Železniční uzel Brno a jeho přestavba
Přestavba železničního uzlu Brno zahrnuje také nové řešení brněnského hlavního nádraží. A to je předmětem řady odborných diskusí i politických nesvárů. V podstatě jde o to, zda nádraží přesunout do jiné polohy - nebo rekonstruovat nádraží stávající.
Zastánci prvního řešení se vyjadřují především na stránkách
http://www.europointbrno.cz/
zastánci druhého pak na
http://www.nadrazivcentru.cz/
a o nestrannou informovanost se snaží portál
http://nadrazibrno.ecn.cz/
(Zbyněk)
Další překážka stojící v cestě stavbě nového brněnského nádraží odpadla. Výjimka z ochrany zvláště chráněných živočichů, kterou požadovala Správa železniční a dopravní cesty, totiž není potřeba. Rozhodl o tom krajský úřad v Brně. Pozastavené územní řízení na stavbu nového nádraží díky tomu může pokračovat. A to i přesto, že na území vybraném pro stavbu žije čtrnáct ohrožených druhů živočichů.
„Podle biologického hodnocení i vyjádření krajského úřadu není vůbec potřeba o výjimku žádat,„ uvedl brněnský zastupitel Pavel Jankůj.
Již vydané územní rozhodnutí v prosinci 2008 zrušil krajský soud kvůli procesním chybám. Aby mohla správa pokračovat v novém územním řízení, musela krajský úřad požádat o výjimku.
Už minulý rok v srpnu ale úřad tvrdil, že žádná výjimka nebude potřeba. „Měli jsme za to, že stavba nezasáhne prostředí zdaleka tak výrazně, aby tam byla nějaká výjimka nutná,„ avizovala tehdy vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Anna Hubáčková. I přesto museli úředníci vše zkontrolovat.
Územní řízení tak brzy bude pokračovat běžným způsobem. Toto povolení je přitom pro budoucí nádraží životně důležité. Bez něj nelze požádat o osmimiliardovou dotaci z Evropské unie. O peníze si musí investor zažádat do roku 2013. Vyčerpat je musí do roku 2015.
(Brněnský deník)
„Podle biologického hodnocení i vyjádření krajského úřadu není vůbec potřeba o výjimku žádat,„ uvedl brněnský zastupitel Pavel Jankůj.
Již vydané územní rozhodnutí v prosinci 2008 zrušil krajský soud kvůli procesním chybám. Aby mohla správa pokračovat v novém územním řízení, musela krajský úřad požádat o výjimku.
Už minulý rok v srpnu ale úřad tvrdil, že žádná výjimka nebude potřeba. „Měli jsme za to, že stavba nezasáhne prostředí zdaleka tak výrazně, aby tam byla nějaká výjimka nutná,„ avizovala tehdy vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Anna Hubáčková. I přesto museli úředníci vše zkontrolovat.
Územní řízení tak brzy bude pokračovat běžným způsobem. Toto povolení je přitom pro budoucí nádraží životně důležité. Bez něj nelze požádat o osmimiliardovou dotaci z Evropské unie. O peníze si musí investor zažádat do roku 2013. Vyčerpat je musí do roku 2015.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/443513/
Ministerstvo dopravy nemá kontrolu nad efektivním vynakládáním veřejných peněz, které jsou potřeba pro modernizaci železničního uzlu Brno a odsun nádraží. Tvrdí to brněnská Strana zelených, která proto žádá premiéra Jana Fischera, aby přezkoumal plnění vládního usnesení o odsunu nádraží z roku 2002.
Přezkoumání má přinést důkazy o průhlednosti plateb. „Pokud zpráva jasně nezhodnotí efektivitu a průhlednost v této oblasti, budeme požadovat zastavení prací na projektu odsunu nádraží a přehodnocení celého projektu přestavby Železničního uzlu Brno,“ upozornil náměstek brněnského primátora za zelené Martin Ander.
Jeho straně se totiž nelíbí odpověď, kterou jim zaslalo ministerstvo dopravy na otázku, kdo je objednatelem plánovaného nákupního centra nad odsunutým nádražím. „Vzhledem k tomu, že ministerstvu nejsou známy podrobnosti o zpracování projektu komerčního zastřešení, ale pouze vazby tohoto projektu na přestavbu Železničního uzlu Brno, nemohu podrobně odpovědět na vaše otázky. Přesnější údaje můžete získat přímo u investora stavby, Správy železniční dopravní cesty,“ uvedl v dopise zeleným náměstek ministra dopravy Jaroslav Král.
Zelení jsou proto přesvědčeni, že ministerstvo nemá o nádraží dostatečný přehled. A to už od roku 2002, kdy vláda poprvé vzala na vědomí návrh na přestavbu a modernizaci železničního uzlu.
„Už v roce 2004 měla být podána žádost o dotace z Evropské unie. Od té doby uplynulo více než pět let a není schválené ani územní rozhodnutí, natož žádost o peníze, které tak v tomto dotačním období určitě nezískáme. Žádost by totiž musela být zpracovaná na jaře letošního roku a to se určitě nestihne,“ podotkl Ander.
(Brněnský deník)
Přezkoumání má přinést důkazy o průhlednosti plateb. „Pokud zpráva jasně nezhodnotí efektivitu a průhlednost v této oblasti, budeme požadovat zastavení prací na projektu odsunu nádraží a přehodnocení celého projektu přestavby Železničního uzlu Brno,“ upozornil náměstek brněnského primátora za zelené Martin Ander.
Jeho straně se totiž nelíbí odpověď, kterou jim zaslalo ministerstvo dopravy na otázku, kdo je objednatelem plánovaného nákupního centra nad odsunutým nádražím. „Vzhledem k tomu, že ministerstvu nejsou známy podrobnosti o zpracování projektu komerčního zastřešení, ale pouze vazby tohoto projektu na přestavbu Železničního uzlu Brno, nemohu podrobně odpovědět na vaše otázky. Přesnější údaje můžete získat přímo u investora stavby, Správy železniční dopravní cesty,“ uvedl v dopise zeleným náměstek ministra dopravy Jaroslav Král.
Zelení jsou proto přesvědčeni, že ministerstvo nemá o nádraží dostatečný přehled. A to už od roku 2002, kdy vláda poprvé vzala na vědomí návrh na přestavbu a modernizaci železničního uzlu.
