Depa v ČR - historie a současnost
Dne 1.7.2004 vstoupila v platnost nová organizační struktura oblasti kolejových vozidel a opravárenské činnosti ČD. Počet dep kolejových vozidel se snížil a okruh jejich působnosti pochopitelně rozšířil, takže v přehledech uváděné dislokace kolejových vozidel podle DKV železničnímu fandovi toho neřeknou mnoho o konkrétním místě působení toho kterého vozidla.
Restrukturalizace Českých drah dále pokračuje a v dislokaci a opravárenství jejich kolejových vozidel je stále něco nového. A zajímavé je jistě podívat se také do historie této sféry na našem území.
Intenzivní obnova vozidlového parku ČD bude pokračovat i v roce 2009. Novinářům to sdělil během netradičně pojaté - výjezdní tiskové konference ve vlaku na trati Praha - Kolín - Ústí nad Orlicí generální ředitel ČD Ing. Petr Zaluda, náměstek pro ekonomiku Ing. Michal Nebeský a náměstek pro osobní dopravu Ing. Petr Moravec.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8rekor.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8rekor.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333192/
Lokomotiva má zrychlení jako sportovní vůz. Také měla v "závodě" s pendolinem navrch. Seznamte se s kabinou a osádkou stroje jedoucího rychlostí 160 kilometrů v hodině.
Celá reportáž: http://technet.idnes.cz/podivejte-se-jak-se-ridi-nejrychlejsi-lokomotiva-sveta-na-ceskych-kolejich-1ue-/tec_reportaze.asp?c=A090203_223137_tec_reportaze_rja
Celá reportáž: http://technet.idnes.cz/podivejte-se-jak-se-ridi-nejrychlejsi-lokomotiva-sveta-na-ceskych-kolejich-1ue-/tec_reportaze.asp?c=A090203_223137_tec_reportaze_rja
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332915/
Novinkou ve Středočeském kraji jsou od loňského září třívozové motorové jednotky Regionova, které provozuje Provozní jednotka Rakovník plzeňského Depa kolejových vozidel (DKV).
Vsoučasné době mají Rakovničtí k dispozici tři třívozové a třináct dvouvozových Regionov, které zabezpečují dopravu jak ve Středočeském, tak částečně i Ústeckém kraji. Momentálně zabezpečují rakovnické Regionovy regionální spoje mezi Prahou, Kladnem a Rakovníkem, říká ředitel Krajského centra osobní dopravy (KCOD) Českých drah v Praze a Středočeském kraji Alois Kašpar.
Od prosince řadíme naše Regionovy nejen na spěšných vlacích na sever do Ústeckého kraje, ale především na středočeských spojích z Rakovníka přes Kladno na pražské Masarykovo nádraží. Starší motorové vozy řady 810 na spojích mezi Kladnem a Prahou nejsou již používány, doplňuje přednosta rakovnického depa Petr Prchal.
Kromě těchto páteřních tras se rakovnické Regionovy objevují také na některých regionálních vlacích v okolí Chomutova a Teplic v Čechách, na trati z Rakovníka do Loun, Mostu a Litvínova. Rakovnické depo nasazuje o víkendech modernizované jednotky Regionova na takřka všechny osobní vlaky na celém rameni Praha-Rakovník. V pracovní dny mohou zákazníci Českých drah použít - až na malé výjimky - Regionovy na všech osobních spojích mezi Kladnem a Masarykovým nádražím v Praze, dodává Petr Prchal.
(Železničář)
Vsoučasné době mají Rakovničtí k dispozici tři třívozové a třináct dvouvozových Regionov, které zabezpečují dopravu jak ve Středočeském, tak částečně i Ústeckém kraji. Momentálně zabezpečují rakovnické Regionovy regionální spoje mezi Prahou, Kladnem a Rakovníkem, říká ředitel Krajského centra osobní dopravy (KCOD) Českých drah v Praze a Středočeském kraji Alois Kašpar.
Od prosince řadíme naše Regionovy nejen na spěšných vlacích na sever do Ústeckého kraje, ale především na středočeských spojích z Rakovníka přes Kladno na pražské Masarykovo nádraží. Starší motorové vozy řady 810 na spojích mezi Kladnem a Prahou nejsou již používány, doplňuje přednosta rakovnického depa Petr Prchal.
Kromě těchto páteřních tras se rakovnické Regionovy objevují také na některých regionálních vlacích v okolí Chomutova a Teplic v Čechách, na trati z Rakovníka do Loun, Mostu a Litvínova. Rakovnické depo nasazuje o víkendech modernizované jednotky Regionova na takřka všechny osobní vlaky na celém rameni Praha-Rakovník. V pracovní dny mohou zákazníci Českých drah použít - až na malé výjimky - Regionovy na všech osobních spojích mezi Kladnem a Masarykovým nádražím v Praze, dodává Petr Prchal.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329170/
Více než polovina tzv. pantografů, nasazovaných pražským Depem kolejových vozidel (DKV) na příměstské linky „Esko„, tvoří v letošním jízdním řádu nové elektrické patrové jednotky CityElefant. Z plánovaného počtu padesáti osmi „pantografů„, nasazených do provozu v jízdním řádu 2009, je již 55 procent vlaků vedených v nových jednotkách CityElefant. V průběhu nového jízdního řádu budeme postupně nasazovat tyto patrové příměstské jednotky na všechny tratě v okolí Prahy. Poprvé, zatím pouze o víkendech, jezdí nové vlaky také na lince S 9 z pražského hlavního nádraží přes Říčany a Čerčany do Benešova u Prahy, říká ředitel Krajského centra osobní dopravy (KCOD) Českých drah pro Prahu a Středočeský kraj Alois Kašpar.
První moderní jednotka CityElefant vyjela na koleje v roce 2001. Nejdříve jsme tento moderní vlak nasadili na nejfrekventovanější trať z Prahy do Kolína a Pardubic, kde lze na koridoru využít i maximální rychlosti 140 km/h, potvrzuje ředitel Kašpar. Dodává, že s rostoucím počtem vyrobených vlaků se CityElefanty nasazovaly také na tratě do Kolína přes Lysou nad Labem a Nymburk, do Kralup nad Vltavou a Roudnice nad Labem a od jízdního řádu 2008 dokonce až do Ústí nad Labem. Na trati z Prahy do Berouna začínaly před několika lety na víkendových spojích.
