Konkurence vlaků s jinou dopravou
S připravovaným novým GVD dojde k výraznému omezení komerčních nabídek ZSSK ( zrušení KMB, zpátečních lístků i Rodinné slevy ) i ĆD ( zvýšení ceny KMB a zrušení nabídky Praha - Brna i vysoká cena SC Pendolin ). Na ZSSK náhrada zrušených nabídek nějakou kartou za 999 Sk se mi nezdá vhodná. Podle mne těmito opatřeními přejde hodně cestujících od vlaků k autobusům, nebo případně k individuální dopravě. Mám o osobní železniční dopravu obavy. Zajímal by mne názor všech diskutujících na vlaky.net.
Téměř každý raději zvolí k cestování auto. Říkáme si, že je přece pohodlnější, člověk je pánem svého času, a hlavně rychlejší. Jenže je tu jedna otázka. Je to pravda? Na to odpověděl včerejší test
Včera ráno vyjela z ostravského nádraží Svinov vlaková souprava směrem na Opavu. Jednalo se o vlak označený jako R, tedy vlak zrychlený a zastavující pouze ve vybraných zastávkách. Ve stejný čas vyjelo z parkoviště před nádražím auto. I jeho cílem byla Opava. Proč? Účelem bylo zjistit, zda do slezské metropole dorazí dříve vlak, nebo auto.
Přes veškerou snahu a za dodržování pravidel silničního provozu však řidič v autě vlak, který trasu urazil za 23 minut, neporazil. Vlak byl ve stanici Opava-východ o půl hodiny dříve. Třicetiminutová časová ztráta automobilu byla ovlivněna krátkou, ale nepříjemnou objížďkou z Komárova přes Raduň, kde je po ránu poměrně silný provoz.
Že byl pro takový experiment zvolen právě první školní den, nebyla náhoda. Během jízdy totiž zástupci Českých drah rozdávali letáčky o bezpečnosti na železnici žákům a studentům a diskutovali s nimi.
„Podle nelítostných statistik Drážní inspekce zbytečně zemře denně na železnici jeden člověk. Příčinou je většinou lidská neopatrnost, spěch, porušení základních pravidel bezpečnosti, a někdy dokonce i hloupý hazard,„ upozornila na nelichotivou statistiku Kateřina Šubová, regionální mluvčí ČD pro Moravu.
Rozdávané letáky upozorňují na nejzákladnější desatero pravidel chování na železnici a na nebezpečí, která lidem hrozí. Diskusi mezi cestujícími a pracovníky železnice jistě zatraktivnil i jeden z jejích aktérů, populární moderátor Aleš Juchelka.
(Novojičínský deník)
Včera ráno vyjela z ostravského nádraží Svinov vlaková souprava směrem na Opavu. Jednalo se o vlak označený jako R, tedy vlak zrychlený a zastavující pouze ve vybraných zastávkách. Ve stejný čas vyjelo z parkoviště před nádražím auto. I jeho cílem byla Opava. Proč? Účelem bylo zjistit, zda do slezské metropole dorazí dříve vlak, nebo auto.
Přes veškerou snahu a za dodržování pravidel silničního provozu však řidič v autě vlak, který trasu urazil za 23 minut, neporazil. Vlak byl ve stanici Opava-východ o půl hodiny dříve. Třicetiminutová časová ztráta automobilu byla ovlivněna krátkou, ale nepříjemnou objížďkou z Komárova přes Raduň, kde je po ránu poměrně silný provoz.
Že byl pro takový experiment zvolen právě první školní den, nebyla náhoda. Během jízdy totiž zástupci Českých drah rozdávali letáčky o bezpečnosti na železnici žákům a studentům a diskutovali s nimi.
„Podle nelítostných statistik Drážní inspekce zbytečně zemře denně na železnici jeden člověk. Příčinou je většinou lidská neopatrnost, spěch, porušení základních pravidel bezpečnosti, a někdy dokonce i hloupý hazard,„ upozornila na nelichotivou statistiku Kateřina Šubová, regionální mluvčí ČD pro Moravu.
Rozdávané letáky upozorňují na nejzákladnější desatero pravidel chování na železnici a na nebezpečí, která lidem hrozí. Diskusi mezi cestujícími a pracovníky železnice jistě zatraktivnil i jeden z jejích aktérů, populární moderátor Aleš Juchelka.
(Novojičínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388357/
Společnost SkyEurope na sebe v noci na úterý vyhlásila konkurz. Všechny linky druhé největší letecké společnosti na českém trhu jsou s okamžitou platností zrušeny. Rozhodnutí se dotkne tisíců klientů společnosti, kteří již zaplatili za letenky.
