Dopravní politika EU a mezinárodní vztahy v dopravě

Ve dnech 13.–14. 3. se v Berlíně uskutečnila mezinárodní konference „Budoucnost evropské železnice“. Na této akci se sešlo velké množství expertů z oblasti železniční dopravy včetně nejvyšších představitelů Evropské komise, Evropské investiční banky, provozovatelů železniční dopravy, správců infrastruktury a konzultačních firem.
V jednotlivých blocích byly diskutovány otázky budoucího rozvoje železniční dopravy na evropském kontinentě dle jednotlivých oblastí – reformy železničních podniků v liberalizovaném prostředí, otázky konkurence a spolupráce, železniční interoperabilita, ERTMS atd.
Konference se zúčastnila také delegace ČD, a. s., ve složení Ing. Jaroslav Richter, ředitel odboru strategie a informatiky GŘ, a Ing. Jiří Havlíček, ředitel odboru mezinárodního GŘ. Ing. Richter uvedl prezentaci naší firmy se zaměřením na její restrukturalizaci a zakládání dceřiných společností s cílem vytvoření struktury holdingu. Prezentace vzbudila živý ohlas a byla diskutována i v rámci dalších dvoustranných setkání.

(Železničář 12/2007)

Ve dnech 15. a 16. března jednala v Praze smíšená komise České republiky a Ruské federace pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci, sekce doprava. V rámci jednání navštívila ruská delegace některé závody a pracoviště, prohlédla si pražské pamětihodnosti a na závěr byl slavnostně podepsán Protokol z jednání.
Setkání se za ruskou stranu zúčastnili ředitel ekonomického odboru velvyslanectví RF v Praze pan A. Ivanov a státní tajemník – náměstek ministra dopravy Ruské federace S. A. Aristov spolu s odborným doprovodem. Za českou stranu byl vedoucím delegace náměstek ministra dopravy Ing. V. Kocourek. Mezi účastníky jmenujme alespoň JUDr. Jaroslava Souška, Doc. Ing. Karla Sellnera a další. Za České dráhy, a. s., byli přítomni náměstek generálního ředitele pro nákladní dopravu Ing. Rodan Šenekl a ředitel odboru mezinárodního Ing. Jiří Havlíček.
Z Protokolu druhého zasedání Pracovní skupiny pro spolupráci v dopravě Česko-ruské mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci vyjímáme:
V průběhu jednání, které proběhlo v přátelské, pracovní a konstruktivní atmosféře, byly posouzeny otázky rozvoje spolupráce v oblasti dopravy mezi Českou republikou a Ruskou federací. V oblasti železniční dopravy česká strana informovala o průběhu prací na zvětšení objemů nákladních přeprav provozovaných železniční dopravou a o současných perspektivách, včetně budoucích, které vzniknou při budování nového dopravního koridoru, jenž bude vést přes území Ruské federace, Běloruska, Polska, České republiky, Rakouska, Itálie.
Delegace se dohodly na trvalé spolupráci, na zdokonalování a rozvoji vzájemných i tranzitních přeprav při využívání Transevropských dopravních koridorů. Delegace RF označila za jednu z priorit zajištění kvalitních a bezpečných kontejnerových přeprav do Kalugy v souvislosti s výstavbou společného závodu na výrobu osobních automobilů. Po projednání bylo dohodnuto, že pro zkvalitnění a rozvoj železničních přeprav včetně výše uvedených kontejnerových přeprav bude vytvořena společná pracovní podskupina složená z představitelů Ministerstev dopravy a železničních správ, případně dalších expertů obou zemí. Do měsíce oznámí vzájemně Ministerstva dopravy složení pracovní podskupiny.
Strany se dohodly, že v oblasti železniční dopravy budou organizace obou zemí vyvíjet vědecko-technickou spolupráci, do které se zapojí přední vědecké ústavy a organizace obou zemí. Ruská strana informovala o výši tarifů v tranzitní nákladní kontejnerové přepravě na území Ruské federace v roce 2007 a o možnosti operativní regulace tarifů dle dynamiky a objemů trhu a také o průběhu prací na projektu CIM/SMGS.
V oblasti dopravní infrastruktury obě strany vyjádřily podporu další aktivní spolupráci cestou účasti ruských a českých podniků v rozvoji dopravní infrastruktury. Strany si budou vyměňovat podklady v rámci přípravy velkých infrastrukturních akcí.