Přehled nasazení CityElefantů z Depa kolejových vozidel Praha v jízdním řádu 2009: 3] Praha-Český Brod-Kolín (sto procent spojů), vybrané spoje jedou dále v úseku Kolín-Pardubice; 3] Praha-Lysá nad Labem-NymburkPoděbrady-Kolín (90 procent spojů). Vybraný pár spojů pokračuje v pracovní dny do Kutné Hory; 3] Poříčany-Nymburk (65 procent spojů v pracovní dny); 3] Praha-Beroun (95 procent spojů o víkendech); 3] Praha-Kralupy nad Vltavou (75 procent vlaků, nasazení jednotek není garantováno). Vybrané spoje jedou dále v úseku Kralupy nad Vltavou-Ústí nad Labem; 3] Praha-Benešov u Prahy (cca pět procent spojů o víkendech, nasazení jednotek není garantováno); 3] Dva páry vlaků v trase PardubiceHradec Králové v pracovní dny.
(Železničář)
První moderní jednotka CityElefant vyjela na koleje v roce 2001. Nejdříve jsme tento moderní vlak nasadili na nejfrekventovanější trať z Prahy do Kolína a Pardubic, kde lze na koridoru využít i maximální rychlosti 140 km/h, potvrzuje ředitel Kašpar. Dodává, že s rostoucím počtem vyrobených vlaků se CityElefanty nasazovaly také na tratě do Kolína přes Lysou nad Labem a Nymburk, do Kralup nad Vltavou a Roudnice nad Labem a od jízdního řádu 2008 dokonce až do Ústí nad Labem. Na trati z Prahy do Berouna začínaly před několika lety na víkendových spojích.
Přehled nasazení CityElefantů z Depa kolejových vozidel Praha v jízdním řádu 2009: 3] Praha-Český Brod-Kolín (sto procent spojů), vybrané spoje jedou dále v úseku Kolín-Pardubice; 3] Praha-Lysá nad Labem-NymburkPoděbrady-Kolín (90 procent spojů). Vybraný pár spojů pokračuje v pracovní dny do Kutné Hory; 3] Poříčany-Nymburk (65 procent spojů v pracovní dny); 3] Praha-Beroun (95 procent spojů o víkendech); 3] Praha-Kralupy nad Vltavou (75 procent vlaků, nasazení jednotek není garantováno). Vybrané spoje jedou dále v úseku Kralupy nad Vltavou-Ústí nad Labem; 3] Praha-Benešov u Prahy (cca pět procent spojů o víkendech, nasazení jednotek není garantováno); 3] Dva páry vlaků v trase PardubiceHradec Králové v pracovní dny.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329169/
Jak sdělilo tiskové oddělení ČD, bude šest osobních vagonů s bistrooddílem, vyrobených v 80. letech v tehdejší NDR, zmodernizováno slovenskou firmou ŽOS Vrútky za 205 milionů korun. Je to výsledek veřejné zakázky, kterou vypsaly ČD vloni na podzim. O zakázku se ucházely dvě firmy, hlavním kritériem byla cena.
Vozy budou kompletně rekonstruovány včetně úprav skříně vagonu, dostanou nové prostory pro cestující a kuchyň. Vzniknou tak moderní bistrovozy s oddílem první třídy pro 22 cestujících a barovými boxy pro osm cestujících. Ve vagonech bude také nový informační systém pro cestující a přístup k elektronickým rezervacím.
Na kolejích Česka se zmodernizované vagony vrátí letos v prosinci se začátkem nového jízdního řádu. Budou mít povolenou rychlost 160 km/h amají jezdit na expresech a spojích EuroCity z Prahy do Žiliny a na rychlících z Prahy přes Plzeň do Mnichova a Norimberku.
Vagony byly vyrobeny v roce 1984 ve Waggonbau Bautzen. Českým drahám připadlo těchto šest vozů při dělení československé federace. K podobné modernizaci sáhli i Slováci, kteří získali větší část východoněmeckých vagonů.
Bistrovozy považují nejen České dráhy za budoucnost železničního stravování. Místo velkoprostorových jídelních vagonů se daleko více uplatní bistra, minibary a roznášková služba, aby se cestující nemusel kvůli lahvi piva prodírat celým vlakem. Podobné služby fungují například v pendolinech.
Jídelní vůz nebo bistrovůz najdou cestující ve více než 70 vlacích Českých drah uvedených v jízdním řádu.
(Železničář)
Vozy budou kompletně rekonstruovány včetně úprav skříně vagonu, dostanou nové prostory pro cestující a kuchyň. Vzniknou tak moderní bistrovozy s oddílem první třídy pro 22 cestujících a barovými boxy pro osm cestujících. Ve vagonech bude také nový informační systém pro cestující a přístup k elektronickým rezervacím.
Na kolejích Česka se zmodernizované vagony vrátí letos v prosinci se začátkem nového jízdního řádu. Budou mít povolenou rychlost 160 km/h amají jezdit na expresech a spojích EuroCity z Prahy do Žiliny a na rychlících z Prahy přes Plzeň do Mnichova a Norimberku.
Vagony byly vyrobeny v roce 1984 ve Waggonbau Bautzen. Českým drahám připadlo těchto šest vozů při dělení československé federace. K podobné modernizaci sáhli i Slováci, kteří získali větší část východoněmeckých vagonů.
Bistrovozy považují nejen České dráhy za budoucnost železničního stravování. Místo velkoprostorových jídelních vagonů se daleko více uplatní bistra, minibary a roznášková služba, aby se cestující nemusel kvůli lahvi piva prodírat celým vlakem. Podobné služby fungují například v pendolinech.
Jídelní vůz nebo bistrovůz najdou cestující ve více než 70 vlacích Českých drah uvedených v jízdním řádu.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329165/
České dráhy zrušily výběrové řízení na rekonstrukci 34 osobních vagonů na řídicí vozy k rychlíkům. Železniční dopravce chtěl do projektu investovat necelou miliardu korun. O zakázku měla podle mluvčího ČD Petra Šťáhlavského zájem jediná firma, která ale nesplnila podmínky a zadavatel ji ze soutěže vyloučil. České dráhy v posledních měsících zrušily kvůli nezájmu také výběrová řízení na modernizaci dieselových jednotek řady 842 a přestavbu bývalých poštovních vagonů na řídicí vozy pro motorové jednotky.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/45262-ceske-drahy-zatim-nebudou-mit-ridici-vozy-zrusily-vyberove-rizeni/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/45262-ceske-drahy-zatim-nebudou-mit-ridici-vozy-zrusily-vyberove-rizeni/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328828/
Základní kámen ke krnovskému nádraží byl slavnostně položen v lednu 1872. Již 1. srpna 1872 vjel do Krnova první nákladní vlak od Olomouce. V roce 1875 byla otevřena trať z Krnova do Hlubčic. S přibývajícími vlakovými spoji se začalo lokomotivní depo v Krnově potýkat s nedostatkem vody. Lokomotivy byly do roku 1912 napájeny ze studní, jejichž voda však usazovala v trubkách silnou vrstvu vodního kamene. Po přezkoumání vody ze Zlaté Opavice byla na mostě směrem na Hlubčice postavena čerpací stanice. Voda byla vedena do výškového rezervoáru za nádražím a odtud pak do stanice. S rozšiřováním železničního provozu neustále přibývalo lokomotiv, až jejich počet během válečných let dosáhl čísla 65. Tento vysoký počet obsluhovalo 270 zaměstnanců krnovského lokomotivního depa. Do všech těchto lokomotiv byla před odjezdem doplňována voda z čerpací stanice z řeky Opavice. Nádrž s vodou vydržela v provozu až do roku 1945, kdy bylo její vybavení zničeno německými destrukčními oddíly.
