Benelux
Železnice Beneluxu (Belgique+Nederland+Luxembourg) sú vďaka svojmu susedstvu s železničnými mocnosťami DB a SNCF, ale aj vďaka vlastnej iniciatívnosti v prednej línii železníc Európy. Dôkazmi sú:
NS - http://www.ns.nl/
SNCB/NMBS - http://www.sncb.be/
CFL -http://www.cfl.lu/
mapa siete Beneluxu -http://www.bueker.net/trainspotting/maps_benelux.php
V pátek 12. června byla slavnostně otevřena vysokorychlostní trať mezi Lutychem a hranicemi s Německem. Byla tak dokončena poslední část belgického hvězdicového vysokorychlostního systému. Belgie se tak stala první zemí v Evropě s vysokorychlostním propojením na hranice státu. Po právě otevřeném úseku jezdí zatím jen německé soupravy ICE 3, do konce roku by zde však měl být zahájen i provoz Thalysu. Traťová rychlost úseku se pohybuje od 200 do 260 km/hod.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/373115/
Počet kontejnerů, které mezi největším evropským přístavem a vnitrozemím kontinentu přepravila železnice, loni poprvé v historii překročil hranici jednoho milionu TEU. Ve srovnání s rokem 2007, kdy železniční terminály v Rotterdamu odbavily 950 tisíc TEU, tak loni dráha vykázala nárůst o 11,6 procenta. Výrazný nárůst vyniká zejména na pozadí celkového vývoje objemu překladu kontejnerů v loňském roce, který lze přinejlepším označit za stagnaci.
Železniční sektor byl jednoznačně mnohonásobně úspěšnější než všechny ostatní druhy dopravy využívané pro spojení přístavu s vnitrozemím. Vnitrozemská vodní doprava zaznamenala pokles o 4,4 procenta (z 2 445 000 na 2 237 000 TEU) a silniční doprava o 5,7 procenta (ze 4 749 000 na 4 476 000 TEU). To se projevilo na poměrně výrazné změně podílů jednotlivých druhů dopravy (modal split): dráha si polepšila o dva procentní body na 13 procent, zatímco podíl silniční dopravy se snížil rovněž o dva procentní body na 57 procent. Vnitrozemská vodní doprava si i přes absolutní pokles udržela podíl kolem 30 procent.
Podle ředitele kontejnerové a logistické divize přístavu Emile Hoogstedena zaznamenala dráha dvouciferný nárůst podruhé za sebou, loni ovšem poprvé v podmínkách stagnujícího trhu. „Velmi nám pomohla nákladní trať Betuwelijn, na niž pozitivně reagují speditéři, rejdaři i další zákazníci. Přístavní správa a provozovatel železnice Keyrail nyní těsně spolupracují na programu jejího co nejefektivnějšího využití pro spojení s vnitrozemím, který by měl být realizován do konce roku. Během prosince by měla být až k Maasvlakte také zajištěna trakce 25 kV včetně evropského zabezpečovacího systému ERTMS,„ řekl.
Stupeň využití železnice se v jednotlivých kontejnerových terminálech v Rotterdamu do značné míry liší. Námořní terminály na Maasvlakte loni odbavily v provozu s vnitrozemím 4,6 milionu TEU, z nichž na železnici připadlo 16 procent (podíl kamionové dopravy činil 47 procent a vnitrozemské vodní dopravy 37 procent). Většina zboží z tohoto terminálu směřuje ze nebo do vzdálených destinací, objemy jsou velké.
Ve třech velkých terminálech v oblasti Waal-Eemhaven (ECT City, Uniport, RST), které z více než poloviny odbavují kontejnery ve vnitroevropském obchodu, se loni přeložilo 2,7 milionu TEU. V jejich případě byl podíl železnice podstatně nižší – jen devět procent, zatímco silniční doprava se na modal splitu podílela 69 procenty a vnitrozemská vodní doprava 22 procenty. Z mezikontinentální přepravy ovšem tyto terminály odbavují především kontejnery určené pro odběratele v okolí Rotterdamu. Často jsou v nich překládány také zásilky hluboce zmraženého zboží, což rovněž posiluje pozici kamionové dopravy. Zbylých zhruba deset terminálů s úhrnným překladem 630 tisíc TEU slouží pro provoz s vnitrozemím a na silniční dopravu v nich připadá podíl 70 až 100 procent. Největší část v nich tvoří kontejnery vnitroevropského obchodu, kde převládá důraz na rychlost a flexibilitu.