„Už v roce 2004 měla být podána žádost o dotace z Evropské unie. Od té doby uplynulo více než pět let a není schválené ani územní rozhodnutí, natož žádost o peníze, které tak v tomto dotačním období určitě nezískáme. Žádost by totiž musela být zpracovaná na jaře letošního roku a to se určitě nestihne,“ podotkl Ander.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439013/
Strana zelených požaduje po ministru dopravy Gustavu Slamečkovi vysvětlení změn v plánech na přestavbu brněnského železničního uzlu. Ty počítají s tím, že součástí nádraží bude obchodní centrum, které zaplatí soukromý investor. Na nákladech na změny v projektu by se přitom podle investora Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) mělo podílet i Brno. Město přitom o změny v projektu nestálo, řekl ČTK náměstek brněnského primátora Martin Ander.
rekonstrukce brněnské železnice je jedním z nejdiskutovanějších stavebních projektů Brna posledního desetiletí. Projekt počítá s odsunem hlavního nádraží o zhruba 800 m na jih od stávající polohy v centru Brna, s čímž nesouhlasí řada odpůrců v čele se sdružením Děti Země, Stranou zelených a občanským sdružením Nádraží v centru. Výstavba měla podle původních plánů začít už v roce 2006 a skončit v roce 2015.
(Logistika)
rekonstrukce brněnské železnice je jedním z nejdiskutovanějších stavebních projektů Brna posledního desetiletí. Projekt počítá s odsunem hlavního nádraží o zhruba 800 m na jih od stávající polohy v centru Brna, s čímž nesouhlasí řada odpůrců v čele se sdružením Děti Země, Stranou zelených a občanským sdružením Nádraží v centru. Výstavba měla podle původních plánů začít už v roce 2006 a skončit v roce 2015.
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436482/
Nový přestupní uzel hromadné dopravy u nádraží v Brně-Králově Poli chce tamní radnice nechat přestavět. Terminál by usnadnil lidem přistupování a zkultivoval by dnešní přednádražní prostor. Na královopolském nádraží staví regionální vlaky, před nádražní budovou pak u různých ostrůvků příměstské autobusy a autobusy, trolejbusy i tramvaje brněnského dopravního podniku. Prostor je dnes neuspořádaný, lidé přebíhají mezi ostrůvky přes silnice a uskakují před auty. Projektant navrhuje vytvořit jediný terminál, po jehož obvodu by zastavovaly všechny spoje. Z vrcholu čtyřpodlažní budovy by se lidé po lávce dostali na jednotlivá nástupiště k vlakům.
(Technický týdeník)
(Technický týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433976/
Zelení se ptají, ačkoli právě jejich člen má zodpovědnost za rozvoj Brna. Ohledně přestavby nádraží se však v radniční koalici neshodují.
Správa železniční dopravní cesty plánuje a ministr dopravy Gustáv Slamečka má vysvětlovat. Řeč je o brněnském železničním uzlu, poloze nádraží a rozporech v nákladech i v termínech stavby.
Dnes by ministrovi měl dorazit dopis dvou brněnských radních, kteří chtějí vysvětlení, proč se informace o současném stavu projektu různí. Podepsáni jsou koaliční zelení Martin Ander a Jana Drápalová.
„Zajímá nás, proč Správa železniční dopravní cesty dostatečně neodpovídá na dotazy směřující z radnice,„ tvrdí Ander. Podle harmonogramu, který v roce 2002 schválila vláda Miloše Zemana, měla příští rok stát první část nového nádraží. Pro tu však stále není hotové ani územní řízení, které projekt datoval do roku 2004.
Role zelených je komplikovaná: ve volbách v roce 2006 byl jeden z jejich nejsilnějších argumentů právě boj s chystaným odsunem nádraží. Ander po volbách dostal na starost rozvoj města, části povinností vztažených k přesunu nádraží se ale vzdal právě pro nesouhlas se zvolenou variantou. V radniční koalici je proti i Brno 2006 bývalého senátora Jiřího Zlatušky, další člen spojenectví, lidovci, se snaží projekt upravovat. Odsun prosazuje ČSSD, která stojí v čele koalice, amá spojence, s nímž vše přehlasuje: opoziční ODS.
„Vadí nám rozdílné informace o termínech i ceně, neprůhlednost struktur. Například SŽDC napsala, že za komerční zastřešení nádraží zváží požadavek na příspěvek od města,„ konkretizoval Ander.
Zástupci SŽDC opakovaně uvedli, že informace poskytují na zasedáních grémia, které se přestavbou uzlu zabývá. Tam docházejí i zástupci ministerstva dopravy, radnice, hejtmanství a Českých drah.
Nádraží v Brně - Stavba za desítky miliard korun
Odhad ceny přestavby brněnského železničního uzlu nyní přesahuje dvacet miliard korun. Má umožnit zrychlit průjezd vlaků Brnem ze současných 30 kilometrů za hodinu, vytvořit kapacitní nádraží a také zázemí pro rozvoj města.
Část peněz mohlo město získat z evropských zdrojů, zpoždění však šance výrazně snížilo. Spory se vedou zejména o přesun nádraží a jeho napojení na městskou dopravu. Nové má totiž stát o 800 metrů jižněji u dnešního autobusového nádraží Zvonařka. Historická budova železničního nádraží zůstane stát.
(Lidové noviny)
Správa železniční dopravní cesty plánuje a ministr dopravy Gustáv Slamečka má vysvětlovat. Řeč je o brněnském železničním uzlu, poloze nádraží a rozporech v nákladech i v termínech stavby.
Dnes by ministrovi měl dorazit dopis dvou brněnských radních, kteří chtějí vysvětlení, proč se informace o současném stavu projektu různí. Podepsáni jsou koaliční zelení Martin Ander a Jana Drápalová.
„Zajímá nás, proč Správa železniční dopravní cesty dostatečně neodpovídá na dotazy směřující z radnice,„ tvrdí Ander. Podle harmonogramu, který v roce 2002 schválila vláda Miloše Zemana, měla příští rok stát první část nového nádraží. Pro tu však stále není hotové ani územní řízení, které projekt datoval do roku 2004.