(Bruntálský a krnovský deník)
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328385/
Podle známé filmové legendy prý za zrodem bezdrátových komunikací stojí Cimrmanova slavná rada: Zkuste to bez drátů, Marconi! I skuteční průkopníci rádiového vysílání by si ale ve své době těžko dokázali představit, jak samozřejmý je tento vynález o jedno století později a jakého uplatnění se dočkal například v řízení železniční dopravy. Jižní Morava byla dne 6. listopadu 2008 svědkem významného mezníku ve využití bezdrátových komunikací na železnici. V žst. Moravské Budějovice a na pracovišti DKV Brno PJ Znojmo se kromě klíčových pracovníků ČD sešli zástupci firem RADOM, s. r. o., OLTIS Group, a. s., a ČD - Telematika a. s., které jsou předními dodavateli komunikačních a informačních technologií pro české železnice.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_5site.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_5site.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327593/
Po třech letech nás zima opět otestovala. Těmito slovy reagoval na otázku, jak v Bohumíně zvládli nápor dvacetistupňových mrazů, přednosta PJ Bohumín DKV Olomouc Jan Podstawka. Před třemi lety řešili problémy se zimním provozem souprav Pendolin, které zahajovaly svůj provoz na pravidelných linkách. Letos jsme ale se soupravami Pendolin neměli žádné podstatnější problémy.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_4udrzb.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_4udrzb.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326604/
Strojvedoucí Radovan Blažek z Provozní jednotky Valašské Meziříčí, spadající pod Depo kolejových vozidel ČD Olomouc, vozí již dvacátým čtvrtým rokem vlaky nejen Valašskem, ale současně kouzelným podhůřím Beskyd. Vidět ho můžeme nejen na motorových vozech řad 810 a 842, ale i lokomotivách řad 742 a 754.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_3besky.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_3besky.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/323889/
Správní budova Českých drah, kterou město Lovosice koupilo, bude zrekonstruována ještě v letošním roce
Jedenáct nových bytů vznikne v bývalé správní budově Českých drah v Lovosicích, kterou město za tímto účelem koupilo. Rozhodli o tom zastupitelé na svém posledním zasedání.
Radní sice původně uvažovali o tom, že zde vznikne méně bytových jednotek o větší rozloze, nakonec však budou byty menší, zato jich bude více. A jedenáct bytů je vzhledem k dispozici objektu maximum. Zastupitelé vzali v úvahu to, že o velké byty nebude do budoucna zájem. „Lidi nechtějí živit velké byty, malých bytů je přitom nedostatek,„ připomněl vedoucí odboru regionálního rozvoje a správy města Martin Dlouhý.
Kolik peněz bude muset město za rekonstrukci objektu zaplatit, zda půjde o byty startovací, sociální či jiné, za kolik je bude město prodávat a kdy, dosud nepadlo. „Do příštího zastupitelstva zpracujeme kalkulaci a další otázky budeme muset řešit,„ řekl místostarosta Vladimír John. V současné době je zadána projektová dokumentace pro stavební povolení, která je nutná pro zahájení rekonstrukce. Do konce března by mohlo být vydané stavební povolení. Přestavba má být dokončena začátkem příštího roku, následně poté by město mohlo začít byty prodávat.
S jejich prodejem ale nesouhlasí zastupitel Jan Piegl. Podle jeho slov by si mělo město byty spíše ponechat a pronajímat je. Jak zdůraznil, mělo by svůj bytový fond obnovit - městské byty opravit a dále pronajímat. „Díky situaci, která na trhu s realitami je, by to městu do budoucna přineslo příjem,„ míní Piegl. Otom, jakým způsobem budou nakonec nové byty využity, však budou zastupitelé ještě jednat.
Správní budovu včetně přilehlých pozemků koupilo město od Českých drah loni na jaře za odhadní cenu 2 miliony 125 tisíc korun.
O nevyužívané prostory sousedního areálu bývalého železničního depa projevilo město zájem, protože hrozilo, že je obsadí bezdomovci a bude tu nepořádek.
Do části, kde bývala čerpací stanice, má zájem přestěhovat technické služby města. České dráhy ale zatím neurčily cenu. „Pokud bude pro město únosná, přestěhovali bychom sem technické služby z prostor u Autosalonu OKIM, které bychom prodali,„ uvedl již dříve starosta Jan Kulhánek. Rotundu s točnou získala do pronájmu společnost Zubrnická museální železnice, která od loňského roku zajišťuje sezonní turistickou dopravu na Švestkové dráze (na trati Lovosice - Most).
(Litoměřický deník)
Jedenáct nových bytů vznikne v bývalé správní budově Českých drah v Lovosicích, kterou město za tímto účelem koupilo. Rozhodli o tom zastupitelé na svém posledním zasedání.
Radní sice původně uvažovali o tom, že zde vznikne méně bytových jednotek o větší rozloze, nakonec však budou byty menší, zato jich bude více. A jedenáct bytů je vzhledem k dispozici objektu maximum. Zastupitelé vzali v úvahu to, že o velké byty nebude do budoucna zájem. „Lidi nechtějí živit velké byty, malých bytů je přitom nedostatek,„ připomněl vedoucí odboru regionálního rozvoje a správy města Martin Dlouhý.
Kolik peněz bude muset město za rekonstrukci objektu zaplatit, zda půjde o byty startovací, sociální či jiné, za kolik je bude město prodávat a kdy, dosud nepadlo. „Do příštího zastupitelstva zpracujeme kalkulaci a další otázky budeme muset řešit,„ řekl místostarosta Vladimír John. V současné době je zadána projektová dokumentace pro stavební povolení, která je nutná pro zahájení rekonstrukce. Do konce března by mohlo být vydané stavební povolení. Přestavba má být dokončena začátkem příštího roku, následně poté by město mohlo začít byty prodávat.
