Za parními lokomotivami do Harzu (2)

Návštěva Harzu byla součást mého třídenního výletu za železnicemi NDR a já byl vybaven fotoaparátem Pentacon Six na svitkový film 6x6 a zrcadlovkou Zenit E, kterým jsem fotografoval barevné diapozitivy. Ten den jsem tedy pořídil i dost černobílých snímků a barevných diapozitivů. O necelé dva měsíce později jsem na harcké dráhy zavítal prakticky na celý týden, s manželkou jsme si zde udělali dovolenou. První jízdu po harckých drahách dne 6.5.1987 jsem vyjížděl z nádraží Gernrode, kde jsem strávil noc. Na večer předchozího dne pršelo, počasí bylo i toto ráno dost nevlídné a tak jsem za vděk vzal vestibulem nádraží, kde na mě nepršelo.

Ještě v Alexisbadu pršelo, odpoledne se udělalo lepší počasí, po většinu dne však bylo zataženo. Podle fotografií byl počátek května v Harzu ještě nevlídný, stromy byly ještě bez listí. Ráno jsem tedy zakoupil jízdenku a nasedl do prvního vlaku (číslo 14461), vycházejícího z Gernrode. Vlak odjížděl v 6.16 a táhla malletka 99.5906. V té době se zde ještě používala sací brzda, malletky neměly totiž kompresor. Po příjezdu do Alexisbadu (7.07 - 7.19), uzlové stanice, která sloužila pro křižování vlaků, odbočuje odtud také trať do Harzgerode, odjel vlak na zhlaví, kde je vodní jeřáb a lokomotivní četa provedla nezbytné provozní ošetření stroje.

Kromě dobrání vody prohlédla pojezd, promazala kluzné části pojezdu, topič vyčistil dýmnici. Po provedení nezbytných úkonů, se vlak vrátil před výpravní budovu a odtud pak po výpravě odejel. Souprava vlaku byla krátká, ale poměrně pestrá. Hned za lokomotivou byl robustní, čtyřnápravový osobní vůz, další byl dvouosý krytý nákladní vůz, nahrazující služební a poslední vůz byl již klasický osobní vůz, provozovaný běžně na harckých drahách. Můj vlak končil v Eisfelder Talmühle (8.45), kde jsem přestoupil na vlak (číslo 14401), jedoucí z Wernigerode do Nordhausenu.

„Malletka“ 99.5904 po příjezdu do stanice Eisfelder Talmühle dne 6.5.1987 © Pavel Stejskal

Ještě než mi přijel tento vlak, který měl několik minut zpoždění, stihl jsem vyfotit další z malletek, stroj 99.5904. V Nordhausenu jsem prohlédl nádraží a vyfotil si vlak, kterým jsem pak jel do Wernigerode (číslo 14404, odjezd v 11.28). Ten táhla lokomotiva 99.7238. V Ilfeldu jsme křižovali s vlakem od Wernigerode, ten táhl poslední z pětikoláků, stroj 99.7247. Náš vlak měl pak pobyt v Benneckensteinu (12.56 – 13.12), kde proběhlo dobrání vody a provozní ošetření. U malé výtopny stála lokomotiva od nákladního vlaku (99.7246), na vedlejší koleji stál na podvalníku krytý normálněrozchodný vůz.

Také zde jsme křižovali s dalším vlakem z Wernigerode, na něm byl stroj 99.7239. Ve Wernigerode jsem pochopitelně fotil provoz na nádraží a v depu. Radost jsem měl z „Baleriny“, 99.6001. Také jsem zde vyfotil stroj 99.6101 a znovu lokomotivu 99.7246, která mezitím dovezla nákladní vlak, stroj od mého vlaku 99.7238, který se vracel do Nordhausenu a lokomotivu 99.7240, která přijela na dalším vlaku od Nordhausenu. Pozdě odpoledne jsem opustil Wernigerode. Byl jsem nadšen, dráha se mi velice líbila a z vlaku jsem si udělal představu, kam jít fotit, neboť mě zde čekala již zmíněná dovolená.

V té době ještě depo Halberstadt vystavovalo na některé výkony v osobní i nákladní dopravě parní lokomotivy řady 50, takže jsem s nadějí čekal na dovolenou v Harzu. Ta se povedla, pořídil jsem velké množství snímků. Jak jsem již uvedl výše, do Harzu jsem se pak vracel, jezdil jsem sem fotit nejen v létě, ale také v zimě. Někdy se stalo, že počasí příliš nepřálo, zima nebyla nejzimnější, podzim bez sluníčka, ale většinou se dařilo. Lákaly mě hlavně malletky, jejich provoz byl v té době ohrožen, v létě 1987 jsem i já pořídil několik snímků lokomotivy 99.7222, která byla jako první z pětikoláků nasazena na Selketalbahn.