Role zelených je komplikovaná: ve volbách v roce 2006 byl jeden z jejich nejsilnějších argumentů právě boj s chystaným odsunem nádraží. Ander po volbách dostal na starost rozvoj města, části povinností vztažených k přesunu nádraží se ale vzdal právě pro nesouhlas se zvolenou variantou. V radniční koalici je proti i Brno 2006 bývalého senátora Jiřího Zlatušky, další člen spojenectví, lidovci, se snaží projekt upravovat. Odsun prosazuje ČSSD, která stojí v čele koalice, amá spojence, s nímž vše přehlasuje: opoziční ODS.
„Vadí nám rozdílné informace o termínech i ceně, neprůhlednost struktur. Například SŽDC napsala, že za komerční zastřešení nádraží zváží požadavek na příspěvek od města,„ konkretizoval Ander.
Zástupci SŽDC opakovaně uvedli, že informace poskytují na zasedáních grémia, které se přestavbou uzlu zabývá. Tam docházejí i zástupci ministerstva dopravy, radnice, hejtmanství a Českých drah.
Nádraží v Brně - Stavba za desítky miliard korun
Odhad ceny přestavby brněnského železničního uzlu nyní přesahuje dvacet miliard korun. Má umožnit zrychlit průjezd vlaků Brnem ze současných 30 kilometrů za hodinu, vytvořit kapacitní nádraží a také zázemí pro rozvoj města.
Část peněz mohlo město získat z evropských zdrojů, zpoždění však šance výrazně snížilo. Spory se vedou zejména o přesun nádraží a jeho napojení na městskou dopravu. Nové má totiž stát o 800 metrů jižněji u dnešního autobusového nádraží Zvonařka. Historická budova železničního nádraží zůstane stát.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433843/
Správa železniční dopravní cesty požaduje po Brně zaplatit podíl na změnách projektu odsunutého nádraží. Zeleným se to nelíbí.
Celá zpráva: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zeleni-nadrazi-musi-resit-ministr-20100204.html
Celá zpráva: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zeleni-nadrazi-musi-resit-ministr-20100204.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432863/
Rychlé spojení letiště se středem Brna má zajistit vlak, který zastaví jen 200 metrů od odbavovací haly. Zatím je ale projekt pouze ve fázi úvah.
Celá zpráva: http://www.denik.cz/z_domova/rok--vlakem-na-turanske-letiste20100123.html
Celá zpráva: http://www.denik.cz/z_domova/rok--vlakem-na-turanske-letiste20100123.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428987/
Úřady v Brně čelí už podruhé žalobě ekologické organizace Děti Země za to, že za vykácení zhruba 500 stromů kvůli stavbě odstavného nádraží neuložily investorům povinnost náhradní výsadby.
První spor s městskou částí Brno-jih ekologové vyhráli a soud rozhodnutí o kácení zrušil. Magistrát ale později řízení o kácení stromů zastavil, protože rozsudek padl až po jejich vykácení. „Brněnská veřejnost tak přišla o 11 milionů, které investor ušetřil, když žádné stromy nevysadil,„ prohlásil Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země.
Kvůli stavbě odstavného nádraží v jižní části města vykáceli v říjnu 2007 dělníci bezmála 500 vzrostlých topolů, bříz a javorů. Ekologové se soudně dožadují toho, aby bylo písemně stanoveno, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vysází v této lokalitě minimálně tisícovku nových stromů. K tomu se podle Patrika správa zavázala, nestalo se tak ale písemně, a výsadba tak není vymahatelná.
Původní rozhodnutí o kácení z října 2007 povinnost náhradní výsadby neobsahuje. „V tom druhém ze srpna 2009 začali úředníci městské části Brno-jih tvrdit, že když soud v lednu 2009 zrušil rozhodnutí o kácení stromů až po jejich vykácení, tak se musí řízení zastavit, neboť odpadl důvod ho dále vést,„ řekl Patrik. Brněnský magistrát se s tímto výkladem ztotožnil a odvolání Dětí Země v listopadu 2009 zamítl. Ekologové se proto opět obrátili na soud.
„Je zcela absurdní, aby se kvůli stavbě vykácely stromy a pak se po investorovi za tuto ekologickou újmu nepožadovala patřičná náhradní výsadba,„ dodal Patrik, podle kterého měla SŽDC vysázet alespoň tisícovku nových stromů v hodnotě vykácených.
Stavba první části odstavného nádraží pro opravy a čištění vlakových souprav za 2,87 miliardy korun začala v říjnu 2007 a má skončit v květnu letošního roku. Odstavné nádraží souvisí s rozsáhlým projektem rekonstrukce železničního uzlu v Brně, který počítá s výstavbou nového hlavního nádraží asi 800 metrů jižně od stávající polohy.
Projekt s rozpočtem kolem dvaceti miliard korun nabral již několikaleté zpoždění.
(Mladá fronta DNES)
První spor s městskou částí Brno-jih ekologové vyhráli a soud rozhodnutí o kácení zrušil. Magistrát ale později řízení o kácení stromů zastavil, protože rozsudek padl až po jejich vykácení. „Brněnská veřejnost tak přišla o 11 milionů, které investor ušetřil, když žádné stromy nevysadil,„ prohlásil Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země.
Kvůli stavbě odstavného nádraží v jižní části města vykáceli v říjnu 2007 dělníci bezmála 500 vzrostlých topolů, bříz a javorů. Ekologové se soudně dožadují toho, aby bylo písemně stanoveno, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vysází v této lokalitě minimálně tisícovku nových stromů. K tomu se podle Patrika správa zavázala, nestalo se tak ale písemně, a výsadba tak není vymahatelná.
Původní rozhodnutí o kácení z října 2007 povinnost náhradní výsadby neobsahuje. „V tom druhém ze srpna 2009 začali úředníci městské části Brno-jih tvrdit, že když soud v lednu 2009 zrušil rozhodnutí o kácení stromů až po jejich vykácení, tak se musí řízení zastavit, neboť odpadl důvod ho dále vést,„ řekl Patrik. Brněnský magistrát se s tímto výkladem ztotožnil a odvolání Dětí Země v listopadu 2009 zamítl. Ekologové se proto opět obrátili na soud.
„Je zcela absurdní, aby se kvůli stavbě vykácely stromy a pak se po investorovi za tuto ekologickou újmu nepožadovala patřičná náhradní výsadba,„ dodal Patrik, podle kterého měla SŽDC vysázet alespoň tisícovku nových stromů v hodnotě vykácených.
