Staré cestovné poriadky
zdravím všetrkých--
potreboval by som help, ak mate niekto starsie cestovne poriadky od roku cca 1985 a vyssie, robim si zbierku a prehlad...... no neviem ci sa niekto najde ale inak vdaka za ochotu.
Podradené diskusné témy
gvd1870plus. do 5 rokov dozadu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441131/
aha a z ktoreho roku?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441118/
Nie stačili by iba stare GVD lebo som ich velky maniak :D
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441113/
Dobrý deň, chcel by som Vás poprosiť, či by ste niekto nebol tak dobrý a poskytol mi staré cestovné poriadky od 1870 doteraz každý rok alebo aspoň niektoré. Vopred Ďakujem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441104/
Nahlédněme spolu do knižního jízdního řádu pro období 1958/1959. Byl modré barvy s bílým názvem Cestovný poriadok ČSD.
Jízdní řád platil od 1. června 1958 do 30. května 1959 a měl celkem 640 stran. Dozvíme se z něj například, že na trati 1 Praha – Kolín – Česká Třebová jezdil rychlík 6 Balt-Orient v trase Berlín – Budapešť – Bělehrad – Sofie, který úsek mezi Prahou (odj. 5.55 h) a Českou Třebovou (příj. 8.31 h) projížděl bez zastavení. Ve vlaku byly řazeny i přímé vozy Berlín – Vídeň a Berlín – Bukurešť. Vnitrostátní cestující mohli uvedený rychlík použít v letní sezoně jen mezi stanicemi Břeclav a Nové Zámky, od konce září i do Brna.
Osobní vlaky tehdy jezdily v daleko delších trasách, než je tomu dnes. Například na trase Praha – Brno jezdily tři páry a z Prahy do Přerova dva páry těchto vlaků. Cestování bylo nekonečné, například Os 402 s odjezdem z Prahy střed v 0.00 h přijel do Brna hl. n. v 8.48 h, osobní vlak 3002 s odjezdem z Prahy hl. n. v 6.30 h dorazil do Přerova v 17.14 h.
Motorové expresy 2/42 Slovenská strela a Ostravan odjížděly z Prahy hl. n. v 18.15 h spojeny dohromady, k jejich rozpojení došlo v České Třebové, kde se zastavovalo pouze z dopravních důvoBowling dů. K jízdence bylo nutno zakoupit místenku, cestující si mohli v bistro oddílu zakoupit studená jídla a nápoje. Slovenská strela přijela do Bratislavy ve 23.35 h, Ostravan ukončil jízdu v Bohumíně ve 23.30 h.
Na trati 17 Praha – Plzeň – Cheb – Schirnding byl ozdobou rychlík 63/62, který vezl přímé vozy Varšava – Paříž a Varšava – Stuttgart. Již tehdy jezdil lůžkový vůz 1. třídy Moskva –Karlovy Vary, který byl zařazen v úseku Praha – Mariánské Lázně na rychlíku 71. Odtud pokračoval na osobních vlacích do Chebu a Karlových Varů.
Další kuriozitu v mezistátní dopravě jsem objevil na trati Petrovice u Karviné – Bohumín – Přerov – Břeclav. Jezdil zde rychlík 297/298 Varšava – Vídeň, na kterém byl řazen lůžkový vůz 1. třídy Varšava – Vídeň – Benátky. Cestování to bylo sice přímé, ale značně zdlouhavé. Například jízda z Přerova do Vídně trvala tehdy 5 hodin a 48 minut. Pobyt v pohraniční stanici Břeclav byl od 10.49 do 12.20 h, po příjezdu do Vídně se čekalo 5 hodin a 35 minut na přípojný rychlík ve směru do Itálie.
A jaké byly ceny jízdenek v roce 1958? Například v pásmu 9–10 km stála 1,40 Kčs, 50 km bylo za 7 Kčs a 100 km za 14 Kčs. Příplatek na rychlík v pásmu 1–1 200 km byl 16 Kčs ve 2. třídě a 24 Kčs v 1. třídě. Cena místenky byla 4 Kčs, lůžkový lístek 2. třídy Praha – Bratislava vyšel na 36,90 Kčs, 1. třídy s jedním lůžkem pak na 104 Kčs.
(Železničář)
Jízdní řád platil od 1. června 1958 do 30. května 1959 a měl celkem 640 stran. Dozvíme se z něj například, že na trati 1 Praha – Kolín – Česká Třebová jezdil rychlík 6 Balt-Orient v trase Berlín – Budapešť – Bělehrad – Sofie, který úsek mezi Prahou (odj. 5.55 h) a Českou Třebovou (příj. 8.31 h) projížděl bez zastavení. Ve vlaku byly řazeny i přímé vozy Berlín – Vídeň a Berlín – Bukurešť. Vnitrostátní cestující mohli uvedený rychlík použít v letní sezoně jen mezi stanicemi Břeclav a Nové Zámky, od konce září i do Brna.
