.r.o. je přímým pokračovatelem rodinné tradice živnostníka Josefa Knížáka, která sahá až do dvacátých let minulého století.
Firma zahájila činnost v r.1991, kdy byl otevřen obchod s potravinami na Václavském náměstí v Uhlířských Janovicích.
Naše činnost se postupem let rozvíjela v odvětvích maloobchodního prodeje a služeb .
Do maloobchodního prodeje patří prodejny s potravinami, elektrem, obuví, domácími potřebami a papírnictvím.
Většina našich prodejen prošla rozsáhlými rekonstrukcemi a modernizacemi, protože naším cílem je vybudování příjemného prostředí, které se týká jak uspořádání prodejen, tak i poskytovaných služeb.
V roce 2007 se firma rozrostla o kuchyňské studio, které se stalo značkovou prodejnou f. Libovický.
Prozatím poslední činností je poskytování služeb v oblasti železniční dopravy osobní i nákladní.
Všichni naši kvalifikovaní zaměstnanci jsou připraveni plně uspokojit Vaše přání a potřeby.
http://www.juniormarket.cz/
http://www.juniormarket.cz/stranka-zeleznicni-doprava-89
- rozkliknite si "Motorové vozy", kde nájdete skoro všetky (zrušené) slovenské M 262.0 (väčšina z Prešova)
Vážení zákazníci,
vítáme Vás na stránkách společnosti Junior market s.r.o.
Firma Junior market s.r.o. je přímým pokračovatelem rodinné tradice živnostníka Josefa Knížáka, která sahá až do dvacátých let minulého století.
Firma zahájila činnost v r.1991, kdy byl otevřen obchod s potravinami na Václavském náměstí v Uhlířských Janovicích.
Naše činnost se postupem let rozvíjela v odvětvích maloobchodního prodeje a služeb .
Do maloobchodního prodeje patří prodejny s potravinami, elektrem, obuví, domácími potřebami a papírnictvím.
Většina našich prodejen prošla rozsáhlými rekonstrukcemi a modernizacemi, protože naším cílem je vybudování příjemného prostředí, které se týká jak uspořádání prodejen, tak i poskytovaných služeb.
V roce 2007 se firma rozrostla o kuchyňské studio, které se stalo značkovou prodejnou f. Libovický.
Prozatím poslední činností je poskytování služeb v oblasti železniční dopravy osobní i nákladní.
Všichni naši kvalifikovaní zaměstnanci jsou připraveni plně uspokojit Vaše přání a potřeby.
http://www.juniormarket.cz/
http://www.juniormarket.cz/stranka-zeleznicni-doprava-89
- rozkliknite si "Motorové vozy", kde nájdete skoro všetky (zrušené) slovenské M 262.0 (väčšina z Prešova)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/470337/
Ještě jeden příspěvek:
http://tv.cd.cz/aktuality/264_depozitar-v-chomutove
http://tv.cd.cz/aktuality/264_depozitar-v-chomutove
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/467500/
I ČD a.s. se chlubí:
http://tv.cd.cz/
http://tv.cd.cz/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/467497/
Sraz lokomotiv 475.1 v dnešních událostech na ČT
http://www.ct24.cz/vysilani/2010/06/27/1097181328-210411000100627-19:00-udalosti/1/?index[]=118620
Jinak mimochodem velmi vydařená akce.
http://www.ct24.cz/vysilani/2010/06/27/1097181328-210411000100627-19:00-udalosti/1/?index[]=118620
Jinak mimochodem velmi vydařená akce.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/467198/
Tady fotka z akce Parním vlakem do pohádkového lesa + 115 let tratě Kojetín - Tovačov + 130 let Kroměříž - Hulín:
http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/433120.jpg
http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/433120.jpg
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/459657/
V průměru dvě společenské akce do roka spojené s jízdou historickým vláčkem pořádá chotěbořské Sdružení přátel železnice. A jejich projekty se takřka vždy těší velkému zájmu veřejnosti. V létě to bývá zpravidla rekonstrukce určitých dramatických událostí z průběhu druhé světové války ve spolupráci s Veterán klubem Úsobí, v zimě pak na řadu přichází tradiční chotěbořská Mikulášská jízda.
