Wien - Bratislava a železnice medzi nimi
Toto pravdepodobne budúce súmestie (Twin City) spája železnica cez Gänserndorf už od 20. VIII. 1848, neskôr (žiaľ dátum v súčasnosti neviem) aj cez Leopoldsdorf po Marchegger Ostbahn, od 18. XII. 1897 - zatiaľ len jednokoľajkou - cez Parndorf a od 22. I. 1914 cez Hainburg an der Donau. V blízkej dobe bude zrealizované aj prepojenie oboch letísk Schwechat a M. R. Štefánika, avšak nie obnovou najkratšej trasy (Schwechat - Fischamend - Hainburg an der Donau - Wolfsthal - Ba-Petržalka), ale rekonštrukciou trate Fischamend - Götzendorf a jej zaústením smerom na Parndorf. Počet vlakov spájajúcich obe mestá utešene raste, a tak rastie počet zážitkov z prevádzky na týchto tratiach, ktoré sú tu očakávané.
Ďalšie informácie o tratiach:
Bratislava - Kopčany - Wolfsthal - Wien
Bratislava - Kittsee - Parndorf - Wien
Bratislava - Marchegg - Wien.
Rakúsko - ÖBB
Zaujímavé články a odkazy:
Prepojenie bratislavského letiska so železnicou
Wien Hauptbahnhof
Samostatné diskusie o niektorých staniciach:
Bratislava Hlavná stanica
Bratislava Filiálka
Bratislava - Nové Mesto
Stanica konskej železnice
Cena spiatočného cestovného lístka Bratislava – Viedeň stojí 8,2 eura, čo je asi 300 Sk. Ak cestujúci využijú ponuku Vlakom ďalej, ktorá zahŕňa aj prepravu mestskou hromadnou dopravou vo Viedni, zaplatia za spiatočný cestovný lístok 11,2 eura, čo je asi 400 Sk. Cestovné lístky platia od 31. decembra do 6:00 ráno 1.
Cestujúci môžu do viedenského Südbahnhof využiť vlaky, ktoré odchádzajú z Bratislavy z Petržalky alebo z Hlavnej stanice. V skorých ranných hodinách budú mimoriadne vlaky do Bratislavy odchádzať už zo železničnej stanice Wien Mitte, ktorá je v blízkosti Námestia svätého Štefana, kde sa konajú silvestrovské oslavy. Cestujúci môžu využiť vlaky, ktoré odchádzajú z bratislavskej Hlavnej stanice o 15:00, 15:50, 17:00, 17:50, 19:00, 19:50, 21:00 a o 21:50. Cestujúci z Petržalky môžu využiť vlaky, ktoré majú odchod o 15:40, 16:40, 17:40, 18:40, 19:40, 20:40 a o 21:40. Tri mimoriadne vlaky budú odchádzať zo železničnej stanice Viedeň Mitte o 1:31, 2:31 a o 3:31. Vlaky zastavia v týchto železničných staniciach: Wien Meidling, Wien Südtirolerplatz, Wien Südbahnhof, Wien Rennweg, Wien Praterstern, Wien Handelskai, Wien Floridsdorf.
(http://www.sme.sk/c/3059327/Po-silvestrovskych-oslavach-pojdu-z-Viedne-tri-mimoriadne-vlaky.html )
http://www.imhd.sk/ba/index.php?w=2b2f3a2132222fef252932252c2127ef1f&id=19131&idt=u&idg=2206&gi=0&gn=20&gs=c&gsd=
a
http://www.imhd.sk/ba/index.php?w=2b2f3a2132222fef252932252c2127ef1f&id=19132&idt=u&idg=2206&gi=0&gn=20&gs=c&gsd=
Nebolo by jednoduchsie a kratsie spojit priamo Wolfsthal s Petrzalkou - bolo, ale uz tomu brani nase najsvatejsie nedotknutelne bozstvo: pani Dialnica .
O.i.:
Akože nie je, však z Wolfsthalu až takmer k hraničnému prechodu Petržalka - Berg vedie po násype trate cyklistická cesta, na mnohých miestach sú popri násype zachované aj kamene označujúce hranice železničného pozemku.
V sucasnosti trat z Viedne popri Dunaji konci cca 150 m za zst. Wolfsthal - fotku konca trate obsahuje štúdia uskutočniteľnosti: http://www.reming.sk/ref_0317.htm .