(Železničář 12/2007)

Generální ředitel Moldavských železnic a bývalý ministr dopravy Moldavské republiky Miron Gagauz navštívil ve dnech 13. a 14. března Českou republiku, kde jednal také s představiteli Českých drah.
Doprovázel ho mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Moldavské republiky v ČR Crista Valerian, který byl po dobu šesti let moldavským vicepremiérem. Je to v historickém kontextu první moldavský velvyslanec u nás.
Delegaci přijali v Praze generální ředitel Českých drah, a. s., Ing. Josef Bazala se svým náměstkem Ing. Rodanem Šeneklem, Zdeněk Zbytek, předseda představenstva a. s. Česká východní, Jan Joska, manažer České exportní banky, Ing. Karel Mora, generální ředitel Elektrizace železnic Praha, a. s., František Ledabyl, obchodní ředitel OHL ŽS, a. s., a řada dalších odborníků z oboru železnic.
Účelem dvoudenní návštěvy bylo informovat hosty o zkušenostech z modernizace železničních tratí v ČR včetně elektrizace. Obsahem rozhovorů s vedením ČD byla informace o železniční dopravě u nás a také o možnostech vzájemné spolupráce. Delegace v doprovodu vedoucích pracovníků ČD odjela 13. března v 10.26 h spojem SC 75 Smetana do Brna. Tam, na půdě OHL ŽS, proběhlo setkání, kde se hovořilo o modernizaci železnic v Moldávii.
Moldavští hosté nabídli i možnost modernizace našich vozů v jejich podnicích, jistá komplikace spočívá ale v různém rozchodu, neboť Moldávie provozuje železniční dopravu na ruském rozchodu 1524 mm.

(Železničář 12/2007)

Ve dnech 21.-22.3.2007 se v Praze uskutečnil 3. ročník mezinárodní konference o dopravě Eurotraffic 2007. Konference se konala na Masarykově koleji ČVUT pod záštitou ministra dopravy Aleše Řebíčka, rektora ČVUT Václava Havlíčka, děkana Fakulty dopravní ČVUT a stínového ministra dopravy Petra Moose a řady dalších významných osobností. Ústředním tématem letošního ročníku konference se stalo zpoplatnění v dopravě. První den se odborníci věnovali i problematice ITS v dopravě a podpoře logistiky z veřejných zdrojů. Druhý den byl zaměřen na problematiku veřejné dopravy a dopravní řešení pro Prahu. Prvotní informace z února o druhém dni konferenci byly směrovány na exkurzi žst. Choceň, která se nakonec neuskutečnila a tak oba dva konferenční dny probíhaly v Praze.

Podrobnou zprávu se zaměřením na domácí příspěvky najdete na
http://www.zelpage.cz/zpravy/4379

