Naše téma: Nehody na přejezdech

28.8.2017 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Není to zajisté téma nějak objevné či nové (dokonce ani na stránkách našeho magazínu ne), ale zdá se, že je věčné. Bláhový je zjevně ten, kdo se domnívá, že se hazardérské chování řidičů a chodců na železničních přejezdech vlivem medializovaných tragédií a opakovaně vedených preventivních kampaní změní – nebo že snad ti zcela nepoučitelní se časem sami vyhubí.

Zdálo by se tedy, že je zhola zbytečné toto téma znovu nastolovat. Jenže zdání klame. I kdybychom pominuli fakt, že v úplně prvním Našem tématu se objevila věta Přejezdy teď prosím neřešme, k těm se dostaneme jindy, kterou bereme jako závazný slib, jsou zde i důvody mnohem vážnější, proč se přejezdy zabývat. Už jsou to bezmála tři roky, kdy jsme tak naposledy na tomto místě učinili, a za tu dobu se leccos událo. Nejen toho negativního, jako byla třeba mediálně hojně provětrávaná tragická srážka Pendolina s kamionem ve Studénce, ale také pozitivního, v podobě nových snah takovéto události eliminovat legislativními, organizačními a technickými prostředky.

Pohled na devastované čelo vlaku Ex 512 se zaklíněným SMV, vlevo torzo tahače SCANIA,
vpravo torzo návěsu KRONE (22.7.2015, žst. Studénka) © Drážní inspekce

Některé z nich přímo vyplývají z doporučení, která tvoří závěr příslušné zprávy Drážní inspekce ze šetření výše zmíněné mimořádné události, jiné z nehody samotné. Město Studénka, Správa železniční dopravní cesty s.o. a další zainteresované složky totiž hledají rychlé řešení zvýšení bezpečnosti toho konkrétního přejezdu – když je jeho zvažované zrušení otázkou dlouhodobou. Selský rozum praví, že nejbezpečnější železniční přejezd je žádný, i když to popravdě řečeno neplatí vždy – silniční vozidla se kupodivu ocitají na kolejích i tam, kde se silnice s železnicí kříží mimoúrovňově, ba dokonce v místech, kde se nekříží vůbec, jak dokládají různé zprávy z médií.

Ze srázu nad tratí spadlo osobní auto. Nehoda se naštěstí obešla bez zranění
(28.10.2011, u Chodova) © HZS Karlovarského kraje

Že účinným řešením není ani instalace závor tam, kde doposud nejsou, to dokazuje samotná nehoda ve Studénce, kterou jsme si vybrali jako školní příklad. Přesto je to jedno z opatření, která SŽDC průběžně realizuje. A průběžně probíhají také preventivní kampaně, o nichž se můžeme dovědět třeba na webech BESIPu nebo Drážní inspekce. SŽDC a ČD ve spolupráci s dalšími složkami pořádají preventivní akce, někdy také za účasti reportéra VLAKY.NET. Přes všechno toto úsilí k nehodám na železničních přejezdech dochází s alarmující frekvencí, jak se můžeme přesvědčit na stránce Drážní inspekce. A obdobně je tomu na Slovensku, o čemž svědčí nedávná tisková zpráva ŽSR.

Následky střetu osobního automobilu s vlakem: 2 mrtví, škoda 1 520 000 Kč
(3.10. 2016, Hradec Králové-Kukleny) © Drážní inspekce

Diskusní okruhy k tomuto tématu mohou vypadat třeba takto:

Proč jsou řidiči silničních vozidel a chodci stále nepoučitelní a přes všechny zákazy a varování se na železničních přejezdech chovají tak nezodpovědně?

Mají být technická řešení zvýšení bezpečnosti na úrovňovém křižování železnice a silnice hledána na jedné či druhé straně?

Jaké je východisko ze současné situace, při níž zcela zbytečně přicházejí na zmar (v extrémních, nicméně častých případech) lidské životy a (téměř vždy) nemalé materiální hodnoty?

Také „řešení“: Přejezd je pro silniční vozidla trvale uzavřen a otevře se jen složkám IZS
(21.8.2017, Náchod) © Jiří Řechka