Konkurence vlaků s jinou dopravou
S připravovaným novým GVD dojde k výraznému omezení komerčních nabídek ZSSK ( zrušení KMB, zpátečních lístků i Rodinné slevy ) i ĆD ( zvýšení ceny KMB a zrušení nabídky Praha - Brna i vysoká cena SC Pendolin ). Na ZSSK náhrada zrušených nabídek nějakou kartou za 999 Sk se mi nezdá vhodná. Podle mne těmito opatřeními přejde hodně cestujících od vlaků k autobusům, nebo případně k individuální dopravě. Mám o osobní železniční dopravu obavy. Zajímal by mne názor všech diskutujících na vlaky.net.
výsmechom by som to nenazýval, ja tiež cestujem týmito vlakmi a zatiaľ to stačí, možno sa niečo zmení vplyvom mýta. A Béčko ak je čisté, zlým vozňom nie je. KOmfortom je porovnateľné s každým starším autobusom, ktorých jazdí stále dosť ...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422373/
metal: ,,druhá polovica do vlakov´´ - aspoň niečo takým banskobystričanom, ktorí chodia do Blavy dialkovými busmi konečne napadne pozrieť si aj vlakové spojenia do BA. A tak zistia že im ide za deň 5 priamych R(Ex) do BA a 6 v opačnom smere, nie len 2 ako ešte pred 4 rokmi
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422345/
No som zvedavý čo to spraví to mýto
http://tvnoviny.sk/spravy/ekonomika/autobusove-listky-vyrazne-drazeju-este-ze-mame-vlaky.html
http://tvnoviny.sk/spravy/ekonomika/autobusove-listky-vyrazne-drazeju-este-ze-mame-vlaky.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422336/
Pokud jste byli zvyklí si s cestováním letadlem spojovat rychlost, pohodlnost a do jisté míry i soukromí, pak na to klidně můžete zapomenout. Kvůli hrozbě teroristických útoků, kterou oživil prosincový neúspěšný pokus nigerijského atentátníka, přitvrdila a prodloužila se bezpečnostní opatření na letištích i v letadlech samotných. Osobní prohlídky jdou až na kůži - zatím vás ochranka důkladně prohmatá rukama, v budoucnu přibudou i skenery schopné se podívat skrze šaty.
Celá zpráva: http://www.rozhlas.cz/_zprava/675653
Celá zpráva: http://www.rozhlas.cz/_zprava/675653
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/420209/
Češi, věrni své tradici, považují za nejbezpečnější způsob osobní přepravy vlakový. Je to dáno patrně tím, že Česko stále patří mezi státy s nejrozvinutější železniční sítí. Osobní vlakovou dopravu považuje, podle průzkumu společnosti Sanep, za nejbezpečnější způsob dopravy 37 procent dotázaných. Letecká doprava s 34 procenty se umístila v jejím těsném závěsu, tedy na druhém místě.
Poměrně malá sedmiprocentní skupina lidí považuje za nejbezpečnější automobilovou přepravu, která tak v otázce bezpečnosti výrazně předčila dopravu autobusovou. Tu považují za nejbezpečnější pouze tři procenta dotázaných.
U nás málo frekventovanou lodní přepravu volilo jako nejbezpečnější způsob osobní přepravy šest procent dotázaných. Tříprocentní skupina dotázaných neví, který ze způsobů přepravy určit jako nejbezpečnější. A celá desetina respondentů nepovažuje za bezpečnou žádnou z uvedených možností přepravy.
Z průzkumu tak vyplývá, že nejbezpečněji se cítí lidé ve vlacích a naopak s největšími obavami nastupují do autobusů.
Internetového průzkumu se zúčastnilo v rámci panelu 121 tisíc registrovaných uživatelů celkem 49 520 dotázaných.
Jaký z uvedených způsobů osobní přepravy považujete za nejbezpečnější?