S jejich prodejem ale nesouhlasí zastupitel Jan Piegl. Podle jeho slov by si mělo město byty spíše ponechat a pronajímat je. Jak zdůraznil, mělo by svůj bytový fond obnovit - městské byty opravit a dále pronajímat. „Díky situaci, která na trhu s realitami je, by to městu do budoucna přineslo příjem,„ míní Piegl. Otom, jakým způsobem budou nakonec nové byty využity, však budou zastupitelé ještě jednat.
Správní budovu včetně přilehlých pozemků koupilo město od Českých drah loni na jaře za odhadní cenu 2 miliony 125 tisíc korun.
O nevyužívané prostory sousedního areálu bývalého železničního depa projevilo město zájem, protože hrozilo, že je obsadí bezdomovci a bude tu nepořádek.
Do části, kde bývala čerpací stanice, má zájem přestěhovat technické služby města. České dráhy ale zatím neurčily cenu. „Pokud bude pro město únosná, přestěhovali bychom sem technické služby z prostor u Autosalonu OKIM, které bychom prodali,„ uvedl již dříve starosta Jan Kulhánek. Rotundu s točnou získala do pronájmu společnost Zubrnická museální železnice, která od loňského roku zajišťuje sezonní turistickou dopravu na Švestkové dráze (na trati Lovosice - Most).
(Litoměřický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/322894/
Na základě rozhodnutí představenstva Českých drah, a. s., vzniká k 1. lednu 2009 nová výkonná jednotka ČD s názvem Depo historických vozidel (DHV). Jak sám název napovídá, jde o depo, které bude mít na starosti provoz a údržbu historických vozidel ČD.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50depo.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50depo.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/316126/
České dráhy a zvláště jejich zákaznicí mají zaděláno na pořádný problém. Tvrdí to alespoň členové Federace strojvůdců České republiky (FSČR). Kvůli rozdělení drah na osobní dopravu (ČD) a nákladní dopravu (ČD Cargo) totiž došly lokomotivy.
O co přesně jde? Když se před rokem vyčlenila nákladní doprava do nové společnosti ČD Cargo, přišla osobní doprava o zhruba tisíc lokomotiv a dalších dva a půl tisíce strojvůdců. Ti všichni skončili v nové společnosti a začali vozit náklad.
Obě nové společnosti se ale vzájemně dohodly, že v případě potřeby si budou zaměstnance navzájem půjčovat. Podle strojvůdců se tak ale ve skutečnosti neděje a kvůli zastaralým lokomotivám je provoz osobní dopravy ohrožen. “Na začátku nás přesvědčovali, že v případě problému zastoupí. To se děje jen minimálně,“ řekl Deníku mluvčí FS ČR Libor Poláček.
“Například minulý týden u rychlíku z Liberce do Prahy měla lokomotiva poruchu. Vedle ní stála volná lokomotiva ČD Cargo, ale dispečer raději zavolal pro jinou lokomotivu vlastněnou ČD. Lidé tak zbytečně přes hodinu čekali,“ stěžuje si Poláček.
V osobní dopravě funguje 969 lokomotiv a 1837 motorových vozů, z nichž většina byla vyrobena před třiceti lety. Vedení ČD přesto tvrdí, že vzájemné půjčování lokomotiv funguje. “Operativní zápůjčka je řešena dispečery. S kritikou nesouhlasíme, je třeba se zabývat každým konkrétním případem,“ řekl Deníku mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Nejde však jen o zápůjčky od nákladní dopravy. Aby dráhy zajistily provoz na koridorových tratích, kde se jezdí rychlostí 160 kilometrů v hodině, musí si lokomotivy půjčovat v cizině, a to hlavně v Rakousku a na Slovensku.
“Jde o historický problém. Při dělení Československa totiž v bratislavském depu zůstala většina novějších strojů,“ vzpomíná Polášek. I v tomto případě ale ČD tvrdí, že nynější zápůjčky ze zahraničí jsou zcela v pořádku.
Dráhy žádají o dotace na nové vlaky opakovaně, peněz se však stále nedostává. Například v příštím roce se podaří nakoupit dvacet nových lokomotiv od plzeňské Škodovky. V celkovém počtu to ale bude jen kapka v moři. “Moderní lokomotivy navíc zřejmě skončí na vlacích vyšší kvality,“ uzavírá Poláček.
(Brněnský deník)
O co přesně jde? Když se před rokem vyčlenila nákladní doprava do nové společnosti ČD Cargo, přišla osobní doprava o zhruba tisíc lokomotiv a dalších dva a půl tisíce strojvůdců. Ti všichni skončili v nové společnosti a začali vozit náklad.
Obě nové společnosti se ale vzájemně dohodly, že v případě potřeby si budou zaměstnance navzájem půjčovat. Podle strojvůdců se tak ale ve skutečnosti neděje a kvůli zastaralým lokomotivám je provoz osobní dopravy ohrožen. “Na začátku nás přesvědčovali, že v případě problému zastoupí. To se děje jen minimálně,“ řekl Deníku mluvčí FS ČR Libor Poláček.
“Například minulý týden u rychlíku z Liberce do Prahy měla lokomotiva poruchu. Vedle ní stála volná lokomotiva ČD Cargo, ale dispečer raději zavolal pro jinou lokomotivu vlastněnou ČD. Lidé tak zbytečně přes hodinu čekali,“ stěžuje si Poláček.
V osobní dopravě funguje 969 lokomotiv a 1837 motorových vozů, z nichž většina byla vyrobena před třiceti lety. Vedení ČD přesto tvrdí, že vzájemné půjčování lokomotiv funguje. “Operativní zápůjčka je řešena dispečery. S kritikou nesouhlasíme, je třeba se zabývat každým konkrétním případem,“ řekl Deníku mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Nejde však jen o zápůjčky od nákladní dopravy. Aby dráhy zajistily provoz na koridorových tratích, kde se jezdí rychlostí 160 kilometrů v hodině, musí si lokomotivy půjčovat v cizině, a to hlavně v Rakousku a na Slovensku.
“Jde o historický problém. Při dělení Československa totiž v bratislavském depu zůstala většina novějších strojů,“ vzpomíná Polášek. I v tomto případě ale ČD tvrdí, že nynější zápůjčky ze zahraničí jsou zcela v pořádku.
Dráhy žádají o dotace na nové vlaky opakovaně, peněz se však stále nedostává. Například v příštím roce se podaří nakoupit dvacet nových lokomotiv od plzeňské Škodovky. V celkovém počtu to ale bude jen kapka v moři. “Moderní lokomotivy navíc zřejmě skončí na vlacích vyšší kvality,“ uzavírá Poláček.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/314012/
Možnost zabít dvě mouchy jednou ranou se nyní doslova nabízí ve Veselí nad Moravou. Místní speciální škola, sídlící na ulici Kollárova, se totiž již mnoho let marně snaží získat tělocvičnu pro své žáky. Pouhých třicet metrů od školy přitom stojí budova bývalého lokomotivního depa, která již roky chátrá. Škola chce proto budovu získat stůj co stůj, a nebrání se tomu ani její vlastník, České dráhy. Rozhodnutí ovšem neleží na městu, ale na zřizovateli, tedy Jihomoravském kraji.
