Naše téma: Kácení dřevin kolem železničních tratí

Scénář je pořád stejný: Jakmile do Česka přijde obyčejná bouře, kterých jsou za rok desítky, mapa zpoždění se začne červenat. K nejfrekventovanějším důvodům patří popadané stromy na trať. V některých případech vlak do stromu narazí a často i vykolejí, jindy se podaří nehodě zabránit. Vlaky nejezdí a autobusy často také ne, jelikož silnice se potýkají s podobnými problémy. Na elektrizovaných tratích trvá náprava ještě déle kvůli opravě strženého trolejového vedení. Neprůjezdné tratě trápí celou republiku, tradičně jsou odříznuty České Budějovice, ve východních Čechách bývá nejčastěji postižena trať Jaroměř – Stará Paka v okolí Bílé Třemešné.

Neměli bychom tedy problémům předcházet, a ne pořád dokola nést jejich následky? Když kolem trati žádný strom nebude, nebude mít na trať co padat. Tato jednoduchá idea má ale řadu překážek: na jedné straně nutná byrokracie, na straně druhé různé ekologické organizace, bojující o každý strom. Výsledkem pak je, že se zanedbává dokonce i prořezávání dřevin kolem tratí, kvůli čemuž strojvedoucí mohou přehlédnout důležité návěsti. V počátcích provozu RegioSpiderů na Liberecku také docházelo k poškozování laku vozidel od vegetace podél trati, neboť nové motorové vozy v oblouku vybočovaly více než dříve provozované řady.

K důkladněji prokáceným úsekům patří část tratě 031 Pardubice - Jaroměř mezi Čeperkou a Stéblovou po zdvoukolejnění. Dnešnímu stavu ale předcházely protesty ekologických aktivistů, kteří se přivazovali ke kmenům. 30. 10. 2015 © Dominik Havel

Měl by se kolem všech tratí vykácet na každou stranu pás o šířce přinejmenším stejné, jako je výška stromu? Nebo jen v okolí významnějších tratí? >>> ANKETA

Navrhněte, jak by se dalo zjednodušit kroky před pokácením stromů. Jaká byla situace v minulosti?

Jak to vypadá se stromy kolem tratí v zahraničí?

Úvodní ilustrační snímek: Práce externí firmy pro SŽDC; zdroj: helping.cz