Čakanie na vlak.... [ARCHIV]

K bezdomovcom: Ak Vám silou mocou núkajú Nota Bene , tak im stačí povedať že sme si ho kúpili od kolegu na onom námestí /Obchodnej ulici, Hodžovom, na Šafárku.../ a dajú Vám pokoj...Aspoň mne to zaberá...Hoci chápem ich situáciu, ale vnucovanie predaja odmietam...

http://www.zelfoto.sk/stanice/somotor.htm

Naozaj dojimave nazory o bezdomovcoch ... tyka sa to vsak cca 4 - 5 % z nich. Vacsina z nich je vsak len uboha ludska troska, ktora ked bola este standardnym obyvatelom, nezvladla svoju naklonnost k vyhernym automatom, drogam, prip. obom. Nasledovali zmiznutia cennosti v domacnosti, a ked im na to prisli, tak ich vyrazili z domu. K robote ich vsak nedostane nikto ani parom volov.
Asi je to protizakonne, ale ja by som ich naslapal do utulkov pre tulavych psov (klietka, a najlacnejsia strava), aby neobtazovali tento svet svojou (najma dusevnou) ubohostou ...

Ked uz sa tu tak off-topicuje :-) - ludom bez domova moze kazdy z nas pomoct tym, ze si raz za cas kupi casopis Nota bene. 30 Sk naozaj nikomu neublizi, ale tym ludom, co ho predavaju, z toho ide polovica a verte, ze aj to je pre nich velka suma. Ja osobne ich velmi obdivujem, ked v zime cely den mrznu na ulici, aby predali par cisiel. A pre tuto velku snahu urobit nieco sam a necakat len na to, kedy im niekto nieco da, maju moje sympatie.

Nechci toto téma odvést od problému čekáren a podobných prostorů pro cestující. Ale když už se tu objevily velice hodnotné pohledy na problém lidí bez domova (z klávesnice kolegů brana, Garina a dalších), nedá mi to, abych trochu nepokročil a nesnažil se aspoň naznačit směr cesty z toho "začarovaného kruhu".
Předem ze svých úvah vylučuji bezdomovce, kteří si tento volný způsob života zvolili za svůj životní osud. Odhlédnu také od problematiky sociálních (v širokém slova smyslu) a psychických aspektů vzniku fenoménu a soustředím se jen na možná řešení jeho následků. Čili: máme tu skupinu lidí, kteří ztratili střechu nad hlavou a co je s ní možno udělat?
Nějaká řešení najdeme v historii. Třeba institut "domovské obce", který u nás fungoval ještě v období předválečné Československé republiky. Tehdy každý občan příslušel ke své obci a ta se o něj měla v podobném případě nějak postarat. (Ale také mohl být do této obce soudní mocí vykázán, pokud někde jinde prováděl nepravosti.) Tento institut nám dnes zjevně chybí. Jistě, existuje trvalé bydliště, jenže i to může občan různými způsoby ztratit. A navíc obec, v níž má trvalé bydliště, stejně za něho nenese žádnou zodpovědnost.
Přítel Garin se tady zmínil o náboženské humanitě křesťanské. K tomu bych dodal, že podobné mravní normy jsou zakotveny i v jiných svatých knihách nebo náboženských kodexech (třeba v Koránu). Tady je zajímavé, že v některých islámských zemích (a to nikterak fundamentalistických, třeba v Tunisku) řeší náboženskou  povinnost bohatších
podělit se s chudými i daňový zákon. V našich "modernějších" podmínkách pracují charitativní náboženské instituce, i když se mnohdy právě v péči o bezdomovce potýkají jednak s nedostatkem prostředků, jednak (bohužel) s odporem ostatních občanů např. při zřizování útulků v jejich obcích. Zrovna (tuším) včera v jediné televizní zpravodajské relaci zazněly hned dva příspěvky s tímto obsahem.
K problému lidí bez domova by se nesporně měl hlásit stát, jakkoliv je to liberálními politiky odmítáno. Když pomineme část bezdomovců, kteří se nepochybně štítí práce, pak určitě základem řešení by mělo být poskytnout těm zbývajícím šanci dostat třeba ne hotovost, ale minimálně střechu nad hlavou a základní obživu výměnou za vykonanou, dejme tomu veřejně prospěšnou, práci.
Nemám ambice předkládat tady nějaká hotová řešení, uvádím jen své názory. Nakonec není v silách jednotlivce, aby takové řešení vytvořil. Jeho východiskem by měla být fundovaná práce teoretiků z řady oborů i lidí z praxe. Jenže impuls k tomu by měl dát někdo z politické sféry - ale pro ni bezdomovci nejspíš neexistují. Copak je bezdomovec volič?

