Historická vozidla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
V souvislosti s diskusí k aktualitě "Pod vrcholkami Bielych Karpát" mne napadlo, že zde chybí prostor pro výměnu poznatků o momentálním stavu nejen parních lokomotiv, ale i ostatních historických vozidel v Čechách a na Moravě.
Na snímcích jsou někteří zástupci historických řad:
1. 02.10.04 - Hradec Králové hl.n.: "šlechtična" 475.101 v čele odjíždějícícho zvláštního vlaku do Slatiňan k oslavám výročí chrudimských lokálek
2. 11.10.03 - Šumperk: "Sergej" 781.529-3 DKV Č.Třebová na oslavách 130 let trati Šternberk - Dolní Lipka
3. 02.10.04 - Chrudim: "Hurvínek" M 131.1228 jako zvl. vlak Slatiňany - Chrudim-město při oslavách výročí chrudimských lokálek
O tom, jakým způsobem a zda vůbec historický vlak vyjede, České dráhy stále mlčí. Podle sdělení jejich mluvčího Petra Šťáhlavského se chtějí dráhy na provozu podílet a členové táborského klubu by pak spolupracovali jako znalci místního prostředí.
„Takto chceme postupovat i při jiných akcích organizací a spolků v oblasti historie železnice v celé republice,„ vysvětluje Šťáhlavský. První letošní nostalgická jízda by se měla uskutečnit 21. června, kdy před 107 lety vyrazil vlak poprvé na trať po nově postavené železnici. Členové klubu se spolupráci nebrání. Prozatím ale nemají v ruce žádné termíny nostalgických jízd a obávají se, že s nimi České dráhy už nepočítají.
Jihočeská mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová dodává, že vedení drah teprve jedná s vedením depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka, odkud si dráhy vypůjčují historické vlaky.
„Až dojednáme termíny zápůjček, pak upřesníme i termíny případných nostalgických jízd,„ sdělila Pistoriusová. Nedokáže ale odhadnout, kdy to bude. Prozatím ani není jasné, zda jich bude stejný počet jako doposud.
„Už je připraveno zhruba pět jiných akcí na zmiňované dráze, na kterých se mohou členové Klubu přátel historické dráhy podílet,„ dodává Pistoriusová
První z nich je naplánovaná na červen v rámci Mezinárodního dne dětí. „Nostalgické jízdy jsou pro nás srdeční záležitostí. Rozhodně bychom o ně nechtěli přijít,„dodává Zeman.
(Mladá fronta DNES - 10.4.2010)
„Takto chceme postupovat i při jiných akcích organizací a spolků v oblasti historie železnice v celé republice,„ vysvětluje Šťáhlavský. První letošní nostalgická jízda by se měla uskutečnit 21. června, kdy před 107 lety vyrazil vlak poprvé na trať po nově postavené železnici. Členové klubu se spolupráci nebrání. Prozatím ale nemají v ruce žádné termíny nostalgických jízd a obávají se, že s nimi České dráhy už nepočítají.
Jihočeská mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová dodává, že vedení drah teprve jedná s vedením depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka, odkud si dráhy vypůjčují historické vlaky.
„Až dojednáme termíny zápůjček, pak upřesníme i termíny případných nostalgických jízd,„ sdělila Pistoriusová. Nedokáže ale odhadnout, kdy to bude. Prozatím ani není jasné, zda jich bude stejný počet jako doposud.
„Už je připraveno zhruba pět jiných akcí na zmiňované dráze, na kterých se mohou členové Klubu přátel historické dráhy podílet,„ dodává Pistoriusová
První z nich je naplánovaná na červen v rámci Mezinárodního dne dětí. „Nostalgické jízdy jsou pro nás srdeční záležitostí. Rozhodně bychom o ně nechtěli přijít,„dodává Zeman.
(Mladá fronta DNES - 10.4.2010)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450540/
ČD loni zvýšily Klubu přátel historické dráhy Františka Křižíka, který turistickou atrakci po železnici mezi uvedenými městy zajišťuje, cenu za jednu jízdu soupravy z původních šesti na 26 tisíc korun. Ten to považuje za likvidační, neboť takzvaná „Bechyňka„ nemůže na jízdném tolik peněz vydělat.