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/ekonomika/177792-aerolinky-skyeurope-zbankrotovaly-a-zrusily-vsechny-lety.html
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/ekonomika/177792-aerolinky-skyeurope-zbankrotovaly-a-zrusily-vsechny-lety.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387875/
Taky lze říci, že jít pěšky je nejpomalejší, ale je poměrně levné, proto je nejpomalejší.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/384410/
nedavno som cital clanok (jasne tendencny) ze najviac skodi zivotnemu prostrediu prave zeleznicna doprava, najmenej letecka. Nuz za chvilku sa niekde docitame, ze komzumacia slivovice, hruskovice, malinovice ci inej -ice je zdraviu prospesnejsia nez konzumacia cerstveho ovocia...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379403/
Zřejmě každý řidič už někdy narazil během svých cest na nějakého stopaře. Svézt se zdarma drahný kus cesty je doménou především studentů, kteří šetří každou korunu, ale přitom chtějí cestovat a poznávat nové kraje. Nejde však jen o úsporu peněz, cestou takový stopař potká řadu lidí a vyslechne spoustu méně či více zajímavých příběhů. Bohužel se také najdou vykukové, kteří se snaží při stopování spoléhat na dobrotu lidí a vymámit z nich ještě nějaké peníze. Přístup ke stopařům se tedy razantně mění od jednoho řidiče k druhému.
Dvacetiletý Honza Zikmund se vypravil stopem z Příbrami do Českých Budějovic, měl před sebou tedy stokilometrovou trasu po silnici první třídy číslo 4 a E49. Svou pouť začal ve čtvrtek po patnácté hodině na autobusové zastávce proti bývalým kasárnám na Brodě u Příbrami. Po třičtvrtěhodinovém čekání se díky dvěma mladým dobrotivcům dostal na další autobusovou zastávku u křižovatky poblíž obce Těchařovice, tedy zhruba pouhých osm kilometrů od Příbrami.
„Začátek byl nejhorší, člověk se setkal spíš s posměšnými gesty řidičů nebo jejich nevšímavostí. Pak už jsem měl větší štěstí. Nejdřív mě takový starší pár svezl za Písek a téměř okamžitě mi potom zastavila paní z Českého Krumlova, která mě vzala až do Budějovic,„ popsal svou cestu Jan Zikmund z Příbrami. „Stopaře bereme pokaždé, nekoukáme se ani na to, jak vypadají. Na cestách přeci člověk o vzhled moc dbát nebude,„ podotkla Vlaďka z Prahy, která Honzu Zikmunda ochotně s manželem vezla ještě kus dál, než sami potřebovali. Do Českých Budějovic se nakonec příbramský stopař dostal za dvě a půl hodiny, navíc tak ušetřil 140 korun za jízdenku na vlak. Pro srovnání, vlakem trvá cesta asi dvě hodiny, nebývá to ale tak zajímavá a dobrodružná cesta.
Při průměrném provozu na silnici číslo 4 ve všední den může stopař počítat s tím, že projedou tři stovky aut, než mu nějaké zastaví. Zpravidla se pak jedná o řidiče, kteří mají spíše starší vůz a stopařům zastavují pravidelně. Najdou se ale samozřejmě i výjimky. Na začátku jara Deník informoval například o mladém stopaři, který vždy na řidiče vytáhl dojemnou historku o svém okradení a vymámil z něj vždy několik set korun jakoby na cestu domů přes půl republiky. Obalamucených řidičů se našlo dost, policie však případ neprošetřovala, protože mladíkovi dávali lidé peníze dobrovolně a nic tedy prý neprovedl.
(Mělnický deník)
Dvacetiletý Honza Zikmund se vypravil stopem z Příbrami do Českých Budějovic, měl před sebou tedy stokilometrovou trasu po silnici první třídy číslo 4 a E49. Svou pouť začal ve čtvrtek po patnácté hodině na autobusové zastávce proti bývalým kasárnám na Brodě u Příbrami. Po třičtvrtěhodinovém čekání se díky dvěma mladým dobrotivcům dostal na další autobusovou zastávku u křižovatky poblíž obce Těchařovice, tedy zhruba pouhých osm kilometrů od Příbrami.
„Začátek byl nejhorší, člověk se setkal spíš s posměšnými gesty řidičů nebo jejich nevšímavostí. Pak už jsem měl větší štěstí. Nejdřív mě takový starší pár svezl za Písek a téměř okamžitě mi potom zastavila paní z Českého Krumlova, která mě vzala až do Budějovic,„ popsal svou cestu Jan Zikmund z Příbrami. „Stopaře bereme pokaždé, nekoukáme se ani na to, jak vypadají. Na cestách přeci člověk o vzhled moc dbát nebude,„ podotkla Vlaďka z Prahy, která Honzu Zikmunda ochotně s manželem vezla ještě kus dál, než sami potřebovali. Do Českých Budějovic se nakonec příbramský stopař dostal za dvě a půl hodiny, navíc tak ušetřil 140 korun za jízdenku na vlak. Pro srovnání, vlakem trvá cesta asi dvě hodiny, nebývá to ale tak zajímavá a dobrodružná cesta.
Při průměrném provozu na silnici číslo 4 ve všední den může stopař počítat s tím, že projedou tři stovky aut, než mu nějaké zastaví. Zpravidla se pak jedná o řidiče, kteří mají spíše starší vůz a stopařům zastavují pravidelně. Najdou se ale samozřejmě i výjimky. Na začátku jara Deník informoval například o mladém stopaři, který vždy na řidiče vytáhl dojemnou historku o svém okradení a vymámil z něj vždy několik set korun jakoby na cestu domů přes půl republiky. Obalamucených řidičů se našlo dost, policie však případ neprošetřovala, protože mladíkovi dávali lidé peníze dobrovolně a nic tedy prý neprovedl.