- železniční 37 %
- letecká 34 %
- žádná 10 %
- automobilová (osobní) 7 %
- lodní 6 %
- autobusová 3 %
- nevím 3 %
(E15)
Poměrně malá sedmiprocentní skupina lidí považuje za nejbezpečnější automobilovou přepravu, která tak v otázce bezpečnosti výrazně předčila dopravu autobusovou. Tu považují za nejbezpečnější pouze tři procenta dotázaných.
U nás málo frekventovanou lodní přepravu volilo jako nejbezpečnější způsob osobní přepravy šest procent dotázaných. Tříprocentní skupina dotázaných neví, který ze způsobů přepravy určit jako nejbezpečnější. A celá desetina respondentů nepovažuje za bezpečnou žádnou z uvedených možností přepravy.
Z průzkumu tak vyplývá, že nejbezpečněji se cítí lidé ve vlacích a naopak s největšími obavami nastupují do autobusů.
Internetového průzkumu se zúčastnilo v rámci panelu 121 tisíc registrovaných uživatelů celkem 49 520 dotázaných.
Jaký z uvedených způsobů osobní přepravy považujete za nejbezpečnější?
- železniční 37 %
- letecká 34 %
- žádná 10 %
- automobilová (osobní) 7 %
- lodní 6 %
- autobusová 3 %
- nevím 3 %
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417522/
Jak lehce lze zneužít informace v médiích, dokazuje článek Pořád se něco děje... v Litovelských novinách číslo 10 z října tohoto roku. Účelově zaměřený článek podporuje udržení 68 železničních spojů za den na třech kilometrech železniční trati v úseku Červenka - Litovel. Vlaky zde projíždějí v některých hodinách v intervalech od pěti do patnácti minut, což se dá přirovnat k tramvajové dopravě. Článek porovnává tak zvanou ekologickou železniční dopravu s neekologickou - autobusy. Hluk z uvedeného počtu troubících vlaků působí nepříznivě na zdraví lidí střední a starší generace, navíc informace o ekologičtější dopravě není pravdivá. Současné autobusy jsou technicky na velmi vysoké úrovni. Provozovatelé autobusové dopravy dohlížejí na dodržování ekologických norem a účast na pravidelných technických kontrolách - to představuje i pro laika dostatečnou záruku ekologického provozu.
Budeme-li hovořit o vlacích, které jezdí přes Litovel, jistě nám dá každý za pravdu, že se jedná o vlaky několik desítek let staré, dožívající, na hraně technické způsobilosti a ekologických norem. Stačí se podívat na záchytné textilní koberce plné oleje, jež leží v kolejišti pod projíždějícími vlaky v Července. Ano, tak banální prevence je prováděna proti úniku olejů a na podporu životního prostředí.
Může někdo vysvětlit, jak jsou vlaky zajištěny proti úniku olejů? Proč je tento stav tolerován v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví?
Ocenění Litovle od ministerstva životního prostředí za rekonstrukci městského parku je chvályhodné. Kéž by Litovel byla jednou oceněna za prevenci při předcházení a odstraňování přímých ekologických škod, kterými jsou zmíněné úniky oleje z motorových vlaků nebo zplodiny z výfukových plynů, které produkuje alarmující množství aut jezdících přes město.
Veškeré možnosti ke zlepšení životního prostředí jsou v rukou vedení města Litovel. Věříme, že zde neplatí heslo „Co jsme zaspali, nedohoníme.„ Měsíčník Litovelské noviny je u občanů vžitý, redakce těchto novin však ve zmíněném článku srovnává nesrovnatelné. Abychom její mylnou zprávu uvedli na pravou míru, uvádíme všem známou skutečnost: motorové vlaky a autobusy jezdící přes Litovel jsou poháněny naftovými motory, takže pro životní prostředí jsou stejně škodlivé. Je však nutno podotknout, že u vlaků jde o motory výkonnější, silnější. Proto jsou k životnímu prostředí agresivnější a také nebezpečnější. Pro úplnost dodáváme, že se snížením počtu vlaků a s motorovými vlaky nové generace bude naše životní prostředí v Litovli zdravější.