Ani po včerejším jednání členů táborského Klubu přátel historické dráhy Františka Křižíka není jasné, zda letos vyjede historický vlak z Tábora do Bechyně na své nostalgické jízdy.
Ty se stávají rok od roku populárnější a kromě našich turistů se na termíny jízd ptají i cizinci, kteří do Tábora zavítají. Zatímco loni v této době už byly jasné termíny a odjezdy vlaků, letos nejsou.
Klub každoročně pro České dráhy atraktivní jízdy zajišťoval. Teď je ale vše jinak. Už vloni zvýšily dráhy táborskému Klubu přátel historické dráhy Františka Křižíka cenu za jednu jízdu z původních šesti tisíc korun na téměř 26 tisíc. „To je cena likvidační. Tolik Bechyňka na jízdném nikdy nemůže vydělat,„ říká předseda klubu Jan Stránský.
„Klub se dostal do situace jako kdokoliv jiný, kdo si jízdu objednal,„ doplňuje jednatel klubu Vlastimil Zeman.
Každý rok vyjela historická lokomotiva na dvacetičtyřkilometrovou cestu z Tábora do Bechyně osmkrát. Vlakem se při každé jízdě, kterou doprovázel bohatý program včetně tomboly pro děti, svezlo 90 lidí. Už vloni ale musel klub Českým drahám zaplatit více než 200 tisíc korun.
„Podařilo se nám to uhradit a dnes už máme zaplacené všechny faktury,„ uvedl Zeman a dodává, že za těchto podmínek nelze dál nostalgické jízdy provozovat.
(Mladá fronta DNES - 10.4.2010)
Ani po včerejším jednání členů táborského Klubu přátel historické dráhy Františka Křižíka není jasné, zda letos vyjede historický vlak z Tábora do Bechyně na své nostalgické jízdy.
Ty se stávají rok od roku populárnější a kromě našich turistů se na termíny jízd ptají i cizinci, kteří do Tábora zavítají. Zatímco loni v této době už byly jasné termíny a odjezdy vlaků, letos nejsou.
Klub každoročně pro České dráhy atraktivní jízdy zajišťoval. Teď je ale vše jinak. Už vloni zvýšily dráhy táborskému Klubu přátel historické dráhy Františka Křižíka cenu za jednu jízdu z původních šesti tisíc korun na téměř 26 tisíc. „To je cena likvidační. Tolik Bechyňka na jízdném nikdy nemůže vydělat,„ říká předseda klubu Jan Stránský.
„Klub se dostal do situace jako kdokoliv jiný, kdo si jízdu objednal,„ doplňuje jednatel klubu Vlastimil Zeman.
Každý rok vyjela historická lokomotiva na dvacetičtyřkilometrovou cestu z Tábora do Bechyně osmkrát. Vlakem se při každé jízdě, kterou doprovázel bohatý program včetně tomboly pro děti, svezlo 90 lidí. Už vloni ale musel klub Českým drahám zaplatit více než 200 tisíc korun.
„Podařilo se nám to uhradit a dnes už máme zaplacené všechny faktury,„ uvedl Zeman a dodává, že za těchto podmínek nelze dál nostalgické jízdy provozovat.
(Mladá fronta DNES - 10.4.2010)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450538/
Užila si a možná ještě užije, poněvadž v Lužné u Rakovníka, kam se loni odvezla, se opraví (má totiž kotel v dobré kondici) a vrátí se na koleje.
Lokomotiva byla oficiálně odvezena proto, že na podstavci trpěla počasím. Na to ale byla zvyklá, když vozila řepu nebo cement. Mohla se nad vzácný exponát instalovat stříška. I když nešlo o domácí lokomotivu, ztratilo město, bohaté na skoro všechny druhy dopravy včetně lodní a letecké, jediný veřejnosti přístupný historický pravý dopravní prostředek. Kromě motorek. Občas jede historický trolejbus (ten také není přímo z města, dopravní podnik ho koupil od sběratele z Plzně).
