Švajčiarsko
Nielen podľa mňa výkladná skriňa železničnej dopravy. Skrátka švajčiarske železnice fungujú tak, ako treba. príkladné služby a veľmi zaujímavé trate a k tomu "korenie" : tunely...
SBB-CFF-FFS
(Schweizerische Bundesbahnen/Chemins de fer fédéraux suisses/
Ferrovie federali svizzere)
Mapa siete švajčiarských železníc
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398857/
Addams: Jen doplním, že k rozdělení mělo dojít už k 1.6.2009, ale na poslední chvíli se to odložilo. Holt Švýcarům došla s Italy trpělivost a jedním z udávaných důvodů rozdělení jsou neřešitelné kulturní odlišnosti:-). Takže nic nového ani překvapivého.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397314/
http://www.railjournal.com/ - Ku 13.12.2009 SBB a Trenitalia zrusia spolocnu fy Cisalpino zalozenu v r. 1993.
Z 9 suprav ETR 470 prejde 5 do Trenitalie, 4 do SBB. Rovnomerne budu rozdelene i supravy ETR 610.
(Kedze casu a znalosti jazyka povodneho textu mam malo, preklad neuvadzam, resp. len velmi skrateny. Kto vsak povazuje obsah prispevku aspon intuitivne za zaujimavy, si jeho preklad obstara - programov je dost - ja by som musel urobit to iste. Povazujem za lepsie uvedenie prispevku v tejto forme, ako ziadne neuvedenie.)
Z 9 suprav ETR 470 prejde 5 do Trenitalie, 4 do SBB. Rovnomerne budu rozdelene i supravy ETR 610.
(Kedze casu a znalosti jazyka povodneho textu mam malo, preklad neuvadzam, resp. len velmi skrateny. Kto vsak povazuje obsah prispevku aspon intuitivne za zaujimavy, si jeho preklad obstara - programov je dost - ja by som musel urobit to iste. Povazujem za lepsie uvedenie prispevku v tejto forme, ako ziadne neuvedenie.)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397257/
Přestože Švýcarsko dosud není členským státem Evropské unie, dochází i zde k liberalizaci železniční dopravy podle železničních balíčků Evropské unie a k jejich harmonizaci se švýcarským právem. Sporným bodem by se však mohl stát prodej tras, který by již neměla provádět akciová společnost Trasse Schweiz, ale na železnici nezávislý státní úřad. Železnice však mají strach, že reorganizací podle Evropské unie se prodej tras stane složitější, a především podstatně více podraží.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397103/
Plnou parou cez Alpy (CZ Dubbing)
Ďalšie priemyselné objavy Európy: Na paru do Álp
1/3 - http://www.youtube.com/watch?v=f4B2tdQx5CQ
2/3 - http://www.youtube.com/watch?v=JkbJA28eU3Y
3/3 - http://www.youtube.com/watch?v=FenztydTutk
Ďalšie priemyselné objavy Európy: Na paru do Álp
1/3 - http://www.youtube.com/watch?v=f4B2tdQx5CQ
2/3 - http://www.youtube.com/watch?v=JkbJA28eU3Y
3/3 - http://www.youtube.com/watch?v=FenztydTutk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/394021/
Přilepy: Do Nórska sme leteli z Prahy s manželkou ešte lacnejšie s Wizz Air. Spiatočná letenka pre dve osoby vrátane všetkých poplatkov nás vyšla na 80,-€. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393738/
Švýcarské železnice mají přibližně 80 nádražních půjčoven jízdních kol. Ve speciální brožurce zde najdete nejen podmínky služby, ale i zajímavé tipy na projížďky.
První místo mezi nabízenými trasami patří cyklotrase sledující jižní rampu Gotthardbahn z Airola do Biascy. Jako správný železničář jsem si nemohl nechat ujít příležitost tento úsek nejen projet vlakem, ale vidět železnici se smyčkovými tunely zvenku.
