Naše téma: Potřebujeme ministerstvo dopravy?

Než začneme mudrovat nad současným a možným budoucím stavem řízení rezortu dopravy, podívejme se stručně do minulosti. Už jsme si ji před časem nastínili v souvislosti se vznikem Československých státních drah – a jejich pozdějšího rozdělení. Ministerstvo železnic vzniklo v roce 1919 v přibližně stejné organizační struktuře, jakou mělo ministerstvo vídeňské. Jeho kompetence měla složku správní - povolování staveb na dráze (působnost býv. Generální inspekce rakouských železnic) a podnikovou - nejvyšší řízení ČSD, můžeme se dočíst v komentáři archivního fondu. Týž zdroj dává nahlédnout i do dalšího vývoje: Roku 1938 vzniklo sloučením s Ministerstvem pošt a telegrafů Ministerstvo dopravy a roku 1942 převzetím agendy Ministerstva veřejných prací (lodní a letecké dopravy) pak Ministerstvo dopravy a techniky.

Budova Ministerstva dopravy, původně Ministerstva železnic, z let 1927–1932
(19.11.2014) © PhDr. Zbyněk Zlinský

V květnu 1945 byly z působnosti ministerstva vyjmuty pošty a telekomunikace a vrátil se mu název Ministerstvo dopravy. Vládním nařízením č. 33/1952 Sb. bylo dnem 1.8.1952 vedle dál fungujícího Ministerstva dopravy zřízeno Ministerstvo železnic, jehož životnost byla velice krátká. Poslední náš ministr železnic vykonával svou funkci do 14.9.1953, jak se můžeme dovědět ze seznamu šéfů takto pojmenovaného úřadu ve Wikipedii. (K němu dodejme, že první tam uvedený ministr železnic byl do jisté míry samozvaný aktivista, organizující provoz na železnici před zřízením ministerstva.) Složitý poválečný vývoj poměrně podrobně popisuje příslušný komentář archivního fondu. Dnem 14.9.1953 došlo nařízením vlády č. 77/1953 Sb. ke sloučení Ministerstva železnic a Ministerstva dopravy v Ministerstvo dopravy.

Nejdéle sloužícím ministrem dopravy České republiky byl zatím Dan Ťok
(2.5.2017, Ejpovický tunel) © Jiří Řechka

O jeho fungování informuje opět komentář archivního fondu. Podle zákona č. 101/1960 Sb. vzniklo dnem 11.7.1960 Ministerstvo dopravy a spojů, které fungovalo do 20.9.1963, kdy se oné poštovní přítěže opět zbavilo a stalo se zase Ministerstvem dopravy. Pro stručnost další vývoj už popisovat nebudu a odkáži vás zase na seznam československých ministrů dopravy, který poskytuje Wikipedie. Z něho je zřejmé, že od 1.1.1969 byla doprava řízena federální vládou a její odpovědný člen titul ministra sice měl, příslušné ministerstvo však formálně neexistovalo. To bylo zřízeno až roku 1971 jako Federální ministerstvo dopravy. Další vývoj už jen v letopočtech: Federální ministerstvo dopravy a spojů (1988-1990) a Federální ministerstvo dopravy (1990-1992). Dění po rozpadu federace už zachycuje příslušné heslo Wikipedie.

Páternoster na Ministerstvu dopravy má i symbolický význam – pro jeho šéfy
(19.11.2012) © PhDr. Zbyněk Zlinský

A podává i souhrn informací k pokusům o další sloučení rezortu dopravy s jiným, tentokrát s Ministerstvem průmyslu a obchodu, jež samo vzniklo slučováním před tím samostatných oborů řízení: S návrhem na sloučení přišla předsedkyně strany LIDEM a vicepremiérka Nečasovy vlády Karolína Peake v říjnu 2012 o odůvodněním, že činnost obou ministerstev jde ruku v ruce, přičemž úsporu odhadla na až sto milionů korun ročně, hlavně na podpůrných činnostech, jako je třeba účetnictví, personalistika, IT systém, uvádí Wikipedie. Vláda 16.1.2013 návrh schválila s tím, že sloučení má přinést úsporu 8,6 miliard Kč a má být proveden do konce volebního období. Podle dřívějších informací se sloučené ministerstvo mělo vrátit k názvu „ministerstvo hospodářství“ a vést jej měl dosavadní ministr průmyslu a obchodu. Realizován nebyl.

Vladimír Kremlík měl své obdivovatele, ale premiér k nim určitě nepatřil
(29.9.2019, Praha) © Jiří Řechka

K záměru se vrátil premiér Andrej Babiš, když v lednu 2020 navrhl odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka kvůli předražené zakázce na elektronické dálniční známky a současně navrhl vedením resortu dopravy trvale pověřit vicepremiéra, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, zaznamenává citovaný zdroj zkratkou už současný vývoj. Nakonec na nejprve avizované a později popřené sloučení rezortů sice nedošlo, ale Karel Havlíček nebyl další funkcí jen pověřen, nýbrž do ní byl jmenován. Tak či onak, mnozí politici i odborníci neskrývají pochybnosti o tom, že nový „superministr“ své náročné úkoly zvládne. A myšlence slučování už tak velkých ministerstev s náročnou agendou nefandí rovněž, což nachází také svou odezvu v médiích. Navíc se začínají šířit obavy, že Adreji Babišovi začínají docházet odborníci.

Zvládne „superministr“ Karel Havlíček svou trojroli?
zdroj: @KarelHavlicek_ - Twitter

Tak si to shrňme: V našich (čímž myslím Československo a pozdější Českou republiku – ve Slovenské republice byl vývoj poněkud odlišný) podmínkách existovalo ministerstvo dopravy vždy buď samostatně nebo ve spojení s rezortem spojů. Což bylo v dobách před nástupem elektronické komunikace zcela logické a jedním členem vlády postižitelné. Pokud jde o původní i poválečné Ministerstvo železnic, to fungovalo především jako ústřední řídicí orgán Československých státních drah a problémy dopravy neželezniční měla na starosti jiná ministerstva. Sloučení současného Ministerstva dopravy včetně všech jeho organizací s podobně velkým, složitým a tématicky různorodým Ministerstvem průmyslu a obchodu by bylo cosi docela jiného. Jak to vidíte vy, můžete vyjevit v diskusi – třeba na základě těchto otázek:

Věříte, že sféra dopravy musí nezbytně mít samostatné ministerstvo?
Jestliže ne, se kterým rezortem by mohla nebo měla být integrována?
Je podle vás současné řešení premiéra Babiše dlouhodobě udržitelné?

Vstup do sídla Ministerstva dopravy České republiky (19.11.2014) © PhDr. Zbyněk Zlinský