Problém bezdomovcov a ich vplyvu na kultúru cestovania, ktorý sa tu načrtol, je v podstate začarovaný kruh. Na jednej strane nikto nespochybňuje potrebu pomoci takýmto ľuďom, otázka však je, nakoľko sú oni sami ochotní nejakú pomoc od druhých prijať a akú formu by mala mať takáto pomoc. Nehovoriac už o tom, že v súčasnej dobe nastáva skôr snaha redukovať spomenutú sociálnu sieť, či už u nás alebo v krajinách na západ od nás, čo bude mať zjavne vplyv aj na ďalší rast počtu ľudí bez domova - nakoniec u nášho dnešného "veľkého vzoru" za Atlantickým oceánom je percento bezdomovcov stále vyššie ako na Slovensku...

Na druhej strane je tu nezanedbateľné pôsobenie takýchto "obyvateľov" staníc na bežných cestujúcich, vďaka ktorému sa stráca dobré meno železníc aj verejnej dopravy ako takej. Stačí si pozrieť diskusie na články o verejnej doprave v novinách ako SME - veľmi často sa tam opakujú názory typu "do vlaku alebo autobusu k smradľavým bezdomovcom ma už nikto nedostane, ja som si poctivo zarobil na vlastné auto a prečo mi má štát kradnúť moje zarobené peniaze a dotovať nimi dopravu pre neschopné sociálne prípady...". Takto postupne dochádza u strednej vrstvy v postkomunistických štátoch k prechodu k individuálnej doprave - verejnou dopravou už zväčša chodia len študenti, dôchodcovia, pracujúci s podpriemernými príjmami a dôchodcovia, prípadne majitelia režijných výhod.

GArin:  ZSR je vlastne taka charitativna organizacia. :-)

Osobne viem ze ked som sluzil a po poslednom osobnom vlaku sme zamykali cakaren a bol tam takyto chudak, tak to bol zly pocit vyhnat ho do mrazu. Pokial nerobil neporiadok, extremne nesmrdel a nebol opity tak sme ho nechali prespat.  

Zbyněk otvoril zaujímavú tému, hoci som ho k tomu nepriamo inšpiroval poznámkou o bezdomovcoch na Železnej studienke. Jeho ľudský pohľad má aj odborné zázemie, pretože má patričné vysokoškolské vzdelanie a roky odbornej praxe a na tomto webe sa môže málokto vyjadriť k tomuto problému fundovanejšie.

Nedomnievam sa, že ide o problém, ktorému by sme sa mali na tomto webe vyhýbať, pretože je súčasťou každodenného života a nemôžeme si myslieť, že sa nás, priaznivcov železnice netýka. Len tak mimochodom, môže sa stať každému z nás, stačí malý krôčik a náš osud sa môže zvrtnúť... ktokoľvek sa môže stať bezdomovcom.

To, že u nás ešte nie je dostatočne vybudovaná sociálna sieť, ktorá by pomáhala ľuďom, ktorí sa dostali na okraj spoločnosti, je známe. V bohatších krajinách na Západe sú takéto siete vybudované a veľa tamojších občanov sa zúčastňuje na procesoch ochrany slabších spoločenských vrstiev i jedincov, ktorí sa dostali na dno ľudskej spoločnosti. U nás zatiaľ pomáhajú viac charitatívne spolky než štát.

Napriek rozvinutému sociálnemu zabezpečeniu a sociálnym sieťam, v západnej spoločnosti sa môžeme na špecifických miestach, napríklad na veľkých železničných staniciach naďalej stretnúť s bezdomovcami, dokonca aj v takých bohatých štátoch ako Francúzsko, Nemecko, Švajčiarsko. Ako človeka s filozofickým pohľadom na svet mi otázka bezdomovcov nedala pokoj a pokúsil som sa o tejto problematike niečo dozvedieť.