Nejoblíbenější cyklotrasa
Půjčovna v Airolu je umístěna hned vedle nádražní budovy v bývalém skladišti. To ztratilo svůj původní účel, ale našlo úplně nové využití. V jeho útrobách se nachází asi 150 kol, která si může půjčit každý zájemce. Ti, co přijedou vlakem, pak mají výhodu. Získají slevu ve výši 5 franků. Půjčovné jízdních kol je u SBB rozděleno do tří pásem a každé z nich má navíc sazbu pro držitele vlakové jízdenky nebo předplatní karty, obdoby naší In-karty. Podle délky půjčení a místa vrácení kola se základní sazba pohybuje od 20 do 35 franků.
Bodrý chlapík pro nás vybral kola, popsal trasu a upozornil na nebezpečná místa. Dozvěděli jsme se, že tato cyklotrasa je tady nejoblíbenější a během cesty jsme dali našemu informátorovi za pravdu. Jeli jsme z Airola do Biascy prakticky jen z kopce a na několika úsecích po rovině celých 42 kilometrů. Pouhých pár metrů stoupání je hned v Airolu.
Naše cyklocesta začala u jižního portálu Gotthardského tunelu ve stanici Airolo v nadmořské výšce 1142 metrů, kam se dá pohodlně dostat každou hodinu některým z vlaků InterRegio ze středního Švýcarska nebo z jihu z Lugana a Belinzony.
Tunely zaplacené životy
U nádraží stojí památník obětem neštěstí při stavbě Gotthardské dráhy. Jen při více než desetileté stavbě 15 kilometrů dlouhého dvoukolejného tunelu zahynulo téměř 200 dělníků. Na vině byly primitivní technické a stavební metody i zoufalé zdravotní podmínky. Provoz tunelu byl zahájen přesně 23. května 1882.
Vyrážíme souběžně s tratí po místní silnici a cyklotrase s označením číslo 3. Většina naší cesty vede po místní silnici nebo po souběžných, obvykle vyasfaltovaných obslužných cestách mezi loukami. Celou cestu nám dělá společnost dálnice číslo 2 a hlavně cíl našeho zájmu – Gotthardská železnice.
Soutěska Monte-Piottino
Na naší trase jsou dvě obzvlášť zajímavá místa. Tím prvním je soutěska Monte-Piottino za vesničkou Fiesso. Řeka si zde vyhloubila divoké koryto ve skále. Stísněnost místa donutila stavbaře pozdějších komunikací – železnice, silnice i moderní dálnice – překonat toto místo tunely.
Jenže hory a řeka zde vyhloubily nejen úzkou soutěsku, ale navíc vytvořily i velký výškový rozdíl. A tak byl před staviteli další těžký úkol. Rozvinout železnici do takové délky, aby překonala přibližně dvousetmetrové převýšení. Podařilo se jim to soustavou dvou smyčkových tunelů, členitost terénu si vyžádala i stavbu dalších. Celkem je zde mezi stanicemi Rodi-Fiesso a Faido, na vzdálenost necelých 8 kilometrů, 8 tunelů o celkové délce 4325 metrů.
Pohled jako z časopisu
Druhé fascinující místo leží mezi zastávkami Lavorgo a Giornico u soutěsky Biaschina. Na délce 9 kilometrů zde díky dalším dvěma spirálovým tunelům ztrácí Gotthardská železnice 200 výškových metrů. Po místní silničce jsme se vrátili údolím, přejeli řeku Ticino plnou ohromných kamenů a zamířili pár stovek metrů proti proudu. A právě zde, na jednom z mnoha ohromných balvanů v říčním korytě, jsme našli pohled tak podobný těm z časopisů a knížek.
Naše cesta končila na nádraží v Biasce v nadmořské výšce pouhých 292 metrů. Během čtyř hodin jsme ujeli 42 kilometrů a klesli o 850 výškových metrů. Předali jsme kola pracovníkovi půjčovny, dali si v restauraci naproti nádraží dobrou italskou pizzu a vydali se na sever jedním z podvečerních rychlíků.
Co nevynechat:
1 - Soutěsku Monte-Piottino se starou cestou a dávnými kamennými mosty.
