Révokaz, který neškodí

27.9.2009 8:00 Marek Topič

Révokaz, který neškodí

Mšička révokaz je postrachem všech vinařů. Existuje však jeden druh, který nechává majitele vinohradů v klidu, byť se po svazích osázených vinnou révou prohání i několikrát denně. Reblaus (česky révokaz) Express je totiž název turistického vlaku, který jezdí od května do října o sobotách, nedělích a svátcích mezi Retzem a Drosendorfem.

 

 

 

Výchozí stanici vlaku Reblaus Express nalezneme jen pár kilometrů od moravských hranic, ve vinařském městě Retz, které je výborně dostupné především z jihomoravského Znojma, ať už po silnici či cyklistické stezce, tak zejména po železnici, byť si na ostrý provoz po zrekonstruované trati budeme muset ještě pár dní počkat.

O železničním spojení městečka Drosendorf (česky Drozdovice) se uvažovalo již v závěru předminulého století, realizace se však dočkal až projekt z roku 1908, který představoval napojení na Rakouskou severozápadní dráhu (ÖNWB) vedoucí z Vídně přes Znojmo do Jihlavy, a dále do severních a východních Čech. K zahájení provozu v režii společnosti Dolnorakouské zemské dráhy došlo na 40 km dlouhé trati v říjnu 1910. Hospodářské problémy na přelomu dvacátých let vyústilo v převedení dráhy na stát. ÖBB provozují dopravu až do dnešních dnů, poslední pravidelný osobní vlak ale projel po trati 9. června 2001.

Drosendorf - městské hradby podél Zimní promenády © Marek Topič

Vysoký turistický potenciál oblasti na rozhraní dolnorakouských čtvrtí Weinviertel a Waldviertel znamenal již rok po ukončení pravidelného provozu návrat osobních vlaků na koleje, byť už jen v podobě turistických linek. Nostalgický vlak získal pojmenování Reblaus Express a s krátkým přerušením provozu v letech 2006/07 (z důvodu poškození trati po přívalových deštích) funguje dodnes.

Já jsem letos nostalgickým vlakem mezi Retzem a Drosendorfem cestoval dvakrát. Poprvé mi svezení po železnici usnadnilo a zkrátilo dalekou cestu do Raabsu, města na soutoku Moravské a Německé Dyje, které hostilo jednu část letošní Dolnorakouské zemské výstavy (mimochodem, právě v souvislosti s konáním této hojně navštěvované akce se uvažovalo o zavedení podobného vlaku i na trati Göpfritz–Raabs, na níž byla osobní doprava ukončena v roce 1986, nákladní pak o 15 let později). Na tento výlet jsem se totiž vydal na kole, takže jsem mohl vyzkoušet i službu přepravy jízdního kola ve speciálně upraveném voze.

Speciálně upravený vůz pro přepravu jízdních kol © Marek Topič

Nejprve ale bylo nutné zdolat 40 km příjemným rovinatým krajem podél toku Pulkavy. Přibližně v polovině cesty mě zaujala řada odstavených vozů červené barvy na nádraží Kadolz-Mailberg. Zvědavost mě přiměla ke krátké odbočce, která rozhodně stála zato, tři jednotky řady 4010, které bývaly symbolem legendárního expresu Transalpin, bych ve vinařském kraji rozhodně nečekal. Později jsem zjistil, že zde pobývaly od února do června, nyní jsou rekonstruovány v Německu, jejich konečná destinace však bude ve Skandinávii.

Do Retzu jsem přijel v 9 hodin, tedy 20 minut před odjezdem prvního ze tří pravidelných spojů Reblaus Express. Souprava, kterou tvořily tři historické vozy 2. třídy (ozn. Bih) s otevřeným nástupním představkem, bufetový vůz a vůz pro přepravu jízdních kol, byla již přistavena u nástupiště číslo 11. Na čele vlaku byla čtyřnápravová dieselová lokomotiva řady 2143, jedna ze dvou, které mají v retzském depu k dispozici. Zprvu poloprázdné vagóny se po příjezdu regionálního vlaku z Vídně zaplnily téměř do posledního místa. Podobné to bylo i v závěru července, kdy jsem tímto vlakem cestoval podruhé, bezesporu je o tuto atrakci velký zájem.