Prostor ohraničený budovami a peronem, kde stála lokomotiva 310.076, vznikl kolem roku 1907. Do té doby tam byla rovina a koleje vedly v úrovni Lannovky ke starému nádraží. Pod kolejištěm byl zaklenut Hlinský potok. Potok protékal dále celou Lannovkou na Senovážné náměstí. Pamětníci připomínají, že z tohoto prostoru vede pod peronem tunel. Chodili či spíše utíkali do něj při náletech v roce 1945. V podzemní chodbě seděli na kamenné plošině a pod nimi tekla voda. Tma tam nebyla, dalo se tam chodit. Náletů bylo několik.
Chodba je technicky kamenný klenutý most situovaný příčně ke kolejím na nástupišti. Byl vybudován v letech 1907 a 1908. V té době už byl v chodbě malý průtok, protože kolem roku 1898 byl Hlinský potok sveden do nové Dobrovodské stoky. Chodba je dlouhá asi 35 m. Následuje nízká klenba nad Hlinským potokem z roku 1868, což je jeden ze dvou nejstarších kamenných klenutých mostů ve městě. Čas od času probíhá mediální diskuse, že by chodba či tunel mohly sloužit jako podchod. Ale starší část dlouhá 65 metrů je jen zaklenutý potok s výškou klenby 1,60 m.
(Českobudějovický deník)
Lokomotiva byla oficiálně odvezena proto, že na podstavci trpěla počasím. Na to ale byla zvyklá, když vozila řepu nebo cement. Mohla se nad vzácný exponát instalovat stříška. I když nešlo o domácí lokomotivu, ztratilo město, bohaté na skoro všechny druhy dopravy včetně lodní a letecké, jediný veřejnosti přístupný historický pravý dopravní prostředek. Kromě motorek. Občas jede historický trolejbus (ten také není přímo z města, dopravní podnik ho koupil od sběratele z Plzně).
Prostor ohraničený budovami a peronem, kde stála lokomotiva 310.076, vznikl kolem roku 1907. Do té doby tam byla rovina a koleje vedly v úrovni Lannovky ke starému nádraží. Pod kolejištěm byl zaklenut Hlinský potok. Potok protékal dále celou Lannovkou na Senovážné náměstí. Pamětníci připomínají, že z tohoto prostoru vede pod peronem tunel. Chodili či spíše utíkali do něj při náletech v roce 1945. V podzemní chodbě seděli na kamenné plošině a pod nimi tekla voda. Tma tam nebyla, dalo se tam chodit. Náletů bylo několik.
Chodba je technicky kamenný klenutý most situovaný příčně ke kolejím na nástupišti. Byl vybudován v letech 1907 a 1908. V té době už byl v chodbě malý průtok, protože kolem roku 1898 byl Hlinský potok sveden do nové Dobrovodské stoky. Chodba je dlouhá asi 35 m. Následuje nízká klenba nad Hlinským potokem z roku 1868, což je jeden ze dvou nejstarších kamenných klenutých mostů ve městě. Čas od času probíhá mediální diskuse, že by chodba či tunel mohly sloužit jako podchod. Ale starší část dlouhá 65 metrů je jen zaklenutý potok s výškou klenby 1,60 m.
(Českobudějovický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450510/
V prostoru mezi budovami nádraží ČD a nádražní poštou stála pod peronem od roku 1975 do dne 4. 7. 2009 parní lokomotiva řady 310.076. Vyplňovala jako technická památka exponovaný a do roku 1975 nevyužitý kout v prospektu Lannovy třídy. Byla vyrobena za c. k. v roce 1899 v lokomotivce ve Florisdorfu u Vídně. Lokomotivám řady 310 se mezi železničáři říkalo Nazdárek, také Kafemlejnek nebo Matylda. Jméno Nazdárek ale nesouvisí s naší lokomotivou. Současně kolem roku 1900 byly tyto lokomotivy vyráběny i v lokomotivce Praha – Libeň a první lokomotiva, která v Libni vyjela dne 28. 4. 1900 byla slavnostně vyzdobená, opatřená na kotli štítem s číslem 1 a nápisem NA ZDAR. Podle této první libeňské mašiny měly další řady 310 hovorové jméno „Nazdárek„.