Stavba první části odstavného nádraží pro opravy a čištění vlakových souprav za 2,87 miliardy korun začala v říjnu 2007 a má skončit v květnu letošního roku. Odstavné nádraží souvisí s rozsáhlým projektem rekonstrukce železničního uzlu v Brně, který počítá s výstavbou nového hlavního nádraží asi 800 metrů jižně od stávající polohy.
Projekt s rozpočtem kolem dvaceti miliard korun nabral již několikaleté zpoždění.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/427455/
říká Ivo Klemeš, pracovník Kanceláře primátora města Brna: http://halonoviny.cz/index.php?id=90804
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/427454/
Jakási obří vážka se roztáhne nad vlakovým nádražím v brněnském Králově Poli. Tedy pokud vyjdou záměry tamních radních. O jejich úmyslu přestavět jednu z ostud Brna informoval Brněnský deník Rovnost už loni v říjnu. Královopolští nyní zveřejnili studii nové podoby nádraží i jeho okolí.
Celý článek s vizualizací: http://www.denik.cz/regiony/navrh-nadrazi-v-kralove-poli-obri-vazka20100119.html
Celý článek s vizualizací: http://www.denik.cz/regiony/navrh-nadrazi-v-kralove-poli-obri-vazka20100119.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426852/
Zbytečné zdržení?
Ještě na konci minulého roku správa doufala, že začne se stavbou už letos. Kvůli chybějícím podkladům pro získání územního povolení však může zahájit práce nejdříve v polovině příštího roku. Podle Bartíka navíc není jasné, jak dlouho bude posuzování žádosti trvat. „Kraj to může stihnout za tři měsíce, ale klidně i za rok,„ řekl Bartík.
Ten také upozorňuje, že správa o nutnosti žádat o výjimku věděla už od loňského ledna. „Brněnský krajský soud tehdy přerušil územní řízení právě kvůli chybějícím podkladům. Investor stavby tedy mohl o výjimku usilovat už mnohem dříve. Místo toho ztratil dalších jedenáct měsíců a zažádal si o ni až na konci minulého roku. Pokud tedy někdo zdržuje odsun nádraží, tak je to Správa železniční dopravní cesty,„ myslí si Bartík, který přestavbu brněnského železničního uzlu dlouhodobě výrazně kritizuje.
Rozhodování o výjimce kvůli ochraně přírody, například vzácných ještěrek, je dokonce podle jihomoravského krajského úřadu navíc zbytečné. Podle něj ji přestavba nepotřebuje. „Už dříve jsme se shodli, že stavba nezasáhne prostředí zdaleka tak výrazně, aby byla nějaká výjimka nutná,„ řekla vedoucí odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu Anna Hubáčková.
Podle ní je velmi pravděpodobné, že úřad stejně rozhodne i teď, kdy musí vydat definitivní stanovisko. „Za poslední roky se nejspíš moc věcí nezměnilo. Samozřejmě musíme všechno znovu prozkoumat a prověřit, ale spíš odhaduji, že se rozhodneme stejně,„ dodala Hubáčková. Délku řízení si zatím netroufá odhadnout. „Jednodušší záležitosti řešíme za měsíc až dva. Tohle může trvat o dost déle,„ upozornila Hubáčková.
Rekonstrukce a odsun brněnského nádraží je jednou z nejdiskutovanějších staveb posledních let. S odsunutím nádraží na jih totiž nesouhlasí velká řada lidí i organizací. V roce 2004 dokonce uspořádal magistrát referendum, ve kterém osmdesát procent lidí hlasovalo proti. Jenže kvůli malému počtu zúčastněných bylo hlasování prohlášené za neplatné.
Proti odsunu je i brněnská Strana zelených. Ta souhlasila s odsunem jen pod podmínkou rychlodráhy mezi starým a novým nádražím. Když tuto variantu koaliční partneři zelených zamítli, rozhodla se strana přesun nádraží opět bojkotovat.
(Brněnský deník)
Ještě na konci minulého roku správa doufala, že začne se stavbou už letos. Kvůli chybějícím podkladům pro získání územního povolení však může zahájit práce nejdříve v polovině příštího roku. Podle Bartíka navíc není jasné, jak dlouho bude posuzování žádosti trvat. „Kraj to může stihnout za tři měsíce, ale klidně i za rok,„ řekl Bartík.
Ten také upozorňuje, že správa o nutnosti žádat o výjimku věděla už od loňského ledna. „Brněnský krajský soud tehdy přerušil územní řízení právě kvůli chybějícím podkladům. Investor stavby tedy mohl o výjimku usilovat už mnohem dříve. Místo toho ztratil dalších jedenáct měsíců a zažádal si o ni až na konci minulého roku. Pokud tedy někdo zdržuje odsun nádraží, tak je to Správa železniční dopravní cesty,„ myslí si Bartík, který přestavbu brněnského železničního uzlu dlouhodobě výrazně kritizuje.
Rozhodování o výjimce kvůli ochraně přírody, například vzácných ještěrek, je dokonce podle jihomoravského krajského úřadu navíc zbytečné. Podle něj ji přestavba nepotřebuje. „Už dříve jsme se shodli, že stavba nezasáhne prostředí zdaleka tak výrazně, aby byla nějaká výjimka nutná,„ řekla vedoucí odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu Anna Hubáčková.
Podle ní je velmi pravděpodobné, že úřad stejně rozhodne i teď, kdy musí vydat definitivní stanovisko. „Za poslední roky se nejspíš moc věcí nezměnilo. Samozřejmě musíme všechno znovu prozkoumat a prověřit, ale spíš odhaduji, že se rozhodneme stejně,„ dodala Hubáčková. Délku řízení si zatím netroufá odhadnout. „Jednodušší záležitosti řešíme za měsíc až dva. Tohle může trvat o dost déle,„ upozornila Hubáčková.
Rekonstrukce a odsun brněnského nádraží je jednou z nejdiskutovanějších staveb posledních let. S odsunutím nádraží na jih totiž nesouhlasí velká řada lidí i organizací. V roce 2004 dokonce uspořádal magistrát referendum, ve kterém osmdesát procent lidí hlasovalo proti. Jenže kvůli malému počtu zúčastněných bylo hlasování prohlášené za neplatné.