Zvysky nasypu az po vychodny koniec dediny su vsak stale viditelne - pozri:
Bratislava - Kopčany - Wolfsthal - Wien: http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h404.htm .
Od vychodneho konca dediny dale na vychod uz na uzemi Rakuska nie je po streke ani pamiatka. (ak sa to nezmenilo odvtedy, co som tam bol naposledy)
měla vybrat některou ze tří variant propojení Vídně a Bratislavy po
železnici, napsal rakouský deník Die Presse. Zhruba 50 kilometrů mezi oběma
metropolemi dosud nebylo propojeno přímou železnicí. Hlavním favoritem je
podle listu vybudování takzvané marcheggské větve. Železnice by se měla
začít stavět v roce 2008 a vlaky by po ní mohly začít jezdit od roku 2012.
Na mezinárodní železnici z Vídně do Břeclavi by se v Gänserndorfu napojila
větev vedoucí přes obec Marchegg na Slovensko. Tuto variantu upřednostňují
hlavně hospodářské kruhy, neboť trať by sloužila převážně přepravě zboží.
Zejména pro vídeňské dodavatele by bylo velmi atraktivní přímé napojení na
slovenský automobilový průmysl severně od Bratislavy.
Rakouský státní tajemník pro dopravu Helmut Kukacka zdůrazňuje, že tato
trasa má v rakouské vládě absolutní prioritu. Podle Rakouských spolkových
drah by tato varianta spolkla 90 milionů eur, z nichž by bylo možné
vybudovat elektrifikovanou trať až do Bratislavy.
Pro osobní dopravu má ale tato možnost značnou nevýhodu kvůli tomu, že by
nevedla přes vídeňské letiště ve Schwechatu a důležité spádové oblasti.
Vlaky by tak nemohli využívat například lidé dojíždějící do práce.
Údajně levnější alternativou, kterou oproti vládě upřednostňuje město
Vídeň, je takzvaná götzendorfská odbočka. Plán počítá s využitím stávající
městské rychlodráhy S7 z Vídně na letiště. Za Schwechatem by se na
rychlodráhu napojila jižní odbočka, která by se u Götzendorfu navázala na
východní železnici spojující Vídeň s obcemi nedaleko slovenských hranic.
Tato trať by pak musela být prodloužena z Kittsee do slovenské metropole.
Variantu upřednostňuje i EU a hlavní bratislavský architekt Štefan Šlachta,
ale také sociálnědemokratická strana, která vyhrála parlamentní volby. O
další výstavbě železnic přitom bude rozhodovat příští vláda.
Lidovec Kukacka ale nepovažuje argument začlenění letiště ve Schwechatu do
projektu za podstatný poté, co ztroskotala privatizace bratislavského
letiště, a tím jeho organické propojení s letištěm vídeňským.
Nejmenší naději na realizaci má prodloužení rychlodráhy S7 na bratislavské
sídliště Petržalka. Tato trať přitom končí až v příhraničním Wolfsthalu a
stačilo by dostavět pouze 4,7 kilometru kolejí. Této možnosti rakouské
ministerstvo dopravy přesto nepřikládá žádnou prioritu, tvrdí Die Presse.
Vídeňský radní pro rozvoj a dopravu Rudolf Schicker proto navrhuje, aby
zbývající úsek do Bratislavy spolufinancovaly a provozovaly soukromé
subjekty.
Podle představ EU by měl být jedním z nejdůležitějších dopravních spojení
mezi západní a východní částí Evropy železniční koridor
Paříž-Štrasburk-Stuttgart-Vídeň-Bratislava, upozornil nedávno rakouský
deník Der Standard. Francouzští a němečtí železniční experti jsou údajně
zděšeni pomalostí výstavby rakouské západní železnice, která se má stát
součástí koridoru.
Experti upozorňují na pomalost výstavby geograficky obtížného úseku ze
Salcburku do Attnangu a na nedořešenost spojení Vídně s Bratislavou.
Evropský komisař pro dopravu Péter Balázc přitom v nedávné půlroční zprávě
kritizoval Rakousko i Slovensko, že projektu nevěnují patřičnou pozornost.
Autor clanku si zjavne pletie dojmy s pojmami:
Dost pochybujem, ze by ORF (Osterreische Rundfunk und Fernsehen/Rakuska televizia a rozhlas) prevadzkovala zeleznicu. Skor by som to typoval na OBB (Osterreichische BundesBahn/Rakuske zeleznice) ...