Naše lokomotiva 310.076 speciální budějovický název neměla. Užíval se nejčastěji název „Kafemlejnek„. Asi podle zvuku a pohybů hnacího soustrojí. Objevilo se i jméno „Matylda„. Ve své době byly lokomotivy řady 310 považovány za vrcholné dílo konstruktéra Karla Görsdorfa. Měly maximální povolenou rychlost 40 km/h, ale dosahovaly při technických zkouškách až 60 km/h a výjimečně 65 km/h. Délka lokomotivy přes nárazníky činila 7,916 m, hmotnost 30,6 t, průměr kol 930 mm. Dva válce měly průměr 345 mm, zdvih 480mm.
Naše lokomotiva byla vyrobena pro místní dráhu Chrudim – Holice. Časem byla pro osobní dopravu pomalá, ale pořád sloužila asi od roku 1935 v okolí Hradce Králové, kde měla domovské sídlo. Dne 20. 6. 1957 byla vyřazena a prodána do cukrovaru Šurany na Slovensku. Podle některých zdrojů se také octla v cukrovaru až v Ruskově na východním Slovensku. Od 16. 4. 1967 jezdila v cementárně v Prachovicích. Roku 1971 byla z provozu vyřazena a v roce 1975 umístěna na podstavci u nádraží v Českých Budějovicích.
(Českobudějovický deník)
Naše lokomotiva 310.076 speciální budějovický název neměla. Užíval se nejčastěji název „Kafemlejnek„. Asi podle zvuku a pohybů hnacího soustrojí. Objevilo se i jméno „Matylda„. Ve své době byly lokomotivy řady 310 považovány za vrcholné dílo konstruktéra Karla Görsdorfa. Měly maximální povolenou rychlost 40 km/h, ale dosahovaly při technických zkouškách až 60 km/h a výjimečně 65 km/h. Délka lokomotivy přes nárazníky činila 7,916 m, hmotnost 30,6 t, průměr kol 930 mm. Dva válce měly průměr 345 mm, zdvih 480mm.
Naše lokomotiva byla vyrobena pro místní dráhu Chrudim – Holice. Časem byla pro osobní dopravu pomalá, ale pořád sloužila asi od roku 1935 v okolí Hradce Králové, kde měla domovské sídlo. Dne 20. 6. 1957 byla vyřazena a prodána do cukrovaru Šurany na Slovensku. Podle některých zdrojů se také octla v cukrovaru až v Ruskově na východním Slovensku. Od 16. 4. 1967 jezdila v cementárně v Prachovicích. Roku 1971 byla z provozu vyřazena a v roce 1975 umístěna na podstavci u nádraží v Českých Budějovicích.
(Českobudějovický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450509/
Historický vlak opět zpestří turistickou sezonu na jižní Moravě. Motoráček z padesátých let, pojmenovaný Hurvínek, vyjede z Brna už dnes pět minut před tři čtvrtě na devět ráno. Na první z pravidelných jízd zamíří do Vranovic, Břeclavi a do Lednice.
„Historický motorák do Lednice bude jezdit pravidelně až do 28. září. Vždy ráno pojede vlak z Brna do Břeclavi a Lednice, v podvečer pak zpět z Lednice do Břeclavi a do Brna. Uprostřed dne přitom souprava ještě pojede dvakrát z Lednice do Břeclavi a zpět,„ uvedla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Ve vlacích podle ní nebudou platit běžné jízdenky integrovaného dopravního systému ani tarify Českých drah. „Jízdenka z brněnského hlavního nádraží do Břeclavi stojí v jednom směru 80 korun, zpáteční 140 korun. Z Brna do Lednice zaplatí cestující 90 korun, zpáteční jízdné stojí 165 korun,„ vypočetla Šubová.
Stejně jako loni i letos nabízí Hurvínek také službu takzvaného vlakového taxi. „V době, kdy stojí vlaková souprava v Lednici, vypravíme zájemcům, kteří zaplatí alespoň čtyřicet pětačtyřiceti korunových jízdenek, speciální jízdu mezi Lednicí a Valticemi či mezi Lednicí a Břeclaví,„ uvedla mluvčí drah Šubová.