Další růst kontejnerového překladu v Rotterdamu bude zřejmě v režii velkých terminálů v západní zóně přístavu.
(Dopravní noviny)
Železniční sektor byl jednoznačně mnohonásobně úspěšnější než všechny ostatní druhy dopravy využívané pro spojení přístavu s vnitrozemím. Vnitrozemská vodní doprava zaznamenala pokles o 4,4 procenta (z 2 445 000 na 2 237 000 TEU) a silniční doprava o 5,7 procenta (ze 4 749 000 na 4 476 000 TEU). To se projevilo na poměrně výrazné změně podílů jednotlivých druhů dopravy (modal split): dráha si polepšila o dva procentní body na 13 procent, zatímco podíl silniční dopravy se snížil rovněž o dva procentní body na 57 procent. Vnitrozemská vodní doprava si i přes absolutní pokles udržela podíl kolem 30 procent.
Podle ředitele kontejnerové a logistické divize přístavu Emile Hoogstedena zaznamenala dráha dvouciferný nárůst podruhé za sebou, loni ovšem poprvé v podmínkách stagnujícího trhu. „Velmi nám pomohla nákladní trať Betuwelijn, na niž pozitivně reagují speditéři, rejdaři i další zákazníci. Přístavní správa a provozovatel železnice Keyrail nyní těsně spolupracují na programu jejího co nejefektivnějšího využití pro spojení s vnitrozemím, který by měl být realizován do konce roku. Během prosince by měla být až k Maasvlakte také zajištěna trakce 25 kV včetně evropského zabezpečovacího systému ERTMS,„ řekl.
Stupeň využití železnice se v jednotlivých kontejnerových terminálech v Rotterdamu do značné míry liší. Námořní terminály na Maasvlakte loni odbavily v provozu s vnitrozemím 4,6 milionu TEU, z nichž na železnici připadlo 16 procent (podíl kamionové dopravy činil 47 procent a vnitrozemské vodní dopravy 37 procent). Většina zboží z tohoto terminálu směřuje ze nebo do vzdálených destinací, objemy jsou velké.
Ve třech velkých terminálech v oblasti Waal-Eemhaven (ECT City, Uniport, RST), které z více než poloviny odbavují kontejnery ve vnitroevropském obchodu, se loni přeložilo 2,7 milionu TEU. V jejich případě byl podíl železnice podstatně nižší – jen devět procent, zatímco silniční doprava se na modal splitu podílela 69 procenty a vnitrozemská vodní doprava 22 procenty. Z mezikontinentální přepravy ovšem tyto terminály odbavují především kontejnery určené pro odběratele v okolí Rotterdamu. Často jsou v nich překládány také zásilky hluboce zmraženého zboží, což rovněž posiluje pozici kamionové dopravy. Zbylých zhruba deset terminálů s úhrnným překladem 630 tisíc TEU slouží pro provoz s vnitrozemím a na silniční dopravu v nich připadá podíl 70 až 100 procent. Největší část v nich tvoří kontejnery vnitroevropského obchodu, kde převládá důraz na rychlost a flexibilitu.
Další růst kontejnerového překladu v Rotterdamu bude zřejmě v režii velkých terminálů v západní zóně přístavu.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/369281/
Jako součást organizačních změn provedly belgické železnice (SNCB) změnu v rámci skupiny SNCB Groupe Fret (nákladní doprava).
Činnost firem uvnitř této skupiny – IFB (Inter Ferry Boat) a TRW (Transport Route Wagon) – se doposud značně překrývala.
Proto se přistoupilo k přeskupení aktivit těchto firem: do IFB byly převedeny veškeré obchodní aktivity, zatímco TRW byla transformována na firmu, která bude mít na starosti správu a údržbu vozového parku.
(Železničář)
Činnost firem uvnitř této skupiny – IFB (Inter Ferry Boat) a TRW (Transport Route Wagon) – se doposud značně překrývala.