“Absence tělocvičny pro nás znamená velký problém. Snažíme se sice v maximální možné míře využívat venkovní hřiště, ale to jde samozřejmě jen do určité doby a za alespoň trochu příznivého počasí. Využíváme proto střídavě halu učiliště a sokolovnu, která je ovšem pro nás strašně daleko,“ uvedl zástupce ředitele ZŠ Kollárova Josef Řičica, který vhodné vyřešení situace vidí v rekonstrukci nedalekého lokomotivního depa.
“Je tam malé pódium a sál, což by bylo pro naše účely ideální. Budovu bychom totiž mohli využívat nejen k hodinám tělesné výchovy, ale i na pořádání různých besídek a kulturních představení,“ míní Řičica.
Bývalé lokomotivní depo mají ve vlastnictví České dráhy, které by se přitom objektu, pro který nemají samy uplatnění, rády zbavily. Snahu školy podporují a přiznávají, že i pro ně by tato varianta byla tou nejschůdnější cestou. Největším problémem je ovšem cena za nemovitost.
“Naší nevýhodou je, že budovu můžeme prodávat pouze na základě částky stanovené znaleckým posudkem. Nemůžeme ji proto škole nabídnout jen za symbolickou částku. Problém je, že posudek, který dvakrát vypracoval stejný znalec, určil, že hodnota budovy je 2,6 milionu korun, což se zřejmě zřizovateli školy zdálo příliš, a nepřihlásil se proto do dražby,“ sdělila Eva Gajdošová z odboru správy majetku generálního ředitelství Českých drah, a. s. Tím ovšem snaha železničářů neskončila. “Rozhodli jsme se proto pozvat jiného znalce, který lépe pochopí danou situaci, a stanovená cena bude nižší,“ doplnila Gajdošová.
Otázkou ovšem je, jaký postoj kraj k celé záležitosti zaujme. Po nedávných volbách došlo ke změně prakticky na všech postech a noví radní se musejí s problematikou ještě lépe seznámit. Navíc radní Jiří Janda, který má školství na starosti, je momentálně v zahraničí.
Budova bývalého lokomotivního depa je nyní v havarijním stavu a kromě obvodového zdiva je prakticky zcela vykradena. Na nejnutnější rekonstrukci by tak kraj musel vynaložit dalších pět až šest milionů korun, aby mohla, alespoň v omezené míře fungovat. Stav budovy proto vždy odradil veškeré případné zájemce. Zůstal jediný - zmíněná základní škola.
(Dobrý den s kurýrem)
“Absence tělocvičny pro nás znamená velký problém. Snažíme se sice v maximální možné míře využívat venkovní hřiště, ale to jde samozřejmě jen do určité doby a za alespoň trochu příznivého počasí. Využíváme proto střídavě halu učiliště a sokolovnu, která je ovšem pro nás strašně daleko,“ uvedl zástupce ředitele ZŠ Kollárova Josef Řičica, který vhodné vyřešení situace vidí v rekonstrukci nedalekého lokomotivního depa.
“Je tam malé pódium a sál, což by bylo pro naše účely ideální. Budovu bychom totiž mohli využívat nejen k hodinám tělesné výchovy, ale i na pořádání různých besídek a kulturních představení,“ míní Řičica.
Bývalé lokomotivní depo mají ve vlastnictví České dráhy, které by se přitom objektu, pro který nemají samy uplatnění, rády zbavily. Snahu školy podporují a přiznávají, že i pro ně by tato varianta byla tou nejschůdnější cestou. Největším problémem je ovšem cena za nemovitost.
“Naší nevýhodou je, že budovu můžeme prodávat pouze na základě částky stanovené znaleckým posudkem. Nemůžeme ji proto škole nabídnout jen za symbolickou částku. Problém je, že posudek, který dvakrát vypracoval stejný znalec, určil, že hodnota budovy je 2,6 milionu korun, což se zřejmě zřizovateli školy zdálo příliš, a nepřihlásil se proto do dražby,“ sdělila Eva Gajdošová z odboru správy majetku generálního ředitelství Českých drah, a. s. Tím ovšem snaha železničářů neskončila. “Rozhodli jsme se proto pozvat jiného znalce, který lépe pochopí danou situaci, a stanovená cena bude nižší,“ doplnila Gajdošová.
Otázkou ovšem je, jaký postoj kraj k celé záležitosti zaujme. Po nedávných volbách došlo ke změně prakticky na všech postech a noví radní se musejí s problematikou ještě lépe seznámit. Navíc radní Jiří Janda, který má školství na starosti, je momentálně v zahraničí.
Budova bývalého lokomotivního depa je nyní v havarijním stavu a kromě obvodového zdiva je prakticky zcela vykradena. Na nejnutnější rekonstrukci by tak kraj musel vynaložit dalších pět až šest milionů korun, aby mohla, alespoň v omezené míře fungovat. Stav budovy proto vždy odradil veškeré případné zájemce. Zůstal jediný - zmíněná základní škola.
(Dobrý den s kurýrem)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/314011/
V bývalé správní budově vzniknou byty, do části areálu by přestěhovalo technické služby
Areál bývalého železničního depa v Lovosicích nemusí zchátrat. O jeho nevyužívané prostory projevilo zájem město. Máobavy z toho, že je obsadí bezdomovci a bude tu nepořádek, proto hledá pro areál využití. V objektu bývalé správní budovy chce vybudovat byty a do části, kde bývala čerpací stanice, má zájem přestěhovat technické služby města.
Správní budovu již město koupilo. České dráhy mu ji včetně přilehlých pozemků nabídly letos na jaře za odhadní cenu 2 miliony 125 tisíc korun. Město nechalo zpracovat dvě studie - podle první z nich by v objektu vzniklo šest bytů, podle druhé z nich devět. O tom, jestli to nakonec budou byty sociální, startovací či jiné, lovosičtí zastupitelé teprve rozhodnou.
Součástí bývalého depa je i rotunda, kde bývaly odstaveny lokomotivy, a točna. O ně sice mělo město původně zájem, nakonec je ale získala do pronájmu společnost Zubrnická museální železnice, která zajišťuje od letošního roku sezonní turistickou dopravu na Švestkové dráze (na trati Lovosice - Most). „Postupně to tu dáváme do pořádku, některé historické vozy tu už deponujeme,“ řekl Michal Pokorný.