(Brněnský deník)
„Historický motorák do Lednice bude jezdit pravidelně až do 28. září. Vždy ráno pojede vlak z Brna do Břeclavi a Lednice, v podvečer pak zpět z Lednice do Břeclavi a do Brna. Uprostřed dne přitom souprava ještě pojede dvakrát z Lednice do Břeclavi a zpět,„ uvedla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Ve vlacích podle ní nebudou platit běžné jízdenky integrovaného dopravního systému ani tarify Českých drah. „Jízdenka z brněnského hlavního nádraží do Břeclavi stojí v jednom směru 80 korun, zpáteční 140 korun. Z Brna do Lednice zaplatí cestující 90 korun, zpáteční jízdné stojí 165 korun,„ vypočetla Šubová.
Stejně jako loni i letos nabízí Hurvínek také službu takzvaného vlakového taxi. „V době, kdy stojí vlaková souprava v Lednici, vypravíme zájemcům, kteří zaplatí alespoň čtyřicet pětačtyřiceti korunových jízdenek, speciální jízdu mezi Lednicí a Valticemi či mezi Lednicí a Břeclaví,„ uvedla mluvčí drah Šubová.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450507/
O dobrém ještě jednou:
Téměř stejně, jako když v roce 1967 vyjela z bran pražské ČKD, vypadá po rekonstrukci dieselová lokomotiva T478.1010. Lokomotivu opravila a do stavu podobného továrnímu uvedla společnost DPOV za dva miliony korun. Pro reprezentativní účely ji nyní bude používat Výzkumný ústav železniční (VÚŽ), stroj se tak například postaví do čela různých nostalgických vlaků.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/85693-lokomotiva-bardotka-je-po-oprave-bude-slouzit-reprezentativnim-ucelum/
Téměř stejně, jako když v roce 1967 vyjela z bran pražské ČKD, vypadá po rekonstrukci dieselová lokomotiva T478.1010. Lokomotivu opravila a do stavu podobného továrnímu uvedla společnost DPOV za dva miliony korun. Pro reprezentativní účely ji nyní bude používat Výzkumný ústav železniční (VÚŽ), stroj se tak například postaví do čela různých nostalgických vlaků.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/85693-lokomotiva-bardotka-je-po-oprave-bude-slouzit-reprezentativnim-ucelum/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448833/
Po více než stovce let byl rekonstruován salonní vůz slavného Ferdinanda d'Este. Podívejte se, jaký luxus mohl následník trůnu využívat.
Celá zpráva: http://tn.nova.cz/magazin/historie/lide/takhle-jezdil-na-dovolenou-arcivevoda-ferdinand-d-este.html
Celá zpráva: http://tn.nova.cz/magazin/historie/lide/takhle-jezdil-na-dovolenou-arcivevoda-ferdinand-d-este.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447746/
Slavnostní předání lokomotivy T478.1010, železničáři přezdívané Zamračená Bardotka, ve středu zažilo nymburské depo.
Celá zpráva: nymbursky.denik.cz
Celá zpráva: nymbursky.denik.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447745/
Salonní vůz následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který nyní patří Národnímu technickému muzeu, vypadá jako nový. Desítky odborníků z krnovského Olpasu ho posledního půl roku pečlivě opravovaly, aby si ho mohli dnes převzít zástupci muzea a připravit ho k cestě do Holandska na setkání královských salonních vagonů.
Celá zpráva s videem: http://www.ct24.cz/doprava/85058-salonni-vuz-naslednika-trunu-se-chysta-do-holandska/
Celá zpráva s videem: http://www.ct24.cz/doprava/85058-salonni-vuz-naslednika-trunu-se-chysta-do-holandska/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/446435/
V obou, čtvrtý díl končí řadou 433.0.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/442147/
Zbyněk:
diky,asi si zozneniem tu encyklopediu,v ktorej casti su statistiky 4 alebo 5?Zaujimaju ma hlavne vacsie pary
diky,asi si zozneniem tu encyklopediu,v ktorej casti su statistiky 4 alebo 5?Zaujimaju ma hlavne vacsie pary
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/442145/
Životopisy existujících 310.0 tady máme také: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/003376-Parni-lokomotivy-na-nasich-kolejich-rada-3100.asp
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/442081/
No, mnohé další byly pochopitelně odprodány také, ale jen ta jediná (z jmenovaných) bez oficiálního zrušení u ČSD. Máme tu ostatně o ní více: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/001802-Papirove-kafemlejnky.asp
A dotaz zněl na rok zrušení, ne na další osudy.