2 - Soutěsku Biaschina mezi Lavorgem a Giornicem s pohledem na tři výškov
První místo mezi nabízenými trasami patří cyklotrase sledující jižní rampu Gotthardbahn z Airola do Biascy. Jako správný železničář jsem si nemohl nechat ujít příležitost tento úsek nejen projet vlakem, ale vidět železnici se smyčkovými tunely zvenku.
Nejoblíbenější cyklotrasa
Půjčovna v Airolu je umístěna hned vedle nádražní budovy v bývalém skladišti. To ztratilo svůj původní účel, ale našlo úplně nové využití. V jeho útrobách se nachází asi 150 kol, která si může půjčit každý zájemce. Ti, co přijedou vlakem, pak mají výhodu. Získají slevu ve výši 5 franků. Půjčovné jízdních kol je u SBB rozděleno do tří pásem a každé z nich má navíc sazbu pro držitele vlakové jízdenky nebo předplatní karty, obdoby naší In-karty. Podle délky půjčení a místa vrácení kola se základní sazba pohybuje od 20 do 35 franků.
Bodrý chlapík pro nás vybral kola, popsal trasu a upozornil na nebezpečná místa. Dozvěděli jsme se, že tato cyklotrasa je tady nejoblíbenější a během cesty jsme dali našemu informátorovi za pravdu. Jeli jsme z Airola do Biascy prakticky jen z kopce a na několika úsecích po rovině celých 42 kilometrů. Pouhých pár metrů stoupání je hned v Airolu.
Naše cyklocesta začala u jižního portálu Gotthardského tunelu ve stanici Airolo v nadmořské výšce 1142 metrů, kam se dá pohodlně dostat každou hodinu některým z vlaků InterRegio ze středního Švýcarska nebo z jihu z Lugana a Belinzony.
Tunely zaplacené životy
U nádraží stojí památník obětem neštěstí při stavbě Gotthardské dráhy. Jen při více než desetileté stavbě 15 kilometrů dlouhého dvoukolejného tunelu zahynulo téměř 200 dělníků. Na vině byly primitivní technické a stavební metody i zoufalé zdravotní podmínky. Provoz tunelu byl zahájen přesně 23. května 1882.
Vyrážíme souběžně s tratí po místní silnici a cyklotrase s označením číslo 3. Většina naší cesty vede po místní silnici nebo po souběžných, obvykle vyasfaltovaných obslužných cestách mezi loukami. Celou cestu nám dělá společnost dálnice číslo 2 a hlavně cíl našeho zájmu – Gotthardská železnice.
Soutěska Monte-Piottino
Na naší trase jsou dvě obzvlášť zajímavá místa. Tím prvním je soutěska Monte-Piottino za vesničkou Fiesso. Řeka si zde vyhloubila divoké koryto ve skále. Stísněnost místa donutila stavbaře pozdějších komunikací – železnice, silnice i moderní dálnice – překonat toto místo tunely.
Jenže hory a řeka zde vyhloubily nejen úzkou soutěsku, ale navíc vytvořily i velký výškový rozdíl. A tak byl před staviteli další těžký úkol. Rozvinout železnici do takové délky, aby překonala přibližně dvousetmetrové převýšení. Podařilo se jim to soustavou dvou smyčkových tunelů, členitost terénu si vyžádala i stavbu dalších. Celkem je zde mezi stanicemi Rodi-Fiesso a Faido, na vzdálenost necelých 8 kilometrů, 8 tunelů o celkové délce 4325 metrů.
Pohled jako z časopisu
Druhé fascinující místo leží mezi zastávkami Lavorgo a Giornico u soutěsky Biaschina. Na délce 9 kilometrů zde díky dalším dvěma spirálovým tunelům ztrácí Gotthardská železnice 200 výškových metrů. Po místní silničce jsme se vrátili údolím, přejeli řeku Ticino plnou ohromných kamenů a zamířili pár stovek metrů proti proudu. A právě zde, na jednom z mnoha ohromných balvanů v říčním korytě, jsme našli pohled tak podobný těm z časopisů a knížek.
