Další výprava na sever Čech

13.1.2013 8:00 Mixmouses

Tento příspěvek, stejně jako ty z konce let předešlých, se bude týkat železnic na severu země. Letos jsme se projížděli mezi Smržovkou a Szklarskou Porębou, nakoukli jsme do ozubnicového muzea v Kořenově, poctili svou návštěvou kolegy z FOD a také zavítali do expozice Muzea energie ve Velkých Hamrech. Tato akce se konala díky majiteli M 274.003, na jehož chatě v Jizerkách byla zřízena základna pro zimní šotovýlety.

Ráno 22.12. si do svého IGK nabral kolegu Zdeňka a mne a ujížděli jsme směr Maxov roztopit chatu a spáchat nut(d)né nákupy, aby bylo čím zbrojit naše hladové a žíznivé krky. Ještě po cestě jsme spáchali prohlídku dosti zajímavého Muzea energie, které se nalézá ve staré textilní továrně ve Velkých Hamrech. Dle očekávání jsme byli jediní návštěvníci a proto se nám velmi příjemná paní průvodkyně mohla plně věnovat. Náš největší zájem byl o stále provozovanou MVE, kterážto je základním a celkem hlučným jádrem expozice. Její soustrojí jsme si fotili ze všech možných úhlů, stejně jako i starý ovládací a kontrolní panel MVE z první republiky.

Kontrolní panel malé vodní elektrárny ve Velkých Hamrech © Mixmouses

23.12. a Štědrý den se díky padající vodě nesl ve znamení lehkého obžerství, dobré nálady a občasného sledování mluvící škatule. Příjemnou změnou byl až první Svátek vánoční s plánovanou jízdou za hranice. IGK zůstal u nádraží ve Smržovce, odkud nás dvojička modrých štrůdlů odvážela do Harrachova. Pro mne byla jízda štádlerem premiérová, proto jsem si ji náležitě vychutnával. Šlo to o to lépe, že náš zadní motor byl téměř prázdný. Toto se nezlepšilo ani v Tanvaldu, kde nám připíchli třetí motor. V Harrachově vystoupilo asi patnáct cestujících, z nichž někteří pokračovali s námi dál vlakem v podání slovenského šukafonu společnosti GW Train Regio do Szklarské Poręby.

Harrachovské zhlaví stanice Szklarska Poręba © Mixmouses

Celkem bylo obsazeno více než polovina vozu. Část cestujících vystoupila v Jakuszycích a zbytek až na konečné v Szklarské Porębě. My jsme sem jeli díky stále nepříliš dobrému počasí jen na otočku, na zpáteční cestě na nás čekala návštěva Muzea ozubnicové železnice v Kořenově. Zde nás v poledních hodinách vysypal vlak do Tanvaldu. Na návštěvu muzea a okolí stanice jsme měli hodinu, která byla náležitě využita k prohlídkám panelů s hromadou historických snímků, exponátů v čele ze zubatým kolem a také trosek topírny na druhé straně nádraží. Naší pozornosti neunikly ani opodál „zaparkované“ šukafony GW Train Regio.

Vozidla GW Train Regio a torzo kořenovské rotundy © Mixmouses

Z Kořenova jsme pak vyrazili dalším vlakem zpět do Smržovky. Zde mne štrůdl trochu potrápil, neboť od našeho nástupu zde svítil symbol WC obsazeno. Po 20 minutách jízdy mi to už začalo být podezřelé a s „koroptvími“ pocity jsem poprosil ochotného průvodčího, aby WC překontroloval, jestli je v poruše nebo zda-li na něm někdo nezůstal. „A“ bylo správně. Hrdé WC odmítalo, abychom (my, cestující) na něj s... - ho používali. Tady pan průvodčí musel hlídat za dveřmi a dveře odemknout, abych mne potměšilá místnůstka vůbec vypustila ven. Zbytek cesty proběhl bez dalších mimořádností. Ve Smržovce Zdeněk ještě rychle zajel k viaduktu, abychom si na něm vyfotili do Tanvaldu odjíždějícího štrůdla.

Poslední fotka před smrtí baterie © Mixmouses

Jemu se to podařilo, ale mně vyšla pouze „předfotka“, u hlavního snímku se z aparátu ozvalo bzzz a baterka umřela... To trošičku zamrzí. A tak nás pro zlepšení mé nálady Zdeněk odvezl k rozhledně Bramberk. Díky pozdně odpoledním hodinám nám přálo světlo a tak jsem měl alespoň malou náplast za smržovský viadukt. Posledním cílem našeho pobytu byl na druhý Svátek vánoční jako obvykle spolek FOD, který se snaží o znovuobnovení alespoň části Heřmaničky. „Na dvoře“ před výtopnou jsme od poslední návštěvy zaznamenali zvýšený počet vozidel a také točnu z Jindřichovic.

Sice to tak nevypadá, ale je to točna © Mixmouses

Kolegové získali další nákladní vagony z Ybbstalbahnu a unikátní vůz z úzkorozchodné železnice bývalé Podkarpatské Rusi. I ve výtopně byl znát pokrok - opravovaná vozidla doznala změn k lepšímu. Z Frýdlantu jsme se pak přesunuli IGK do Liberce a odtud rychlíkem s apollem v čele do Staré Paky. Na prohlídku zrekonstruovaného nádraží nebyl čas, sotva jsme stihli udělat snímek s hydrýskem jedoucím z Trutnova, kterým jsme pokračovali do Kolína. Po cestě se mi podařilo ještě spáchat pár lehce duchařských snímků a padla tma. Tato výprava sice příliš „špeků“ jako ta předchozí nepřinesla, ale i tak jsme byli se svými úlovky a zážitky celkem spokojeni.