Naše téma: Dvoustovka

4.1.2021 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Za dva roky by se Češi mohli poprvé svézt na tuzemských kolejích dvousetkilometrovou rychlostí. Vůbec prvním úsekem, který Správa železnic zmodernizuje nad dnešních maximálních 160 kilometrů nebude podle dřívějších očekávání část koridoru mezi Uherskem a Chocní na trase Praha - Brno, ani dlouhodobě plánovaná nová trasa z Brna do Přerova, ale poslední úsek trati před příjezdem do Plzně od Ejpovic. Ubíhající krajiny za oknem vlaku si zde ale cestující neužijí, protože většina trasy vede v tunelu.

Takto uvedenou zprávu jsem si mohli dne 29. prosince 2020 na stránce známého internetového deníku. Vzdor jejímu sugestivnímu titulku nebyla vyvolána nějakým konkrétním krokem či prohlášení ze strany Správy železnic, ale patrně vznikla z pocitu redakce iDNES,cz publikovat v závěru roku také cosi pozitivního, povznášejícího ducha neustálými mediálními jobovkami deptaného národa. Tak či onak, redakci naší se zdá její obsah být vhodnou náplní prvního letošního příspěvku do této pravidelné rubriky. Záměr zvyšovat maximální povolenou rychlost na železniční síti České republiky k „magické hranici“ 200 kilometrů za hodinu není ničím novým, ale poprvé se můžeme dovědět cosi konkrétnějšího o tom, jak bude tento proces probíhat. A zamyslet se nad tím, zda je zvolená metoda per partes to pravé ořechové.

Nejvyšší traťové rychlosti na mapě sítě Správy železnic
(kliknutí do náhledu ji otevře v PDF)

Začneme tím, čím výchozí zpráva končí - přehledem dotčených úseků. Navíc ovšem doplněným o odkazy na podrobnější informace o té které stavbě resp. o zvýšení rychlosti na ní:

Sudoměřice – Votice -> odkaz
Soběslav - Doubí -> odkaz
Ejpovice (mimo) - Plzeň (mimo) -> odkaz
Choceň – Uhersko -> odkaz
Šakvice – Břeclav -> odkaz
Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. hranice SRN, 1. stavba, nová trať Plzeň (mimo) - Stod (včetně) -> odkaz
Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. hranice SRN, 3. stavba, úsek Stod (mimo) - Domažlice (včetně) -> odkaz
Modernizace trati Brno – Přerov, 2. stavba Blažovice – Vyškov -> odkaz
Modernizace trati Brno – Přerov, 3. stavba Vyškov – Nezamyslice -> odkaz
Modernizace trati Brno – Přerov, 4. stavba Nezamyslice – Kojetín -> odkaz
Modernizace trati Brno – Přerov, 5. stavba Kojetín – Přerov -> odkaz
Modernizace trati Nemanice – Ševětín -> odkaz
Novostavba trati Praha-Smíchov – Beroun -> odkaz
Všejanská spojka (propojení trati z Lysé nad Labem do Milovic s tratí Nymburk – Mladá Boleslav) -> odkaz

Odkazované zdroje informací bohužel nemají stejnou formu ani rovnocennou výpovědní hodnotu, ale to není naše vina. Pro účely této rubriky jsou snad postačující.

3.12.2008 se dvoustovkou svezli vybraní novináři v kabině stroje 380.002-6
po Velkém zkušebním okruhu VUZ © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ale vraťme se zase k v úvodu citovanému článku. V něm se můžeme dočíst další důležité nebo zajímavé věci. Třeba že Správa železnic připravuje 207 kilometrů tratí, na kterých by měl vyšší rychlostní limit platit. „Zavádění rychlosti až 200 km/h bude probíhat postupně, a to i v závislosti na postupném výhradním provozu jednotného celoevropského zabezpečovacího zařízení ETCS a splnění dalších podmínek,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová. Právě první aktuálně nejrozpracovanější úsek v ejpovickém tunelu by se na dvousetkilometrovou rychlost měl překlopit na přelomu let 2022 a 2023 a další úseky by měly následovat. Kromě výčtu dotčených úseků v článku nejdeme také zmínku o požadavcích, které dosažení plánované rychlost klade na infrastrukturu, tedy na samotnou trať a její zabezpečovací zařízení.

Dne 13.1.2020 se dvoustovkou mezi Břeclaví a Vranovicemi pochlubil šéf
Správy železnic pozvaným cestujícím testovacího vlaku © Jiří Řechka

Nezbytným předpokladem úspěšnosti záměru je však také to, aby jednotliví dopravci disponovali vozidly s příslušnou maximální povolenou rychlostí. Nejrozsáhlejší park vozidel pro dvousetkilometrovou rychlost provozuje největší tuzemský dopravce, České dráhy. Kromě letitých rychlovlaků Pendolino zvládají tuto rychlost rovněž soupravy Railjet provozované na trase do rakouské Vídně. Z klasických lokomotiv pak dvoustovku zvládají stroje řady 380 od tuzemského výrobce […] nebo lokomotivy Siemens Vectron. Vozidla však nemá jen státem vlastněný dopravce. „S výjimkou části spacích vozů jsou vagony na dvoustovku uzpůsobené,“ uvedl mluvčí společnosti RegioJet Aleš Ondrůj. Z hnacích vozidel ji v současnosti zvládají půjčené lokomotivy Siemens a druhá dodávka lokomotiv Traxx od kanadského výrobce Bombardier.

Netrakční jednotky ČD railjet vedené stroji Taurus s dvoustovkou problém nemají
(11.10.2018, Pardubice-Opočínek) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Nyní máte dostatek podkladů k tomu, abyste se nad celým záměrem mohli zamyslet a vyjádřit se k němu v následující diskusi. Nabízí se pohled technický (jak v oblasti infrastruktury, tak ve sféře vozidel), časový (zda ke zvýšení rychlosti nemělo třeba dojít už dříve) i provozní (nakolik takovéto po částech realizované „zrychlování vlaků“ skutečně cestování zrychlí). Jinak bude celou záležitost vnímat odborník, jinak fanoušek železnice či poučený laik a ještě jinak obyčejný cestující nebo jiný „civilista“. Proto vám tentokrát nenabízíme žádnou berličku v podobě vesměs obvyklých návodných otázek, ale prostě se vás ptáme:

Co vy na to?

Úvodní snímek: Dvoustovka v podání stroje 380.002-6 na Velkém zkušebním okruhu VUZ
(3.12.2008) © PhDr. Zbyněk Zlinský (zobraz originál)