V Chotěboři má Sdružení přátel železnice asi desítku členů. Podle zástupce sdružení Stanislava Pavlíčka není pořádání takových akcí pro děti i dospělé nijak levná záležitost. „Vlak nám na naše akce zapůjčuje společnost ČD Cargo. Při provozu soupravy spolupracujeme se Sdružením Posázaví. Samozřejmě si musíme předem najmout i zkušeného strojvůdce, který dokáže vlak ukočírovat. Pokud nám společnost, která nám vlak zapůjčuje, vyjde se svými nároky vstříc a i strojvůdce je ochoten zajistit provoz půjčeného vlaku za symbolickou částku, platíme za pronájem stroje v průměru za hodinu provozu vlaku tisíc korun, ale v některých případech mohou to být i dva tisíce,„ vysvětluje Pavlíček.
Na pořádání atraktivních historických jízd si proto musí Sdružení přátel železnice zajistit dotaci, která by pomohla pokrýt většinu potřebných nákladů. Finanční pomoc sdružení zpravidla poskytuje město Chotěboř, zbývající částku musí pořadatelé získat ze vstupného od diváků.
(Havlíčkobrodský deník)
V Chotěboři má Sdružení přátel železnice asi desítku členů. Podle zástupce sdružení Stanislava Pavlíčka není pořádání takových akcí pro děti i dospělé nijak levná záležitost. „Vlak nám na naše akce zapůjčuje společnost ČD Cargo. Při provozu soupravy spolupracujeme se Sdružením Posázaví. Samozřejmě si musíme předem najmout i zkušeného strojvůdce, který dokáže vlak ukočírovat. Pokud nám společnost, která nám vlak zapůjčuje, vyjde se svými nároky vstříc a i strojvůdce je ochoten zajistit provoz půjčeného vlaku za symbolickou částku, platíme za pronájem stroje v průměru za hodinu provozu vlaku tisíc korun, ale v některých případech mohou to být i dva tisíce,„ vysvětluje Pavlíček.
Na pořádání atraktivních historických jízd si proto musí Sdružení přátel železnice zajistit dotaci, která by pomohla pokrýt většinu potřebných nákladů. Finanční pomoc sdružení zpravidla poskytuje město Chotěboř, zbývající částku musí pořadatelé získat ze vstupného od diváků.
(Havlíčkobrodský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/459637/
Na opravu slavného železničního motorového vozu Slovenská strela, od června nové národní kulturní památky, je potřeba několik milionů korun.
Ředitel Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lumír Kaválek by chtěl slavnou rychlíkovou soupravu znovu zpřístupnit veřejnosti. Nyní stojí motorový vůz, který už před válkou dosahoval provozní rychlosti až 130 kilometrů za hodinu, pod přístřeškem před muzeem a návštěvníkům přístupný není.
„Je výborné, že se vlak dostal mezi takové památky, jako jsou Křivoklát nebo Karlštejn. Ale převzali jsme ho už v minulosti do naší péče ve velmi špatném stavu. Podepsala se na něm nedobrá péče.
Nyní na jeho rekonstrukci potřebujeme dva až šest milionů korun,„ uvedl Kaválek.
Ředitel počítá, že by se renovovala přímo na místě pod krytou konstrukcí. Problémem při získávání financí je fakt, že Slovenská strela je soukromým majetkem, nepatří totiž státu, ale Tatře. Ředitel věří, že i tak se finance na opravu podaří získat.
Slovenskou strelu vyrobili v závodě Ringhoffer-Tatra v Kopřivnici v roce 1936. Podle původních plánů mohla po kolejích uhánět až 130kilometrovou rychlostí. Ale už při zkouškách jela rychlostí ještě o 18 kilometrů vyšší.
Byl to vlak s výrazným aerodynamickým čelem, který zvládl vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou v předválečných letech za čtyři hodiny osmnáct minut.
Ve voze už tehdy byly podobné vymoženosti jako topení, bufet nebo kuchyňka. Vyrobeny byly dva, ale jeden byl zničen.
(Lidové noviny)
Ředitel Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lumír Kaválek by chtěl slavnou rychlíkovou soupravu znovu zpřístupnit veřejnosti. Nyní stojí motorový vůz, který už před válkou dosahoval provozní rychlosti až 130 kilometrů za hodinu, pod přístřeškem před muzeem a návštěvníkům přístupný není.
„Je výborné, že se vlak dostal mezi takové památky, jako jsou Křivoklát nebo Karlštejn. Ale převzali jsme ho už v minulosti do naší péče ve velmi špatném stavu. Podepsala se na něm nedobrá péče.