Resumé: aj v najvyvinutejšom sociálnom systéme vždy bude jestvovať dosť signifikantný počet ľudí, ktorí sa nebudú vedieť, alebo nebudú chcieť vzdať osobnej slobody, ktorú bezdomovectvo prináša. Je tiež veľkým problémom vzdať sa tohto spôsobu života, pretože zmenené životné návyky odcudzili takého človeka od povinností bežného života. Aj v dávnej minulosti žilo veľa ľudí, ktorí boli tulákmi a putovali svetom. Vtedajší svet sa na nich nedíval s takým opovrhnutím ako dnes a mali aj viac možností kam sa uchýliť na noc. Stredoveký výklad Písma svätého dokonca prikazoval veriacim poskytnúť takýmto ľuďom prístrešok na noc.

Zbyněk máš úplnú pravdu. Pojmom asociálne živly som nemyslel bezdomovcov ale skôr roznych po skupinkách postávajúcich spoluobčanov dosť často tmavšej pleti živiacich sa priekupníctvom, krádežou či inými druhmi ľahkej kriminality. Prípad bezdomovcov je špecifický a smutný a ako správne hovoríš, ich vyhnanie z historických centier miest, či staníc, nie je riešením, skôr úbohosťou sociálneho systému v krajine. Ktosi mi raz povedal vetu, že spoločnosť je asi taká silná, ako silný je jej najslabší jedinec... Ale to asi patrí do diskusii na iných fórach a mali by si to čítať iní ľudia, ktorí vytvárajú sociálny systém, aký tu dnes máme.. Myslím, že si napísal veľmi dobrý príspevok..

Některé příspěvky v této diskusi (a také konkrétní poznámka kolegy Garina) mne inspirovaly k zamyšlení, které přesahuje rámec diskuse o úrovni prostorů pro čekající cestující na železničních zastávkách a stanicích.
Totiž zamyšlení nad fenoménem bezdomovců, fenoménem, který do naší společnosti přinesly důsledky "sametové revoluce". Lidé, kteří se ocitli bez střechy nad hlavou (ať už primárně ze zcela subjektivních důvodů či pod tlakem okolností, které mohli jen minimálně nebo vůbec ovlivnit) mají pochopitelně potřebu někam se ukrýt před nepohodou a uspokojit své, byť jen zcela základní, hygienické potřeby. A to bez vynaložení jakýchkoliv finančních prostředků, kterými zpravidla stejně nedisponují. Jedním z mála míst, které jim k tomu dávají možnost, jsou právě nádraží a železniční zastávky. Je jistě možno použít všelijakých metod, aby železniční společnost takovéto živly ze svých prostor vytěsnila - ať už jsou to kontroly a jiné zásahy bezpečnostních složek nebo znepřístupnění těchto objektů v noční době. Jenže z hlediska celospolečenského to jistě není v podstatě řešení problému. Je to jen uklizení něčeho odporného z očí veřejnosti. A z toho pohledu mne dost irituje skutečnost, že v naší (a nejen právě jen ve slovenské či české) společnosti existuje celá řada projektů až mezinárodního významu na ochranu rozmanitých živočišných druhů, zatímco projektů na ochranu slabších jedinců druhu homo sapiens je velice pořídku a choulí se na pokraji veřejného zájmu. Pokud nedojde ke změně v řešení této základní otázky, pak se obávám, že se ani v budoucnu občasnému pohledu na "asociální živly" na železničních stanicích či v odstavených vagónech nevyhneme.

Pekný zoznam fotografii železničných staníc je aj na http://www.zelfoto.sk/zst-p.htm

Ja osobne mám tiež radšej malé staničky lokálnych tratí v prekrásnej prírode. Napríklad staničky na Horehroní, Červená skala, Dobšinská ľadová jaskyňa, alebo staničky ako Podkriváň, kde krásne vidieť v oblúku prichádzať vlak, ako sa pomaly blíži k vrcholu kopca. Ťažké nákladné vlaky s hučiacimi cénulkami, sergejmi prípadne čmeliakmi, alebo romantika ostrými parnými výdychmi štekajúcej 475.1 s historickým vlakom v podvečernom letnom západe slnka, to si v tichu tejto horskej doliny možno vychutnať ozaj nádherne.. Určite však základom peknej stanice je čistota a vôňa, nie zápach toaliet a pohyb asociálov, pred ktorými si slušný človek musí dávať pozor..