Osobní vlaky tehdy jezdily v daleko delších trasách, než je tomu dnes. Například na trase Praha – Brno jezdily tři páry a z Prahy do Přerova dva páry těchto vlaků. Cestování bylo nekonečné, například Os 402 s odjezdem z Prahy střed v 0.00 h přijel do Brna hl. n. v 8.48 h, osobní vlak 3002 s odjezdem z Prahy hl. n. v 6.30 h dorazil do Přerova v 17.14 h.
Motorové expresy 2/42 Slovenská strela a Ostravan odjížděly z Prahy hl. n. v 18.15 h spojeny dohromady, k jejich rozpojení došlo v České Třebové, kde se zastavovalo pouze z dopravních důvoBowling dů. K jízdence bylo nutno zakoupit místenku, cestující si mohli v bistro oddílu zakoupit studená jídla a nápoje. Slovenská strela přijela do Bratislavy ve 23.35 h, Ostravan ukončil jízdu v Bohumíně ve 23.30 h.
Na trati 17 Praha – Plzeň – Cheb – Schirnding byl ozdobou rychlík 63/62, který vezl přímé vozy Varšava – Paříž a Varšava – Stuttgart. Již tehdy jezdil lůžkový vůz 1. třídy Moskva –Karlovy Vary, který byl zařazen v úseku Praha – Mariánské Lázně na rychlíku 71. Odtud pokračoval na osobních vlacích do Chebu a Karlových Varů.
Další kuriozitu v mezistátní dopravě jsem objevil na trati Petrovice u Karviné – Bohumín – Přerov – Břeclav. Jezdil zde rychlík 297/298 Varšava – Vídeň, na kterém byl řazen lůžkový vůz 1. třídy Varšava – Vídeň – Benátky. Cestování to bylo sice přímé, ale značně zdlouhavé. Například jízda z Přerova do Vídně trvala tehdy 5 hodin a 48 minut. Pobyt v pohraniční stanici Břeclav byl od 10.49 do 12.20 h, po příjezdu do Vídně se čekalo 5 hodin a 35 minut na přípojný rychlík ve směru do Itálie.
A jaké byly ceny jízdenek v roce 1958? Například v pásmu 9–10 km stála 1,40 Kčs, 50 km bylo za 7 Kčs a 100 km za 14 Kčs. Příplatek na rychlík v pásmu 1–1 200 km byl 16 Kčs ve 2. třídě a 24 Kčs v 1. třídě. Cena místenky byla 4 Kčs, lůžkový lístek 2. třídy Praha – Bratislava vyšel na 36,90 Kčs, 1. třídy s jedním lůžkem pak na 104 Kčs.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428641/
Koho zaujíma história siahajúca do roku 1944 a CP vtedajších ríšskych železníc, kam v podstate patrila aj doprava dnešného Česka či väčšej časti Poľska, môže sa pokchať tu:
http://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Kursbuchtitel.html
Porovnaním s dnešným stavom napríklad na nemeckých železniciach
http://kursbuch.bahn.de/hafas/kbview.exe
je možné sledovať, ktoré trate zanikli a porovnávať jazdné doby...
Zaujímavé je sledovať názvy českých žst. uvedené najprv v nemeckom jazyku a až potom v českom. To by bola voda na mlyn pre dnešných tiežpolitikov zo SMK. Ešte že naši západní kamaráti si s Nemcami spravili poriadok hneď po druhej svetovej vojne.
http://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Kursbuchtitel.html
Porovnaním s dnešným stavom napríklad na nemeckých železniciach
http://kursbuch.bahn.de/hafas/kbview.exe
je možné sledovať, ktoré trate zanikli a porovnávať jazdné doby...
Zaujímavé je sledovať názvy českých žst. uvedené najprv v nemeckom jazyku a až potom v českom. To by bola voda na mlyn pre dnešných tiežpolitikov zo SMK. Ešte že naši západní kamaráti si s Nemcami spravili poriadok hneď po druhej svetovej vojne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/300864/
Prosím o pomoc.
Môže mi niekto poskytnúť naskenovanú stranu s cenníkom cestovného CP ČSD okolo roku 1957? Najlepšie presne tento rok.
Vopred srdečná vďaka!
Môže mi niekto poskytnúť naskenovanú stranu s cenníkom cestovného CP ČSD okolo roku 1957? Najlepšie presne tento rok.
Vopred srdečná vďaka!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/300730/
Opravoval som ZCP aj CD aj ZSR.Cesky ako vzdy jednoduchy.Vystrihnes a nalepis.Slovensky to uz je celkom ina kava.Zoberies Dodatok k oprave, vystrihnes nalepku o chvilu ju zahodis,lebo ti je nanic,no potom zistis ze treba z tej nalepky predsa len jeden vlak vystrihnut a nalepit.Kto neopravoval-ten neuveri.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176772/