(Mělnický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379393/
hmmm, zaujimavy clanok
na co sa zabudlo, letiska treba budovat na vodorovnej ploche velkej stovky hektarov, vo vacsine pripadov je to urodna poda, castokrat nedostatkova a velmi pracne ziskana (napr. letisko Schipool v Amsterdame na vysusenom dne mora alebo husto zaludnene oblasti vychodnej Azie) kym zeleznica o sirke max. 10m moze byt vedena v uroci konca
lietadla potrebuju na pohon vysokokvalitny letecky benzin (kerozin), jeho vyroba je urcite nakladnejsia nez vyroba nafty pre vlaky
elektrifikacia zeleznic je okrem Nemecka, Svajciarska, rakuska a Skandinavie riesena pomocou vseuzitocnej energetickej siete, ktoru potrebujeme tak ci tak. Plus su tu aspekty rekuperacie. Na napjanie mozno vyuzit energiu z jadrovych elektrarni alebo obnovitelnych zdrojov
na co sa zabudlo, letiska treba budovat na vodorovnej ploche velkej stovky hektarov, vo vacsine pripadov je to urodna poda, castokrat nedostatkova a velmi pracne ziskana (napr. letisko Schipool v Amsterdame na vysusenom dne mora alebo husto zaludnene oblasti vychodnej Azie) kym zeleznica o sirke max. 10m moze byt vedena v uroci konca
lietadla potrebuju na pohon vysokokvalitny letecky benzin (kerozin), jeho vyroba je urcite nakladnejsia nez vyroba nafty pre vlaky
elektrifikacia zeleznic je okrem Nemecka, Svajciarska, rakuska a Skandinavie riesena pomocou vseuzitocnej energetickej siete, ktoru potrebujeme tak ci tak. Plus su tu aspekty rekuperacie. Na napjanie mozno vyuzit energiu z jadrovych elektrarni alebo obnovitelnych zdrojov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378405/
Ani hromadná doprava nemusí být šetrnější k přírodě než jízda autem
Na trati mezi Prahou a Benešovem přepraví vlaky denně tisíce lidí. Nebylo by s ohledem na zátěž životního prostředí skleníkovými plyny lepší, aby vlakové soupravy nahradila letadla? Na první pohled je to nesmysl.
„Tvrdá„ data ze studie Mikhaila Chestera a Arpada Horvatha z University of California v Berkeley zveřejněná ve vědeckém časopise Environmental Research Letters svědčí o pravém opaku. Letecká doprava je ekologičtější než vlaková.
Mohlo by se zdát, že nebude těžké usvědčit oba badatele z omylu. Stačí se podívat, kolik energie „sežere„ lokomotiva a letadlo a kolik zplodin přitom vypouštějí. Vlak vychází z takového srovnání čistý bezmála jako lilium.
Chester s Horvathem však upozorňují na jednu opomíjenou skutečnost. K jízdě vlakem zdaleka nestačí jen nafta pro dieselovou lokomotivu nebo elektřina pro její elektrickou variantu. Nutně potřebujeme i samotnou lokomotivu, vagony, koleje, pražce, semafory, nádraží, závory na železničních přejezdech. Na jejich pořízení, údržbu a konečnou likvidaci je zapotřebí další energie a to s sebou nese vznik dalších zplodin.
Ani nafta či elektrická energie pro pohon vlaku nepadají z nebes a je zapotřebí je vyrobit. Opravdu objektivně lze posoudit energetickou náročnost dopravy a množství vyprodukovaných zplodin, jen když vezmeme v potaz celkovou energetickoekologickou bilanci a nezapomeneme na nezbytné „zázemí„ jednotlivých způsobů dopravy.
Oba kalifornští vědci srovnali jedenáct dopravních prostředků od vlaku přes různé typy automobilů až po letadla. Provoz vlaku je sám o sobě ekologicky relativně „čistý„. Zázemí vlakové dopravy je však dosti „špinavé„ a zvyšuje celkovou emisi zplodin na dvojnásobek. Když připočteme ke spotřebě pohonných hmot v automobilech i výrobu aut, stavbu silnic a další infrastruktury, stoupne produkce zplodin o třetinu.
Potřeby letecké dopravy na infrastrukturu jsou ve srovnání s automobilovou i železniční dopravou výrazně menší. Koleje nebo silnice nahradí vzduch. Letiště jsou jistě náročnější stavby než vlaková nádraží a depa, ale je jich zapotřebí neskonale méně.
Infrastruktura letecké dopravy proto zvyšuje její ekologickou náročnost o 10 až 20 procent. Ekologická zátěž přepočtená na jeden kilometr a jednoho pasažéra je při letu velkým letadlem nižší než při jízdě vlakem poháněným elektřinou z tepelné elektrárny na fosilní paliva.
Čísla z Chesterovy a Horvathovy studie také dokazují, že hromadná doprava není vždycky ekologičtější než doprava individuální. Při jízdě narvaným autobusem městské hromadné dopravy bychom neměli brblat, ale jásat, protože v přepočtu na jednoho cestujícího cestujeme až osmkrát ekologičtěji, než když je autobus poloprázdný a každý pasažér si může pohodlně sednout.