A dotaz zněl na rok zrušení, ne na další osudy.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/442074/
Minimálně u těch prvních šesti bych polemizoval a navrhoval dopsat stejný textík, jako u té sedmé - odprodej. Vezmeme li v potaz hned první stroj 310.134, tak v roce 1975 posloužil v převlečení za Vlkavu ve filmu Páni kluci na úštěcko-březenské lokálce.Tehdy jako vlečkový stroj cukrovaru Mnichovo Hradiště. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/442015/
Má.
310.134 - 1949
310.433 - 1953
310.442 - 1957
310.443 - 1962 (u MÁV)
310.507 - 1950
310.513 - 1953
310.922 - zrušena nebyla, 1949 odprodána
354.195 - 1978
354.1178 - 1978
354.1217 - 1976
354.7152 - 1967
365.020 - 1968
365.024 - 1969
375.007 - 1954
387.017 - 1972
387.019 - 1972
387.043 - 1968
399.005 - 1964
310.134 - 1949
310.433 - 1953
310.442 - 1957
310.443 - 1962 (u MÁV)
310.507 - 1950
310.513 - 1953
310.922 - zrušena nebyla, 1949 odprodána
354.195 - 1978
354.1178 - 1978
354.1217 - 1976
354.7152 - 1967
365.020 - 1968
365.024 - 1969
375.007 - 1954
387.017 - 1972
387.019 - 1972
387.043 - 1968
399.005 - 1964
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441848/
Nema niekto poruke Encyklopediu zeleznice-statistika Parni lokomotivy CSD 4 a 5?(http://www.najnakup.sk/Porovnaj_knihy-motorizmus_Encyklopedie-zeleznice--Parni-lokomotivy-CSD-4_138181.html)
Potreboval by som info o dnes existujucich loko v Cechach ale aj u nas-v ktorom roku boli zrusene?
310.134
310.433
310.442
310.443
310.507
310.513
310.922
354.195
354.1178
354.1217
354.7152
365.020
365.024
375.007
387.017
387.019
387.043
399.005
Dik
Potreboval by som info o dnes existujucich loko v Cechach ale aj u nas-v ktorom roku boli zrusene?
310.134
310.433
310.442
310.443
310.507
310.513
310.922
354.195
354.1178
354.1217
354.7152
365.020
365.024
375.007
387.017
387.019
387.043
399.005
Dik
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441837/
Unikátní železniční vagon, který používal prezident Masaryk, a poté i další naši prezidenti, měl namále. Vůz, jenž dostal prezident k 80. narozeninám v roce 1930, mohl skončit zapojený ve stavebním vlaku jako kulturní souprava. S tím soudruzi v minulém století vážně počítali a pojízdný rudý koutek by asi brázdil republiku.
Celý článek: http://cestovani.idnes.cz/vzacny-masarykuv-salonni-vuz-se-mel-stat-pojizdnym-socialistickym-kulturakem-gcv-/igcechy.asp?c=A100307_200729_igcechy_tom
Celý článek: http://cestovani.idnes.cz/vzacny-masarykuv-salonni-vuz-se-mel-stat-pojizdnym-socialistickym-kulturakem-gcv-/igcechy.asp?c=A100307_200729_igcechy_tom
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441663/
Nadace Okřídlené kolo také usiluje o vznik železničního technického muzea v Olomouci. Za tímto účelem se chce ucházet o dotaci z evropských fondů. „Počítáme i s pořízením a opravou tří až čtyř vozů adekvátní velikosti k lo314.303. Ta by měla být hlavní hvězdou oslav 170 let Severní dráhy císaře Ferdinanda příští rok v září,„ doplnil Josef Tomeček. Důležitou akcí je rovněž peněžní sbírka na uvedení do provozu poslední vyrobené parní rychlíkové lokomotivy u nás: 464.202, známé pod přezdívkou Rosnička.