Marie a Zdeněk Kolouchovi
(Olomoucký deník)
Budeme-li hovořit o vlacích, které jezdí přes Litovel, jistě nám dá každý za pravdu, že se jedná o vlaky několik desítek let staré, dožívající, na hraně technické způsobilosti a ekologických norem. Stačí se podívat na záchytné textilní koberce plné oleje, jež leží v kolejišti pod projíždějícími vlaky v Července. Ano, tak banální prevence je prováděna proti úniku olejů a na podporu životního prostředí.
Může někdo vysvětlit, jak jsou vlaky zajištěny proti úniku olejů? Proč je tento stav tolerován v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví?
Ocenění Litovle od ministerstva životního prostředí za rekonstrukci městského parku je chvályhodné. Kéž by Litovel byla jednou oceněna za prevenci při předcházení a odstraňování přímých ekologických škod, kterými jsou zmíněné úniky oleje z motorových vlaků nebo zplodiny z výfukových plynů, které produkuje alarmující množství aut jezdících přes město.
Veškeré možnosti ke zlepšení životního prostředí jsou v rukou vedení města Litovel. Věříme, že zde neplatí heslo „Co jsme zaspali, nedohoníme.„ Měsíčník Litovelské noviny je u občanů vžitý, redakce těchto novin však ve zmíněném článku srovnává nesrovnatelné. Abychom její mylnou zprávu uvedli na pravou míru, uvádíme všem známou skutečnost: motorové vlaky a autobusy jezdící přes Litovel jsou poháněny naftovými motory, takže pro životní prostředí jsou stejně škodlivé. Je však nutno podotknout, že u vlaků jde o motory výkonnější, silnější. Proto jsou k životnímu prostředí agresivnější a také nebezpečnější. Pro úplnost dodáváme, že se snížením počtu vlaků a s motorovými vlaky nové generace bude naše životní prostředí v Litovli zdravější.
Marie a Zdeněk Kolouchovi
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/412885/
Chcete cestovat z Mělníka do Mladé Boleslavi nebo naopak? Redakční test týdeníku Sedmička vyzkoušel, co zažijete v autobuse nebo ve vlaku.
Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/mlada-boleslav/clanek?id=74786
Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/mlada-boleslav/clanek?id=74786
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406746/
U tamní železniční stanice má během příštího roku vzniknout parkoviště systému Park + Ride pro cestující, využívající železničního spojení mezi Berounem a Prahou. Projekt má být financován městem s využitím příspěvku z EU. Kapacita parkoviště bude 184 míst.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398327/
Osm autobusových dopravců a jeden železniční si od listopadu budou konkurovat na lince z Hradce Králové do Prahy. K regionálním dopravcům vesměs z Královéhradeckého a Pardubického kraje se na lince vedoucí takřka bezvýhradně po dálnici letos v březnu připojily Eurolines, od 2. listopadu začne mezi oběma městy jezdit také Student Agency.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/68677-na-linku-hradec-praha-miri-devaty-dopravce/
Mne (coby důchodce s inkartou, ne však ještě seniora) stojí jízdenka do Prahy a zpět 100,- Kč (- 6,- Kč za nákup z EP v automatu), na Černém mostě (kde SA bude končit) nemám co pohledávat a o zpříjemnění cesty podobného druhu nestojím.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/68677-na-linku-hradec-praha-miri-devaty-dopravce/
Mne (coby důchodce s inkartou, ne však ještě seniora) stojí jízdenka do Prahy a zpět 100,- Kč (- 6,- Kč za nákup z EP v automatu), na Černém mostě (kde SA bude končit) nemám co pohledávat a o zpříjemnění cesty podobného druhu nestojím.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397665/
Ještě jednou k témuž, trochu jinak:
V pondělí 21. září ČD opět uspořádaly závod, ve kterém se příměstské vlaky utkaly s automobily.
