Znalec osobních vozů (k nimž já ovšem zrovna nepatřím) najde v areálu výtopny krom těchto početnějších řad, které by jistě slušely jaroměřským parním vlakům daleko lépe, než v současné době používané vozy přípojné, jednotlivé vozy resp. vozové skříně daleko vyšší historické hodnoty. Třeba skříň vozu Ci 4-2491, vyrobeného firmou Ringhoffer roku 1884, či torzo dokonce ještě staršího vozu stejného výrobce a stejné vozové třídy z roku 1860, jehož inventární číslo na něm není uvedeno. Obdobně letitá osobní vozidla jsou pak ukryta pod tvářností už odlišnou.
![01.05.2009 - Jaroměř: skříň dvouosého osobního vozu 3. třídy © PhDr. Zbyněk Zlinský](https://www.vlaky.net/upload/images/reports/003125/07.jpg)
Obytný vůz 94553 je původem blíže neurčený osobní vůz první třídy z produkce firmy Ringhoffer. Stejného výrobce má i obytný vůz 94555, ale v tomto případě šlo o osobní vůz třídy třetí. Ten byl vyroben roku 1899, v provozu sloužil až do 60. let minulého století a přestavbou do současné podoby následně prošel v ŽOS Česká Lípa. Byl součástí dnes už neexistujícího nehodového vlaku rovněž už neexistujícího královéhradeckého depa. Nyní je občas využíván jako doprovodný vůz lokomotivy 423.0145 při jejích výjezdech do vzdálenějších působišť.
![07.09.2008 - Opočno pod O.h.: 423.0145 v čele vlaku 39454 z Dobrušky, za ní řazen obytný vůz 94555 © PhDr. Zbyněk Zlinský](https://www.vlaky.net/upload/images/reports/003125/08.jpg)
Služební vůz D 6-1832 je na jaroměřských vlacích k vidění naopak velice často. Byl vyroben opět v továrně Ringhoffer, a to roku 1909 pod výrobním číslem 79209. Tyto vozy o rozvoru 4,4 m byly používány pro osobní i nákladní vlaky, mají oddíl pro vlakvedoucího s vyhlídkou, oddíl pro kusové zásilky a záchod. Vůz nesl v Jaroměři původně (ještě v roce 2004) neautentické označení D 6-4450 a nyní je pro změnu filmově převlečen za služební vůz z poštovním oddílem DF 62074 StEG.
Krytý nákladní vůz Z 1-15724 dostal svou současnou podobu (především nápisů) rovněž v souvislosti s filmováním. Pochází, jako téměř všechny zatím zde uvedené vozy, z produkce vagónky Ringhoffer, v níž byl vyroben roku 1901. Je také, na rozdíl od dalších obdobných jaroměřských vozů, poměrně často vidět v provozu, i když někdy s určením zcela netypickým – třeba jako nádražní kino. Svým stářím i původní podobou je nesporně zajímavý, avšak milovník „zetek“ najde v Jaroměři ještě větší lahůdky.
Krytý nákladní vůz Zz 1-00017 k takovým raritám určitě patří, protože jde o na našich kolejích nepříliš běžný vagón francouzského vzoru s pro nás netypickými nárazníky. K dalším jaroměřským zajímavostem v oblasti krytých vozů lze zařadit třeba také chladicí vůz na maso řady Lm z vozovky pro změnu kopřivnické, kde byl vyroben kolem roku 1920. Ale jsou tam k vidění i „zetky“ další.
Tárovací vůz č. 404 sice svým vzhledem předchozí vozy připomíná, ale má náklad trvalý – závaží. Tyto vozy sloužily (a ještě ojediněle také slouží) k cejchování kolejových vah. Jaroměřský vůz byl vyroben (jak jinak) továrnou Ringhoffer na počátku minulého století a jeho posledním provozovatelem byl, jak se ještě dá vyluštit z nápisu na jeho skříni, mostní obvod ČSD Pardubice. Tamtéž se lze dočíst také to, že jeho vlastní váha je 15 tun a stejnou hmotnost mohla mít i naložená závaží.
Nízkostěnný nákladní vůz Jn 2007 je v kategorii otevřených vagónů skutečnou raritou a upoutá už na první pohled. Jde o vůz anglického typu s ruční jednostrannou pákovou brzdou. Pochází z roku 1903, jeho výrobce je neznámý a byl na naše koleje zavlečen patrně v období 1. světové války. Jeho posledním působištěm byla vlečka cukrovaru v Čakovicích, kde dosloužil v 90. letech minulého století. V Jaroměři fungoval jako zásobovací vůz parní lokomotivy 310.006, pokud byla ještě v provozu.
