Slunce, seno a ... koleje na rozpáleném pobřeží

5.10.2012 8:00 Lukáš Hučko

Slunce, seno a ... koleje na rozpáleném pobřeží

Někdy koncem jara jsme se s Milanem bavili o létě, že co podnikneme a podobně. Řeč přešla na jeho každoroční dovolenou ve Splitu a netrvalo dlouho a i my doma jsme se dohodli, že pokud bude volné místo pojedeme taky.

Jeden apartmán se našel, a tudíž jsme v noci na 22. července vyrazili třemi auty do Splitu. Já vyrazil s rodinkou už ve 23:45 v trase Kúty-Mistelbach-Graz-Mureck-Ptuj-Zagreb-Split . Proč v tak nezvyklém čase? Je to jednoduché, hraniční přechod Moravský Ján – Hohenau je totiž  v čase 00:00-05:00 uzavřen.  Do cíle jsme dorazili v 11.hodin s objížďkou slovinské dálnice. Milan s kolegy vyrazili z Břeclavi ve 3.ráno a po kompletně dálniční jízdě  byli zhruba ve 14.hodin v cíli. Ale dost cestování, pojďme k železnici.  I když vlastně tím to všechno začalo. Vzhledem k tomu, že cestou do Splitu jsme měli náskok využil jsem toho, že sjet z dálnice se dalo už na exitu Prgomet (jednak ten název je super a taky to bylo o pár kun levnější).  Tím mi bylo souzeno prozkoumat okolí pro případný následný atak na Milana, že bychom místo jednoho odpoledního „rochningu“ v moři udělali něco z provozu.  Po sjezdu z asi nejdražší evropské dálnice to byl cestou do Kaštelu jiný svět, samé zákruty, obrovské železniční náspy, prostě něco jiného. Hned jsem si vyhlédl místo, na které jsme následně s Milanem zavítali, je to velký násyp mezi stanicemi Labin Dalmatinski a Kaštel Stari, který pod silnicí mizí v malém tunelu. Už tehdy jsem byl rozhodnut, že si to prostě musím vyfotit.
První dva dny jsme se aklimatizovali na slanou vodu, navštívili centrum Splitu, Trogiru, projeli se horskou cestičkou do Omiše a poznali okolí. Jenže když jsem v pondělí „čichnul“ k nádraží ve Splitu bylo vymalováno. Motorák 7122.001 HŽ patří už do inventáře železnic kolem Splitu, celý den jezdí jako „Putnički“ – osobní vlak Split-Kaštel Stari, nezjistil jsem, zda mají druhý v záloze anebo to vykrývají šestikoly ř.2062 HŽ. Jízdní řád na internetu není moc praktický, a tudíž mě nenapadlo nic lepšího než si vyfotit „Příjezdy-Odjezdy“ velkoformátová verze v hale, později jsme zjistili, že jsem si nevyfotil všechny poznámky a taky že vývěsný JŘ nikdo neopravil změnou, která již proběhla. 


 Nádraží ve Splitu je pro našince zajímavé, je tam pět kolejí, všechny mají perón a přechází se středem po přechodu. Udělat si snímek ve vlaku s názvem snímku Split není kromě stanice skoro možné. Hned na zhlaví se trať schová do tunelu a vyjede až na nádraží Split Predgrade, kde jsou odstavovány osobní soupravy a taky je zde napojeno pár vleček. Dále pokračuje trať opět v tunelu, ale jen kousek, potom projíždí zářezem, kdy se připojí druhá kolej z překladiště (falešná dvojkolejka)  až do stanice Solin, která je rozlohou největší v okolí.
  První den seznamování se s ex-švédským motorákem a nádražím byl za námi a už po návratu k moři jsem kul pikle na další foto výpravu.  Ta se uskutečnila ve středu, kdy jsme vyrazili vstříc horám. V čase osobního vlaku (který nejezdí v létě ) jel náklad. No nevadí, náklad byl pro nás 10x zajímavější, hlavně když jsme zkoumali ty dvounápravové „mikrocisterny“.
Podle JŘ měl jet vlak IC Zagreb-Split. Věděli jsme, že jde o dvojdílný motorák ř. 7123 HŽ  a tudíž jsme ho vyčkali  na vyhlédnutém fotofleku. Bylo to ale utrpení, nějaký místní dobrodruh tam vysypal pytel krabů. „To byl smrad, že by jeden pad“.  Následovala návštěva stanice Kaštel Stari, teda ta cesta, cestička k ní, náhradní autobusová doprava by asi uličkami Kaštela neprojela.  Poslední místo nás zaujalo z nadjezdu za zastávkou Kaštel Kambelovac, frekventovaná silnice bez chodníků, auto jsme odstavili snad  300m za mostem a šli pěkně v refexních vestách na most. Vlak jel až za 15.min. a tak na nás každý hleděl (včetně dvou policejních aut), co tam dělají dva blázni uprostřed mostu s foťákem.