Lokomotiva 99.6101 v depu Wernigerode dne 6.5.1987 © Pavel Stejskal

Když jsem byl 18.2.1988 na Selketalbahn opět fotit, tentokrát páru na sněhu, jezdily toho dne stroje 99.5904, 5906, 99.7239 a na pracovním vlaku 99.7236. Ten rok prosákly informace o kompletní motorizaci harckých drah, přerozchodováním lokomotiv řady DR 110. A tak se stalo, že při zimní návštěvě Wernigerode 25.1.1989 jsem na nádraží Westerntor spatřil první dvě z takto upravených lokomotiv. Stroj 199.863 byl v obležení zaměstnanců dráhy a vedle stál pomocný vlak. Probíhala zde instruktáž o nové lokomotivě. Na další koleji stála lokomotiva 199.871, která po chvíli odjela na hlavní nádraží.

Pak vezla osobní vlak do Nordhausenu, byla na přípřeži parní lokomotivě do Drei Annen Hohne, odkud se pak vracela. Začaly tedy být ohroženy všechny parní lokomotivy na zdejších tratích. Proto jsem v roce 1989 byl na Harzu ještě několikrát, abych zachytil parní provoz, jenž se v dané chvíli jevil opravdu ohrožen. Naštěstí k tomu nedošlo. I přes to, že na harckých drahách jezdily parní lokomotivy, jednalo se o dráhu s moderními prvky, které se třeba u ČSD nevyskytovaly, nebo se pracně teprve zaváděly. Strojní a vlaková četa měla již v roce 1987 spojení s dispečerem a výpravčími před vysílačku, na neobsazených stanicích byly instalovány samovratné vyhybky, usnadňující křižování vlaků.

Naposledy jsem navštívil harcké úzkokolejky v zimě 2012 a poté letos hned dvakrát. Poprvé v březnu, podruhé na podzim. Podzimní dvoudenní výlet na Harz jsem uskutečnil opět s manželkou, tentokrát jsme měli ubytování ve Wernigerode. Stihli jsme navštívit Brocken a rovněž prohlédnout si i samotné historické město, které jsem při četných návštěvách spíše opomíjel. První kroky po příjezdu do Wernigerode vedly pochopitelně do depa, které je hned vedle nádraží HSB. Již několik let je nad točnou vybudována vyhlídková plošina, ze které lze sledovat provoz depa. Na zábradlí jsou také tabulky s popisky jednotlivých lokomotivních řad HSB.

Momentka z depa Wernigerode, autor fotí stroj 99.7237 © Renáta Stejskalová

V depu dne 8.10.2013 byly stroje 99.222, 7232, 7237, 7236, 7247 a odstavená malletka 99.5901. Na Brocken jsme vyjeli vlakem, v čele našeho vlaku byl stroj 99.7237. Protože předpověď počasí hlásila na tento den slušné polojasné počasí, nebyli jsme jediní, kdo měl stejný nápad, jet na Brocken. Vlak byl zcela naplněn, na turistických cestách byly doslova procesí turistů, tolik lidí jsem zde neviděl ani v plném létě. V několika spolkových zemích byly totiž v tento týden prázdniny a mnoho lidí chtělo využít slušné předpovědi počasí. Počasí ale nakonec nevyšlo. Nad krajem zůstala nízká oblačnost.

Z Brockenu jsme šli pěšky, po turistických cestách jsme stále potkávali další a další turisty všech věkových skupin. Cestou jsem fotografoval několik vlaků na a z Brockenu, kromě již výše zmíněných lokomotiv, jsem fotil další lokomotivu a to 99.7239. Ta přijela z Nordhausenu a otočila jeden pár vlaků mezi Drei Annen Hohne a Brockenem. Také tuto cestu jsem absolvoval již několikrát. Druhý den 9.10.2013 už byla předpověď horší, mělo být oblačno a odpoledne s přeháňkami. Opravdu bylo zataženo a větrno, ale okolo poledního se mraky roztrhly a vylezlo sluníčko.

My jsme tento den věnovali spíše prohlídce Wernigerode s historickým centrem, já si chtěl pořídit snímky v ulicích města, protože většinou jsem jezdil fotit do kopců okolo Drei Annen Hohne. Samozřejmě i tento den jsem vykročil nejprve k depu, zde byly kromě již výše zmíněné malletky, lokomotivy 99.222, 236 a 7247. Z Westerntoru přivezla soupravu pro vlak na Brocken lokomotiva 199.781. Přímo ve Wernigerode prochází trať HSB za stanicí Westerntor napříč frekventovanou silniční křižovatkou. Ta je řízena semafory, ve chvíli, kdy jede vlak, na semaforu se ve všech směrech rozsvítí červená a auta musí zůstat stát.