Pokud je v autobusu méně než pět cestujících, bylo by pro životní prostředí šetrnější, kdyby každý z nich jel osobním autem. Vyplatilo by se to dokonce i v případě, že by každý usedl do typického amerického velkého vozu se silným motorem.
Z dat studie Mikhaila Chestera a Arpada Horvatha lze vyvodit i to, kde mají jednotlivé způsoby dopravy největší rezervy. U automobilů, autobusů i letadel padá nejvíce energie na vlastní pohon a nejvíce zplodin přichází z výfuků. Proto u nich lze nejefektivněji snížit emise zvýšením účinnosti motorů a využíváním obnovitelných zdrojů energie.
Naopak u vlakové dopravy se vydá nejvíce energie a vznikne nejvíce zplodin při budování infrastruktury. Proto se příroda nejvíce ušetří při stavbě a rekonstrukcích stanic a nádraží, při inovaci tratí, údržbě trolejí a sítí zásobujících železnici elektřinou, při budování parkovišť či provozu nádražních eskalátorů.
Doprava ve Spojených státech a České republice má své specifické rysy a nelze ji jednoduše srovnávat. Postřeh amerických vědců, že ekologickou náročnost vlakové dopravy snížíme nejrazantněji, když omezíme spotřebu betonu při výstavbě a rekonstrukcích železniční
Na trati mezi Prahou a Benešovem přepraví vlaky denně tisíce lidí. Nebylo by s ohledem na zátěž životního prostředí skleníkovými plyny lepší, aby vlakové soupravy nahradila letadla? Na první pohled je to nesmysl.
„Tvrdá„ data ze studie Mikhaila Chestera a Arpada Horvatha z University of California v Berkeley zveřejněná ve vědeckém časopise Environmental Research Letters svědčí o pravém opaku. Letecká doprava je ekologičtější než vlaková.
Mohlo by se zdát, že nebude těžké usvědčit oba badatele z omylu. Stačí se podívat, kolik energie „sežere„ lokomotiva a letadlo a kolik zplodin přitom vypouštějí. Vlak vychází z takového srovnání čistý bezmála jako lilium.
Chester s Horvathem však upozorňují na jednu opomíjenou skutečnost. K jízdě vlakem zdaleka nestačí jen nafta pro dieselovou lokomotivu nebo elektřina pro její elektrickou variantu. Nutně potřebujeme i samotnou lokomotivu, vagony, koleje, pražce, semafory, nádraží, závory na železničních přejezdech. Na jejich pořízení, údržbu a konečnou likvidaci je zapotřebí další energie a to s sebou nese vznik dalších zplodin.
Ani nafta či elektrická energie pro pohon vlaku nepadají z nebes a je zapotřebí je vyrobit. Opravdu objektivně lze posoudit energetickou náročnost dopravy a množství vyprodukovaných zplodin, jen když vezmeme v potaz celkovou energetickoekologickou bilanci a nezapomeneme na nezbytné „zázemí„ jednotlivých způsobů dopravy.
Oba kalifornští vědci srovnali jedenáct dopravních prostředků od vlaku přes různé typy automobilů až po letadla. Provoz vlaku je sám o sobě ekologicky relativně „čistý„. Zázemí vlakové dopravy je však dosti „špinavé„ a zvyšuje celkovou emisi zplodin na dvojnásobek. Když připočteme ke spotřebě pohonných hmot v automobilech i výrobu aut, stavbu silnic a další infrastruktury, stoupne produkce zplodin o třetinu.
Potřeby letecké dopravy na infrastrukturu jsou ve srovnání s automobilovou i železniční dopravou výrazně menší. Koleje nebo silnice nahradí vzduch. Letiště jsou jistě náročnější stavby než vlaková nádraží a depa, ale je jich zapotřebí neskonale méně.
Infrastruktura letecké dopravy proto zvyšuje její ekologickou náročnost o 10 až 20 procent. Ekologická zátěž přepočtená na jeden kilometr a jednoho pasažéra je při letu velkým letadlem nižší než při jízdě vlakem poháněným elektřinou z tepelné elektrárny na fosilní paliva.
Čísla z Chesterovy a Horvathovy studie také dokazují, že hromadná doprava není vždycky ekologičtější než doprava individuální. Při jízdě narvaným autobusem městské hromadné dopravy bychom neměli brblat, ale jásat, protože v přepočtu na jednoho cestujícího cestujeme až osmkrát ekologičtěji, než když je autobus poloprázdný a každý pasažér si může pohodlně sednout.
Pokud je v autobusu méně než pět cestujících, bylo by pro životní prostředí šetrnější, kdyby každý z nich jel osobním autem. Vyplatilo by se to dokonce i v případě, že by každý usedl do typického amerického velkého vozu se silným motorem.
Z dat studie Mikhaila Chestera a Arpada Horvatha lze vyvodit i to, kde mají jednotlivé způsoby dopravy největší rezervy. U automobilů, autobusů i letadel padá nejvíce energie na vlastní pohon a nejvíce zplodin přichází z výfuků. Proto u nich lze nejefektivněji snížit emise zvýšením účinnosti motorů a využíváním obnovitelných zdrojů energie.