Požadavek na naprostou nezávislost národních vyšetřovacích orgánů, transparentnost, systematičnost a preciznost vyšetřování mimořádných událostí v drážní dopravě byl hlavním závěrem Mezinárodní konference šetření nehod v drážní dopravě, která se pod záštitou Evropské železniční agentury na přelomu února a března konala v Londýně. Zúčastnili se jí i zástupci českého vyšetřovacího orgánu – Drážní inspekce (DI).
Konference svým obsahem volně navázala na poslední podobnou akci, která se uskutečnila v létě roku 2005 v Amsterdamu. Během přednášek, workshopů a diskusí se zástupci 25 zemí seznámili se všemi aspekty provázejícími vyšetřování mimořádných událostí. Hledali odpovědi na otázky, kdy, co a do jaké hloubky šetřit a na co se při šetření zaměřit. Stranou nezůstaly ani vyšetřovací metody – výslechy svědků, vyšetřování lidského faktoru či analýza příčin.
Stěžejními tématy konference byly význam bezpečnostního doporučení, které vyšetřovací orgán vydává na základě výsledku šetření, jako klíčového nástroje ke zlepšení bezpečnosti na drahách, a význam a úloha lidského činitele při stanovení příčiny mimořádné události. Pokud je příčinou mimořádné události selhání lidského činitele, je důležité zjistit i to, proč k tomuto selhání došlo, tedy stanovit „příčinu příčiny“.
Vzhledem k zásadnímu významu a množství informací, které na konferenci zazněly, připravuje Drážní inspekce na jejich základě seminář i pro českou odbornou veřejnost. Měl by se uskutečnit ve druhém čtvrtletí letošního roku; přesný termín a místo konání Drážní inspekce zveřejní na svých webových stránkách.

(Dopravní noviny 12/2007)

Náměstek ministra dopravy České republiky Vojtěch Kocourek a státní tajemník - náměstek ministra dopravy Ruské federace Sergej Alexejevič Aristov podepsali minulý týden v Praze protokol o prohlubování spolupráce obou zemí v dopravě. Podpis protokolu byl součástí druhého jednání pracovní skupiny při Česko-ruské mezivládní komisi pro ekonomickou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci.
S ohledem na předpokládaný další nárůst osobní i nákladní silniční dopravy mezi oběma zeměmi česká strana požádala o zvýšení počtu přepravních povolení, a to na úroveň loňského roku, tedy o 8000 povolení pro bilaterální a tranzitní nákladní dopravu a o 170 povolení pro přepravy do a z třetích zemí. Obě strany se dohodly na tom, že počet povolení projednají ve třetím čtvrtletí na základě analýzy objemů přeprav prvního pololetí. Ruská delegace za jednu z dopravních priorit označila zajištění kvalitních a bezpečných kontejnerových přeprav do města Kaluga, kde vznikne výrobní závod automobilky Škoda. České dráhy již o těchto přepravách jednají s Ruskými drahami (RŽD) a rády by participovaly i na zajištění logistiky přeprav, tedy na vedení vlaků a manipulaci kontejnerů v Brestu.
Zástupci obou stran se dále dohodli na rozvoji spolupráce v oblasti vývoje, výroby a modernizace hnacích vozidel. Součástí dohody je i to, že si Česká republika bude s Ruskem vyměňovat informace o stavu a rozvoji dopravní infrastruktury. Obě země podpoří i konkrétní spolupráci při její výstavbě.
V oblasti letecké dopravy se česká a ruská strana dohodly na tom, že se ještě letos uskuteční další jednání expertů věnované přípravě nové dohody o letecké dopravě. Příští jednání skupiny se bude konat v druhé polovině září v Rusku.

(Dopravní noviny 12/2007)

Brusel - Evropská komise podala hned dvě žaloby na Slovensko u Evropského soudního dvora (ESD). První se týká údajného porušování evropských pravidel o inspekci a certifikaci bezpečnosti lodí a druhá takzvaného "druhého železničního balíku", tedy směrnice, jež má mimo jiné zvýšit bezpečnost v železniční dopravě.
Podle evropské směrnice mohou plavidla, která se používají na území Evropské unie, certifikovat pouze společnosti, které k tomu mají oprávnění na úrovni EU. Podle zjištění komise ale některé slovenské lodě získaly v rozporu s touto směrnicí bezpečnostní oprávnění od bulharských a tureckých společností, které toto oprávnění nemají.
Na železnici má Slovensko naopak problémy s implementací dvou směrnic do národního práva, které měly jednotlivé státy přejmout do konce dubna roku 2006. V deseti případech se tak ale nestalo. Spolu se Slovenskem u soudu skončí i Německo, Řecko, Španělsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Slovinsko.
Podle komise má směrnice vést ke zvýšení bezpečnosti v železniční dopravě. Je v ní stanoven postup při přidělování bezpečnostních osvědčení, které musí získat každá železniční společnost předtím než začne provozovat železniční dopravu. Každá členská země EU navíc musí zřídit pro železniční dopravu nezávislou instituci, která má na starosti vyšetřování nehod.