Proti odsunu je i brněnská Strana zelených. Ta souhlasila s odsunem jen pod podmínkou rychlodráhy mezi starým a novým nádražím. Když tuto variantu koaliční partneři zelených zamítli, rozhodla se strana přesun nádraží opět bojkotovat.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426551/
Přestavbu železničního uzlu v Brně oddaluje čekání na výjimku z ochrany přírody. Může tak přijít o 8 miliard korun z Evropské unie.
Přesun hlavního vlakového nádraží v Brně nabírá další, zhruba roční zpoždění. Navíc projekt pomalu ztrácí šanci získat v dohledné době osm miliard korun z fondů Evropské unie. Správa železniční dopravní cesty totiž teprve nedávno požádala Jihomoravský kraj o výjimku z ochrany zvláště chráněných živočichů, kteří v místě stavby žijí. Posuzování žádosti může oddálit začátek stavby až o rok.
Zákon investorovi ukládá, aby s obnovou územního řízení počkal na konec rozhodování o výjimkách. „A tak je zřejmé, že dojde k dalšímu posunu zahájení prací, a tím pádem i k ohrožení případné žádosti o poskytnutí osmi miliard korun z evropských fondů,„ podotkl zastupitel městské části Brno-střed Svatopluk Bartík. O miliardové dotace si totiž musí investor zažádat do roku 2013, vyčerpat je musí do roku 2015.
Náměstek brněnského primátora Martin Ander si dokonce myslí, že peníze z Bruselu jsou kvůli dalším průtahům ztracené. „Nikdo přece nemůže očekávat, že o tak velkém projektu, jako je přesun hlavního nádraží, rozhodne Evropská komise třeba za čtrnáct dní,„ kroutí Ander hlavou.
Když půjde všechno hladce, bude to podle Andera komisařům trvat rok. „Jenže tomu, že nebudou žádné další komplikace, stejně nevěřím. Projekt přestavby nádraží jsme v Bruselu už několikrát představovali. Všem je jasné, že s ním jsou problémy a má chyby. Akdyž spočítáme všechny odklady, které zatím byly, a přidáme k tomu tenhle další, tak už se pomalu, ale jistě dostáváme za hranu. Těch osm miliard korun se nám tak nenávratně vzdaluje,„ myslí si Ander.
Správa železniční dopravní cesty, která je investorem stavby, zatím pouze potvrdila podání žádosti. K pravděpodobnému zdržení zahájení stavby se ale nechce vyjádřit. „V současné době právně analyzujeme nutnost a opodstatněnost výjimky z ochrany zvláště chráněných živočichů a možné dopady na územní řízení,„ prohlásil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
(Brněnský deník)
Přesun hlavního vlakového nádraží v Brně nabírá další, zhruba roční zpoždění. Navíc projekt pomalu ztrácí šanci získat v dohledné době osm miliard korun z fondů Evropské unie. Správa železniční dopravní cesty totiž teprve nedávno požádala Jihomoravský kraj o výjimku z ochrany zvláště chráněných živočichů, kteří v místě stavby žijí. Posuzování žádosti může oddálit začátek stavby až o rok.
Zákon investorovi ukládá, aby s obnovou územního řízení počkal na konec rozhodování o výjimkách. „A tak je zřejmé, že dojde k dalšímu posunu zahájení prací, a tím pádem i k ohrožení případné žádosti o poskytnutí osmi miliard korun z evropských fondů,„ podotkl zastupitel městské části Brno-střed Svatopluk Bartík. O miliardové dotace si totiž musí investor zažádat do roku 2013, vyčerpat je musí do roku 2015.
Náměstek brněnského primátora Martin Ander si dokonce myslí, že peníze z Bruselu jsou kvůli dalším průtahům ztracené. „Nikdo přece nemůže očekávat, že o tak velkém projektu, jako je přesun hlavního nádraží, rozhodne Evropská komise třeba za čtrnáct dní,„ kroutí Ander hlavou.
Když půjde všechno hladce, bude to podle Andera komisařům trvat rok. „Jenže tomu, že nebudou žádné další komplikace, stejně nevěřím. Projekt přestavby nádraží jsme v Bruselu už několikrát představovali. Všem je jasné, že s ním jsou problémy a má chyby. Akdyž spočítáme všechny odklady, které zatím byly, a přidáme k tomu tenhle další, tak už se pomalu, ale jistě dostáváme za hranu. Těch osm miliard korun se nám tak nenávratně vzdaluje,„ myslí si Ander.
Správa železniční dopravní cesty, která je investorem stavby, zatím pouze potvrdila podání žádosti. K pravděpodobnému zdržení zahájení stavby se ale nechce vyjádřit. „V současné době právně analyzujeme nutnost a opodstatněnost výjimky z ochrany zvláště chráněných živočichů a možné dopady na územní řízení,„ prohlásil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426549/
Stavbě vlakového nádraží v Brně hrozí další zpoždění. Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) požádala Jihomoravský kraj o výjimku z ochrany zvláště chráněných živočichů. Řízení může podle kritiků přesunu nádraží trvat až rok, při odvolání účastníků i déle. SŽDC o problému s absencí výjimky vědělo prokazatelně 11 měsíců, když soud v lednu 2009 zastavil z procesních důvodů územní řízení ke stavbě nádraží. ČTK to dnes řekl zastupitel Brna-středu Svatopluk Bartík, který výstavbu nového nádraží dlouhodobě kritizuje. Vyjádření SŽDC ČTK zjišťuje.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/stavbe-nadrazi-v-brne-hrozi-dalsi-zpozdeni-szdc-zada-o-vyjimku/421119
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/stavbe-nadrazi-v-brne-hrozi-dalsi-zpozdeni-szdc-zada-o-vyjimku/421119
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/425517/
Klaustrofobie?
Oprašování staré myšlenky se však nelíbí brněnským zeleným, kteří ač jsou v koalici, proti odsunu nádraží dlouhodobě protestují. „Před několika lety vznikla první studie umístění terminálu, také přímo pod nádražím. Jasně ukázala, že se autobusy mezi ty betonové sloupy nevejdou, a navíc by celé prostředí bylo velmi klaustrofobní. Proto se od toho nápadu upustilo,“ zdůraznil člen Strany zelených a náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Radní tedy uvažovali, že nový terminál rozprostřou kolem odsunutého nádraží. „Nechápu proto, proč teď znovu vytáhli nepoužitelnou myšlenku. Vnímám to spíš jako důkaz toho, že projekt odsunu nádraží je úplně v koncích,“ podotkl Ander. Podle něj se kvůli zadání studie řešení přestavby železničního uzlu opět výrazně zdrží. „A co už vůbec nechápu, je to, proč má město platit za stavbu, kterou bude využívat hlavně kraj,“ zdůraznil náměstek.