Naopak u vlakové dopravy se vydá nejvíce energie a vznikne nejvíce zplodin při budování infrastruktury. Proto se příroda nejvíce ušetří při stavbě a rekonstrukcích stanic a nádraží, při inovaci tratí, údržbě trolejí a sítí zásobujících železnici elektřinou, při budování parkovišť či provozu nádražních eskalátorů.
Doprava ve Spojených státech a České republice má své specifické rysy a nelze ji jednoduše srovnávat. Postřeh amerických vědců, že ekologickou náročnost vlakové dopravy snížíme nejrazantněji, když omezíme spotřebu betonu při výstavbě a rekonstrukcích železniční
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378400/
Ranní test, při kterém tři týmy dětí závodily s auty, ukázal, že vlaky pražského Eska jsou pro dopravu z okrajových částí Prahy do centra města podstatně rychlejší.
Děti jely ráno pravidelnými vlaky do centra města ze stanic Roztoky u Prahy (odj. 7:34), Praha-Horní Počernice (odj. 7:46) a Úvaly (odj. 7:29), současně s nimi vyjela auta. Všechny posádky se musely dostat do haly metra ve stanici Náměstí Republiky.
Sedmdesát dětí dorazilo do cíle načas, zato všechny posádky aut uvázly v tradiční ranní zácpě a dorazily skoro o půl hodiny později než děti.
„Jsem ráda, že se naše 4. třída zúčastnila této zajímavé akce. Vím, že starosta Ivan Liška této dopravě taky fandí a já jsem na ní přímo závislá, takže mě výběr naší školy o to více potěšil,“ uvedla Jana Neudertová, ředitelka ZŠ Ratibořická.
Závod s názvem Dejte dětem čistý vzduch měl upozornit na rychlost vlaků a na to, že nezatěžují životní prostředí tolik jako automobilová doprava. Po skončení akce byla pro děti připravena prohlídka výstavy železničních modelů v Jindřišké věži.
(Hornopočernický zpravodaj)
Děti jely ráno pravidelnými vlaky do centra města ze stanic Roztoky u Prahy (odj. 7:34), Praha-Horní Počernice (odj. 7:46) a Úvaly (odj. 7:29), současně s nimi vyjela auta. Všechny posádky se musely dostat do haly metra ve stanici Náměstí Republiky.
Sedmdesát dětí dorazilo do cíle načas, zato všechny posádky aut uvázly v tradiční ranní zácpě a dorazily skoro o půl hodiny později než děti.
„Jsem ráda, že se naše 4. třída zúčastnila této zajímavé akce. Vím, že starosta Ivan Liška této dopravě taky fandí a já jsem na ní přímo závislá, takže mě výběr naší školy o to více potěšil,“ uvedla Jana Neudertová, ředitelka ZŠ Ratibořická.
Závod s názvem Dejte dětem čistý vzduch měl upozornit na rychlost vlaků a na to, že nezatěžují životní prostředí tolik jako automobilová doprava. Po skončení akce byla pro děti připravena prohlídka výstavy železničních modelů v Jindřišké věži.
(Hornopočernický zpravodaj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374914/
Ja si myslím, že cestujúci sa nemusí vedieť orientovať v predpisoch a zľavách a to ešte nie je dôvod na to, aby cestoval drahšie. To že sú informačné letáky a časopisy plné informácií je dobrá vec, ale aj tak nie každý tomu úplne rozumie. Navyše v nich nie je komplexná informácia z TR10 a na to aby si človek urobil prehľad si ho musí prinajmenšom prečítať..... no a od toho sú pokladníci aby to robili.
Ak príde cestujúci a pýta si konkrétny typ cestovného a pokladník zistí, že by bolo možné ponúknuť aj niečo výhodnejšie prinajmenšom by bolo chályhodné ak by to tomu cestujúcemu aspoň spomenul. Konečná voľba je vždy na cestujúcom.
Vo svojom príklade som poukázal na chyby pokladníka, ktoré stáli cestujúceho zbytočné peniaze. Išlo jednoznačne o jeho/jej chybu. Cestujúci mali lístky zakúpené v predpredaji a kupovali spolu jak lístok tak rezerváciu- rovnaký dátum, výdajňa, čas predaja na lístkoch.
Niečo iné je vybrať pre cestujúceho najvhodnejší variant pre cestovanie. V oboch prípadoch však ide o okrádanie cestujúceho keď pokladník odflákne robotu. A potom je ťažko si naspäť získať človeka pre vlak, navyše ešte keď si nejak dodatočne zistí že mohol cestovať lacnejšie ale nikto mu to nepovedal.
Ak príde cestujúci a pýta si konkrétny typ cestovného a pokladník zistí, že by bolo možné ponúknuť aj niečo výhodnejšie prinajmenšom by bolo chályhodné ak by to tomu cestujúcemu aspoň spomenul. Konečná voľba je vždy na cestujúcom.