Ranní závod z Radotína na Smíchov byl pro České dráhy završením Evropského týdne mobility, který probíhal od středy 16. září za velkého zájmu obyvatel i návštěvníků Prahy. Závodu se zúčastnilo asi sedm desítek soutěžících, především dětí z radotínské základní školy. Závodní týmy vyrazily v 8.15 h z parkoviště P + R, jejich úkolem bylo co nejdříve dorazit do cíle, který se nacházel na nádvoří centra Anděl City na Smíchově. Tentokrát bylo vše napínavější, protože kromě vlaku a automobilu směli soutěžící používat také auto bus, tramvaj a metro.
Jako první na místo dojeli cyklisté, a to přesně v 8.34 h. Následovali je závodníci, kteří kombinovali vlak pražského Eska s jízdním kolem: příjezd v 8.37 h. Téměř ve stejnou chvíli – přesně v 8.39 h – došly do cíle děti, které přijely na smíchovské vlakové nádraží Eskem a dál pokračovaly metrem a tramvají. Další skupina dětí se od vlaku vydala pěšky a do cíle přišla v 8.54 h. Posádka auta měla tentokrát štěstí, protože nenarazila na žádnou větší překážku, a tak dorazila už v 8.40 h. Zato autobus přivezl své pasažéry jako poslední v 8.58 h. Železnice tak byla opět populárním způsobem prezentována nejen jako páteřní systém Pražské integrované dopravy, ale také jako moderní způsob dopravy, který je rychlý a hlavně šetrný vůči životnímu prostředí.
(Železničář)
V pondělí 21. září ČD opět uspořádaly závod, ve kterém se příměstské vlaky utkaly s automobily.
Ranní závod z Radotína na Smíchov byl pro České dráhy završením Evropského týdne mobility, který probíhal od středy 16. září za velkého zájmu obyvatel i návštěvníků Prahy. Závodu se zúčastnilo asi sedm desítek soutěžících, především dětí z radotínské základní školy. Závodní týmy vyrazily v 8.15 h z parkoviště P + R, jejich úkolem bylo co nejdříve dorazit do cíle, který se nacházel na nádvoří centra Anděl City na Smíchově. Tentokrát bylo vše napínavější, protože kromě vlaku a automobilu směli soutěžící používat také auto bus, tramvaj a metro.
Jako první na místo dojeli cyklisté, a to přesně v 8.34 h. Následovali je závodníci, kteří kombinovali vlak pražského Eska s jízdním kolem: příjezd v 8.37 h. Téměř ve stejnou chvíli – přesně v 8.39 h – došly do cíle děti, které přijely na smíchovské vlakové nádraží Eskem a dál pokračovaly metrem a tramvají. Další skupina dětí se od vlaku vydala pěšky a do cíle přišla v 8.54 h. Posádka auta měla tentokrát štěstí, protože nenarazila na žádnou větší překážku, a tak dorazila už v 8.40 h. Zato autobus přivezl své pasažéry jako poslední v 8.58 h. Železnice tak byla opět populárním způsobem prezentována nejen jako páteřní systém Pražské integrované dopravy, ale také jako moderní způsob dopravy, který je rychlý a hlavně šetrný vůči životnímu prostředí.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396161/
Kolo je nejrychlejší, na pomyslné druhé a třetí příčce skončil vlak s autem, nejpomalejší byl autobus. Tak dopadl pondělní ranní závod mezi jednotlivými dopravními prostředky v pražské dopravě. Závod začínal na parkovišti před nádražím v Radotíně a končil na nádvoří Anděl City na Smíchově.