Zatím není jisté, kdo autobusové nádraží zaplatí. „Město udělá úvodní krok, čili zaplatí asi milion korun za územní studii. Jak to bude dál, zda se stavbou pomůže stát nebo kraj, to zatím nikdo nerozhodl,“ informoval předseda dopravní komise brněnského magistrátu Josef Veselý. Kraj je přesvědčen, že i když stavbu zaplatí město, není to investice do cizího majetku. „Nikde žádné nádraží nemáme. Všechna totiž po dostavění na omezený čas předáváme do užívání městům, ve kterých nádraží stojí. A po uplynutí lhůty jim je obvykle daruje. Předpokládám, že stejné to bude i v tomto případě,“ řekl krajský radní Jaroslav Pospíšil. Domnívá se, že i přesto krajský úřad s placením nového nádraží městu pomůže.
(Brněnský deník)
Oprašování staré myšlenky se však nelíbí brněnským zeleným, kteří ač jsou v koalici, proti odsunu nádraží dlouhodobě protestují. „Před několika lety vznikla první studie umístění terminálu, také přímo pod nádražím. Jasně ukázala, že se autobusy mezi ty betonové sloupy nevejdou, a navíc by celé prostředí bylo velmi klaustrofobní. Proto se od toho nápadu upustilo,“ zdůraznil člen Strany zelených a náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Radní tedy uvažovali, že nový terminál rozprostřou kolem odsunutého nádraží. „Nechápu proto, proč teď znovu vytáhli nepoužitelnou myšlenku. Vnímám to spíš jako důkaz toho, že projekt odsunu nádraží je úplně v koncích,“ podotkl Ander. Podle něj se kvůli zadání studie řešení přestavby železničního uzlu opět výrazně zdrží. „A co už vůbec nechápu, je to, proč má město platit za stavbu, kterou bude využívat hlavně kraj,“ zdůraznil náměstek.
Zatím není jisté, kdo autobusové nádraží zaplatí. „Město udělá úvodní krok, čili zaplatí asi milion korun za územní studii. Jak to bude dál, zda se stavbou pomůže stát nebo kraj, to zatím nikdo nerozhodl,“ informoval předseda dopravní komise brněnského magistrátu Josef Veselý. Kraj je přesvědčen, že i když stavbu zaplatí město, není to investice do cizího majetku. „Nikde žádné nádraží nemáme. Všechna totiž po dostavění na omezený čas předáváme do užívání městům, ve kterých nádraží stojí. A po uplynutí lhůty jim je obvykle daruje. Předpokládám, že stejné to bude i v tomto případě,“ řekl krajský radní Jaroslav Pospíšil. Domnívá se, že i přesto krajský úřad s placením nového nádraží městu pomůže.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422324/
Před několika lety Brno zavrhlo myšlenku postavit nový autobusový terminál přímo pod budovou odsunutého nádraží. Teď se k ní vrací. Radní už zadali zpracování studie.
Po několika letech se brněnští radní vracejí k myšlence, kterou původně zavrhli. Týká se nového autobusového nádraží v Brně. Chtěli, aby vzniklo pod osmimetrovými betonovými sloupy odsunutého nádraží. Pak ale řekli, že to nebude pohodlné pro cestující ani řidiče a od nápadu upustili. Teď se k němu vrací a chtějí zpracovat územní studii, která posoudí technické parametry návrhu.
Město změnilo názor na popud grémia, tedy skupiny, která se zabývá přestavbou Železničního uzlu Brno. „Grémium doporučilo znovu vypracovat studii, která zahrne nový autobusový terminál do projektu odsunutého nádraží. Investorem podle něj však nebude Správa železniční dopravní cesty, která má na starost vlakové nádraží, ale nejspíš přímo Brno,“ uvedl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.
Nový autobusový terminál má stát pod budovou odsunutého nádraží, kterou zvednou osm metrů nad zem betonové sloupy. „Pro cestující je samozřejmě výhodné, aby vlaky a autobusy byly co nejblíže sebe. Takže pokud je to technicky možné, zdá se mi to jako dobrý nápad,“ uvedl Jaromír Holec, ředitel společnosti Kordis, která odpovídá za regionální dopravní systém.
(Brněnský deník)
Po několika letech se brněnští radní vracejí k myšlence, kterou původně zavrhli. Týká se nového autobusového nádraží v Brně. Chtěli, aby vzniklo pod osmimetrovými betonovými sloupy odsunutého nádraží. Pak ale řekli, že to nebude pohodlné pro cestující ani řidiče a od nápadu upustili. Teď se k němu vrací a chtějí zpracovat územní studii, která posoudí technické parametry návrhu.
Město změnilo názor na popud grémia, tedy skupiny, která se zabývá přestavbou Železničního uzlu Brno. „Grémium doporučilo znovu vypracovat studii, která zahrne nový autobusový terminál do projektu odsunutého nádraží. Investorem podle něj však nebude Správa železniční dopravní cesty, která má na starost vlakové nádraží, ale nejspíš přímo Brno,“ uvedl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.
Nový autobusový terminál má stát pod budovou odsunutého nádraží, kterou zvednou osm metrů nad zem betonové sloupy. „Pro cestující je samozřejmě výhodné, aby vlaky a autobusy byly co nejblíže sebe. Takže pokud je to technicky možné, zdá se mi to jako dobrý nápad,“ uvedl Jaromír Holec, ředitel společnosti Kordis, která odpovídá za regionální dopravní systém.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422323/
Skluz obřího projektu nového brněnského nádraží v Jižním centru se zvětšuje a vyvolává mnoho otázek. Jaké jsou ty nejdůležitější? Třeba ta, zda bude nové nádraží stát do roku 2018.
