Jak jsem místo fotbalového „peršinga“ (nejen) „sysla“ chytil

30.5.2012 8:00 Jiří Řechka

Po skončení fotoakce iniciované Zbyňkem, tedy sledování fotbalové 380.011 při jejím premiérovém pohybu po kolejích českých a moravských, mne napadlo zachytit i druhý stroj ČD v barvách EURO 2012, peršinga 163.043. Vyzbrojen informacemi o jeho provozním nasazení, jsem v pátek 11. května časně ráno vyrazil za použití městské dopravy na pražské hlavní nádraží.

Při zvažování této cesty jsem se rozhodoval, zda ji ukončit v Pardubicích, nebo pokračovat až do Lichkova. Pomocníkem mně byl jízdní řád a bylo rozhodnuto pokračovat do Lichkova. Konec konců, trať č. 024 jsem neměl projetou. Po příjezdu na hlavní nádraží odcházím k pokladnám ČD, kupuji si zpáteční lístek Praha - Lichkov. Na pragotronu ještě nesvítí číslo nástupiště, tak se procházím vstupní halou a čekám na tuto informaci. Po jejím naskočení odcházím s dalšími cestujícími na příslušné nástupiště. Zde ještě zbývá nějaká ta minuta k přistavení vlakové soupravy, když spatřím na jednom z nástupišť vlakovou soupravu a v jejím čele jednu z dalších nových reklamních lokomotiv, která propaguje služby ČD. Rychlé rozhodnutí a již skoro během se přemisťuji na ono nástupiště, kde se mně podaří udělat jeden snímek.

Reklamní lokomotiva 362.081 na pražském hlavním nádraží © Jiří Řechka

V dalším zabránila nová souprava, která přijela na vedlejší kolej a zakryla onu lokomotivu. Následoval stejně rychlý přesun zpět a během pár okamžiků je přistavena souprava expresu č. 521 Vsacan. Zamířím do jednoho kupé a prohlížím si první snímek tohoto dne. Odjíždíme a do Pardubic přijíždíme podle jízdního řádu. Byl jsem rád, na přestup zbývalo pár minut. Netušil jsem, že onen spěšný vlak přijede na totéž nástupiště a ještě k tomu jako osobák z Kolína. Když jsem slyšel staniční hlášení, začal jsem tušit, že focení se nebude konat. Tedy onoho reklamního peršinga. Dnes vím, že první výjezd na trať byl o pár hodin posunut. A skutečnost mně dala za pravdu. U nástupiště zastavuje souprava a v jejím čele je zelený peršing 163.044 Marysia. Nastupuji do vlaku a vydávám se vstříc neznámému cíli. V prázdném kupé zůstávám po zbytek cesty sám, a tak se to snažím, pokud to jde, využít. V Chocni si fotím u protějšího nástupiště peršinga 163.250.

163.250 u týnišťského nástupiště v Chocni © Jiří Řechka

Netuším, že u našeho nástupiště stojí vratná souprava vlaku do České Třebové se 17. syslem v čele. Daří se mně udělat si při odjezdu pouze jeho dokumentační snímek. Smůla, která se mne drží při fotografování této vratné soupravy celý den. To ale ještě netuším… Přijíždíme do Ústí nad Orlicí a zde pár minut čekáme na příjezd osobního vlaku od Letohradu. A pár okamžiků před naším odjezdem přijíždí na pražské nástupiště ona vratná souprava. Nezbývá mi, než si přát potkat ji při zpáteční cestě do Prahy. Pozoruji během jízdy trať, kudy jedu dnes poprvé, a je zde Letohrad. Po krátkém zastavení pokračujeme dál, míjíme místní depo, zahlédnu katra a odkrývá se mně pohled na skrytou část depa. Foťák mám připravený, co kdyby. Máme už slušnou rychlost, fotím to, co se mně objevilo - nějaké mně neznámé posunovadlo. Chtělo to dlouhé sklo, při zpáteční cestě budu již připravený. Třeba bude více v prostoru.

