Vrútocké šílenství 2012 - díl 3 - den třetí

Odjezd nákladního vlaku byl bohužel načasovaný tak, že neumožnil lov na 464.001 v čele vlaku Žilina – Vrútky. Proto jsem na soupravu čekal ještě ve stadiu návozu u motelu pod Dubnou skalou. Ten podnik jsem měl rád, několikrát jsem se tam chutně najedl, už delší čas je ale zavřený. Dočkal jsem se celkem brzy, bobinu v čele konvoje s jedním z organizátorů velkolepé akce za kontrolérem jsem fotil proti sluníčku. Ono to jde. Bobina prohučela výběhem pod stahovačkou a pokračovala k Žilině, aby se mi na konci soupravy otevřel výhled na ušatou 464.001, připravenou v postavení pro zpáteční cestu. Bohužel, to už bylo pro mě v nefotitelný okamžik. Ještě jsem se chvíli motal v těchto místech i o pár desítek metrů blíž stanici, něco pofotil (na to přijde čas někdy příště) a vyrazil na hlavní bod programu.  

Tím hlavním bodem programu byl pro mě parní tandem 555.3008 a 556.036 v čele nákladního vlaku v trase Vrútky - Kremnické Bane. Nasazení mazutky bylo jedním z důležitých argumentů při rozhodování, zda na akci vyrazím. A nelituji. První místo lovu bylo mezi zastávkou Košťany nad Turcom a stanicí Príbovce. Silnice do Banské Bystrice se v tom okamžiku proměnila v jedno obrovské parkoviště, lemovala ji auta dalších lovců snímků. Kouřící tandem se představil za polem s kvetoucí řepkou a já si připomněl, o jak dlouho je na Turci jaro opožděné proti mému domovu.  

Další místo, kam se stočila pozornost velké části šotoušů, byla Jazernica. Jako již v minulosti se utvořily dvě rojnice lovců snímků a protože to některým připadalo moc obyčejné, nebyla nouze ani o sloupy, ověšené fotografy. V každém případě, pro tento víkend typický zvědavý pohled k obloze s otázkou vyleze? nebo zůstane za mračnem? ukončil příjezd vlaku a tradiční výsledek. Sluneční svit se nekonal. Lépe tomu bylo při jízdě požárního vlaku, ale na to jsme si už zvykli. Za to požární vlak se potařilo vyfotit dvakrát. Pára u vjezdu do Diviak trochu zapálila a tak měla posádka menší zastávku a dala šanci na další záběr.

 Diviaky byly místem delšího pobytu obou souprav. Posádky parních strojů to využily k údržbě a kontrole strojů. Na paměťové karty přibylo pár snímků. A pak už následoval přesun na štubnianskou výhybnu. Tam už byl houf fotografů, když se ale chce, jde všechno a porovnali jsme se tam všichni. Paradoxně v situaci, kdy tam bylo nějakých třicet lidí, bylo to jednodušší, než ve čtyřech při focení požárního vlaku. Ale možná zástupce jiného webu jen nevěděl, že mi stojí v záběru. No, nic, vypořádal jsem se s tím, snad je i požární vlak s dvojicí brejlovců koukatelný. 

Na Turčeku jsem si vzpomněl, že jsem už na výjezdu z tunelu udělal několik možná ne zcela typických snímků a tak jsem zvolil stejné místo i na mazutku. Nebyl jsem tam sám a po průjezdu páry jsme se s kolegou rozhodli požární vlak vzít jinak. Tak jsem měl možnost, že Turček a bývalé hradlo Kremenisko přilákalo mnohem víc lidí, ale většina jich sáhla po jiné variantě. Z té mám já zvěčněný tandem brejlovců. Pak už následoval přesun do cíle, Kremnické Bane byly pro vlak konečnou stanicí.  

V cíli cesty jsem se rozhodoval, vyrazit hned zpět, nebo ještě chvíli počkat? Noty pro vlak byly jasné, Prototypový brejlovec stáhne soupravu s parní vozbou zpět do Vrútok. Zvolenská 3109 bude pokračovat domů. Nakonec padla volba na zvěčnění návratu soupravy parního vlaku a to jsou i poslední fotky tohoto příspěvku.

Tak, to byl závěr ze shrnutí tří dnů nostalgického ježdění kolem Vrútok. Není to ale definitivní konec, protože chystám ještě jedno pokračování. V něm se v některém z následujících dní podíváme na nějaké postřehy z pravidelného provozu, případně na soukromníky na slovenských kolejích.

A ještě jedna maličkost. Dovoluji si říct, že nejlepší kousky z třídenní nostalgie, které skončily na mé paměťové kartě, zůstaly zatím ještě v útrobách počítače. Dovolil jsem si je nechat v záloze. Přijde totiž konec roku a já budu zase chystat své ohlédnutí za rokem 2012. A chci mít i do něj zajímavé podívání. Takže k Vrútockému parnímu šílenství se kromě provozního reportu vrátím ještě i v Shalomkově tradiční ročence.