Dovolená s fotoaparátem – Tatry stydlivé i odvážné III.

Část snímků vznikla cestou tam či zpět, část pro změnu při vyjížďkách do míst více či méně vzdálených tatranským štítům. Ještě, než se pustím do fotek, je třeba jedno historické ohlédnutí. Ne vlakové, ale lidské.
V paměti mnohých návštěvníků je ještě možná zachována vzpomínka na moje názorové střety s Tomášem 362.001. Skutečný důvod, proč se tak stalo, zůstane záležitostí nás dvou, O čem se ale rozepíši, je skutečnost, že i lidé, kteří se nepohodnou, umí k sobě najít cestu. Nám se to s Tomášem povedlo a přinejmenším část mých toulek po Slovensku jsem strávil buď ve společnosti s Tomášem, případně ve stopách jeho jízdy či dokonce ve stejném vlaku, v němž "rajčáky" svíral Tomáš. Fotky z okamžiků, kdy jsem jel ve stopách 362.001 (byť sedícího v jiném vozidle) se zde objeví za týden, teď se podívejme na toulky po jiných místech, než byla dosud prezentovaná Štrba.
Z nemalé části se jedná o místa, na která mě rychlíkový strojvedoucí s nickem prvního rychlého esa nasměroval, v některých případech osobně doprovodil. Nutno dodat, že mě občas celkem nešetřil, třeba když zavedl kola mého přemísťovadla na zastávku Velká Lodina a tam jednoznačně ukázal do kopce nad tratí. Důvod? Při putování po kolejích zahlédl místo, ze kterého předpokládal, že by mohlo nabídnout z opačné pozice zajímavý výhled na trať. Byť se jednalo o prostor, „zpestřený“ sloupy elektrické rozvodné sítě, skutečně nabídl atraktivní výhled a tak jsme se rozhodli zde setrvat. Odměnou pak byl vlak s jeho výsostí Hugem Fénovičem.

 Před několika lety mě rychlá esa 362.001 a 002 vytáhla do těchto míst. Viděl jsem nesčetně fotek z louky, která je zřetelná za vozy vlaku. Ale neviděl jsem snímky z tohoto místa. Tak jsem si dal jeden hugofén v zářezu. 

 Mlynky a Dolehronec

 Setkání Dolehronce s šestiválcovou klasikou.

Nabídnu i jeden normovaný hřbitovní pohled na Horehronec 

Inspirace rychlého esa 362.001 převedená do vizuální podoby. Tak to vypadá shora z Tepličky 

A takto zase zdola  

 Fotogenické je zákoutí u Kluknavy

Veľká Lodina. Modré přemisťovadlo zůstalo u budovy zastávky, do svahu se šlapalo pěšky. A stálo to za to.  

Trebejov 

 Rychlé eso na druhou, aneb jednička veze čtrnáctku. Zatímco moje maličkost se v kraji podtatranském flákala, 362.001 se ve své domovině musel věnovat i pracovním povinnostem. A tak, pokud zrovna nebyl mým průvodcem či si neužíval klidu bez mého doprovodu, odváděl pracovní výkon pro svého zaměstnavatele. Já jsem zase využil příležitost a vyfotil jej při plnění pracovních povinností, dokonce na ostře sledovaném vlaku R 604.

Dvojité panorama. Huncovce, osada místní tmavovlasé menšiny pod panoramatem Tater

Nižné Ružbachy

Strážky

A opět návrat na Štrbu. Sluníčko a čisté štíty bez mraků jsem už viděl, takže mraky se mohly zase vrátit.

Myslím, že tento díl nabídl pár zajímavých snímků a nabídl i něco navíc, důkaz, že když se chce, respektive když dva lidé projeví dobrou vůli, mohou překonat i stín sporu, který je dříve rozdělil. A to je pro mě vedle fotek, druhým plusem a zážitkem z týdne na Slovensku.