Navíc se ozvali další fandové železniční techniky a projevili zájem umístit své exponáty v Lovosicích a využít koleje v depu pro své aktivity.
„Jsme tomu rádi. Mašinky, drezíny, to vše je pro Lovosice atrakce. Tyto projekty podpoří rozvoj turistiky, takže přesně zapadají do strategického plánu města,“ pochvaluje si starosta Jan Kulhánek.
Město proto v současné době především zajímají nevyužívané prostory čerpací stanice. České dráhy ale zatím neurčily cenu. „Pokud bude pro město únosná, přestěhovali bychom sem technické služby z prostor u Autosalonu OKIM, které bychom prodali,“ dodal.
(Litoměřický deník)
Areál bývalého železničního depa v Lovosicích nemusí zchátrat. O jeho nevyužívané prostory projevilo zájem město. Máobavy z toho, že je obsadí bezdomovci a bude tu nepořádek, proto hledá pro areál využití. V objektu bývalé správní budovy chce vybudovat byty a do části, kde bývala čerpací stanice, má zájem přestěhovat technické služby města.
Správní budovu již město koupilo. České dráhy mu ji včetně přilehlých pozemků nabídly letos na jaře za odhadní cenu 2 miliony 125 tisíc korun. Město nechalo zpracovat dvě studie - podle první z nich by v objektu vzniklo šest bytů, podle druhé z nich devět. O tom, jestli to nakonec budou byty sociální, startovací či jiné, lovosičtí zastupitelé teprve rozhodnou.
Součástí bývalého depa je i rotunda, kde bývaly odstaveny lokomotivy, a točna. O ně sice mělo město původně zájem, nakonec je ale získala do pronájmu společnost Zubrnická museální železnice, která zajišťuje od letošního roku sezonní turistickou dopravu na Švestkové dráze (na trati Lovosice - Most). „Postupně to tu dáváme do pořádku, některé historické vozy tu už deponujeme,“ řekl Michal Pokorný.
Navíc se ozvali další fandové železniční techniky a projevili zájem umístit své exponáty v Lovosicích a využít koleje v depu pro své aktivity.
„Jsme tomu rádi. Mašinky, drezíny, to vše je pro Lovosice atrakce. Tyto projekty podpoří rozvoj turistiky, takže přesně zapadají do strategického plánu města,“ pochvaluje si starosta Jan Kulhánek.
Město proto v současné době především zajímají nevyužívané prostory čerpací stanice. České dráhy ale zatím neurčily cenu. „Pokud bude pro město únosná, přestěhovali bychom sem technické služby z prostor u Autosalonu OKIM, které bychom prodali,“ dodal.
(Litoměřický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311378/
Jak se spravují a udržují kolejová vozidla Českých drah v srdci Valašska
Petr Dřevojánek, vedoucí oddělení oprav Provozní jednotky Valašské Meziříčí, spadající pod Depo kolejových vozidel Olomouc, a inženýr železniční dopravy Martin Škoda, který má na starosti motorové vozy všech řad, diskutovali s redakcí týdeníku Železničář na téma správkárenské činnosti depa ve Valašském Meziříčí. Jeho prostorami nás provedl a na dotazy ochotně odpovídal i mistr oprav Alexandr Holub.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_46vozi.htm
Petr Dřevojánek, vedoucí oddělení oprav Provozní jednotky Valašské Meziříčí, spadající pod Depo kolejových vozidel Olomouc, a inženýr železniční dopravy Martin Škoda, který má na starosti motorové vozy všech řad, diskutovali s redakcí týdeníku Železničář na téma správkárenské činnosti depa ve Valašském Meziříčí. Jeho prostorami nás provedl a na dotazy ochotně odpovídal i mistr oprav Alexandr Holub.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_46vozi.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309877/
Třicet let uplyne 28. listopadu 2008 od poslední pravidelné jízdy parní lokomotivy lokomotivního depa Přerov. Byla to parní lokomotiva řady 475.158 (s tendrem 932.303) s osobním vlakem Os 4211 do Břeclavi. Po svém vyřazení byla tato lokomotiva přeměněna na vytápěcí kotel K 728. V roce 1997 stála ještě jako vrak na přednádraží v Bohumíně. Parní provoz se na trať Brno–Přerov vrátil v roce 1979 z důvodu opožděné dodávky lokomotiv. LD Brno na osobní dopravu nasadilo parní lokomotivy 475.103, 108, 159 a muzejní 475.1142 a 498.106. Opožděná dodávka lokomotiv byla řada T 478.3.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309875/
Travou zarůstající koleje, dožívající dílny a nepříliš vzhledné sklady. Taková je dnešní realita železniční stanice Praha Bubny. Tento nelichotivý obrázek však v brzké době zásadním způsobem změní svou podobu, neboť se zde počítá s redukcí předimenzovaného kolejiště a demolicí souvisejících objektů.
Na jejich místě se pak zrodí nové bytové jednotky a multifunkční centrum, které bude adekvátní této oblasti. A proč bychom si vlastně měli právě v dnešních dnech připomenout tuto lokalitu? Hned ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že letos je tomu rovných 135 let od založení zdejších vozových dílen. Tím druhým pak skutečnost, že v budoucnu k připomenutí vyššího jubilea zřejmě nebude další příležitost. Stavba železničních dílen v Bubnech byla zahájena v roce 1873 jako následek stále se zvyšující intenzity železničního provozu a nedostatečné kapacity již existujících dílen. Trvala tři roky, náležela rakouskouherské společnosti St. E. G. a stala se součástí rozsáhlého železničního komplexu, který zahrnoval kromě osobní stanice také nákladové nádraží, výtopnu, dezinfekční stanici a další příslušenství potřebná k provozu. Samotné dílny byly zprvu zaměřeny na opravu a výrobu nákladních vozů, přičemž se jich ročně dařilo opravit přibližně 300 a vyrobit okolo 150. Později k této činnosti přibyla také výroba menších vozů osobních. Ta však byla zanedbatelná a týkala se jen omezených sérií pro vlastní potřebu St. E. G.