(Autor: ČTK)

Jen jedenkrát za rok se v pařížském sídle mezinárodní federace železničářů (FISAIC) schází jeho vrcholový výkonný orgán. Pod řízením generálního prezidenta pana Guy Gierese (SNCFL) a generálního prezidenta Francouzského zemského svazu FISAIC pana Georges Walleranda (SNCF), který je současně generálním sekretářem FISAIC, a za přítomnosti dalších členů výkonného orgánu z Francie, Německa, Rakouska a Švýcarska, projednávají aktuální otázky federace a zajišťují splnění úkolů uložených Valnou hromadou nebo Prezídiem FISAIC.
FISAIC sdružuje zájmové činnosti železničářů členských zemí zhruba ve 25 oblastech. Podle údajů z Valné hromady FISAIC konané v roce 2006 zúčastňuje se činnosti ve všech zájmových oblastech přes 80 tisíc železničářů – členů FISAIC. FISAIC je tedy živou dynamickou organizací, která podporuje nejen mezinárodní mnohostranné, ale i dvoustranné akce. Jednotlivé zemské svazy pak organizují regionální nebo celodrážní akce. Pro ilustraci jen v centru Francie – Ile-de-France, se Francouzský zemský svaz FISAIC člení na 6 oblastí, ve kterých svoje koníčky pěstují železničáři SNCF ve více než 100 skupinách. Celý svaz sdružuje přes 20 000 železničářů. FISAIC existuje již od roku 1952, ale až v roce 1990 byly ČSD přijaty za člena FISAIC. Zásluhu na rozvoji činnosti FISAIC u ČSD, později ČD, má především PhDr. Anna Abelovská.

Celý článek najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_11pari.htm

Addams: Čo by malo byť nežiadúce na zdražení cestnej dopravy na krátke vzdialenosti - tá snáď neprodukuje znečistenie a iné externé náklady? Tiež treba zohľadniť, že "ekologická daň" za palivá viac postihne práve rôzne zbytočné diaľkové dopravy (pri ktorých je podiel nákladov za dopravu vyšší než v prípade dopravy na krátku vzdialenosť) - typickým príkladom sú práve potraviny, ktoré by kľudne stačilo voziť práve spomenutou Aviou z miesta blízkeho miestu spotreby a nie z druhého konca kontinentu (mlieko, vajcia, zelenina)...

Ak sa zvysi cena paliv, vzrastie cestna doprava aj na kratke vzialenosti napr. Avia s chlebom z pekarne do 10 km vzdialeneho obchodu, co je neziaduce, preto treba zdrazit len dialkovu dopravu, t.j. zdvihnut dane z predaja novych kamionov (resp. vozidiel na 3,5 t) a ich suciastok, poplatky pre ne za pouzivanie infrastruktury.