Vo svojom príklade som poukázal na chyby pokladníka, ktoré stáli cestujúceho zbytočné peniaze. Išlo jednoznačne o jeho/jej chybu. Cestujúci mali lístky zakúpené v predpredaji a kupovali spolu jak lístok tak rezerváciu- rovnaký dátum, výdajňa, čas predaja na lístkoch.
Niečo iné je vybrať pre cestujúceho najvhodnejší variant pre cestovanie. V oboch prípadoch však ide o okrádanie cestujúceho keď pokladník odflákne robotu. A potom je ťažko si naspäť získať človeka pre vlak, navyše ešte keď si nejak dodatočne zistí že mohol cestovať lacnejšie ale nikto mu to nepovedal.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374558/
mikinko: Na ČD centrech u nás jsou letáčky jak výhodně a kam cestovat navíc každý měsíc vychází časopis zdarma kde je taky spoustu informací. Tak že ten cestující ,který chce tak něco ví a kdo nechce čeká jen na to co nabídne pokladní.
U praček bych si dal raději pozor levná neznamená dobrá. Dobrý výrobek reklamu nepotřebuje. Já jak kupoval před měsícem pračku tak podle recenzí na internetu ne podle slev v letáku. Pračka je na pár let .
U praček bych si dal raději pozor levná neznamená dobrá. Dobrý výrobek reklamu nepotřebuje. Já jak kupoval před měsícem pračku tak podle recenzí na internetu ne podle slev v letáku. Pračka je na pár let .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374531/
P.S. A aby som nezabudol .... na cestu vlakom som zlanaril kopec mojich kamaratov (rodiny s detmi) .... Proste ranne IC do Prahy (pospis si, deti tiez, ....), pobehas po Prahe, vecer IC spat do OV (opat moznost oddychu, alebo aj moznosti pre deti - urcite je lepsie ked sa prechadzaju po ulicke ako sediet 5 hodin na prdeli v aute) .... a pekny vylet za nami .... ziadna extremna unava ako po 10 hodinach stravenych v aute ......
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374526/
to thomas a karel: Nooo, a zial, zla pokladni potom moze robit zle meno celej zeleznici. Totiz, ako obcasny cestujuci (zial, nevyhovujuce spojenie do BA, ktore potrebujem a aj mensia operativnost vlaku) ked niekam idem, tak cestu vlakom si nechcem zneprijemnovat tym, ze budem dva dni dopredu studovat predpisy a snazit sa vydolovat zo zliav. NIE. Dobry obchodnik, ktorym by CD, ak chce dalsich zakaznikov malo byt, proste cestujucemu ponukne rovno to najlepsie. Ved si len zoberme pripady z inych odvetvi - pride ti domov letak, ze v predajni A maju pracku za 300 €. A v predajni B maju zlavu pre osoby do 30 rokov 5%, navyse ak pride s manzelkou tak dalsich 10%, ak ma este aj deti tak 3%, ..... cize vysledna cena by bola mozno 280€. Ale kde pojde zakaznik - do obchodu A, lebo tam hned vie kolko to stoji a cena sa mu zda dobra. Nez by sa totiz vysomaril z letaku obchodu B, bude mat davno vyprane ....
A preto napriklad CD mozu dakovat pokladnicke v Ostrave hlavnom, ze mi sama predala najlepsi listok a ochotne mi k tomu vysvetlila co a ako, lebo ja uz nad cestou do Prahy autom ani neuvazujem. Odvtedy chodim, a aj do buducna budem len vlakom ... Predtym som chodil vacsinou autom, lebo ked si v Ziline za listky pytali tisice SK, tak ma to hned preslo ..... a vtedy to bola len nahoda, lebo som siel so synom a ten sa chcel previezt vlakom ....
A preto napriklad CD mozu dakovat pokladnicke v Ostrave hlavnom, ze mi sama predala najlepsi listok a ochotne mi k tomu vysvetlila co a ako, lebo ja uz nad cestou do Prahy autom ani neuvazujem. Odvtedy chodim, a aj do buducna budem len vlakom ... Predtym som chodil vacsinou autom, lebo ked si v Ziline za listky pytali tisice SK, tak ma to hned preslo ..... a vtedy to bola len nahoda, lebo som siel so synom a ten sa chcel previezt vlakom ....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374523/
Thomas_1: Jsou cestující co se zajímají už před odjezdem jakou jízdenku by si měli pořídit a jsou cestující co přijdou k okýnku těsně před odjezdem a pak už je kolikrát pozdě přemýšlet jaké jízdné by bylo nejvýhodnější. Někomu ani na nějakém Euru nezáleží ale kdo chce tak vždy řešení najde jen nesmí přijít k pokladně v tu největší špičku a taky záleží hodně na pokladní co umí nabídnout. Na pokladní hodně záleží co umí mám vlastní zkušenosti. Já kupoval jednou v Ostravě Svinově levněji lehátka do Itálie jak kolega v Ostravě hl.n. Prostě není to všude u pokladny takové jak by mělo být.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374479/
mikinko
Dobre píšeš, osobný pokladník by mal byť predajca, ktorý sa dokáže orientovať v jednotlivých tarifných ponukách a vie pre konkrétneho cestujúceho a cestu vybrať to najlepšie. Nié je umenie predať lístok, umenie je predať najlacnejší lístok..... Ja osobne som zas bol svedkom niekedy v roku 2004 v žst.Lanškroun ako si predomnou cestujúci pýtal lístok do Č.Třebovej pre 2 osoby a dostal dva lístky za obyčajné jízdné aj keď si to žiadalo dať tam Slevu pro skupiny.....