Nyní na jeho rekonstrukci potřebujeme dva až šest milionů korun,„ uvedl Kaválek.
Ředitel počítá, že by se renovovala přímo na místě pod krytou konstrukcí. Problémem při získávání financí je fakt, že Slovenská strela je soukromým majetkem, nepatří totiž státu, ale Tatře. Ředitel věří, že i tak se finance na opravu podaří získat.
Slovenskou strelu vyrobili v závodě Ringhoffer-Tatra v Kopřivnici v roce 1936. Podle původních plánů mohla po kolejích uhánět až 130kilometrovou rychlostí. Ale už při zkouškách jela rychlostí ještě o 18 kilometrů vyšší.
Byl to vlak s výrazným aerodynamickým čelem, který zvládl vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou v předválečných letech za čtyři hodiny osmnáct minut.
Ve voze už tehdy byly podobné vymoženosti jako topení, bufet nebo kuchyňka. Vyrobeny byly dva, ale jeden byl zničen.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458073/
Historická parní lokomotiva řady 457.1 je klenotem, který opečovávají nadšenci z plzeňského Iron Monument Clubu.
V sobotu to byla právě tahle černá kráska, která na třemošenské nádraží přivezla zvláštní vlak i s vagonem ustupujících německých válečníků a jejich techniky. Co všechno musí železniční nadšenci udělat, aby lokomotiva vyrobená v roce 1947 v plzeňské Škodovce vyjela na trať?
V pátek odpoledne čtrnáct hodin před vyjetím z depa je lokomotiva schovaná za vraty na jedné z kolejí výtopny. Kolem ní kmitá desítka kluků i chlapů, kterým železnice učarovala. Osadit světlomety na čelo lokomotivy i na tendr, přišroubovat tabulky s číselným označením lokomotivy i znak se lvem na bok budky, všechno promazat, doplnit vodu, uhlí, připravit dvoumetrové třísky na podpal v kotli lokomotivy. Všichni jsou černí od směsi oleje a prachu, stroj se už celý leskne. „Jaký je rozdíl mezi zatápěním v domácích kamnech a v kotli lokomotivy? Skoro žádný. Jen v kamnech máte rošt asi 30 krát 30 centimetrů a v naší lokomotivě je přes dva metry dlouhý a více než dva metry široký," říká strojvedoucí Jiří Mirvald.
Jezdí už přes šedesát let
Když v roce 1947 vyrobili ve Škodovce tuhle černou lokomotivu s koly o průměru kolem dvou metrů, první roky patřila plzeňskému depu. Pak nastalo stěhování na sever Čech do Chomutova. „Maximální rychlost je 100 kilometrů v hodině, vozila osobní vlaky, rychlíky i lehké nákladní vlaky. Dvakrát denně třeba jela v čele rychlíku z Chomutova do Chebu a zpátky. Patřila k jednomu z posledních typů parních lokomotiv, které Škodovka vyrobila. Měla výhodu moderního kotle, a to řadě těchto lokomotiv zachránilo život - když dojezdily, sloužily jako výtopny. Proto neskončily v Kovošrotu,„ vysvětluje Jiří Mirvald.
Když je lokomotiva překontrolovaná, topič konečně zatopí. Aby pára rozhýbala všechna šoupata a převody, musí mít teplotu 280 stupňů Celsia a v potrubí musí být tlak 16 atmosfér. Pak se teprve stroj dá do pohybu.
I když je téhle parní lokomotivě už 63 let, kvalitnější tepelná izolace kotle i potrubí z ní teď dělá úspornější stroj, než když opustila jako nováček výrobní fabriku. Členové plzeňského Iron Monument Clubu si spočítali, že na jednu hodinu jízdy s párou po kolejích musí každý odpracovat sto hodin při opravách a údržbě.
Udržet lokomotivní babičku ve skvělé kondici vyžaduje nejen spoustu času, ale také peněz. Všechno, co vydělají při zvláštních jízdách nebo od sponzorů, jde zase zpátky do lokomotivy.
(Mladá fronta DNES)
V sobotu to byla právě tahle černá kráska, která na třemošenské nádraží přivezla zvláštní vlak i s vagonem ustupujících německých válečníků a jejich techniky. Co všechno musí železniční nadšenci udělat, aby lokomotiva vyrobená v roce 1947 v plzeňské Škodovce vyjela na trať?
