Šotozajímavosti Rumunska

11.11.2017 8:00 Libor Peltan

Šotozajímavosti Rumunska

Když železniční nadšenec plánuje zahraniční výpravu, zpravidla se snaží zachytit co nejvíc zajímavostí. Pojďme si některé z nich shrnout. Rumunsko má rozhodně co nabídnout, hlavně tedy vozidla, která bychom před dvaceti lety potkávali v Německu či Francii. Neméně atraktivní jsou horské tratě.







Čtenáři mých předchozích reportáží si zvykli na mix chronologického vyprávění se zážitky a inspirací pro další cestovatele. Tento stručný sumář bude jen shlukem informací. Shrnuje postřehy a fotografie získané během dvou cest v květnu a červenci 2017. Neprocestoval jsem Rumunsko rozhodně celé, a proto ani článek si neklade nároky na úplnost. Něco informací najdete i ve fotogalerii.

 

Lokomotivy

Elektrické trakci, podobně jako na celém Balkáně, vládnou čtyř- a šestinápravové “50 Hz Traction Union”. Zatímco šestikoláky, vyrobené firmou Electroputere Craiova v licenci švédské ASEA, potkáme v čele naprosté většiny osobních (i jen dvouvozových) i nákladních vlaků po celém Rumunsku, čtyřkoláky jen u soukromých dopravců nebo třeba na osobácích v okolí Suceavy.


Lunca Ilvei, šestikolák řady 40, 25. 7. 2017 © Libor Peltan

V Iași jsem zahlédnul ex-francouzskou BB 25100 ve službách nákladního dopravce GFR.

V dieselové trakci je to půl napůl mezi Sulzery (které třeba v Polsku dojíždějí své poslední kilometry, ale zde jich najdeme hojně) a jejich modernější verzí - řadou 63 / 65. Různé příbuzné Faurů LDH 125 potkáme na zálohách v každé větší stanici, traťově spíše výjimečně.

 

Elektrické a motorové jednotky

Pomiňme všudypřítomná Desira, na nichž je zajímavé jen to, že všechna mají rozbité alespoň jedno sklo. Místo toho se zaměřme zase na francouzskou nostalgii.

Jednotka řady 58 rezne po boku dalších “exponátů” (vč. obdoby našich Bpjo i s první třídou) v depu Cluj-Napoca, další zástupce této řady nás naštěstí svezl z Vatry Dornei do Suceavy. Větší šance ex-francouzskou Z 6100 zachytit bude ale v Brașově na vlaku soukromníka Regiotrans. Stejný dopravce na lince Brașov - București provozuje lokomotivu původní řady BB 25500 s netrakční jednotkou RIB, ovšem s přestavěným interiérem.


Predeal, ex-francouzská BB 25500, 15. 4. 2017 © Libor Peltan

Na neelektrifikovaných lokálkách budou naše oči i objektivy sledovat různé “Karavely” původních řad X4300 až X4900 zmíněného soukromého dopravce. Lovit je můžete v Aradu, Temešváru (v tamním depu jsme jich viděli velký počet), Brașově, Oradei (snad jsme zahlédli exemplář X4500 s původním interiérem), Bistriți...

Snad poslední živoucí Malaxa řady 78 vyráží z Aradu do Curtici, Chișineu-Criș a dokonce až Oradei. Interiér poněkud bakelitový (a asi nepůvodní), přesto stojí za to si na tento unikát počkat.


Chișineu-Criș, Malaxa-mohykán, 24. 7. 2017 © Libor Peltan

Nejsnáze mezi Clují a Oradeou jsou ke svezení i zajímavé jednotky několika různých typů: ex-německé 614 v různých modifikacích, klasické ex-628, ex-nizozemské Wadlopery NH2. Dopravce především Transferoviar.

 

Osobní vozy

Předně spousta Béček (některá mají odpovídající označení Blee) s novějšími (ale olezlejšími) sedačkami než u nás. Na InterRegiích potkáme spíše modernější, ale ne o moc lepší Bmee. Rekonstruované patráky, podobné našim Bmto, se řadí mezi nejhorší vozy v galaxii: tvrdé a neergonomické italské sedačky, neotevírací okna, chronicky nepoužitelné a odporné záchody. Vylepšuje to zvláštní barový pultík na jednom z mezipater, který lze s výhodou využít k hromadné konzumaci melounu.