Chystaným znovuotevřením pražského Národního technického muzea se pochlubil Jiří Střecha, ředitel Železničního muzea NTM Praha, který také připomněl, že brzy bude slavnostně předána z opravy v PSO Nymburk muzejní lokomotiva T 478.1010. Úzkou spoluprací muzea, Českých drah, opravce a jejího budoucího provozovatele VUZ se ji podařilo uvést do stavu z doby krátce po vyrobení koncem 60. let. Kromě toho na setkání Jiří Střecha ocenil činnost Depa historických vozidel, které pod vedením ředitel Rachoty pečuje kromě vlastních vozidel i o ta zapůjčená z Národního technického muzea.
O Nadaci Okřídlené kolo
1 - Je to nezávislá nezisková organizace, která získává finanční (i další) prostředky pro opravy a údržbu historických železničních kolejových vozidel, drážních staveb, zařízení a vybavení, zejména ve vlastnictví Českých drah a Národního technického muzea.
2 - Má hlavní zásluhu na záchraně parního motorového vozu M 124.001 Komarek a parní lokomotivy 314.303.
3 - V současnosti iniciuje sbírku na znovuzprovoznění parní lokomotivy řady 464.202 rosnička. Patronem sbírky je moderátor Václav Žmolík.
4 - Číslo bankovního účtu, kam můžete posílat příspěvky na záchranu rosničky, je 215592525/0300.
5 - Dne 15. dubna se v salonku na pražském hlavním nádraží koná její 23. zasedání s volbou statutárních orgánů.
(Železničář)
Chystaným znovuotevřením pražského Národního technického muzea se pochlubil Jiří Střecha, ředitel Železničního muzea NTM Praha, který také připomněl, že brzy bude slavnostně předána z opravy v PSO Nymburk muzejní lokomotiva T 478.1010. Úzkou spoluprací muzea, Českých drah, opravce a jejího budoucího provozovatele VUZ se ji podařilo uvést do stavu z doby krátce po vyrobení koncem 60. let. Kromě toho na setkání Jiří Střecha ocenil činnost Depa historických vozidel, které pod vedením ředitel Rachoty pečuje kromě vlastních vozidel i o ta zapůjčená z Národního technického muzea.
O Nadaci Okřídlené kolo
1 - Je to nezávislá nezisková organizace, která získává finanční (i další) prostředky pro opravy a údržbu historických železničních kolejových vozidel, drážních staveb, zařízení a vybavení, zejména ve vlastnictví Českých drah a Národního technického muzea.
2 - Má hlavní zásluhu na záchraně parního motorového vozu M 124.001 Komarek a parní lokomotivy 314.303.
3 - V současnosti iniciuje sbírku na znovuzprovoznění parní lokomotivy řady 464.202 rosnička. Patronem sbírky je moderátor Václav Žmolík.
4 - Číslo bankovního účtu, kam můžete posílat příspěvky na záchranu rosničky, je 215592525/0300.
5 - Dne 15. dubna se v salonku na pražském hlavním nádraží koná její 23. zasedání s volbou statutárních orgánů.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439472/
Na setkání zástupců Českých drah a Nadace Okřídlené kolo se hovořilo o aktuálních i dlouhodobých projektech.
Představitelé Nadace Okřídlené kolo poděkovali Českých drahám za podporu při záchraně historických kolejových vozidel. V úterý 17. února předali náměstkům generálního ředitele ČD pro ekonomiku a osobní dopravu, Michalu Nebeskému a Antonínu Blažkovi, keramickou napodobeninu lokomotivy Tyliška. Dárek vyrobili tělesně postižené děti z dílny Most k životu z Přerova. Hned následující den, ve středu 18. února, získal model vozu Komarek i generální ředitel ČD Petr Žaluda.