Motorový vůz 187.018 projíždí dne 9.10.2013 křižovatkou u stanice Wernigerode Westerntor
© Pavel Stejskal

Jediným směrem, kde mohou jet auta je pruh, zatáčející souběžně s kolejemi, auta zde nemohou ohrozit jízdu vlaku. S vlakem se zde dá vyfotit i stará městská brána s věží – Westerntor (Západní brána) – podle níž je pojmenováno nedaleké nádraží. Zde jsem byl fotografovat dopoledne a pak poslední vlak na Brocken, pozdě odpoledne. Také jsem zde nedaleko vyfotografoval motorový vůz 187.018. Mezi zastávkou W. Hochschule a W. Hasserode jsem pak vyfotil dva vlaky, jeden s lokomotivou 99.7240 a druhý s 99.7247. Když odjel odpoledne poslední vlak na Brocken se strojem 99.7239, vydali jsme se na zdejší zámek, dominantu nad městem.

Odtud je výhled na Harcké pohoří i na Brocken. Ale ten byl po celý den zahalen v hustých mracích a podle webové kamery na Brockenu byla mlha jako mléko a odpoledne tam už pršelo. Pršet začalo i ve Wernigerode večer. Nám to už nevadilo, ráno jsme jeli domů a předpověď na 10. 10. 2013 byla velice škaredá, což tentokrát i německým meteorologům vyšlo. Přesto před odjezdem jsem se přišel rozloučit se zdejšími parními lokomotivami. Jako by někdo tušil moje loučení, v depu zde stály vedle sebe nejstarší z pětikoláků, 99.222 a nejmladší – 99.7247. Další stroje v depu byly tohoto rána tyto: 99.7234, 7237 a 7240.

Za více jak 25 let jsem také mohl pozorovat, jak se mění nejen harcké dráhy, ale i okolí tratí, města, obce a nádraží. Nejvíce jsou změny patrné na snímcích. Ve Wernigerode zmizely normálně rozchodné koleje, které vedly do depa a na točnu. Zmizely i bunkry na uhlí a obytný dům za depem, stavědlo, zcela se změnilo kolejiště mezi směrem k Westerntoru, nákladové nádraží s podvalníkovou jámou a dalším zázemím. Zde vyrostla nová hala pro soupravy vlaků HSB a v depu Wernigerode vyrostla nová budova velké výtopny, která zde chyběla řadu let, když byla zbourána původní stará výtopna.

Reklama na úzkokolejku HSB je téměř všudypřítomná © Renáta Stejskalová

Změnilo se i okolí nádraží, normálně rozchodné kolejiště bylo redukováno, skladiště zčásti zpustlo, z části je pronajato nedrážní firmě. V Hasserode byly zrušeny vlečky, některé továrny v okolí zmizely, jiné jsou zpustlé. Na trati zmizela mechanická návěstidla. Změnil se pochopitelně i provoz. Za dob NDR byla hlavní páteřní trasou trať Wernigerode – Nordhausen. Na Brocken vlaky nejezdily, turistický ruch byl do určité míry omezen blízkostí hranic. V současnosti je hlavní směr z Wernigerode na Brocken, nejvíce vlaků jezdí v úseku Drei Annen Hohne – Brocken, protože některé vlaky vracející se z Brockenu, se v Drei Annen Hohne otáčejí. Jistou zajímavostí samotného Brockenu je možnost zakoupení dřevěné turistické známky, výrobku českého výrobce z Janovic nedaleko Rýmařova

Tyto turistické známky jsou u nás dost rozšířené a nyní se dostávají po Slovensku i do dalších zemí Evropy, Německo nevyjímaje. Známky jsou číslované, právě ta z Brockenu má pěkné kulaté číslo: 100. Další turistickou známku mohou návštěvníci Harzu zakoupit i na zámku ve Wernigerode. Jestliže Vás moje povídání o metrových drahách v Harzu s dodnes fungujícím parním provozem inspirovalo, mohu návštěvu tohoto kraje Německa vřele doporučit. V celém pohoří je také mnoho turisticky zajímavých míst, turistické cesty a chodníky jsou dobře značené a v okolí je spousta ubytovacích a stravovacích zařízení. Tak šťastnou cestu, příjemný pobyt a mnoho pěkných zážitků.

Odkazy:

1. Harz – Wikipedie
2. Harz (Mittelgebirge) – Wikipedia
3. Harzer Schmalspurbahnen – Wikipedia
4. Harzer Schmalspurbahnen - oficiální stránky

Úvodní snímek: Vlak z Wernigerode překonává stoupání na Brocken dne 8.10.2013 © Pavel Stejskal