Naše téma: Veřejné dopravní prostředky jako reklamní plocha

Reklama se těší oblibě zejména v městské hromadné dopravě, kde ji může vidět nejvíce lidí. Na vlacích se reklamy objevují méně často. Každého teď jistě napadne ČEZ (ať už „duhovka“ 151.001 nebo provedení s blesky) a Poštovní spořitelna, které si nechaly polepit lokomotivy Českých drah. Z vagonů zmiňme Bdmpee²³³ ČD s polepem Horalky Sedita, častěji však zahlédneme polepené vozy na Slovensku. Jistým extrémem je Polsko, kde si nalepili fólii i přes okna celého vlaku. Další kapitolu tvoří využití ploch na vozidlech k propagaci jeho vlastníka, v této souvislosti se vám jistě vybaví lokomotivy ČD s polepem ČD Nostalgie (380.011), ČD pro Vás nebo už neexistující EC/IC (151.001). Motorové vozy RS1 na Vysočině svým vzhledem upozorňují na krásy měst na Vysočině, reklama však bohužel v některých případech zasahuje i do oken. ČD poskytují městům prostor na motorových vozech RS1 bez nároku na odměnu. Podobná, byť méně nápadná reklama se objevuje i v Pardubickém kraji na Regionovách (např. „loutky Chrudim“), jiná Regionova a CityElefant v Moravskoslezském kraji zdůrazňují financování z evropských dotací.

6. 2. 2016 - Pardubice: Bdmpee²³³ s polepem Horalky Sedita © Dominik Havel

Zaměřme se na vozidla MHD. Reklama na vnějšku karoserie mívá stejně rozmanité podoby napříč městy. K nejoblíbenějším se řadí reklama na zádi vozidla, která útočí především na řidiče jedoucí nebo stojící za autobusem. Liší se v závislosti na typu vozidla. Například u Citelisu nelze polepit sklo, protože je příliš vysoko, u trolejbusů SOR se naopak nabízí pouze polep zadního okna, který však brání čitelnosti displeje s číslem linky, pokud se na něj díváme ze strany (výřez v reklamě je příliš malý). Dále existují samolepky na bok karoserie, DP Hradec Králové dokonce nabízí i malé samolepky na zadní nárazník autobusu nebo trolejbusu a ještě menší štítky lepené na okno vedle dveří. Skla na bocích hradeckých trolejbusů SOR, protažená pod průhlednou část, navíc umožnila vznik další podlouhlé, neprůhledné samolepky, jež ovšem částečně zasahuje i do okna, což se nelíbí především malým dětem, které pak nevidí ven.

31. 7. 2013 - Jihlava: 841.009-4 s reklamou na Chotěboř © Dominik Havel

Speciální případ je reklama na oknech vozidla. Použitá folie je zpravidla děrovaná a musí být snadno roztržitelná, jelikož skla bývají zároveň nouzovým východem. Kromě celovozové reklamy (CVR) lze zaplatit i plochu jednoho okna nebo tří sousedících oken. Názory na polepování oken se různí. V Praze není tato forma reklamy povolena vůbec, v Brně pouze na levé straně vozidla, aby uvnitř nebylo šero, v Olomouci nepolepují okna tramvají. Jisté ale je, že folie na oknech citelně zhoršuje výhled cestujících ven z vozidla, a snižuje tak atraktivitu a konkurenceschopnost MHD. Vhodný není ani polep přes dveře. Když přijede obyčejný autobus bez reklamy, cestující si může už zvenčí hledat vhodné volné místo a ustoupit před vystupujícími lidmi už před otevřením dveří. Zato v případě polepeného autobusu se cestující po jeho zastavení postaví přímo před dveře a čeká, než se otevřou. Jenže v tu chvíli zjistí, že za nimi stojí vystupující lidé, kterým musí bezodkladně uhnout, což občas trvá i déle než 1 sekundu, pokud se chystá nastoupit více cestujících. Další drahocenné sekundy spolyká zorientovávání se ve vozidle a hledání volného místa v potemnělém interiéru, přičemž nastupující zdržuje ostatní cestující za sebou. Polepená okna tedy mohou způsobovat zpoždění.

V této souvislosti je zajímavé sledovat, o kolik je dražší reklama s okny vůči CVR bez oken. V Hradci Králové vyjde CVR na sólo autobusu na 90 000 Kč/rok (kloubový 105 000 Kč/rok) a příplatek za polep oken činí jednotné 4000 Kč. V Brně stojí CVR na krátkém autobusu 1. rok 100 000 Kč (kloubový 130 000 Kč), příplatek za okna je 30 000 Kč (sólo) nebo 20 000 Kč (kloubový), což je výrazně více, přestože v Brně nabízejí polep oken pouze na levé straně autobusu. V Liberci přijde CVR (1 rok) na jednotných 110 000 Kč/sólo autobus, při sjednání na delší dobu cena klesá podobně jako v Brně. Okna jsou již zahrnuta v uvedené částce. V Olomouci je vidět podobný model jako v Brně: Urbino 12 stojí 1. rok 80 000 Kč (Urbino 18 pak 110 000 Kč), za okna se připlácí 30 000 Kč. U řady dopravních podniků (včetně pražského) se k ceníku nelze jednoduše dostat, jelikož reklamu zajišťují externí firmy.

Další formy reklamy nalezneme uvnitř dopravního prostředku – panely pod stropem, v opěrkách sedadel, plastových úchytech nebo LCD obrazovky. Například v Hradci Králové jsou spoty proloženy s informacemi o akcích ve městě a zajímavostmi ze všech oblastí, které zajišťují sledovanost. Reklamy už pronikly i do informačního systému v drážďanském S-Bahnu, kde se střídají s informacemi o jízdě vlaku. V lipských tramvajích najdeme běžný a reklamní displej vedle sebe v jedné konstrukci pod stropem.

15. 4. 2017: Informace o lince a reklamy vedle sebe v Lipsku © Dominik Havel

Existují i reklamy, které mohou způsobovat kontroverze – například Radim Jančura rád upozorňuje na politické problémy prostřednictvím plochy na zádi svých autobusů, mediální pozornost si získal i autobus lákající na cestu do Osvětimi. Více reklam na jednom vozidle také nemusí vypadat nejlépe – kupř. reklama na přívěsy na nárazníku, vedle každých dveří reklama na soukromou školku a navíc záď autobusu propagující pohřební službu (reálný příklad z Hradce Králové). Už chybí jen panel přes tři okna na levém boku…

Které umístění reklamy je ještě přijatelné a které už nikoli?

Odrazuje reklama cestující od používání veřejné dopravy?

Jak je možné, že v Maďarsku nenajdeme na vozidlech VHD žádnou reklamu?

Je přednější jednotný lak nebo reklama?

Neměl by být pronájem reklamních ploch na oknech dnažší než dnes?

Žádám diskutující, aby se vyjadřovali pouze k tématu vizuální reklamy na vozidlech nebo v jejich interiéru. Ostatní podoby reklamy ve veřejné dopravě si probereme někdy příště.

Ceníky reklam na vozidlech MHD ke stažení:

• Brno
• Hradec Králové
• Liberec
• Olomouc

Úvodní snímek: Populární „Duhovka“ 151.001-5 v čele IC 501 „Ostravan“ Praha hl.n. - Bohumín ve výchozí
stanici dne 23.10.2004 © PhDr. Zbyněk Zlinský