Naše cesta končila na nádraží v Biasce v nadmořské výšce pouhých 292 metrů. Během čtyř hodin jsme ujeli 42 kilometrů a klesli o 850 výškových metrů. Předali jsme kola pracovníkovi půjčovny, dali si v restauraci naproti nádraží dobrou italskou pizzu a vydali se na sever jedním z podvečerních rychlíků.
Co nevynechat:
1 - Soutěsku Monte-Piottino se starou cestou a dávnými kamennými mosty.
2 - Soutěsku Biaschina mezi Lavorgem a Giornicem s pohledem na tři výškov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393595/
Ondro:
Přilepy to myslel pre strekara, ktoreho to vyjde asi naozaj najlacnejsie vzduchom, kedze SJ uz par rokov nie su vo FIP.
vlakom, dokonca aj bez pouzitia trajektu - tunelom a mostom.
Přilepy to myslel pre strekara, ktoreho to vyjde asi naozaj najlacnejsie vzduchom, kedze SJ uz par rokov nie su vo FIP.
vlakom, dokonca aj bez pouzitia trajektu - tunelom a mostom.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/386063/
Do Norska len letecky?
Ja mam dojem, ze aj vlakom, dokonca aj bez pouzitia trajektu.
Zato cez 2 podmorske tunely. Alebo jednym trajektom a jednym tunelom.
A Svaciarsko?
Predsa len netreba tolko lutovat tie peniaze, je to zeleznicny raj.
Osobne odporucam. Sam si neviem vybrat, co je najkrajsie, velmi ma chytili RhB, MGB, FART/SSIF, RHB, DFB, BLS, Gotthard (SBB) a dalsie, uz si ani nespominam, lebo sa to trochu pomenilo.
Ja mam dojem, ze aj vlakom, dokonca aj bez pouzitia trajektu.
Zato cez 2 podmorske tunely. Alebo jednym trajektom a jednym tunelom.
A Svaciarsko?
Predsa len netreba tolko lutovat tie peniaze, je to zeleznicny raj.
Osobne odporucam. Sam si neviem vybrat, co je najkrajsie, velmi ma chytili RhB, MGB, FART/SSIF, RHB, DFB, BLS, Gotthard (SBB) a dalsie, uz si ani nespominam, lebo sa to trochu pomenilo.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/386006/
Tá cena je zo začiatku júla,boli tam pracovníci depa Praha.Nám by pomohlo,keby švajčiarsky frank výrazne oslabil voči euru,ale asi to bude nereálne. 
Inak do Švajčiarska sa dá aspoň lacno dopraviť,ale do spomínaného Nórska len letecky / spiatočná letenka z Prahy je v predpredaji za 4875 Kč /
Inak do Švajčiarska sa dá aspoň lacno dopraviť,ale do spomínaného Nórska len letecky / spiatočná letenka z Prahy je v predpredaji za 4875 Kč /
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385919/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385909/
Addams:
No, bola doba, ked mi bolo luto dat za to 100CHF. Teraz si nadavam. Apropos, na svajciarske pomery to zas tak hrozne vela nie je. To sa iba nam, cudzincom, zda priserne vela. (Este Nori by si pochvalovali, ze to nie je take drahe.)
Fakt je, ze privatne zubacky, lanovky a ine priblizovadla su vo Svajci dost drahe.
Jedno riesenie pre zeleznicnych fanatikov je zakupit si niektory zo svajciarskych sietovych listkov, na tie byvaju u mnohych horskych drah aj zlavy. (Swiss Travel System)
Mozno sa to zda drahe, ale vzdy je to najlacnejsie cestovanie po Svajciarsku. S istymi vynimkami sa da pouzit aj Interrail, nan sa vsak viac doplaca a nie je tam integrovane vsetko to, co v tych sietovych listkoch.
No, bola doba, ked mi bolo luto dat za to 100CHF. Teraz si nadavam. Apropos, na svajciarske pomery to zas tak hrozne vela nie je. To sa iba nam, cudzincom, zda priserne vela. (Este Nori by si pochvalovali, ze to nie je take drahe.)