Posunovadlo PVA 211.002 v letohradském depu © Jiří Řechka

Přijíždíme do zastávky Těchonín. Ten název mně něco říká. Ano, ovšem! Odtud pár kilometrů a dojdu k prvorepublikovému opevnění, pevnosti Bouda. Uvědomuji si, že projíždím oblastí, kde se také budoval systém opevnění na obranu republiky. Podle jízdního řádu přijíždíme do stanice Lichkov. Moje dnešní cesta zde končí. Čekají mne zde necelé tři hodiny čekání na zpáteční cestu. Snad něco nafotím. Pragotron mne informuje, že nějaká dopravní obslužnost zde je. Po chvilce se objevuje polská elektrická souprava řady EN 57. Jede jako osobní vlak Nysa do Ústí nad Orlicí a zpět. Probíhá nezbytné focení a za chvilku je zde pendl mezi Lichkovem a Králíky – Moravským Karlovem, který tvoří krabička řady 810. Opět nezbytné zachycení na záznamové médium a čekám, co se objeví. A najednou se objevuje další sysel, inventárního čísla 015. Vratná souprava, která přijela jako Sp 1907 Křížová hora. Jako trakční vozidlo je peršing 163.068 v upraveném najbrtím kabátě.

80-30 015-9 na Sp 1907 „Křížová hora“ přijíždí do Lichkova © Jiří Řechka

Dělám si několik snímků této soupravy, zároveň zjišťuji že se jí budu vracet zpět do Ústí nad Orlicí. A jako bonus mám možnost nafotit si stanoviště řídícího vozu. Díky! Dotaz, učiněný u personálu stanice na nějaký ten náklad, vyznívá do ztracena. Včera nějaký ten náklad byl, dnes v době mého pobytu asi ne. Po delší odmlce, kdy se kolo na stanici nepohnulo, je tady čas odjezdu osobáčku do Králík a bude tady také polský osobák Nysa, odcházím tedy na severní zhlaví udělat si nějaký ten záběr na odjíždějící vlaky. Fotím si odjíždějící osobák do Králík a najednou pár desítek metrů přede mnou, zastavuje hrbatá 130.010, která přijela bez soupravy. Během několika minut odjíždí polský osobák a já si jdu vyfotit hrbatou. Směr ani cíl cesty neznám, na stanici se nezeptám. Pomalu se vracím zpět na stanici a nastupuji do připravené vratné soupravy, která čeká na svůj odjezd.

163.068 s vratnou soupravou ve stanici Lichkov © Jiří Řechka

Nastupuji do vloženého vozu řady Bdmtee²⁷⁵ a zkouším, jak se mně bude fotit s nasazeným teleobjektivem skrze škvírku ve vyklopené vrchní části okna. Mělo by to jít, uvidíme, co udělá pohyb vagonu. Odjíždíme, cestujících není mnoho, ale během cesty se to mění. Zastávka Lanšperk je místo, kde se mohou vlaky vykřižovat. A mně tak říkajíc přímo pod nosem zastavuje protijedoucí vratná souprava se syslem číslo 013. Dělám si snímek přes okno, víc nejde bohužel udělat. Když přijíždíme do Letohradu, jsem již připravený a snažím se vyfotit ono posunovadlo, bohužel bylo stále na stejném místě. Doma zjišťuji, že se jedná o druhý prototyp, který byl vyroben v místní pobočce tehdejší ČMKS (dnes CZ LOKO). Pro mne příjemný „úlovek“. Je zde opět Ústí nad Orlicí a můj přestup na rychlík do Prahy. Čekání vyplňuji focením vlaků na hlavním tahu. Po půl hodině přijíždí brněnský rychlík, kterým pokračuji do Prahy.

151.006 v Ústí nad Orlicí © Jiří Řechka

Kupodivu nacházím prázdné kupé, okno je funkční, a tak můžu ještě během cesty udělat pár snímků. Při příjezdu do Pardubic fotím z okna kupé a přecházím k oknu v chodbičce. Rychle se přibližuje se souprava v najbrtím kabátě a já v posledním okamžiku zjišťuji, že se jedná o vratnou soupravu, ze které jsem během dne spatřil vždy jen kousek. Na řídící vůz nestačím reagovat a reklamní lokomotiva, no také nic moc. Ještě si během zbývající cesty udělám pár snímků a jsme v Praze. Tedy v Libni. Zde vystupuji a čekám na osobák na Masarykovo nádraží. Časově vše vychází a já bych měl stihnout příjezd protokolárního vlaku z Lužné u Rakovníka. Tuto informaci jsem dostal večer před odjezdem. Mé poděkování informačním tokům! A skutečně, protokolární vlak jsem stihnul, v jeho čele krasavice T 478.1002.

T 478.1002 s protokolárním vlakem přijíždí na Masarykovo nádraží © Jiří Řechka

Tím skončilo moje marné putování za fotbalovým peršingem. Informace pro tento den byly slabou stránkou mé cesty. Na druhou stranu mně přišlo do cesty pár syslíků, nějaké to posunovadlo i zajímavé lokomotivy - a nakonec také počasí bylo pro takový výlet povedené. Takže jsem byl spokojený.