Proto se přistoupilo k přeskupení aktivit těchto firem: do IFB byly převedeny veškeré obchodní aktivity, zatímco TRW byla transformována na firmu, která bude mít na starosti správu a údržbu vozového parku.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356212/
Nizozemské dráhy NS vyhlásily, že zavedení nového ambiciózního jízdního řádu a otevření některých nových stanic jim pomohlo udržet zdravý finanční vývoj. I přesto společnosti v loňském roce klesl čistý zisk z 281 na 56 milionů eur. Celkový obrat holdingu NS dosáhl částky 4,25 miliardy eur, což znamená navýšení o 213 milionů eur. Tržby z vnitrostátní osobní dopravy činí 2,47 miliardy eur. Letos očekávají NS mírný propad díky ekonomické krizi.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356211/
Železniční dopravu v Belgii včera vážně narušila stávka, kterou náhle a zatím z neznámých důvodů vyhlásili ráno průvodčí a další vlakový personál. Informovala o tom společnost Infrabel, která místní železniční síť spravuje. V Bruselu se do stávky zapojilo 90 % zaměstnanců, kteří zajišťují doprovodné služby u vlakových souprav. Podobné to bylo i na jiných místech, nejvíce byly postiženy spoje mezi velkými městy jako Namur, Lutych, Charleroi, Mons a Tournai.
(Haló noviny)
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/355805/
V letošním roce, konkrétně 9. dubna, zahájil provoz kontejnerový vlak mezi terminály ECT Maasvlakte Maasvlaka Moerdijk v největším holandském městě Rotterdamu. Kontejnery zatím jezdí se třemi obraty každý den. Operátorem, který provoz tohoto vlaku zajišťuje, je společnost TCT Venlo. Tato firma má k terminálům blízko – je stoprocentní dceřinou společností jejich provozovatele ECT. Firma TCT Venlo svěřila trakci společnosti Veolia Cargo Nederland.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/349239/
Použití moderní geodetické techniky při budování železničního koridoru v Holandsku
Tak, jak si Holanďané zvykli používat pro dopravu po městě jízdní kolo, začínají mít poslední dobou v oblibě i železniční dopravu. Není divu, úroveň přepravy stoupá, 9 z 10 vlaků přijíždí a odjíždí přesně podle jízdního řádu a jde o způsob dopravy relativně šetrný k životnímu prostředí.
To je několik z mnoha důvodů třináctiprocentního nárůstu pasažérů v posledních třech letech v Holandsku. Udržovat a modernizovat 6500 km tamějších tratí vyžaduje velké zkušenosti a kvalitní technické vybavení. Není proto divu, že kontrakt na tento ambiciózní projekt od holandské vlády získala jedna z největších geodetických firem v Holandsku - Prisma Meten en Uitzetten B. V., která používá téměř výhradně produkty SOKKIA.
Jedním z největších úkolů bylo vybudovat chybějící trasu mezi městy Lelystad a Zwolle. Na tomto 50 kilometrovém úseku za miliardu eur se projektanti, stavebníci i geodeti setkávali se spoustou nástrah spojených s tak obrovským projektem.
Kromě spousty problémů s územními plány dotčených obcí přišlo na řadu například i mapování stavbou odkrytých archeologických památek. Překážek však bylo daleko více. Od nutnosti zbudovat 800 metrů dlouhý železniční tunel pod jezerem Drontermeer až po kilometr dlouhý most přes řeku Ijssel.
Tolerance byly nastaveny velmi přísně. Přesto díky špičkové technice SOKKIA zvládla všechny přípravné práce v terénu jedna meřičská skupina. Práce firmě Prisma šla od ruky i díky zkušenostem z podobné zakázky - vysokorychlostní tratě HSL (obdoba francouzského TGV). Pro dosažení přesnosti 2 cm v reálném čase byl použit GPS/GLONASS přijímač SOKKIA GSR2700 ISX, který je již dobře známý i českým zákazníkům.