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/domaci/179577-cykliste-v-prazske-doprave-porazili-v-rychlosti-auto-i-vlak.html
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/domaci/179577-cykliste-v-prazske-doprave-porazili-v-rychlosti-auto-i-vlak.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393957/
Železniční přeprava zboží mezi Německem a Českou republikou prohrává svůj boj se silničními dopravci. Vyplývá to z informací německé vlády. Zatímco v roce 1990 se dvě třetiny veškerého zboží mezi oběma zeměmi přepravovaly po železnici, v letech 2007 až 2008 to už bylo jen 30 procent. Podíl silnice rostl z původních 19 procent na nynější dobré dvě třetiny. Nejvíce prohrála vnitrozemská plavba, jejíž podíl poklesl ze 14 procent na dnešní 2,4 procenta. V absolutních číslech se zvýšila silniční doprava zboží z 1,4 milionu tun na 16,3 milionu tun, zatímco dráha poklesla z 5,2 milionu tun na 7,1 milionu tun.
(Dopravní noviny)
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393056/
Wanda Tálová se chystá už pošesté na dovolenou do Thajska. "Letos jen žasneme, jak málo nás stojí letenky. Zpáteční jsme pořídili za necelých 20 tisíc korun. Jídlo na den nás vyjde na pět dolarů, ubytování, a pěkné, ještě méně. Za tři týdny s jídlem a bydlením tak dáme zhruba 35 tisíc," těší se Wanda.
Celý článek: http://cestovani.idnes.cz/ceny-letenek-jsou-na-dne-letadlo-je-levnejsi-nez-vlak-a-autobus-pb1-/igsvet.asp?c=A090911_173508_igsvet_tom
No zrovna do Thajska by se asi autobusem či vlakem vydal málokdo.
Celý článek: http://cestovani.idnes.cz/ceny-letenek-jsou-na-dne-letadlo-je-levnejsi-nez-vlak-a-autobus-pb1-/igsvet.asp?c=A090911_173508_igsvet_tom
No zrovna do Thajska by se asi autobusem či vlakem vydal málokdo.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391870/
České dráhy mají úspěch s levnými jízdenkami eTiket.
Češi cestují stále častěji do blízké ciziny radši vlakem než letadlem, protože tím ušetří.
Češi začali kvůli krizi jezdit víc vlakem. Kvůli nižším cenám jízdenek dávají přednost železnici před letadly.
České dráhy uspěly s nízkonákladovými lístky do zahraničí. Od počátku roku si je koupilo asi sedmadvacet tisíc cestujících a do konce má přibýt dalších třináct tisíc kupců.
Vídeň na dosah S novým produktem přišly dráhy počátkem minulého roku. Zájem cestujících se odrazil i na ekonomických výsledcích. Za prvních osm měsíců letošního roku utržila železnice za nízkonákladové jízdenky skoro šestnáct a půl milionu korun, to je víc než za celý loňský rok. Do konce roku by se příjem mohl přiblížit ke třiceti milionům korun.
Na prodejní úspěchy měla podle náměstka Českých drah Antonína Blažka vliv i krize, kdy cestující začali hledat levnější možnosti dopravy. To se ukázalo hlavně při cestách na kratší dobu, tedy především do sousedních zemí. "V důsledku toho se mnoho cestovatelů přesunulo z letadel na železnici," řekl Blažek.
Nejúspěšnější je linka do Vídně, i když větší tržby má železnice ze spojů do Berlína, Drážďan, Mnichova či Norimberka. Od letošního léta jezdí České dráhy levně také do Hamburku nebo na Rujanu.
"Vybírali jsme taková místa, kam cestující dojede v přijatelném čase v průběhu jednoho dne a nemá ještě tendenci přesednout na letadlo," vysvětluje marketingovou koncepci zástupce drah Aleš Ondrůj.
České dráhy se přitom poměřují se společností Click4Sky z ranku Českých aerolinií, která nabízí levné lety.
"Daří se nám naplňovat hlavní záměr, a to získat pro přepravu vlakem do blízkého zahraničí právě zákazníky nízkonákladových leteckých dopravců," sdělil Ondrůj.
V prostém srovnání dráhy vítězí. Například s Click4Sky poletí cestující z Prahy do Krakova za 1 390 korun, ale až po 19. září. Zato s Českými drahami může odcestovat již koncem týdne za 496 korun.