Celá zráva: http://zpravy.idnes.cz/stavba-noveho-nadrazi-v-brne-to-jsou-penize-a-terminy-p0z-/brno.asp?c=A091222_1308781_brno_dmk
Celá zráva: http://zpravy.idnes.cz/stavba-noveho-nadrazi-v-brne-to-jsou-penize-a-terminy-p0z-/brno.asp?c=A091222_1308781_brno_dmk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421618/
O přesunu brněnského nádraží do jižní části města se uvažuje už od konce dvacátých let minulého století. Od té doby vzniklo mnoho variant. Nedávno našli úředníci v archivech magistrátu jeden z návrhů, který pochází ze třicátých let 20. století.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/presun-nadrazi-v-brne-je-myslenka-stara-desitky-let-navrhy-predstavuje-vystava-g0w-/brno.asp?c=A091222_1308783_brno_dmk
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/presun-nadrazi-v-brne-je-myslenka-stara-desitky-let-navrhy-predstavuje-vystava-g0w-/brno.asp?c=A091222_1308783_brno_dmk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419592/
Skluz obřího projektu nového brněnského nádraží v Jižním centru se zvětšuje a vyvolává mnoho otázek. Jaké jsou ty nejdůležitější?
* Kdy bude mít investor nové územní rozhodnutí?
Původní územní rozhodnutí pro stavbu Europointu, nového nádraží v Jižním centru, zrušil loni v prosinci Krajský soud v Brně kvůli procesním chybám. A investor, tedy Správa železniční dopravní cesty, od té doby čeká na nové rozhodnutí. „Územní řízení je od března pozastaveno. Investor musí ještě doplnit dokumentaci. Až bude kompletní, lze předpokládat, že vydáme územní rozhodnutí. Teprve poté můžeme vydat i stavební povolení,„ potvrdil mluvčí Brna-střed Roman Burián. Termín pro doplnění dokumentace je březen 2010.
* Kdy se může začít stavět a jsou na to peníze?
Původně počítal investor s tím, že se mu rozhodnutí podaří získat do konce letošního roku. Jenže to se nepovede. Už teď je proto jasné, že se nezačne stavět dřív než v roce 2011. A tím se odsouvá i získání peněz z Evropské unie, pro které je „územní řízení„ podmínkou. Na dvacetimiliardový projekt má přitom přitéct z Evropy celých osm miliard. Dalších osm miliard má poskytnout státní rozpočet, o zbytek se dělí kraj a město. Primátor Brna Roman Onderka neztrácí optimismus. Stále věří, že se evropské peníze podaří vyčerpat. A to v prvních etapách stavby nádraží. Evropská dotace je určena pro stavby, které vzniknou do roku 2013. Nárokovat peníze je možné dodatečně ještě do roku 2015.
* Kdy by mohlo být nové nádraží hotové?
Skluz zahájení první etapy oproti původním plánům z roku 2004 je asi tři a půl roku. Neodstartovaly ani další tři etapy včetně těch nejnáročnějších fází, čímž se zpoždění ještě zvětší. Pokud by se začalo nádraží stavět příští rok, podle propočtů původního harmonogramu bude hotovo nejdříve v roce 2018.
* Co už stojí?
Rozběhla se první etapa. Nyní se staví odstavné nádraží v Horních Heršpicích, které má být hotové v příštím roce. Jeho součástí je kolejiště pro manipulaci s osobními vlaky a vybudování nákladního průtahu mezi Modřicemi, Horními Heršpicemi a současným nákladním dolním nádražím Brno. Od začátku října je otevřený silniční podjezd Sokolova-Bohunická ulice. Ten vede celkem pod pěti mosty, čtyřmi železničními a jedním silničním, protože tudy vede železniční koridor od Břeclavi a trať od Střelic.
(Mladá fronta DNES)
* Kdy bude mít investor nové územní rozhodnutí?
Původní územní rozhodnutí pro stavbu Europointu, nového nádraží v Jižním centru, zrušil loni v prosinci Krajský soud v Brně kvůli procesním chybám. A investor, tedy Správa železniční dopravní cesty, od té doby čeká na nové rozhodnutí. „Územní řízení je od března pozastaveno. Investor musí ještě doplnit dokumentaci. Až bude kompletní, lze předpokládat, že vydáme územní rozhodnutí. Teprve poté můžeme vydat i stavební povolení,„ potvrdil mluvčí Brna-střed Roman Burián. Termín pro doplnění dokumentace je březen 2010.
* Kdy se může začít stavět a jsou na to peníze?
Původně počítal investor s tím, že se mu rozhodnutí podaří získat do konce letošního roku. Jenže to se nepovede. Už teď je proto jasné, že se nezačne stavět dřív než v roce 2011. A tím se odsouvá i získání peněz z Evropské unie, pro které je „územní řízení„ podmínkou. Na dvacetimiliardový projekt má přitom přitéct z Evropy celých osm miliard. Dalších osm miliard má poskytnout státní rozpočet, o zbytek se dělí kraj a město. Primátor Brna Roman Onderka neztrácí optimismus. Stále věří, že se evropské peníze podaří vyčerpat. A to v prvních etapách stavby nádraží. Evropská dotace je určena pro stavby, které vzniknou do roku 2013. Nárokovat peníze je možné dodatečně ještě do roku 2015.
* Kdy by mohlo být nové nádraží hotové?
Skluz zahájení první etapy oproti původním plánům z roku 2004 je asi tři a půl roku. Neodstartovaly ani další tři etapy včetně těch nejnáročnějších fází, čímž se zpoždění ještě zvětší. Pokud by se začalo nádraží stavět příští rok, podle propočtů původního harmonogramu bude hotovo nejdříve v roce 2018.
* Co už stojí?
Rozběhla se první etapa. Nyní se staví odstavné nádraží v Horních Heršpicích, které má být hotové v příštím roce. Jeho součástí je kolejiště pro manipulaci s osobními vlaky a vybudování nákladního průtahu mezi Modřicemi, Horními Heršpicemi a současným nákladním dolním nádražím Brno. Od začátku října je otevřený silniční podjezd Sokolova-Bohunická ulice. Ten vede celkem pod pěti mosty, čtyřmi železničními a jedním silničním, protože tudy vede železniční koridor od Břeclavi a trať od Střelic.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417920/
Pro kvalitu cestování je druhá věž na nádraží pouhý detail.
„Z pohledu architektů ji vítáme,„ podotýká jeden z autorů architektonické studie budovy železničního nádraží Ivan Wahla z ateliéru RAW, že bez druhé věže kompozice budovy kulhá na jednu „věž„.
* Říkáte, že dostavba druhé věže je jen detail. Co je tedy nejvýznamnější změna v rámci studie?