Krabí mrtvolky, vysušené sluníčkem a neuvěřitelně páchnoucí, to byl náš společník při focení 


S ohledem na to, že v okolí moc neroste tráva a jakýkoliv výstup mimo silnici, nebo chodník rovná se zapíchnutému trnu v noze, odřenému kolenu apod. bylo lepší rochnit se v moři. I tak jsem ale cestou pro potraviny do nadnárodního německého řetězce neodolal a motorák si vyfotil i další den. O to víc mě potěšil večerní ruch ve Splitu. Na „18tém“ obratu do Splitu už nejel motorák, ale šestikolák 2062 HŽ se dvěma osobními vozy. Podobná souprava přijela i na posledním IC ze Zagrebu a tudíž návštěva nádraží v podvečerním Splitu byla nezapomenutelná.
Ještě by se patřilo pár informací o trati a strojích.
Takže trať do Splitu se jmenuje „Dalmatinska pruga“  v předkladu jednoduše Dalmatinská trať a vede z Kninu přes Perković do Splitu. Dále v Dálmácii již železnice nevede, i když rovna v Ploče železnice je, ale do ostatní sítě HŽ napojená není, vede do Bosny směr Mostar a Sarajevo.
K vozidlům lze na webu www.hznet.hr najít následující technické údaje.

 

Motorový vůz ř. 7122


Jedná se o motorový vůz vyráběný v letech 1979-1981 v počtu 100 ks firmami Fiat Ferroviana (70ks) a Kalmar Verkstand (30ks) pro švédské železnice. V roce 1996 byly některé tyto motoráky rozprodány do Chorvatska, Srbska, Kosova a Norska.
 Výrobce: Fiat Ferroviana, Kalmar Verkstand
 Rok výroby: 1996
 Uspořádání náprav: (1A)"(A1)"
 Výkon: 2x140 kW
 Maximální rychlost: 133 km / h
 Motor: FIAT 8217
 Typ převodu: Hydraulický
 Délka přes nárazníky: 24 400 mm
 Hmotnost: 47 t

Dvojdílná motorová jednotka ř.7123

Údaje uváděné pro dvojdílnou soupravu.
 Výrobce: Bombardier Transportation
 Rok výroby: 2004
 Uspořádání náprav: 2´B´ B´2´
 Výkon: 2x 560 kW
 Maximální rychlost: 160 km / h
 Motor: Cummins QSK 19
 Typ převodu: Hydraulický
 Délka přes nárazníky: 51 250 mm
 Hmotnost: 108 t

 

Dieselová lokomotiva ř. 2062

 


Na první pohled typický americký drobeček, dvojtaktní dieselový šestnáctiválec vyráběný v licenci GM v Jugoslávii (Slavonski Brod).
 Výrobce: General Motors
 Rok výroby: 1972-1973
 Uspořádání náprav: C'o C'o
 Elektrický výkon: 1640 kW
 Maximální rychlost: 124 km / h
 Vznětový motor: GM Typ 645E
 Typ převodu: Elektrický
 Délka přes nárazníky: 17 050 mm
 Hmotnost: 103 t

Galéria