Co je to eTiket
České dráhy prodávají nízkonákladové elektronické jízdenky eTiket. S nimi může zákazník jet vlakem nejvyšší kategorie, jako je například pendolino, do zahraničí. Nabídka míst je vždy omezená. Cena jízdenky se pohybuje od devatenácti do padesáti eur. Například cesta s nízkonákladovým lístkem z Prahy do Hamburku stojí devětatřicet eur, zatímco s běžnou jízdenkou vyjde na 105 eur.
Cestující si můžou nízkonákladovou jízdenku koupit jen přes internet nebo telefonicky.
(Sedmička)
Češi cestují stále častěji do blízké ciziny radši vlakem než letadlem, protože tím ušetří.
Češi začali kvůli krizi jezdit víc vlakem. Kvůli nižším cenám jízdenek dávají přednost železnici před letadly.
České dráhy uspěly s nízkonákladovými lístky do zahraničí. Od počátku roku si je koupilo asi sedmadvacet tisíc cestujících a do konce má přibýt dalších třináct tisíc kupců.
Vídeň na dosah S novým produktem přišly dráhy počátkem minulého roku. Zájem cestujících se odrazil i na ekonomických výsledcích. Za prvních osm měsíců letošního roku utržila železnice za nízkonákladové jízdenky skoro šestnáct a půl milionu korun, to je víc než za celý loňský rok. Do konce roku by se příjem mohl přiblížit ke třiceti milionům korun.
Na prodejní úspěchy měla podle náměstka Českých drah Antonína Blažka vliv i krize, kdy cestující začali hledat levnější možnosti dopravy. To se ukázalo hlavně při cestách na kratší dobu, tedy především do sousedních zemí. "V důsledku toho se mnoho cestovatelů přesunulo z letadel na železnici," řekl Blažek.
Nejúspěšnější je linka do Vídně, i když větší tržby má železnice ze spojů do Berlína, Drážďan, Mnichova či Norimberka. Od letošního léta jezdí České dráhy levně také do Hamburku nebo na Rujanu.
"Vybírali jsme taková místa, kam cestující dojede v přijatelném čase v průběhu jednoho dne a nemá ještě tendenci přesednout na letadlo," vysvětluje marketingovou koncepci zástupce drah Aleš Ondrůj.
České dráhy se přitom poměřují se společností Click4Sky z ranku Českých aerolinií, která nabízí levné lety.
"Daří se nám naplňovat hlavní záměr, a to získat pro přepravu vlakem do blízkého zahraničí právě zákazníky nízkonákladových leteckých dopravců," sdělil Ondrůj.
V prostém srovnání dráhy vítězí. Například s Click4Sky poletí cestující z Prahy do Krakova za 1 390 korun, ale až po 19. září. Zato s Českými drahami může odcestovat již koncem týdne za 496 korun.
Co je to eTiket
České dráhy prodávají nízkonákladové elektronické jízdenky eTiket. S nimi může zákazník jet vlakem nejvyšší kategorie, jako je například pendolino, do zahraničí. Nabídka míst je vždy omezená. Cena jízdenky se pohybuje od devatenácti do padesáti eur. Například cesta s nízkonákladovým lístkem z Prahy do Hamburku stojí devětatřicet eur, zatímco s běžnou jízdenkou vyjde na 105 eur.
Cestující si můžou nízkonákladovou jízdenku koupit jen přes internet nebo telefonicky.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390881/
vychádzalo by mi to nejak takto:
R BA (p:10) - GA (p:42/43) - SA (p:50/51) - Šu (n:12/14) - Po (n:28) - LV (n:50/51) - Ko (p:07/08) - NB (p.22) - ZA (p:33) - ZH (p:46) - H.D. (n:57/58) - ZV (p:07/10) - BB (n:28)
opačne symetricky. Už len získať viac vlkm, vybojovať zrušenie PV BA - ZV - KE čo nechce MDPT dovoliť.... , degradovať Hron na R