Veškerou výrobu ukončil v roce 1891 rozsáhlý požár, který zasáhl velkou část areálu a zcela zničil většinu vybavení. Zůstalo tak pouze u oprav nákladních vozů, ovšem ne na dlouho. Postupně se mezi opravované vozy v bubenské vozovce dostává stále více osobních vozů, jež se po roce 1931 staly prakticky jedinou pracovní náplní. Zlomovým rokem byl pro zdejší provoz rok 1958, kdy zde za účasti důležitých železničních funkcionářů byla provedena vzorová technická prohlídka nově dodaných čtyřnápravových vozů zNDR. Následuje rekonstrukce celého areálu tak, aby zde mohly prohlídky těchto vozů probíhat pravidelně. Instalovaly se nové zvedáky a upravila se délka přesuven. S příchodem nových pantografových jednotek dnešní řady 451 důležitost dílen opět stoupala. Přitom není žádným tajemstvím, že se poprvé o zrušení těchto dílen mluvilo již v roce 1921. Z plánů vybudovat v Praze nové dílny v té době ovšem sešlo, stejně jako z návrhu z roku 1958 na vybudování rozsáhlých železničních dílen v Lysé nad Labem. Zásadním obratem se stala až výstavba Odstavného nádraží jih, po němž důležitost dílen klesla. Stejně tak upadl význam celé železniční stanice vlivem dokončení stavby holešovické přeložky v roce 1980. Ta zásadním způsobem ulehčila zdejšímu provozu, jelikož odtud odvedla nákladní dopravu a spolu s ní také dálkové vlaky osobní přepravy. Vzhledem k poklesu důležitosti bubenské stanice přestaly být udržovány některé objekty, což se brzy velmi neblaze projevilo na jejich stavu. Ke skladům, které byly dlouhodobě pronajaty, jen jednou za čas přijede vlak s banány. Z nepoužívaných administrativních budov opadává omítka. Nepoužívané koleje pomalu zarůstají různorodou vegetací. Přilehlé objekty se stávají ubikací pro bezdomovce a v dnešní době pochopitelně také terčem vandalů. Dřívější výtopny (pokud nejsou pronajaty autobazarům) zejí prázdnotou a ani nádražní budova není v nejlepším stavu. Při průjezdu vlakem touto lokalitou rozhodně nejde o reprezentativní bránu našeho hlavního města.
Tento stav snad nebude trvat dlouho. Jak již bylo v úvodu uvedeno, měla by v blízké době proběhnout demolice většiny drážních objektů a v provozu zůstane jen minimum nutné k zachování provozu. Minulostí se tak stane mnoho nepoužívaných kolejí. Zmizí bohužel ale také historické objekty bývalé vozovky. Bohužel? Je pravda, že jejich současný stav k demolici přímo vybízí. Je to však škoda, neboť tyto historicky cenné objekty nabízely v časech své největší slávy 140 stání v hlavní budově a dalších 400 míst pod širým nebem. Mohly se tak stát například míste
Na jejich místě se pak zrodí nové bytové jednotky a multifunkční centrum, které bude adekvátní této oblasti. A proč bychom si vlastně měli právě v dnešních dnech připomenout tuto lokalitu? Hned ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že letos je tomu rovných 135 let od založení zdejších vozových dílen. Tím druhým pak skutečnost, že v budoucnu k připomenutí vyššího jubilea zřejmě nebude další příležitost. Stavba železničních dílen v Bubnech byla zahájena v roce 1873 jako následek stále se zvyšující intenzity železničního provozu a nedostatečné kapacity již existujících dílen. Trvala tři roky, náležela rakouskouherské společnosti St. E. G. a stala se součástí rozsáhlého železničního komplexu, který zahrnoval kromě osobní stanice také nákladové nádraží, výtopnu, dezinfekční stanici a další příslušenství potřebná k provozu. Samotné dílny byly zprvu zaměřeny na opravu a výrobu nákladních vozů, přičemž se jich ročně dařilo opravit přibližně 300 a vyrobit okolo 150. Později k této činnosti přibyla také výroba menších vozů osobních. Ta však byla zanedbatelná a týkala se jen omezených sérií pro vlastní potřebu St. E. G.
Veškerou výrobu ukončil v roce 1891 rozsáhlý požár, který zasáhl velkou část areálu a zcela zničil většinu vybavení. Zůstalo tak pouze u oprav nákladních vozů, ovšem ne na dlouho. Postupně se mezi opravované vozy v bubenské vozovce dostává stále více osobních vozů, jež se po roce 1931 staly prakticky jedinou pracovní náplní. Zlomovým rokem byl pro zdejší provoz rok 1958, kdy zde za účasti důležitých železničních funkcionářů byla provedena vzorová technická prohlídka nově dodaných čtyřnápravových vozů zNDR. Následuje rekonstrukce celého areálu tak, aby zde mohly prohlídky těchto vozů probíhat pravidelně. Instalovaly se nové zvedáky a upravila se délka přesuven. S příchodem nových pantografových jednotek dnešní řady 451 důležitost dílen opět stoupala. Přitom není žádným tajemstvím, že se poprvé o zrušení těchto dílen mluvilo již v roce 1921. Z plánů vybudovat v Praze nové dílny v té době ovšem sešlo, stejně jako z návrhu z roku 1958 na vybudování rozsáhlých železničních dílen v Lysé nad Labem. Zásadním obratem se stala až výstavba Odstavného nádraží jih, po němž důležitost dílen klesla. Stejně tak upadl význam celé železniční stanice vlivem dokončení stavby holešovické přeložky v roce 1980. Ta zásadním způsobem ulehčila zdejšímu provozu, jelikož odtud odvedla nákladní dopravu a spolu s ní také dálkové vlaky osobní přepravy. Vzhledem k poklesu důležitosti bubenské stanice přestaly být udržovány některé objekty, což se brzy velmi neblaze projevilo na jejich stavu. Ke skladům, které byly dlouhodobě pronajaty, jen jednou za čas přijede vlak s banány. Z nepoužívaných administrativních budov opadává omítka. Nepoužívané koleje pomalu zarůstají různorodou vegetací. Přilehlé objekty se stávají ubikací pro bezdomovce a v dnešní době pochopitelně také terčem vandalů. Dřívější výtopny (pokud nejsou pronajaty autobazarům) zejí prázdnotou a ani nádražní budova není v nejlepším stavu. Při průjezdu vlakem touto lokalitou rozhodně nejde o reprezentativní bránu našeho hlavního města.
Tento stav snad nebude trvat dlouho. Jak již bylo v úvodu uvedeno, měla by v blízké době proběhnout demolice většiny drážních objektů a v provozu zůstane jen minimum nutné k zachování provozu. Minulostí se tak stane mnoho nepoužívaných kolejí. Zmizí bohužel ale také historické objekty bývalé vozovky. Bohužel? Je pravda, že jejich současný stav k demolici přímo vybízí. Je to však škoda, neboť tyto historicky cenné objekty nabízely v časech své největší slávy 140 stání v hlavní budově a dalších 400 míst pod širým nebem. Mohly se tak stát například míste
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308193/
Zřejmě ještě do konce roku by České dráhy měly vypsat výběrové řízení na pronájem nových motorových vlaků ze zahraničí. Nutí je k tomu zastaralý vozový park a vhodné vozy žádný český výrobce nenabízí. Nové jednotky by mohly jezdit například na trati z Prahy do Kladna a Rakovníka, kde ČD chystají od poloviny prosince radikální změny.