Fakt je, ze privatne zubacky, lanovky a ine priblizovadla su vo Svajci dost drahe.
Jedno riesenie pre zeleznicnych fanatikov je zakupit si niektory zo svajciarskych sietovych listkov, na tie byvaju u mnohych horskych drah aj zlavy. (Swiss Travel System)
Mozno sa to zda drahe, ale vzdy je to najlacnejsie cestovanie po Svajciarsku. S istymi vynimkami sa da pouzit aj Interrail, nan sa vsak viac doplaca a nie je tam integrovane vsetko to, co v tych sietovych listkoch.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385903/
To je vyryty v zlatej dosticke ? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385899/
Trať Interlaken-Jungfraujoch / 3454m / :Spiatočný lístok stojí 183 CHF. 
Presne o 3 roky oslávi táto ozubnicová trať 100 rokov.
Presne o 3 roky oslávi táto ozubnicová trať 100 rokov.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385871/
Švýcarské spolkové dráhy dlouhodobě zaznamenávají obrovský úspěch.
Z podnikatelského hlediska jsou výkonné a denně využívá jejich služeb na 900 tisíc cestujících.
Reforma Švýcarských spolkových drah (SBB) před deseti lety stanovila jasné vztahy mezi státem jako majitelem a zároveň zákazníkem: právní formu akciové společnosti ve vlastnictví státu. SBB poskytují pracovní příležitost téměř 28 tisícům zaměstnanců.
V poledne nižší jízdné
Na provozu osobní dopravy SBB se podílí skoro 13 tisíc zaměstnanců. Při provozních výnosech asi 65 miliard korun dosáhl provozní zisk 4,7 miliardy. Osobní doprava dosáhla loni podílu 35,7 procent na přepravním trhu osobní dopravy s počtem přepravených cestujících 322,6 milionů osob při přepravním výkonu 16,1 miliard tzv. osobokilometrů. V lukrativním segmentu obchodních cestujících přesáhl podíl SBB na trhu 45 procent.
Cestující se v běžném provozu setkávají s francouzskými TGV, německými ICE a italskými Pendoliny. Z průzkumu vyplývá, že polovina cestujících využívá vlaky SBB jen ve čtvrtině provozní doby. Průměrné vytížení nabízené kapacity ve vlacích činilo 30,4 procenta v dálkové dopravě a 19,1 procenta v regionální dopravě. Letos SBB iniciovaly zavedení zvýhodněného jízdného v IDS v době poledního poklesu poptávky. Hrubé investice do osobní dopravy loni přesáhly 10 miliard korun.
SBB Cargo obsluhuje vedle domácích přepravců i sousední země. Přepravnímu výkonu 12,5 miliardy tzv. čistých tunokilometrů (čtkm) dominovala nedoprovázená kombinovaná doprava s podílem 48 procent, následovaná vozovými zásilkami s podílem 31 procent, ucelenými vlaky (15 procent) a Ro-La (6 procent). V klíčovém segmentu tamní nákladní dopravy, který představuje alpský tranzit, drží SBB Cargo podíl 48 procent na železničním přepravním trhu.
Celkový podíl železnice na alpském průvozu dosáhl 64 procent. Podíl výkonů SBB Cargo ve Švýcarsku činil 62 procent, v Německu 29 procent, v Itálii 7 procent a necelá 2 procenta představovaly subdodávky od jiných dopravců.
Špičkové logistické služby SBB Cargo v centrální oblasti Evropy zajišťuje přibližně 4 200 zaměstnanců, čímž se podnik řadí mezi elitu z hlediska produktivity práce. V sousedním Německu je SBB Cargo s přepravním výkonem 3,6 mld. čtkm třetím největším dopravcem za DB Schenker a Veolia Cargo.
SBB Cargo loni poprvé neobdrželo státní dotaci na poplatek za dopravní cestu u vlaků s jednotlivými vozovými zásilkami. Na kombinovanou přepravu čerpalo SBB Cargo od státu příspěvek 207 milionů korun. SBB Cargo loni vykázalo provozní výnosy 20 miliard korun a provozní ztrátu necelých 60 milionů korun. Hrubé investice dosáhly 621 milionů korun.