Na úterní setkání dorazili Josef Tomeček, Miroslav Kapoun, Roman Štěrba, Jiří Střecha z Národkomotivě ního technického muzea a Emil Efl er a Josef Plachý z DPOV Přerov. Spolu s náměstky hovořili zejména o nejbližších cílech nadace. Finišovat by měla oprava salonního vozu Františka Ferdinanda d´Este, kterou společnost Olpas Moravia Krnov provede do 25. března. Vůz bude reprezentovat Českou republiku na velké mezinárodní výstavě Royal Class Travelling v Utrechtu. Jedná se o skutečný evropský unikát.
(Železničář)
Představitelé Nadace Okřídlené kolo poděkovali Českých drahám za podporu při záchraně historických kolejových vozidel. V úterý 17. února předali náměstkům generálního ředitele ČD pro ekonomiku a osobní dopravu, Michalu Nebeskému a Antonínu Blažkovi, keramickou napodobeninu lokomotivy Tyliška. Dárek vyrobili tělesně postižené děti z dílny Most k životu z Přerova. Hned následující den, ve středu 18. února, získal model vozu Komarek i generální ředitel ČD Petr Žaluda.
Na úterní setkání dorazili Josef Tomeček, Miroslav Kapoun, Roman Štěrba, Jiří Střecha z Národkomotivě ního technického muzea a Emil Efl er a Josef Plachý z DPOV Přerov. Spolu s náměstky hovořili zejména o nejbližších cílech nadace. Finišovat by měla oprava salonního vozu Františka Ferdinanda d´Este, kterou společnost Olpas Moravia Krnov provede do 25. března. Vůz bude reprezentovat Českou republiku na velké mezinárodní výstavě Royal Class Travelling v Utrechtu. Jedná se o skutečný evropský unikát.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439471/
„O jízdy byl velký zájem, jen málokdy nebylo plno, a to je kapacita devadesát míst,„ řekl Deníku na konci minulého roku předseda klubu Jan Stránský.
Spolupráce s Českými drahami však v tomto roce již pokračovat nebude. Finanční požadavky byly nad možnosti klubu, který měl za každou cestu odvést přes 25 tisíc. Ještě v roce 2007 (následující se pak nejezdilo) přitom byla cena čtyřikrát nižší.
„České dráhy se s klubem nedohodly, takže jízdy budeme organizovat a také financovat pouze sami,„ potvrdila mluvčí regionální divize ČD Radka Pistoriusová.
Méně jízd
Oproti loňskému roku vyjede elinka na trasu mezi Táborem a Bechyní méněkrát. Zatímco zvykem bývalo osm jízd, pro letošek se počítá se čtyřmi, maximálně s pěti jízdami. Co se týče jízdného, České dráhy mají kalkulaci zatím jen první červnové jízdy. „Nejsou ještě ani přesné termíny jízd. Víme, že poprvé historický vlak vyjede na oslavu dětského dne pátého června. Tato akce dostala název Bechyňská duha,„ dodala Radka Pistoriusová. Plánované nostalgické jízdy by mělo uzavřít září, kdy železnice slaví svůj den. Do ceny jízdného se podle Pisturiusové promítne i počet případných partnerů, kteří do financování vstoupí.
Není však vyloučeno, že se vlak s parní lokomotivou vydá na dvacetikilometrovou trasu víckrát. Takový případ ale nastane jen ve chvíli, když si jízdu někdo „koupí„.
Musí však počítat, že sahne dost hluboko do kapsy.
„Taková jízda vyjde kolem sta tisíc korun. Historický vlak vlastní Kolejové depo historických vozidel z Lužné u Rakovníka, takže i jeho přesun a opravy se musí do ceny promítnout,„ vysvětluje tisková mluvčí.
A takové podmínky budou platit i pro táborský klub, pokud by si chtěl jízdu sám zorganizovat. „Samostatné jízdy určitě dělat nebudeme, sponzoři se jen velmi těžko shání,„ míní jednatel klubu Vlastimil Zeman.
Na oficiální stanovisko Českých drah zatím čekají, ale ze společné schůzky už vědí, že by letos kromě jízd museli platit také nájem dvou místností u nádraží, které klub využíval.
(Táborský deník)