Budoucnost výroby posunovacích lokomotiv v ČR

15.3.2020 8:00 Jiří Řechka

Tak zněl podtitul názvu akce na pozvánce, kterou dostala redakce magazínu VLAKY.NET od CZ LOKO a.s., jež zvala vybrané účastníky na první ročník technické konference, pořádané zmíněnou firmou v České Třebové dne 10. března 2020. Být to o den později, asi by se kvůli koronaviru nekonala. Měl jsem se jí zúčastnit spolu s ředitelem naší redakce PhDr. Zbyňkem Zlinským a krom jiného pořídit zvukový záznam. Osud tomu ale chtěl, že jsem se konferencie nakonec zúčastnil sám.

Konference se konala v městském Kulturním centru, nedaleko českotřebovského nádraží, které jsem doposud navštívil jen virtuálně. Akci moderoval Václav Žmolík, který v úvodu po přivítání všech přítomných obecenstvu představil jednotlivé „panelisty“: Josefa Gulyáse, místopředsedu představenstva a generálního ředitele CZ LOKO a.s., Petra Dudáše, ředitele závodu 5 Doprava podniku Liberty Ostrava a.s., Ondřeje Fantu, technického ředitele Výzkumného ústavu železničního, a.s., a Tomáše Michálka z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Poté moderátor osvětlil důvody, které vedly k uspořádání této akce, připravované s tím, že by se takováto technická konference měla konat každoročně za účasti výrobců železničních vozidel, dopravců, legislativců, výzkumných pracovníků i novinářů.

Pozvánka na technickou konferenci CZ LOKO
(kliknutí do náhledu otevře celou v PDF)

Prvním řečníkem byl generální ředitel CZ LOKO a.s., Josef Gulyás. Ve svém vystoupení připomenul historii společnosti a výhled do budoucnosti. Závod v České Třebové bude zaměřen na údržbu, opravy a servis. Nové lokomotivy se budou vyrábět v závodě v Jihlavě, kde se začíná stavět nová hala. CZ LOKO a.s. je významným hráčem ve výrobě lokomotiv v Evropě, společnost se zaměřuje na výrobu lokomotiv nezávislé trakce a nyní chce snížit počet druhů lokomotiv, které bude vyrábět. Aby firma byla v mnoha ohledech nezávislá, začíná si vyrábět vlastní podvozky, vlastní trakční motory, hlavní rámy a další komponenty. A k úspěšnému prodeji lokomotiv musí být i zajištěn kompletní servis. Také se zmínil o personální agendě, co všechno společnost dělá pro nábor nových pracovníků.

Josef Gulyás hovoří o produkci lokomotiv CZ LOKO © Jiří Řechka

Po tomto i každém dalším vystoupení následovala diskuze. Druhým řečníkem byl technický ředitel Výzkumného ústavu železničního Ondřej Fanta, který promluvil k problematice fungování ERA a zavádění ETCS. Než jsme vstoupili do EU, bylo schvalování vozidel na národní úrovni jednoduší a vyhovovalo. Od vstupu do EU je schvalování složitější. A také dražší. Bohužel není v mých možnostech, abych slovo od slova popsal, jak přesně probíhá schvalování vozidel. Řečník se také zmínil o ETCS, o zkoušení komponentů od jednotlivých výrobců. Není to jednoduché, některé výrobky ETCS pracují bez problémů, některé až tak ne. Je to velmi složité zařízení a v této výrobě chybí konkurence. Zajímavostí je, že naše republika je jediná, která bude, půjde-li všechno podle plánů, mít ETCS v provozu už od roku 2025.

Ondřej Fanta vysvětluje postup schvalování lokomotiv © Jiří Řechka

V některých zemích od našich hranic na západ má ETCS fungovat až od roku 2030 nebo později. V našich končinách se řeší, jak pro tento účel uzpůsobit stávající vozidla, zejména ta dříve vyrobená, pro která bez tohoto systému by neměl být umožněn přístup na hlavní tratě, a pro která je nákup mobilní části ETCS velmi drahý. Tento problém se pochopitelně týká i zajištění nostalgických jízd. Z mého pohledu bylo nejzajímavější vystoupení technického ředitele CZ LOKO a.s. Jaroslava Plháka. Pro výrobu lokomotiv je důležitá evropská legislativa a normy i požadavky zákazníka. Na některých fotografiích v připojené galerii jsou zaznamenány informace, o kterých byla řeč. Dověděli jsme se, že od studie k výrobě lokomotivy to trvá zhruba čtyři roky. Ale návrh konstrukce musí být zaměřen ještě více do budoucna.

Jaroslav Plhák demonstruje zrod lokomotivy v čase © Jiří Řechka

Pro úspěšnou produkci a prodej je třeba zajistit, aby nová lokomotiva byla zajímavá pro klienta i za deset a více let. Padla zmínka o tom, že najednou je zájem o rekonstruované brejlovce, bohužel skončila certifikace používané přestavby, a tak se dodělávají poslední lokomotivy. V rámci přemýšlení o budoucnosti se připravují studie nových lokomotiv, zejména duálních. Byl představen prototyp HybridShunter 400, který již byl vyroben a bude zkoušen. V rámci pohledu do budoucnosti byly představeny studie nových lokomotiv DualShunter 2000, EffiLiner 2000 (nástupce brejlovců) a poprvé také studie stroje DualLiner 2000 s kombinací spalovacího a elektrického pohonu. Zazněla zajímavá poznámka, že se zatím neví, jak bude po 15.6.2020 pokračovat schvalování k provozu České republice.

Vizualizace plánovaných lokomotiv © CZ LOKO

Za dodavatele spalovacích motorů Caterpillar, firmu Zeppelin.cz, promluvil Josef Zicha. Vyjádřil své přesvědčení, že přes všechny politické snahy dieselové motory hned tak neskončí. Jejich výrobce pracuje neustále na vylepšení svých produktů, aby nezatěžovaly životní prostředí. Z hlediska legislativy jsou nejpřísnější normy v Evropě. U některých motorů se používají různá zařízení pro optimální spalování, aby byla splněna emisní norma. Některé motory musí být osazeny emisním modulem. Byla zmíněna lokomotiva Traxx, kterou pohánějí čtyři motory Caterpillar a jsou s nimi pozitivní zkušeností . Posledním řečníkem byl zástupce Univerzity Pardubice Tomáš Michálek. Ten se věnoval vlivu dynamických účinků vozidel na dopravní cestu. Po vyčerpání programu konference si její účastníci mohli prohlédnout areál CZ LOKO, a.s

Atmosféra technické konference © CZ LOKO

Exkurze do provozu jsem se samozřejmě zúčastnil a připravím z ní reportáž. Kdy vyjde, to ale zatím nevím, protože její schválení si, jako obvykle, vyhradili příslušní pracovníci CZ LOKO. K aktualitě dnešní už doplním jen tolik, že můj (místy možná z hlediska technického nepříliš umný) text je určen jen těm čtenářům, kteří se spokojí s povšechnými informacemi o podobě a průběhu technické konference. ty samozřejmě pro vizuální přehled doplňují připojené fotografie. Zájemce o hlubší vhled do probírané problematiky pak jistě uspokojí zdroje níže odkazované: od poměrně stručné, ale výstižné tiskové zprávy přes stěžejní část obrazové prezentace jednoho z programových bloků technické konference až po čtyřdílný nesestříhaný zvukový záznam celého jejího jednání. A cosi můžeme také doplnit v diskusi.

Závěrečná slova Václava Žmolíka © Jiří Řechka