Provozu cestujících, zkvalitnění zpříjemnění provozu nádraží se dostavba druhé věže přirozeně nedotkne. Z pohledu architektů ale stavbu věže vítáme. Jedná se o klasickou symetrickou kompozici, kdy monumentální objem nádražní haly je po obou stranách sevřen mezi dvěma věžemi s hodinami a takto by měla být i do budoucna doplněna.
* Co jste tedy ve studii hlavně řešili?
Především kvalitu cestování společnou hromadnou dopravou. Tedy nejen železnice, ale také tramvaje, trolejbusy, autobusy a také taxi. Koncentrace všech těchto dopravních prostředků hromadné dopravy je v prostoru mezi ulicí Nádražní a Úzkou opravdu mimořádná. Domníváme se, že město pomocí projektu integrované dopravy společnosti Kordis systém dopravy velmi zkvalitnilo.
* Kde je tedy problém?
Tím je kvalita prostředí při přestupování. A to nejen estetická, ale také provozní. Ve studii jsme psali o „vyčištění„ společných prostorů od všech nepatřičných provozů a pokleslých reklam a naopak doplnění schodišť o eskalátory. Například podchody existují v nezměněné velmi tristní podobě již po řadu let a je nutné je výrazně rekonstruovat. Máme na mysli rekonstrukci a výměnu povrchů, světel, doplnění eskalátorů a reklamních vitrín.
* Vraťme se ještě chvíli k samotné budově nádraží. Čeho jste se museli a chtěli držet a co jste zároveň chtěli změnit?
Nádraží je příkladem výjimečně kvalitní historizující architektury, která však vznikala postupně v různých dobách. Přesto základ budovy je jasně rozpoznatelný a kvalitní a bylo by dobré odstranit všechny přístavky a dostavby, které eleganci budovy ničí. Tato práce již byla započata, velmi dobře jsou například řešeny prostory zákaznického centra.
* Podle čeho se bude dělat druhá věž na nádraží? A bude úplně identická, nebo bude mít nějaký moderní prvek?
Přirozeně se bude vycházet z původní dokumentace a z dochovaných archiválií.
(Mladá fronta DNES)
„Z pohledu architektů ji vítáme,„ podotýká jeden z autorů architektonické studie budovy železničního nádraží Ivan Wahla z ateliéru RAW, že bez druhé věže kompozice budovy kulhá na jednu „věž„.
* Říkáte, že dostavba druhé věže je jen detail. Co je tedy nejvýznamnější změna v rámci studie?
Provozu cestujících, zkvalitnění zpříjemnění provozu nádraží se dostavba druhé věže přirozeně nedotkne. Z pohledu architektů ale stavbu věže vítáme. Jedná se o klasickou symetrickou kompozici, kdy monumentální objem nádražní haly je po obou stranách sevřen mezi dvěma věžemi s hodinami a takto by měla být i do budoucna doplněna.
* Co jste tedy ve studii hlavně řešili?
Především kvalitu cestování společnou hromadnou dopravou. Tedy nejen železnice, ale také tramvaje, trolejbusy, autobusy a také taxi. Koncentrace všech těchto dopravních prostředků hromadné dopravy je v prostoru mezi ulicí Nádražní a Úzkou opravdu mimořádná. Domníváme se, že město pomocí projektu integrované dopravy společnosti Kordis systém dopravy velmi zkvalitnilo.
* Kde je tedy problém?
Tím je kvalita prostředí při přestupování. A to nejen estetická, ale také provozní. Ve studii jsme psali o „vyčištění„ společných prostorů od všech nepatřičných provozů a pokleslých reklam a naopak doplnění schodišť o eskalátory. Například podchody existují v nezměněné velmi tristní podobě již po řadu let a je nutné je výrazně rekonstruovat. Máme na mysli rekonstrukci a výměnu povrchů, světel, doplnění eskalátorů a reklamních vitrín.
* Vraťme se ještě chvíli k samotné budově nádraží. Čeho jste se museli a chtěli držet a co jste zároveň chtěli změnit?
Nádraží je příkladem výjimečně kvalitní historizující architektury, která však vznikala postupně v různých dobách. Přesto základ budovy je jasně rozpoznatelný a kvalitní a bylo by dobré odstranit všechny přístavky a dostavby, které eleganci budovy ničí. Tato práce již byla započata, velmi dobře jsou například řešeny prostory zákaznického centra.
* Podle čeho se bude dělat druhá věž na nádraží? A bude úplně identická, nebo bude mít nějaký moderní prvek?
Přirozeně se bude vycházet z původní dokumentace a z dochovaných archiválií.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417919/
„Velmi jsme se divili, když nám řekli, že se tím nebudou zabývat. Což je absurdní, protože jim to přikazuje zákon,„ uvedl za sdružení Miroslav Patrik.
Dodal, že pokud se krajský úřad nebude věnovat možnosti zachování stávajícího nádraží v centru města, podají žalobu. „V takovém případě musí soud zrušit krajský územní plán. To by vedlo až k ročnímu zdržení nejen v případě nádraží, ale i u jiných plánovaných staveb,„ řekl Patrik.
Podle náměstkyně jihomoravského hejtmana Anny Procházkové, která má na starosti územní plánování kraje, ale není nutné vůbec možnost ponechání nádraží v současné poloze posuzovat. Týká se totiž pouze území města Brna. „Posuzujeme jenom nově vznikající stavby, které nejsou na území jednoho města,„ vysvětlila Procházková. Krajský radní Ivo Polák navíc s výtkami nesouhlasí, protože přicházejí pozdě. „Při schvalování zásad územního rozvoje nikdo žádné námitky nevznesl,„ brání se Polák. Krajský úřad podle něj je přístupný jakékoliv diskuzi.
Důkazem toho bylo podle Poláka nedávné jednání úředníků s nevládními organizacemi. „Patrika jsme na toto jednání zvali. Nezúčastnil se ho. Přijde mi zvláštní, když teď mluví o žalobě,„ dodal Polák. Případnou žalobu označil jako zdržovací taktiku. „Zasáhne to celý kraj a zablokuje například i výstavbu silnic,„ dodal Polák.
Děti Země však nejsou jediní, kteří jsou proti odsunu nádraží. Nesouhlasí s ním i brněnská Strana zelených a sdružení s názvem Brněnská výzva.
(Brněnský deník)