Jako referenční stanice byla použita vlastní referenční stanice firmy Prisma a také referenční stanice umístěná na sídle evropské centrály firmy SOKKIA v nedalekém Almere. Jakmile GPS/RTK aparatura splnila svůj úkol, přišla na řadu SRX - robotizovaná totální stanice v režii SOKKIA. Pro firmu Prisma je efektivita práce na prvním místě, proto zvolila plně robotizovaný jedno-mužný systém. Všechny výsledky pak byly zpracovávány v řadě profesionálních softwarů - AutoCAD, Gbuilder, MOVE3, Sokkia Spectrum Survey, atd.
Spolupráce firem Prisma a SOKKIA se ukázala být jako klíčová a to nejen na této obří zakázce. Blízkost sídla firmy SOKKIA v Almere a stavby tohoto železničního koridoru ještě podtrhla rychlost a efektivnost s jakou odborníci z firmy SOKKIA byli schopni pomáhat s obsluhou GNSS systémů a totálních stanic, řešit dotazy a dělat celkovou technickou podporu.
V často složitém a písčitém terénu, který byl často bičován silným větrem nasyceným mořskou vodou, tak firma Prisma našla spolehlivého partnera pro celé spektrum měřických prací - firmu SOKKIA.
(Zeměměřič)
Tak, jak si Holanďané zvykli používat pro dopravu po městě jízdní kolo, začínají mít poslední dobou v oblibě i železniční dopravu. Není divu, úroveň přepravy stoupá, 9 z 10 vlaků přijíždí a odjíždí přesně podle jízdního řádu a jde o způsob dopravy relativně šetrný k životnímu prostředí.
To je několik z mnoha důvodů třináctiprocentního nárůstu pasažérů v posledních třech letech v Holandsku. Udržovat a modernizovat 6500 km tamějších tratí vyžaduje velké zkušenosti a kvalitní technické vybavení. Není proto divu, že kontrakt na tento ambiciózní projekt od holandské vlády získala jedna z největších geodetických firem v Holandsku - Prisma Meten en Uitzetten B. V., která používá téměř výhradně produkty SOKKIA.
Jedním z největších úkolů bylo vybudovat chybějící trasu mezi městy Lelystad a Zwolle. Na tomto 50 kilometrovém úseku za miliardu eur se projektanti, stavebníci i geodeti setkávali se spoustou nástrah spojených s tak obrovským projektem.
Kromě spousty problémů s územními plány dotčených obcí přišlo na řadu například i mapování stavbou odkrytých archeologických památek. Překážek však bylo daleko více. Od nutnosti zbudovat 800 metrů dlouhý železniční tunel pod jezerem Drontermeer až po kilometr dlouhý most přes řeku Ijssel.
Tolerance byly nastaveny velmi přísně. Přesto díky špičkové technice SOKKIA zvládla všechny přípravné práce v terénu jedna meřičská skupina. Práce firmě Prisma šla od ruky i díky zkušenostem z podobné zakázky - vysokorychlostní tratě HSL (obdoba francouzského TGV). Pro dosažení přesnosti 2 cm v reálném čase byl použit GPS/GLONASS přijímač SOKKIA GSR2700 ISX, který je již dobře známý i českým zákazníkům.
Jako referenční stanice byla použita vlastní referenční stanice firmy Prisma a také referenční stanice umístěná na sídle evropské centrály firmy SOKKIA v nedalekém Almere. Jakmile GPS/RTK aparatura splnila svůj úkol, přišla na řadu SRX - robotizovaná totální stanice v režii SOKKIA. Pro firmu Prisma je efektivita práce na prvním místě, proto zvolila plně robotizovaný jedno-mužný systém. Všechny výsledky pak byly zpracovávány v řadě profesionálních softwarů - AutoCAD, Gbuilder, MOVE3, Sokkia Spectrum Survey, atd.
Spolupráce firem Prisma a SOKKIA se ukázala být jako klíčová a to nejen na této obří zakázce. Blízkost sídla firmy SOKKIA v Almere a stavby tohoto železničního koridoru ještě podtrhla rychlost a efektivnost s jakou odborníci z firmy SOKKIA byli schopni pomáhat s obsluhou GNSS systémů a totálních stanic, řešit dotazy a dělat celkovou technickou podporu.
V často složitém a písčitém terénu, který byl často bičován silným větrem nasyceným mořskou vodou, tak firma Prisma našla spolehlivého partnera pro celé spektrum měřických prací - firmu SOKKIA.