O lístkoch, ktoré som preberal od cestujúcich ako sprievodca v lôžkových/ležadlových vozňoch sa už radšej ani nevyjadrujem, raz dvaja cestujúci do Krakowa preplatili na svojej ceste peknú čiastku. Mali DOUBLE lôžka bez 30%-tnej zľavy, ktorá sa poskytuje automaticky len preto, že pokladníčka nezadala kód zľavy GS PREPRAVA a tak namiesto sumy 42,- EUR za 2 miesta zaplatili 60,- EUR. K tomu im predali lístky Praha-Krakow cez Katowice aj keď stačilo cez Oswiecim, teda zas o pár EUR viac len preto že pokladníčka nepoznala trasu vlaku Silesia a navyše to dostali do 1.triedy aj napriek tomu, že k DOUBLU do Poľska stačili lístky 2.triedy, teda o ďalších 50% viac ako museli. ... no a take prípady sa nestávali zriedka.... Aj som tým ľuďom povedal, že by som sa išiel na ich mieste sťažovať......
Dobre píšeš, osobný pokladník by mal byť predajca, ktorý sa dokáže orientovať v jednotlivých tarifných ponukách a vie pre konkrétneho cestujúceho a cestu vybrať to najlepšie. Nié je umenie predať lístok, umenie je predať najlacnejší lístok..... Ja osobne som zas bol svedkom niekedy v roku 2004 v žst.Lanškroun ako si predomnou cestujúci pýtal lístok do Č.Třebovej pre 2 osoby a dostal dva lístky za obyčajné jízdné aj keď si to žiadalo dať tam Slevu pro skupiny.....
O lístkoch, ktoré som preberal od cestujúcich ako sprievodca v lôžkových/ležadlových vozňoch sa už radšej ani nevyjadrujem, raz dvaja cestujúci do Krakowa preplatili na svojej ceste peknú čiastku. Mali DOUBLE lôžka bez 30%-tnej zľavy, ktorá sa poskytuje automaticky len preto, že pokladníčka nezadala kód zľavy GS PREPRAVA a tak namiesto sumy 42,- EUR za 2 miesta zaplatili 60,- EUR. K tomu im predali lístky Praha-Krakow cez Katowice aj keď stačilo cez Oswiecim, teda zas o pár EUR viac len preto že pokladníčka nepoznala trasu vlaku Silesia a navyše to dostali do 1.triedy aj napriek tomu, že k DOUBLU do Poľska stačili lístky 2.triedy, teda o ďalších 50% viac ako museli. ... no a take prípady sa nestávali zriedka.... Aj som tým ľuďom povedal, že by som sa išiel na ich mieste sťažovať......
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374468/
Nedovedu si představit jízdu autem napříč republikou. Asi by mi dlouho trvalo než bych rozhýbal své dřevěné nohy s dubové kolena.
Dále se jedná o slevy na železnici (málo kdo se v nich vyzná) .Autem kdo jede taky musí ovládat vyhlášku . Prostě novináři si napíšou co se jim hodí hlavně že má článek o něčem o čem ten novinář vůbec nic neví. Nedávno jsem někde četl Vlakvedoucí nestačil zastavit vlak. A spoustu dalších blbostí co píšou . Je to jejich práce a já pak jen kroutím hlavou kde na to chodí.
Je spoustu možností jak se na určené místo dopravit a je jen na nás jak se rozhodneme. Čas není vždy rozhodující. Někdy je lépe pomalu než rychle.
Dále se jedná o slevy na železnici (málo kdo se v nich vyzná) .Autem kdo jede taky musí ovládat vyhlášku . Prostě novináři si napíšou co se jim hodí hlavně že má článek o něčem o čem ten novinář vůbec nic neví. Nedávno jsem někde četl Vlakvedoucí nestačil zastavit vlak. A spoustu dalších blbostí co píšou . Je to jejich práce a já pak jen kroutím hlavou kde na to chodí.
Je spoustu možností jak se na určené místo dopravit a je jen na nás jak se rozhodneme. Čas není vždy rozhodující. Někdy je lépe pomalu než rychle.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374466/
to thomas: Nooo, ale oni ten článok nepísali aby objektívne zhodnotili realitu. Oni si proste vytipovali výsledok a tomu prisposobili celú reportáž.
S tými nákladmi na auto máš inak recht, lebo okrem nákladov na údržbu a prevádzku (olej, pneumatiky, poistky, servis, ....) musís zapocitat aj cenu vozidla (amortizácia) - nakolko sa da, a podla mna celkom logicky, predpokladat, ze to auto clovek nedostal zadarmo ....