V pátek odpoledne čtrnáct hodin před vyjetím z depa je lokomotiva schovaná za vraty na jedné z kolejí výtopny. Kolem ní kmitá desítka kluků i chlapů, kterým železnice učarovala. Osadit světlomety na čelo lokomotivy i na tendr, přišroubovat tabulky s číselným označením lokomotivy i znak se lvem na bok budky, všechno promazat, doplnit vodu, uhlí, připravit dvoumetrové třísky na podpal v kotli lokomotivy. Všichni jsou černí od směsi oleje a prachu, stroj se už celý leskne. „Jaký je rozdíl mezi zatápěním v domácích kamnech a v kotli lokomotivy? Skoro žádný. Jen v kamnech máte rošt asi 30 krát 30 centimetrů a v naší lokomotivě je přes dva metry dlouhý a více než dva metry široký," říká strojvedoucí Jiří Mirvald.
Jezdí už přes šedesát let
Když v roce 1947 vyrobili ve Škodovce tuhle černou lokomotivu s koly o průměru kolem dvou metrů, první roky patřila plzeňskému depu. Pak nastalo stěhování na sever Čech do Chomutova. „Maximální rychlost je 100 kilometrů v hodině, vozila osobní vlaky, rychlíky i lehké nákladní vlaky. Dvakrát denně třeba jela v čele rychlíku z Chomutova do Chebu a zpátky. Patřila k jednomu z posledních typů parních lokomotiv, které Škodovka vyrobila. Měla výhodu moderního kotle, a to řadě těchto lokomotiv zachránilo život - když dojezdily, sloužily jako výtopny. Proto neskončily v Kovošrotu,„ vysvětluje Jiří Mirvald.
Když je lokomotiva překontrolovaná, topič konečně zatopí. Aby pára rozhýbala všechna šoupata a převody, musí mít teplotu 280 stupňů Celsia a v potrubí musí být tlak 16 atmosfér. Pak se teprve stroj dá do pohybu.
I když je téhle parní lokomotivě už 63 let, kvalitnější tepelná izolace kotle i potrubí z ní teď dělá úspornější stroj, než když opustila jako nováček výrobní fabriku. Členové plzeňského Iron Monument Clubu si spočítali, že na jednu hodinu jízdy s párou po kolejích musí každý odpracovat sto hodin při opravách a údržbě.
Udržet lokomotivní babičku ve skvělé kondici vyžaduje nejen spoustu času, ale také peněz. Všechno, co vydělají při zvláštních jízdách nebo od sponzorů, jde zase zpátky do lokomotivy.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457053/
Společnosti Skupiny České dráhy jsou významnými partnery péče o historické dědictví železnice.
V pořadí 23. zasedání správní rady Nadace Okřídlené kolo (NOK) se konalo v pátek 16. dubna v prostorách vládního salonku na hlavním nádraží v Praze. Zasedání začalo minutou ticha k uctění památky Jindřicha Valoucha, poslance a člena Klubu přátel nadace.
Program měl jedenáct bodů, ovšem těmi nejdůležitějšími byly volby do orgánů NOK, správní a dozorčí rady. Důvody vysvětluje Josef Tomeček, ředitel nadace: „Domnívám se, že změny v orgánech jsou zásadní a logické a vyplývají z potřeb nadace. Po zkušenostech dochází k zúžení dozorčí rady, neboť se ukázalo, že počet patnácti členů nese problémy z hlediska setkávání se a usnášeníschopnosti.„ Dosavadní předseda správní rady NOK Miroslav Kapoun oznámil odstoupení ze správní rady s tím, že předsedou bude vedoucí pracovník Národního technického muzea (NTM). Tím byl zvolen Jiří Střecha, ředitel železničních sbírek muzea, jenž byl ale omluven, protože doprovázel salonní vůz Ferdinanda d´Este na výstavu královských a císařských vozů v Utrechtu.
Po představení kandidátů a schválení volebního řádu bylo jednomyslně zvoleno 15 členů správní a 11 členů dozorčí rady nadace. Sluší se poznamenat, že na místě předsedy dozorčí rady stanul náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek, tajemníkem se stal Josef Plachý (DPOV Přerov) a místopředsedou Roman Štěrba (GŘ ČD). Místopředsedou správní rady byl zvolen Emil Efler (GŘ ČD), který bude také předsedou odborné komise pro nakládání s finančními prostředky. „Noví členové jak správní, tak dozorčí rady budou velkým přínosem, všichni jsou odborníci na historii železniční dopravy,„ zhodnotil výsledek volby Josef Tomeček.