Podle ředitele odboru rozvoje Českých drah Jiřího Schmidta by už během příštího roku mohla na české tratě vyjet vozidla, které žádný český výrobce zatím neumí nabídnout. Mělo by jít zřejmě o ucelené průchozí jednotky pro sto až 120 cestujících. „Návrh na vypsání tendru musí ještě posoudit a definitivně schválit nejvyšší orgány společnosti, představenstvo a dozorčí rada,„ upozornil Jiří Schmidt. Přesný počet poptávaných vlaků ani orientační cenu za pronájem dráhy nezveřejnily. ČD očekávají, že by si vozy pronajaly zřejmě od specializovaných leasingových společností, které se pronájmem lokomotiv a motorových vozů zabývají.
Pronájem je rychlejší než nákup
Pronájem jednotek je podle zástupců drah rychlejší cestou k novým vozům než nákup přímo od výrobce. Jak uvedl Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení ČD, výsledek transakce může nabýt nejrůznějších podob. Tendr může skončit například pronájmem jednotek na dva či tři roky nebo dlouhodobým leasingem, na jehož konci bude převedení vlaků do vlastnictví drah. Nové jednotky chybí drahám především na rychlíkových spojích, které vedou po neelektrifikovaných tratích. Nedostatek vozů se snaží podnik řešit také rekonstrukcí starých souprav. Nové jednotky budou zřejmě jezdit na nově zavedených rychlících z Prahy do Rakovníka nebo z Prahy přes Písek do Českých Budějovic. V úvahu připadají například jednotky Desiro od společnosti Siemens, které již na některých regionálních tratích v česko-německém pohraničí jezdí.
Nový koncept dopravy do Kladna
Úvahy o pronájmu nových motorových jednotek souvisí i s revoluční změnou zajištění vlakového spojení od poloviny prosince mezi Prahou a Kladnem. Záměrem drah je zlepšit spojení mezi hlavním městem a největším středočeským městem, proto zde výrazně vzroste počet vlaků a změní se i koncept dopravy. Jednou z novinek je proto zavedení takzvané taktové dopravy, kdy mezi oběma městy bude jezdit rychlý spoj s minimem zastávek každou hodinu vždy ve stejnou minutu. Se stejnou frekvencí pojedou také osobní vlaky. Současně se změnou jízdního řádu 14. prosince zmizí z kladenské tratě po téměř 30 letech staré „motoráky„ a na osobních vlacích je nahradí jejich modernizované verze s označením Regionova. Na rychlíky nasadí dráhy modernizované vagony české výroby, na příští rok se však uvažuje právě o pronájmu zcela nových souprav od zahraničního výrobce.
(Dopravní noviny)
Podle ředitele odboru rozvoje Českých drah Jiřího Schmidta by už během příštího roku mohla na české tratě vyjet vozidla, které žádný český výrobce zatím neumí nabídnout. Mělo by jít zřejmě o ucelené průchozí jednotky pro sto až 120 cestujících. „Návrh na vypsání tendru musí ještě posoudit a definitivně schválit nejvyšší orgány společnosti, představenstvo a dozorčí rada,„ upozornil Jiří Schmidt. Přesný počet poptávaných vlaků ani orientační cenu za pronájem dráhy nezveřejnily. ČD očekávají, že by si vozy pronajaly zřejmě od specializovaných leasingových společností, které se pronájmem lokomotiv a motorových vozů zabývají.
Pronájem je rychlejší než nákup
Pronájem jednotek je podle zástupců drah rychlejší cestou k novým vozům než nákup přímo od výrobce. Jak uvedl Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení ČD, výsledek transakce může nabýt nejrůznějších podob. Tendr může skončit například pronájmem jednotek na dva či tři roky nebo dlouhodobým leasingem, na jehož konci bude převedení vlaků do vlastnictví drah. Nové jednotky chybí drahám především na rychlíkových spojích, které vedou po neelektrifikovaných tratích. Nedostatek vozů se snaží podnik řešit také rekonstrukcí starých souprav. Nové jednotky budou zřejmě jezdit na nově zavedených rychlících z Prahy do Rakovníka nebo z Prahy přes Písek do Českých Budějovic. V úvahu připadají například jednotky Desiro od společnosti Siemens, které již na některých regionálních tratích v česko-německém pohraničí jezdí.
Nový koncept dopravy do Kladna
Úvahy o pronájmu nových motorových jednotek souvisí i s revoluční změnou zajištění vlakového spojení od poloviny prosince mezi Prahou a Kladnem. Záměrem drah je zlepšit spojení mezi hlavním městem a největším středočeským městem, proto zde výrazně vzroste počet vlaků a změní se i koncept dopravy. Jednou z novinek je proto zavedení takzvané taktové dopravy, kdy mezi oběma městy bude jezdit rychlý spoj s minimem zastávek každou hodinu vždy ve stejnou minutu. Se stejnou frekvencí pojedou také osobní vlaky. Současně se změnou jízdního řádu 14. prosince zmizí z kladenské tratě po téměř 30 letech staré „motoráky„ a na osobních vlacích je nahradí jejich modernizované verze s označením Regionova. Na rychlíky nasadí dráhy modernizované vagony české výroby, na příští rok se však uvažuje právě o pronájmu zcela nových souprav od zahraničního výrobce.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307955/
„Vlaky teď v Brně myjí pouze v létě, na současném odstavném nádraží. To se změní,„ uvedl Karel Janků ze Stavební správy Olomouc.
Nová myčka za tři sta milionů korun bude krytá, aby mohla fungovat za každého počasí. „Výrazně nám pomohou nové ofukovače, díky kterým nezamrznou v zimě okna vlaku,„ řekl Janků.
Doposud jsou myčky vlaků jen v Hradci Králové, Bohumíně a v Praze.
Práce na odstavném nádraží v Horních Heršpicích pokračují podle plánu a nezastavilo je ani mrazivé počasí. V únoru dělníci upravili svahy kolem kolejiště a betonovali mostní opěry. „První etapu dokončíme podle harmonogramu, tedy v květnu 2010,„ řekl Janků.
Stavba odstavného nádraží bude stát bezmála tři miliardy korun a je prvním krokem k vytvoření nového železničního uzlu v Brně. Další etapy rozsáhlého projektu zahrnují stavbu osobního nádraží, úpravy nákladního průtahu, vznik druhé části odstavného nádraží a dokončení osobního nádraží.
(Brněnský deník)