(Zeměměřič)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/348147/
Nizozemské dráhy působí spolu s leteckým dopravcem KLM v Alianci pro vysokorychlostní železniční dopravu.Opožděné zprovoznění nové tratě jí způsobilo velké problémy.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_16nizo.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_16nizo.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346931/
Drážní podnik Bentheimer Eisenbahn (BE) podnikl menší oslavu, když provedl křest své nové dieselové lokomotivy. Jde o silnou lokomotivu o 2700 koních, která bývala nasazena u německé DB pod označením 221 147. Od letošního ledna bude dopravovat v Holandsku kontejnerové vlaky. BE zde získala oprávnění drážního dopravce. Lokomotivu prodala DB do Řecka, později však byla reimportována do Německa. Drážní opravna Arriva Werke Nord ji následně přestavěla a vybavila dvěma motory MTU; nyní má provozní oprávnění pro Německo i Holandsko.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329184/
Na nové výlučně nákladní trati Betuweroute, spojující místa RotterdamZevenaar-Emmerich, jezdí týdně od nového zimního jízdního řádu 250 nákladních vlaků. Tisku to potvrdila nizozemská provozní společnost Keyral. Doposud zde jezdilo 160 vlaků. Na německé straně probíhají ve vysokých otáčkách přípravy na výstavbu 60 km dlouhé trati EmmerichOberhausen. Pracovní skupina Betuwe, do níž patří sedm obcí z oblasti dolního Rýna, informuje, že v roce 2009 proběhne ověřovací řízení ohledně výstavby třetí koleje. Obce proto přijaly rezoluci, ve které uvádějí řadu požadavků - například pokud jde o ochranu proti hluku.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329183/
Belgická dráha SNCB má velký zájem o podílnictví na projektu Cargo Rail Express (Carex). Projekt je zaměřen na dopravu leteckého zboží vysokorychlostními vlaky. Definitivní rozhodnutí správní rady SNCB má být přijato v nejbližších dnech.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329182/
Od poloviny prosince 2008 je zcela elektrizována nákladní železniční trať Antverpy-Cáchy (Aachen, SRN). Poslední 8 km dlouhý úsek Gemmenicherským tunelem na hranici uvedly do provozu společnosti Infrabel, DB Netz a DB Energie. Na 7,5 milionu € přišla přestavba, další 3 miliony si vyžádala modernizace trati kolem belgické stanice Montzen.
Ukončení provozu dieselových lokomotiv znamená úsporu času kolem jedné hodiny na spojení Montzen-Aachen (L24), jež je součástí evropského koridoru nákladní dopravy C (Antverpy-Basilej -Lyon). Po trati L24 mohou nyní jezdit vlaky do 1800 tun. 40 procent zboží z ročního obratu 12 milionů tun jde z belgických přístavů Antverpy a Zeebrügge do Německa.
(Železničář)
Ukončení provozu dieselových lokomotiv znamená úsporu času kolem jedné hodiny na spojení Montzen-Aachen (L24), jež je součástí evropského koridoru nákladní dopravy C (Antverpy-Basilej -Lyon). Po trati L24 mohou nyní jezdit vlaky do 1800 tun. 40 procent zboží z ročního obratu 12 milionů tun jde z belgických přístavů Antverpy a Zeebrügge do Německa.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329178/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/306612/
Belgie se dnes potýkala s vážnými problémy v dopravě. V řadě měst prakticky nejezdila hromadná doprava. Na mnoha místech se během dne tvořily dlouhé kolony aut. Důvodem byla jednodenní stávka, kterou chtěly odbory donutit vládu k opatřením proti snižující se kupní síle Belgičanů.
Celý článek: http://www.novinky.cz/clanek/151279-stavka-proti-cenam-v-belgii-zastavila-i-mezinarodni-vlaky.html
Celý článek: http://www.novinky.cz/clanek/151279-stavka-proti-cenam-v-belgii-zastavila-i-mezinarodni-vlaky.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/297795/
Nizozemský úřad pro železniční nákladní přepravu oznámil rychlý nárůst přeprav po železnici do přístavu Rotterdam. V roce 2007 bylo po železnici do a z přístavu Rotterdam dopraveno 905 tisíc standardních kontejnerů (TEU), což je nárůst o 10,5 procenta oproti roku 2006. Říční doprava dopravila 2,4 mil. standardních kontejnerů (nárůst o 7,8 procenta) a silniční doprava 4,5 mil. TEU, což je nárůst o 8,2 procenta.