 

Nejkrásnější tratě

Celým Rumunskem se klene oblouk Karpat. Všechny tratě, které ho křižují, stojí za projetí. Nenudili jsme se ani při jízdě Sibiu - Brașov - Deda. Geograficky nám blízká trať Oradea - Cluj-Napoca zaujme nejen několika malebnými úseky (hlavně v okolí Negreni), ale třeba i spoustou mechanik, včetně opakovacích. A také už zmíněným vozovým parkem. Lokálka Bistrița - Luduș, pojížděná motoráky s dosud vylepenými mapkami různých francouzských regionů, sice zabere více času, ale z okna je stále na co koukat.

 

Další železniční postřehy

Nejhezčí pohled na svět je z otevřených dveří jedoucího vlaku. Toho si užijete. Cesta v ohnilém Béčku krásnou krajinou je to, nač se má šotouš mířící do Rumunska těšit. Vlaky jsou špinavé. Cestování osobáky je pohodové a levné, často se dá i na delší vzdálenosti. InterRegia jsou většinou narvaná a ceny jízdenek na ně dost náhodné (nedokázal jsem v tom najít žádný klíč) a leckdy ne zrovna nízké.


Luduș, nejdražší prémiovou kategorii IC tu tvoří Sulzer se dvěma B11, 17. 4. 2017 © Libor Peltan

Tramvaje

Nejpozoruhodnějším tramvajovým provozem je snadno dostupný Arad. Téměř každá tramvaj je něčím unikátní, pestrost maximální. Vedou tu Düwagy GT8 v jednosměrné (ale i obousměrné) verzi, ale s některými dveřmi v levé bočnici, dále téčtyřky sólo i s vlekem, GT4 sólo (i obousměrná) i ve dvojici, po svezení moderním “Impériem” zahlédneme vytuněnou Essenskou obousměrnou M8S (trochu se podobá Düwagům v Budapešti, jen je barevnější) a perličkou je jedna GT6 s vlekem a druhá dokonce s kloubovým vlekem GB6, které se v interiéru pyšní stolečky a záclonkami. Provoz ale není rozsáhlý, po pár hodinách si uvědomíte, že potkáváte dokola ty samé vozy. Koukatelné jsou i tratě: v centru se dvojkolejka roztahuje v praku, jinde se jednokolejky proplétají mezi domky, na západ vede nedávno postavená (ale už na to nevypadá) větev do industriální zóny s pěti páry spojů za týden a jednoznačnou perlou je venkovská lokálka do Ghiorocu, na jejímž konci najdeme vozovničku v roli expozice přes plot, trojúhelníkové obratiště, které dříve bylo rozvětvením do dvou pokračujících směrů, a pěkné fotky z historie dráhy v altánku uprostřed onoho trojúhelníku. Linkové vedení aradských tramvají zaujme systémem linek se škrtnutým číslem.


Ghioroc, M8S míří na most k Aradu, 13. 4. 2017 © Libor Peltan

Oproti Aradu je vozový park v Temešváru jednotvárný, ale není to nuda, je to především mnichovsko-brémská historie, zřídka razantně zmodernizovaná. Kloubové vleky jsou pro našince nezvyklé, stejně jako hádankovité ovládání dveří. Tramavjové muzeum je bohužel dlouhodobě zavřené, ale přes plot jsme nazoomovali zajímavé exponáty, nejen Timis-2 a Ikarus 280T.

Oradeu vyplňují T4+B4, ale sem tam profrčí i KT4 a hlavně jde o jedno ze dvou měst na světě, kde provozují typicky vídeňské ULFy.

Cluj se krčí vzadu s jedinou tramvajovou tratí (která měla navíc výluku, pročež nám jen díky štěstí neujel vlak), na niž nasazují Pesy a také KT4 ve slušivém oranžovém nátěru.

Iași to valí s kvanty GT4, znalec ale utíká za ex-bernskou Be 8/8. Be 4/4 s vlekem jsme v provozu nezahlédli, zato jsme se svezli darmstadtskou ST10.

 

Trolejbusy

Zajímavé jsou v Brașově, zřejmě jde o umírající provoz. Ex-švýcarské FBW kroužily na jediné lince 8, v pracovní dny by snad v elektrické trakci měla být ještě jedna linka, jinak autobusy nebo nic.


Brașov, trolejbus FBW, 16. 4. 2017 © Libor Peltan

V Temešváru mají jen 24Tr, ale některé tratě jsou samotné zajímavé, na jedné se využívá agregát. V Cluji potkáme různé typy irisbusích kastlí s tykadly, většinou vyrobené licenčně v Rumunsku.

Galéria

Súvisiace odkazy