Provozování dráhy zajišťuje společnost SBB Infrastruktur prostřednictvím více než 9 tisíc zaměstnanců. V roce 2008 prodaly SBB celkem 158,7 milionů vlakových tras, což při délce provozovaných tratí 3 011 km představuje nejvytíženější železniční systém na světě (92,7 vlakových km na 1 km kolejí a den) před Japonskem a Holandskem.
Za použití kapacity dráhy zaplatili dopravci 11,5 miliardy korun, což představuje v průměru 73 korun za vlakový kilometr. Přesnost vlakové dopravy na síti SBB, měřená podle metodiky UIC (Vyhláška č. 450), loni dosáhla 95,8 procenta. Při provozních výnosech infrastruktury 51 miliard korun vykázal sektor dopravní cesty provozní ztrátu 1,8 miliardy korun.
Na úhradě prokazatelné ztráty z provozování služeb osobní dopravy SBB ve veřejném zájmu se podílely obce částkou 542 milionů korun, kantony uhradily 4,7 miliardy korun a stát dofi nancoval zbývajících 4,4 miliardy korun.
VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2008
Koncern Švýcarských spolkových drah pokračoval v roce 2008 v ziskovém hospodaření.
Uplynulé období uzavřel s konsolidovaným provozním ziskem 7,6 miliardy korun a ziskem po zdanění ve výši 5,5 miliardy korun při celkových konsolidovaných provozních výnosech 127 miliardy korun. Na pořízení stálých aktiv vynaložily SBB 31,1 miliardy korun.
Z podnikatelského hlediska jsou výkonné a denně využívá jejich služeb na 900 tisíc cestujících.
Reforma Švýcarských spolkových drah (SBB) před deseti lety stanovila jasné vztahy mezi státem jako majitelem a zároveň zákazníkem: právní formu akciové společnosti ve vlastnictví státu. SBB poskytují pracovní příležitost téměř 28 tisícům zaměstnanců.
V poledne nižší jízdné
Na provozu osobní dopravy SBB se podílí skoro 13 tisíc zaměstnanců. Při provozních výnosech asi 65 miliard korun dosáhl provozní zisk 4,7 miliardy. Osobní doprava dosáhla loni podílu 35,7 procent na přepravním trhu osobní dopravy s počtem přepravených cestujících 322,6 milionů osob při přepravním výkonu 16,1 miliard tzv. osobokilometrů. V lukrativním segmentu obchodních cestujících přesáhl podíl SBB na trhu 45 procent.
Cestující se v běžném provozu setkávají s francouzskými TGV, německými ICE a italskými Pendoliny. Z průzkumu vyplývá, že polovina cestujících využívá vlaky SBB jen ve čtvrtině provozní doby. Průměrné vytížení nabízené kapacity ve vlacích činilo 30,4 procenta v dálkové dopravě a 19,1 procenta v regionální dopravě. Letos SBB iniciovaly zavedení zvýhodněného jízdného v IDS v době poledního poklesu poptávky. Hrubé investice do osobní dopravy loni přesáhly 10 miliard korun.
SBB Cargo obsluhuje vedle domácích přepravců i sousední země. Přepravnímu výkonu 12,5 miliardy tzv. čistých tunokilometrů (čtkm) dominovala nedoprovázená kombinovaná doprava s podílem 48 procent, následovaná vozovými zásilkami s podílem 31 procent, ucelenými vlaky (15 procent) a Ro-La (6 procent). V klíčovém segmentu tamní nákladní dopravy, který představuje alpský tranzit, drží SBB Cargo podíl 48 procent na železničním přepravním trhu.
Celkový podíl železnice na alpském průvozu dosáhl 64 procent. Podíl výkonů SBB Cargo ve Švýcarsku činil 62 procent, v Německu 29 procent, v Itálii 7 procent a necelá 2 procenta představovaly subdodávky od jiných dopravců.