Prázdné vlaky Reblaus Express rozhodně nejezdí © Marek Topič

Na trati je celkem 10 stanic a zastávek. Nejníže položenou stanicí je výchozí Retz s nadmořskou výškou 245 m. Koleje však záhy poté, co se odkloní od elektrifikované trati směr Znojmo, začínají stoupat do svahů s vinohrady, a cestujícím se naskýtají překrásné výhledy na město i návrší se známým větrným mlýnem. Po pár minutách jízdy trať mizí v lese, v údolí kopíruje silnici B30, kterou krátce před první zastávkou Hofern kříží. Na úvodním 8 km dlouhém traťovém úseku dosahuje převýšení úctyhodných 170 metrů. Za Hofernem převažuje typická zvlněná krajina oblasti Waldviertel, lesy, hustě rozparcelovaná pole a rybníky. Nádraží Niederfladnitz a zastávka Pleissing-Waschbach jsou výborným východiskem do (mezi)národního parku Thayatal-Podyjí.

Zhruba v polovině trasy se nachází typická turistická zastávka na březích rozsáhlé rybniční soustavy napájené potokem Nesselbach. Nese název Anglerparadies Hessendorf (rybářský ráj). První vlakový spoj v ní dvacet minut čeká, takže cestující mají možnost protáhnout tělo krátkou procházkou po hrázích, či zakoupit uzeného pstruha a další občerstvení v blízkém bufetu. Kdo má zájem, může se samozřejmě občerstvit i ve vlaku, funguje zde bufetový vůz i roznáška pití po celém vlaku – jako v restauraci.

Vlak v čele s lokomotivou 2143 038-4 před přejezdem u stanice Langau © Marek Topič

V Langau vlak zastavuje těsně před železničním přejezdem, a čeká, až jeden z provozních zaměstnanců dojde do blízké stanice, aby otáčením kliky stáhl mechanické závory. Další zastávku, dříve stanici Geras-Kottaun, využívají zájemci o návštěvu přírodního parku Geras či stejnojmenného premonstrátského kláštera, nejsevernějšího v Rakousku. Zde byl i cíl mé druhé, červencové cesty.

Nejvyššího bodu dosahuje vlak v Zissersdorfu (485 m), následně sjíždí kolem poutního kostela Maria Schnee, kde v dávných dobách vlak zastavoval, do konečné stanice Drosendorf (414m). Na nádraží, které se nachází jen pár minut chůze od hradbami obklopeného centra města, je prováděn obrat soupravy. Mezitím jsou cestujícím – cyklistům vydány jízdní kola. A vlak je připravený k odjezdu na zpáteční cestu. Ta bývá mezi cestujícími oblíbená, protože nabízí možnost pobytu na otevřeném představku posledního vozu, ze kterého mohou pozorovat ubíhající trať.

Po oběhu lokomotivy 2143 075-6 je souprava Reblaus Expressu připravena k odjezdu zpátky do Retzu © Marek Topič

Co napsat na závěr? Výlet do končin mezi Retzem a Drosendorfem nemůže zklamat žádného železničního fanouška. Ať už přímo nasedne do starobylého železničního vozu, či jen bude pořizovat fotografie nebo videa vlaku na některém z mnoha malebných traťových úseků.

Odkazy:
  1. Reblaus Express - oficiální stránky s nezbytnými informacemi o provozu vlaků kategorie EZ
  2. Reblaus Express Video
  3. Lokalbahn Retz–Drosendorfinformace v otevřené encyklopedii Wikipedia
  4. Vzpomínky na regionální trať Retz – Drosendorfprecizně zpracované stránky věnované historii i současnosti trati Retz-Drosendorf; popis trati, fotografie z provozu, jízdní řády, ... (německy)
  5. Reblaus Express na videu Bahnorama TV
  6. Výletný vláčik Reblaus-Express – turistický cíl NÖ card (slovensky)
  7. Mšička révokazinformace v otevřené encyklopedii Wikipedia

Titulní snímek: Reblaus Express v čele s lokomotivou 2143 075-6 v zastávce Anglerparadies-Hessendorf 
© Marek Topič

Galéria