Addams: S názorom, že by bolo načase ukončiť dnes panujúci komunizmus v cestnej doprave, ktorú môže každý využívať v neobmedzenom rozsahu bez toho, aby sa primeraným spôsobom podieľal na pokrytí súvisiacich nákladov (či už priamych alebo externých), sa dá len súhlasiť. Stále však nie je isté, či by následné zvýšenie nákladov cestnej dopravy motivovalo k jej výraznému zníženiu či prechodu na železnicu - viď nedávny článok, ktorý prepísal Zbyněk v inej diskusii so záverom, že zvýšenie cien nafty o 200-300% za účelom zahrnutia externých nákladov do ceny dopravy by v konečnom dôsledku prinieslo pokles cestnej dopravy len o 8% za 10 rokov...

http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?lang=1&id=125571

Oprava :
... 1. co najskor v celej EU zdvihnut ...

brano:
na zmysluplnosť či spôsob realizácie železničných projektov z europeňazí v našich končinách - viď napríklad už siedmy rok sa vlečúcu modernizáciu 40 km dlhej trate, ktorej jediným výsledkom zatiaľ bolo vyhnanie podstatnej časti cestujúcich z vlakov a po ktorej slávnom ukončení tam vlaky budú opäť jazdiť 120 km/h, ako pred jej začiatkom, - suhlasim

vidim len 2 sposoby riesenia:
1. co najskor v celej zdvihnut dane z predaja novych kamionov a ich suciastok, poplatky pre ne za pouzivanie infrastruktury, ktore su este stale smiesne voci nakladom, a to v celej EU
2. pockame si 15 - 20 rokov kym vyschne ropa, a pocas ktorich budeme nadalej zurivo stavat dialnice, a potom sa pytat na co nam su ...

Zaujímavé čítanie, len sa mi zdá, že západní eurosúdruhovia by sa mohli najprv zamyslieť nad situáciou u seba doma, kde je podiel železnice v nákladnej doprave podstatne nižší než v nových členských štátoch a ani masívne investície do železničnej infraštruktúry v niektorých krajinách (Nemecko, Francúzsko) túto situáciu nezvrátili.

A tiež by si súdruhovia z Bruselu mohli viac posvietiť na zmysluplnosť či spôsob realizácie železničných projektov z europeňazí v našich končinách - viď napríklad už siedmy rok sa vlečúcu modernizáciu 40 km dlhej trate, ktorej jediným výsledkom zatiaľ bolo vyhnanie podstatnej časti cestujúcich z vlakov a po ktorej slávnom ukončení tam vlaky budú opäť jazdiť 120 km/h, ako pred jej začiatkom, či elektrifikáciu tratí, po ktorých v bežnej situácii prejdú 3-4 páry nákladných vlakov denne...

Postupem podle přílohy IV kapitoly 3 bodu 4 Smlouvy o přistoupení Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika sdělily Komisi státní podpory, které lze do konce třetího roku ode dne přistoupení považovat za existující podporu ve smyslu čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES. Litevská republika o žádných takových podporách Komisi neinformovala.
Seznam těchto státních podpor, jak je uvedené členské státy oznámily Komisi, se tímto zveřejňuje v úředních jazycích dotyčných států.
Seznam, přeložený do pracovního jazyka Evropské komise (angličtiny, němčiny nebo francouzštiny), bude umístěn na webových stránkách Evropské komise:
http://ec.europa.eu/dgs/energy_transport/state_aid/index_en.htm.
Toto zveřejnění nelze v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Komise týkající se těchto podpor, zejména k tomu, zda tyto podpory splňují všechny podmínky stanovené Smlouvou o přistoupení nebo zda jsou považovány za slučitelné se Smlouvou.

Celé znění této částky Úředního věstníku Evropské unie najdete na stránce
http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/63A11C12-E8D3-447D-9F1E-35542F343EE5/0/verejnapodporadoprava.pdf

Je docela zajímavé porovnat stav v jednotlivých zemích, zejména v ČR, SR a Polsku...

V nových členských státech využívání evropských strukturálních fondů neodráží vždycky přesně principy hlásané v Bruselu. Je to silnice, která získává lví podíl, zatímco železnice živoří a neustále ztrácí podíl na trhu.

Na stránce http://www.datis.cdrail.cz/edice/IZD/izd6_07/vychod.pdf
byl nedávno uveden český překlad sice staršího, ale zajímavého článku z časopisu "Ville & Transport Magazine".