Špičkové logistické služby SBB Cargo v centrální oblasti Evropy zajišťuje přibližně 4 200 zaměstnanců, čímž se podnik řadí mezi elitu z hlediska produktivity práce. V sousedním Německu je SBB Cargo s přepravním výkonem 3,6 mld. čtkm třetím největším dopravcem za DB Schenker a Veolia Cargo.
SBB Cargo loni poprvé neobdrželo státní dotaci na poplatek za dopravní cestu u vlaků s jednotlivými vozovými zásilkami. Na kombinovanou přepravu čerpalo SBB Cargo od státu příspěvek 207 milionů korun. SBB Cargo loni vykázalo provozní výnosy 20 miliard korun a provozní ztrátu necelých 60 milionů korun. Hrubé investice dosáhly 621 milionů korun.
Provozování dráhy zajišťuje společnost SBB Infrastruktur prostřednictvím více než 9 tisíc zaměstnanců. V roce 2008 prodaly SBB celkem 158,7 milionů vlakových tras, což při délce provozovaných tratí 3 011 km představuje nejvytíženější železniční systém na světě (92,7 vlakových km na 1 km kolejí a den) před Japonskem a Holandskem.
Za použití kapacity dráhy zaplatili dopravci 11,5 miliardy korun, což představuje v průměru 73 korun za vlakový kilometr. Přesnost vlakové dopravy na síti SBB, měřená podle metodiky UIC (Vyhláška č. 450), loni dosáhla 95,8 procenta. Při provozních výnosech infrastruktury 51 miliard korun vykázal sektor dopravní cesty provozní ztrátu 1,8 miliardy korun.
Na úhradě prokazatelné ztráty z provozování služeb osobní dopravy SBB ve veřejném zájmu se podílely obce částkou 542 milionů korun, kantony uhradily 4,7 miliardy korun a stát dofi nancoval zbývajících 4,4 miliardy korun.
VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2008
Koncern Švýcarských spolkových drah pokračoval v roce 2008 v ziskovém hospodaření.
Uplynulé období uzavřel s konsolidovaným provozním ziskem 7,6 miliardy korun a ziskem po zdanění ve výši 5,5 miliardy korun při celkových konsolidovaných provozních výnosech 127 miliardy korun. Na pořízení stálých aktiv vynaložily SBB 31,1 miliardy korun.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385635/
Nejkvalitnější železnice,stanice a zastávky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/384258/
Systém řízení vlaků ETCS, který je založený na evropském drážním komunikačním systému ERTMS, bude zaveden do roku 2017 jako celostátní standard na všech švýcarských tratích s normálním rozchodem. Podle švýcarského Spolkového úřadu pro dopravu jsou zkušenosti s ETCS pozitivní. Svaz evropského drážního průmyslu UNIFE toto rozhodnutí ocenil. Jeho generální ředitel Michael Clauseecker očekává, že se výrazně zvýší konkurenceschopnost železnice.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378048/
Švýcarské spolkové dráhy na svých webových stránkách www.sbb.ch nabízejí další zlepšení online jízdních řádů pro své zákazníky. Při každém dotazu na vlakový jízdní řád je u dálkových vlaků uvedeno, zda je hledaný spoj více, či naopak méně obsazen. Touto službou by mělo být dosaženo dalšího zvýšení komfortu cestování. Jedná se o prognózy obsazenosti jednotlivých vlaků pro obě vozové třídy. Prognózy jsou uváděny nejdříve třicet dní před odjezdem příslušného vlaku a jsou každý den aktualizovány.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375789/
Podle statistiky Švýcarských Švývých spolkových drah (SBB) došlo v loňském roce k nepatrnému zhoršení zhoršev přesnosti jízdy vlaků oproti roku 2007. Cíl, který byl stanoven státem, že 95 procent vlaků nesmí mít ve třinácti železničních uzlech větší zpoždění než pět minut, nicméně byl dosažen. I tak ale došlo oproti roku 2007 ke zhoršení o 0,1 procenta. Jako důvody jsou uváděny větší množství závad na vozidlech a infrastruktuře a také dřívější nástup zimy.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356217/
(Železničář)