Košice - historická, resp. pekná stanica? Ak sa máme pýšiť touto stanicou, potom Budapest Keleti pu. je na míle pred košickou. Aspoň z architektonického pohľadu ide o impozantnú budovu.

Zrejme sa ťažko zhodneme na tom, čo je pekná stanica. Záleží aké sme si určili kritériá a aké máme estetické cítenie. Veľké haly priťahujú asociálov a málokto sa v nich bude cítiť dobre. Možno niektoré vidiecke staničky a zastávky môžeme nazvať peknými: Gelnica mesto, Kamenín, Telgárt, Šiatorská Bukovinka...

Unikátom je Bratislava-Železná studienka. V nádhernom drevenom prístrešku majú dlhodobo podnájom bezdomovci. Ten neporiadok asi nikoho z kompetentných nezaujíma.

UIC-ORE: No kosicku zst. by som za vzor nedaval, tej luzy, co sa tam mota, hlavne vecer, schvalne sa pozri hore na balkon, co za ludia sa tam opieraju o zabradlie. V Plaveci si pre pobavenie mozete precitat socialisticku tabulu o obci Plavec, o tom ako tam napreduje vystavba a pod. :-), inak v Plavci nic zaujimave nie je, az na to, ze je to PPS a automaticke hlasenie je tam ako v Kosiciach alebo BA hl.st.

Po roku 1989 sa výrazne zvýšila kultúra cestovania a čistota vo vlakoch osobnej prepravy. Tento trend sa zatiaľ neprejavil na železničných staniciach. S týmto problémom zápasia všetky železničné správy v postsocialistických krajinách. Nie je to však len špecialita železničných staníc. Aj prostredie autobusových staníc pôsobí otrasne.

Pri hodnotení žel. stanice Bratislava-Petržalka treba vziať do úvahy, že je nová a že je na nej nižšia frekvencia cestujúcich a ich zloženie je iné: hlavne pendleri do Viedne a stredoškolskí a vysokoškolskí študenti. Kiež by sme mali takýchto staníc čo najviac!

Ale, aby sme sa nepohybovali len v negatívnej rovine. Skúsme do tejto rubriky napísať, ktoré stanice na ŽSR považujeme za krásne, resp. na ktorých sa môže cestujúci cítiť príjemne?

Ale je tam , ak sa nemýlim podpísaný aj g.riaditeľ.

Ad rk_kn:

Jediny, kto sa za ZSR ako-tak vie vyjadrit ku GVD, je konstrukter "Grafikon zostavil: ...". Casove polohy +/- zadava a zdovodnuje objednavatel - ZSSK.. aj ked mu ich obcas konstrukter nakresli trooosku inak..

Ja som bol zase v Gyori a tam je tiez strasna stanica..Nie je rozdiel medzi "vonku" a "vnutri", lebo dvere su take ako keby tam ani neboli, vnutri je dlazba skoro rovnaka ako vonku asfalt, vsade je spina a v cakarni sami bezdaci....Ked som potom prisiel spät do petrzalky tak mi to pripadalo ako iny svet..:-)

Na tom Keleti pu. ma zaujalo, ze pokladnice su defacto "pod holym nebom", skoro na ulici, aspon tak to na mna posobilo. Po dlhsom hladani som nasiel aj cakaren, ale boli tam len drevene lavice a holuby (!). Inak ta stavba posobi dost impozantne, ako z cias Franza-Jozefa.

Na každom liste gvd sú podpísaní príslušní spracovatelia, schvalovatelia a funkcionári. Treba sa ich osobne na tieto pripomienky opýtať.

Taky malý příspěvek k tématu čekaní na vlak.Doporučuji navštívit nádraží Budapešť Keleti p. u. To je docela zážitek zvenčí to vypadá jako nádherná stavba,ale zevnitř(nazvracení) a naopak třeba nádraží Nyíregyháza(snad jsem to napsal správně) je jak z jiného světa.