Nízkostěnný nákladní vůz N 3-22621 dnes na kolejích mimo výtopnu můžete zahlédnout častěji. Byl vyroben opět firmou Ringhoffer, a to v roce 1913. Jde o zástupce řady charakteristické nejprve pro rakouské dráhy a posléze pro předválečné období ČSD, který dožil svůj provozní život v areálu královéhradeckého depa v 90. letech minulého století.
Vysokostěnný nákladní vůz Ke 7-17954 naproti tomu představuje typ, který byl od roku 1921 dodáván ve velkém počtu už přímo Československým státním drahám. Tento konkrétní vagón vyrobila vagónka Ringhoffer roku 1923. V seznamu historických nákladních vozů z roku 2005 figuruje ještě pod označením Ut 7-17954, ale bohužel bez jakýchkoliv dalších údajů.
V kolejišti jaroměřské výtopny může návštěvník nalézt i několik dalších typů nákladních vozů v různém stádiu zachovalosti, i když vesměs bez označení. Je zde třeba typický vůz na přepravu vápna, torzo obdobného vozu mnohem staršího, neoznačený nízkostěnný vůz s plechovými bočnicemi, několik blíže neurčených rámů s podvozky – ale třeba také zachovalý kotlový vůz R 8-39434.
![01.05.2009 - Jaroměř: kotlový vůz R 8-39434 © PhDr. Zbyněk Zlinský](https://www.vlaky.net/upload/images/reports/003125/16.jpg)
Už v úvodním dílu tohoto seriálu jsem se zmínil o exponátu sice z principu nepojízdném, ale kdysi v provozu nezbytném. Mám na mysli
zauhlovací výtah, který se v Jaroměři vyskytuje ve dvou exemplářích, i když oba jsou ve stavu rozebraném. S jejich identifikací je však spojena jistá potíž, spočívající v tom, že muzejní popis, který jsem na jednom z nich zaznamenal, je podle mého soudu chybný. A jiných zcela hodnověrných zdrojů jsem se nedobral. Podle
modelářské stránky věnovaném zauhlovacím výtahům, by se měl v muzeu nacházet
šikmý zauhlovací výtah Abert původem z Chlumce nad Cidlinou a
svislý zauhlovací výtah Vosáhlo (jednokomorová úprava systému Teudloff)
, patrně
z Čáslavi.
![05.05.2007 - Jaroměř: složený svislý zauhlovací výtah © PhDr. Zbyněk Zlinský](https://www.vlaky.net/upload/images/reports/003125/17.jpg)
Silniční podvalník Culemeyer je představitelem prostředků kombinované dopravy takříkajíc naruby. Sloužil k dopravě dvouosých železničních vagonů po silnici, především do průmyslových závodů, kam nevedly vlečkové koleje. Tento konkrétní podvalník pochází z Pardubic, kde tamní podnik ČSAD od konce padesátých let minulého století vcelku běžně dopravoval nákladní vozy z nádraží do areálů podniků místních i přespolních. Více se o tom můžete dovědět z
internetové stránky Pardubického spolku historie železniční dopravy. Já k tomu mohu jen dodat, že tento exponát je momentálně nefunkční.
![01.05.2009 - Jaroměř: silniční podvalník Culemeyer © PhDr. Zbyněk Zlinský](https://www.vlaky.net/upload/images/reports/003125/18.jpg)
V jaroměřské výtopně může návštěvník při prohlídce objevit i řadu dalších výstavních objektů, od těch malých, které jsou k vidění na stěnách či volné ploše rotundy, až po naopak značně rozměrné, jimiž jsou samotné budovy i technická zařízení výtopny, z nichž některá momentálně nefungují (například vodní jeřáb), jiná jsou naopak v každodenním provozu (jako třeba nezbytná točna). Doufejme, že členům spolku podaří realizovat jejich záměry a vše se jednou zaskví v plném provozu a lesku. Zatím tomu brání, jak už to tak u nás bývá, nejen nedostatek prostředků, ale především záludnosti vlastnických vztahů k nemovitostem.
Prameny a odkazy:
- Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
- Katalog osobních vozů
- Tažená vozidla na normálním rozchodu v ČR (1) – už neexistující přehled na Stránkách přátel železnic
- Traťové stroje
- Silniční přeprava železničních vozů
- Johann Culemeyer – Wikipedia (německy)
- Modely výtopen parních lokomotiv - díl II.
- Zauhlovací zařízení u ČSD
Titulní snímek: Autodrezína Dm 4-44.001 v jaroměřské rotundě dne 1.5.2009 © PhDr. Zbyněk Zlinský