I přes vysoký nárůst zůstává podíl železnice na přepravě do a z největšího evropského přístavu neměnný, což znamená jedenáct procent. Říční doprava má podíl třicet a silniční doprava padesát devět procent. Důležitý podíl na výkonech železnice má i nová trať pro nákladní dopravu „Betuwe„, která je v provozu od června loňského roku.
(Železničář)
I přes vysoký nárůst zůstává podíl železnice na přepravě do a z největšího evropského přístavu neměnný, což znamená jedenáct procent. Říční doprava má podíl třicet a silniční doprava padesát devět procent. Důležitý podíl na výkonech železnice má i nová trať pro nákladní dopravu „Betuwe„, která je v provozu od června loňského roku.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296638/
Nejrychleji se loni jako spojnice Rotterdamu s jeho vnitrozemským zázemím rozvíjela železnice. Celkem její výkony vzrostly o 10,5 procenta na 905 tisíc TEU. Dráha tak byla jediným druhem pozemní dopravy, který dokázal držet krok s celkovým růstem překladu kontejnerů v největším evropském přístavu (10,8 procenta).
Vnitrozemská plavba podle červnové zprávy přístavu přidala „jen„ o 7,8 procenta (2,445 tisíce) a silniční doprava o 8,2 procenta (4,749 tisíce TEU). Díky tomu se podařilo udržet počet pohybů vozidel s kontejnery na exponované dálnici A15 na hranici jednoho tisíce pohybů za hodinu.
K dalšímu rozvoji železniční dopravy bezpochyby přispěje dedikovaná nákladní trať Betuwe, která začala skutečně sloužit teprve letos. Letos na podzim bude trať až do přístavu vybavena bezpečnostním systémem ERTMS a připojena na síť 25 kV. Do konce roku by ji mělo každodenně využívat na padesát vlaků.
Nejvíce se dráha uplatňuje při obsluze hlubokomořských terminálů v oblasti Maasvlakte. Z jejich 4,6 milionu TEU loni odbavila 14 procent. Na rozdíl od terminálů v přístavech Waalhaven/Eemhaven a ostatních menších terminálů jsou kontejnery z překladu v Maasvlakte určeny především na rozvoz na dlouhé vzdálenosti do evropského vnitrozemí.
V budoucnu bude dále růst objem odbavených kontejnerů ve velkých terminálech na západě přístavu. Terminály Delta Barge Terminal (ideální pro využití vnitrozemské plavby) a Euromax Terminal (s velkorysým železničním zázemím) budou na Maasvlakte uvedeny do provozu během letošního roku. V roce 2013 začnou sloužit kontejnerové terminály na Maasvlakte II. Cílem přístavu je dosáhnout do roku 2035 poměru: 45 % (8,2 milionu TEU) vnitrozemská plavba, 20 % (3,6 milionu TEU) železniční doprava a 35 % (6,4 milionu TEU) silniční doprava.
„Politika nizozemské vlády a správy přístavu Rotterdam je založena na opatřeních v zájmu snižování podílu silniční nákladní dopravy. Od roku 1993 se díky tomu podíl nákladních vozidel podle staré metodiky snížil ze 66 na přibližně 50 procent,„ uvedl mluvčí přístavu Minco van Heezen.
* * * * *
Největším evropským přístavem ročně prochází přes 400 milionů tun zboží. Rotterdam každoročně odbavuje 37 tisíc námořních lodí a 100 tisíc říčních plavidel. Všechny jeho přístavní zóny mají dohromady rozlohu 10 500 hektarů a vlastní přístav má délku 40 kilometrů. V přístavním hospodářství pracuje přes 70 tisíc osob. Jen rotterdamská přístavní správa zaměstnává více než 1150 pracovníků, kteří ročně vytvářejí obrat kolem 450 miliónů €.