Co sa tyka zliav - je al pravda, ze casto krat je to dost nezrozumitelne, a vyzna sa v tom pre obcasneho cestujuceho moze byt skutocne velky problem. Tu je vsak karta na strane CD, aby mali pokladnicky, ktore dokazu predavat najlepsie listky pre konkretneho cestujuceho - teda cestujuci si vypyta listok niekam pre dany pocet osob, a pokladnicka mu ponukne ten najlacnejsi (samozrejme, je to vec aj IS na predaj listkov).
P.S. ja osobne som mal pozitivnu skusenost - proste som si pytal spiatocny do prahy pre mna a pre syna a pokladnicka mi automaticky dala SO-NE jizdenku (o ktorej som dovtedy ani netusil).
S tými nákladmi na auto máš inak recht, lebo okrem nákladov na údržbu a prevádzku (olej, pneumatiky, poistky, servis, ....) musís zapocitat aj cenu vozidla (amortizácia) - nakolko sa da, a podla mna celkom logicky, predpokladat, ze to auto clovek nedostal zadarmo ....
Co sa tyka zliav - je al pravda, ze casto krat je to dost nezrozumitelne, a vyzna sa v tom pre obcasneho cestujuceho moze byt skutocne velky problem. Tu je vsak karta na strane CD, aby mali pokladnicky, ktore dokazu predavat najlepsie listky pre konkretneho cestujuceho - teda cestujuci si vypyta listok niekam pre dany pocet osob, a pokladnicka mu ponukne ten najlacnejsi (samozrejme, je to vec aj IS na predaj listkov).
P.S. ja osobne som mal pozitivnu skusenost - proste som si pytal spiatocny do prahy pre mna a pre syna a pokladnicka mi automaticky dala SO-NE jizdenku (o ktorej som dovtedy ani netusil).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374464/
„Děláme rámus, náklaďáky dělají ještě větší!„ „Vlaky! Ne náklaďáky.„ „Slíbili jste... nesplnili.„ Pod těmito a dalšími hesly včera několik desítek obyvatel Slavonic na Jindřichohradecku protestovalo proti otevření hraničního přechodu Fratres i pro těžká nákladní auta. Připojili se k nim také lidé z nedalekých obcí v Rakousku.
Demonstranti se dopoledne sešli na obou stranách hranice, průjezd aut ale nijak neomezili. Pouze vyvěsili velký plakát, který o protestu informoval. „Nechceme, aby tudy kamiony jezdily. Silnice je úzká a pro takový provoz se nehodí,„ řekla jedna z organizátorek akce Tereza Kuhnová ze Slavonic.
Místním hraničním přechodem mohou nyní projíždět pouze auta s váhou do 3,5 tuny. Už několik let se však mluví o jeho zpřístupnění i pro těžkou nákladní dopravu.
To by pomohlo především Nové Bystřici, která je od Slavonic vzdálená zhruba dvacet kilometrů. Právě na tamní hraniční přechod nyní míří všechny kamiony z Dačicka. „Udělali jsme si malý průzkum. Za jeden den centrem města projelo 240 nákladních aut. Zhruba třetina právě od Slavonic, kde už by přitom mohly hranice přejet,„ vysvětlil bystřický starosta Vladimír Bláha.
Dodal, že radnice chce průzkum v nejbližších dnech zopakovat. Její zastupitelé navíc argumentují i tím, že přes Slavonice už nyní kamiony stejně jezdí. V podstatě se tedy nic nezmění.
S tím však lidé, kteří ve Slavonicích žijí, nesouhlasí.
Už před rokem proti otevření hranic pro nákladní auta sepsali petici, na niž sesbírali 750 podpisů. „Loni v listopadu Dačickou ulicí projelo 170 nákladních aut denně. Pokud tu přechod otevřou, kamionů bude ještě víc. Vždyť to bude nejkratší cesta,„ zlobí se Kuhnová.
Protestující lidé se navíc včera na hranicích u Fratres přesvědčili, že někteří řidiči nákladních aut zákaz vjezdu stejně nedodržují. Za hodinu tudy projely tři kamiony naložené dřevem.
Místní jsou přesvědčeni, že situaci by pomohlo vyřešit dlouho plánované znovuzprovoznění železnice Kostelec u Jihlavy - Schwarzenau, která by české a rakouské pohraničí propojila. „Toho se ale možná dočkají nejdříve naše děti. My jsme připraveni, nedávno tu byla dokončena rekonstrukce nádraží za 90 milionů korun. Teď záleží na Rakousku,„ podotkl slavonický starosta Luboš Kryzan.
Sám přitom zpřístupnění místního hraničního přechodu pro kamiony podporuje. „Nevidím důvod, proč je přes kopeček nepustit. Bohužel se ale z toho stává příliš politická věc. Těžko říci, o kolik by tu provoz narostl,„ řekl starosta.
O dopravní situaci ve Slavonicích a Nové Bystřici jednali zástupci obou měst a krajského i dačického odboru dopravy naposledy minulý týden. Na žádném konkrétním termínu případného otevření slavonického přechodu pro nákladní auta se však nedohodli. Čekají na vyjádření odborníků a výsledky studií.
Slavoničtí zastupitelé se chtějí kamionovou dopravou u hranic zabývat na svém nejbližším zasedání v úterý 15. září.
(Mladá fronta DNES)