Mezi hosty vystoupili generální ředitelé Jan Komárek (SŽDC) a Josef Bazala (ČD Cargo). Nejvyšší představitel NTM Horymír Kubíček pak poděkoval za vynikající spolupráci NOK a NTM a mimo jiné sdělil, že díky odsouhlasení 12 milionů Kč mohou v nejbližší době začít práce na opravě depa Praha Masarykovo nádraží pro účely muzea.
Nové tempo naberou všechny aktivity Nadace Okřídlené kolo. Z těch klíčových uveďme dokončení oprav na parní lokomotivě 314.303 ve Valašském Meziříčí a v Olomouci, provedení technickobezpečnostní zkoušky a dále provedení kalkulace a zahájení opravy tří vozů řady Ci k této lokomotivě a samozřejmě pokračující sbírku na opravu stroje 464.202.
Zmiňme také kroky vedoucí ke vzniku železničního muzea v Olomouci, jež nebude konkurentem NTM, ale jeho partnerem. Podle slov předsedy dozorčí rady NOK Antonína Blažka akce k záchraně vozidel a podobné aktivity nyní získají více koordinace a integrace.
(Železničář)
V pořadí 23. zasedání správní rady Nadace Okřídlené kolo (NOK) se konalo v pátek 16. dubna v prostorách vládního salonku na hlavním nádraží v Praze. Zasedání začalo minutou ticha k uctění památky Jindřicha Valoucha, poslance a člena Klubu přátel nadace.
Program měl jedenáct bodů, ovšem těmi nejdůležitějšími byly volby do orgánů NOK, správní a dozorčí rady. Důvody vysvětluje Josef Tomeček, ředitel nadace: „Domnívám se, že změny v orgánech jsou zásadní a logické a vyplývají z potřeb nadace. Po zkušenostech dochází k zúžení dozorčí rady, neboť se ukázalo, že počet patnácti členů nese problémy z hlediska setkávání se a usnášeníschopnosti.„ Dosavadní předseda správní rady NOK Miroslav Kapoun oznámil odstoupení ze správní rady s tím, že předsedou bude vedoucí pracovník Národního technického muzea (NTM). Tím byl zvolen Jiří Střecha, ředitel železničních sbírek muzea, jenž byl ale omluven, protože doprovázel salonní vůz Ferdinanda d´Este na výstavu královských a císařských vozů v Utrechtu.
Po představení kandidátů a schválení volebního řádu bylo jednomyslně zvoleno 15 členů správní a 11 členů dozorčí rady nadace. Sluší se poznamenat, že na místě předsedy dozorčí rady stanul náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek, tajemníkem se stal Josef Plachý (DPOV Přerov) a místopředsedou Roman Štěrba (GŘ ČD). Místopředsedou správní rady byl zvolen Emil Efler (GŘ ČD), který bude také předsedou odborné komise pro nakládání s finančními prostředky. „Noví členové jak správní, tak dozorčí rady budou velkým přínosem, všichni jsou odborníci na historii železniční dopravy,„ zhodnotil výsledek volby Josef Tomeček.
Mezi hosty vystoupili generální ředitelé Jan Komárek (SŽDC) a Josef Bazala (ČD Cargo). Nejvyšší představitel NTM Horymír Kubíček pak poděkoval za vynikající spolupráci NOK a NTM a mimo jiné sdělil, že díky odsouhlasení 12 milionů Kč mohou v nejbližší době začít práce na opravě depa Praha Masarykovo nádraží pro účely muzea.
Nové tempo naberou všechny aktivity Nadace Okřídlené kolo. Z těch klíčových uveďme dokončení oprav na parní lokomotivě 314.303 ve Valašském Meziříčí a v Olomouci, provedení technickobezpečnostní zkoušky a dále provedení kalkulace a zahájení opravy tří vozů řady Ci k této lokomotivě a samozřejmě pokračující sbírku na opravu stroje 464.202.
Zmiňme také kroky vedoucí ke vzniku železničního muzea v Olomouci, jež nebude konkurentem NTM, ale jeho partnerem. Podle slov předsedy dozorčí rady NOK Antonína Blažka akce k záchraně vozidel a podobné aktivity nyní získají více koordinace a integrace.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454433/