(Dopravní noviny)
Vnitrozemská plavba podle červnové zprávy přístavu přidala „jen„ o 7,8 procenta (2,445 tisíce) a silniční doprava o 8,2 procenta (4,749 tisíce TEU). Díky tomu se podařilo udržet počet pohybů vozidel s kontejnery na exponované dálnici A15 na hranici jednoho tisíce pohybů za hodinu.
K dalšímu rozvoji železniční dopravy bezpochyby přispěje dedikovaná nákladní trať Betuwe, která začala skutečně sloužit teprve letos. Letos na podzim bude trať až do přístavu vybavena bezpečnostním systémem ERTMS a připojena na síť 25 kV. Do konce roku by ji mělo každodenně využívat na padesát vlaků.
Nejvíce se dráha uplatňuje při obsluze hlubokomořských terminálů v oblasti Maasvlakte. Z jejich 4,6 milionu TEU loni odbavila 14 procent. Na rozdíl od terminálů v přístavech Waalhaven/Eemhaven a ostatních menších terminálů jsou kontejnery z překladu v Maasvlakte určeny především na rozvoz na dlouhé vzdálenosti do evropského vnitrozemí.
V budoucnu bude dále růst objem odbavených kontejnerů ve velkých terminálech na západě přístavu. Terminály Delta Barge Terminal (ideální pro využití vnitrozemské plavby) a Euromax Terminal (s velkorysým železničním zázemím) budou na Maasvlakte uvedeny do provozu během letošního roku. V roce 2013 začnou sloužit kontejnerové terminály na Maasvlakte II. Cílem přístavu je dosáhnout do roku 2035 poměru: 45 % (8,2 milionu TEU) vnitrozemská plavba, 20 % (3,6 milionu TEU) železniční doprava a 35 % (6,4 milionu TEU) silniční doprava.
„Politika nizozemské vlády a správy přístavu Rotterdam je založena na opatřeních v zájmu snižování podílu silniční nákladní dopravy. Od roku 1993 se díky tomu podíl nákladních vozidel podle staré metodiky snížil ze 66 na přibližně 50 procent,„ uvedl mluvčí přístavu Minco van Heezen.
* * * * *
Největším evropským přístavem ročně prochází přes 400 milionů tun zboží. Rotterdam každoročně odbavuje 37 tisíc námořních lodí a 100 tisíc říčních plavidel. Všechny jeho přístavní zóny mají dohromady rozlohu 10 500 hektarů a vlastní přístav má délku 40 kilometrů. V přístavním hospodářství pracuje přes 70 tisíc osob. Jen rotterdamská přístavní správa zaměstnává více než 1150 pracovníků, kteří ročně vytvářejí obrat kolem 450 miliónů €.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278213/
Pani ministerka mala problémy v novom stan. zariadení :
http://www.cas.sk/clanok/79869/pre-belgicku-ministerku-nemali-toaletny-papier.html
http://www.cas.sk/clanok/79869/pre-belgicku-ministerku-nemali-toaletny-papier.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273169/
Dceřiný podnik lucemburských státních drah CFL Cargo získá 540 plošinových vozů o délce 25 metrů od německého specialisty na pronájem železničních vozů On-Rail. Stav vozového parku CFL se tak zvyšuje z 3700 na 4240 vagonů. Loni na jaře vypsal CFL Cargo výběrové řízení na dodávku 540 plošinových vozů o délce 25 metrů v provedení Rbnpss, jež budou speciálně určeny pro dopravu ocelářských výrobků. Nabídky předložily čtyři podniky. Dopravce se nakonec rozhodl pro nabídku On-Rail, dodavatele, který splnil požadavky zadání ve všech bodech. 540 vozů se vyrábí v Bulharsku a budou se dodávat v rytmu 20 vozů za měsíc.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/268942/
Husumerská Drážní dílenská společnost GmbH ze SRN, která také udržuje vlaky podniku Nord-Ostsee Bahn, udržuje s okamžitou platností v Amsterodamu elektrické lokomotivy výrobce železniční techniky Bombardier Transportation (čtyřsystémové lokomotivy). Spolupráce byla dohodnuta na dva roky.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/268941/
(Logistika)